Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Příznivci a popírači zákazu žárovek bloudí v temnotách

| 8. 4. 2014

Stále častěji se nám fanoušci Evropské unie a lidé vydělávající na „zelené energetice“ snaží namluvit, že žádný zákaz žárovek vlastně neexistuje. Jejich argumenty se ale soustředí zejména na to, že neexistující zákaz je správný a nezbytný.

Příznivci a popírači zákazu žárovek bloudí v temnotách

Takovou pozoruhodnou apologií je příspěvek na blogu podnikatele v oboru „zelené energetiky“ Patricka Zandla nazvaný Mystérium eurounijní energetiky a zákazu žárovek.

O okomentování textu jsem požádal experta na energetiku z bratislavského Institutu pro ekonomické a společenské analýzy INESS Martina Vlachynského. Jeho hodnocení? „Obehrané argumenty, které používá sama Evropská unie.“

Kdo škodí, ať platí. Ale kdo škodí?

Prvním Zandlovým argumentem je takzvaná internalizace externalit. Zandl tvrdí, že „pokud někdo způsobuje nějaké problémy ostatním, měl by za to platit“. Například u aut se internalizace řeší jednak daňovým zvýhodněním bezolovnatého benzinu (a de facto tedy vytěsněním olovnatého benzinu, jednak „nejrůznější formou silniční a spotřební daně,“ jak uvádí Zandl, který zároveň tvrdí, že tento postup u nás dosud nikomu nepřišel divný.

Podle Vlachynského je však internalizace „arbitrární úkon, zejména pokud se bavíme o tak komplexní věci, jakou je teorie globálního oteplování“. V případě, že by arbitrární být neměl, vyvstalo by několik otázek. Proč právě žárovky? Proč takto? „Každý jeden úkon člověka od letu letadlem po zavázání tkaniček na botách vyžaduje energii. To přece nelze ‚internalizovat‘,“ míní Martin Vlachynský.

Za život blaženější

Nepodceňujeme své čtenáře. Přesto připomeneme patřičnou definici autarkie ze Slovníku cizích slov Lumíra Klimeše:

autarkie = státní politika zaměřená na vytvoření uzavřeného hospodářského systému, výhodného v případě války, závislého na ekonomice okolních zemí méně, než odpovídá daným možnostem, zejména v dovozu životně důležitého zboží a surovin; soběstačnost

Činíme tak mimo jiné proto, abychom mohli připomenout rovněž nepatřičnou definici autarkie ze Slovníku cizích slov Lumíra Klimeše:

autarkie = postačitelnost ctnosti pro blažený život

Protože stačí být ctnostný, nepálit zbytečně energii ve zlých žárovkách – a svět bude krásný a život blažený.

Stačí si Evropa sama? A proč by měla?

Dalším argumentem je pro Patricka Zandla úsilí o energetickou nezávislost Evropské unie. V členských zemích se prý totiž „nachází zoufalý nedostatek energetických surovin, zejména pak ropy a plynu, ale třeba i uranu. Krom toho se neočekává, že by se podstatné další zdroje v rámci EU našly s výjimkou ‚břidlicového plynu‘, k němuž se teprve hledají zkušenosti.“

Nejvíce se pak Evropská unie podle Zandla obává, že „dodavatelé energetických surovin budou mít sílící tendence dodávky surovin používat jako zdroj nátlaku. Dobrým příkladem je Rusko versus Ukrajina a vůbec Rusko jako podstatný dodavatel ropy a plynu pro země EU.“ Kvůli nedostatku vlastních surovin v zemích Unie je prý v energetické politice logický „příklon […] směrem k úsporám a obnovitelným zdrojům, jmenovitě solární, vzdušné a bioplynové elektrárny“.

Vlachynský k tomu podotkl: „Ekonomickou nesmyslnost myšlenky autarkie – tuším – není třeba vysvětlovat.“ Vzhledem k tomu, že v České republice dostávají velký prostor ekonomičtí avanturisté jako Ilona Švihlíková nebo Andrej Babiš, možná nebude na škodu si tuto kapitolu přece jenom trochu osvěžit.

Miroslav Zámečník shodou okolností na toto téma před několika měsíci napsal komentář pro týdeník Euro, kde k němu uvedl: „I tohle už tady bylo, Československo pěstovalo nejen vlastní skleníková rajčata […], ale vyrábělo v podstatě všechno od špendlíku až po lokomotivy a elektrárny podle vlastní dokumentace. Potvrdilo se tím, že lokálně se dá vyrábět skoro všechno. Ovšem již za starého režimu se tohle považovalo za největší ekonomický problém.“

Podle Vlachynského zastánci energetické nezávislosti zapomínají na dvoustrannost obchodu: „Jedna strana potřebuje zboží, ale druhá strana potřebuje peníze za toto zboží. Rusko bylo spolehlivým dodavatelem energetických surovin do západních zemí i v době studené války, protože potřebovalo dolary. Bojíme se, že nám Rusové přiškrtí hospodářství omezením dodávek energie, a tak si ho preventivně přiškrtíme sami investicemi do nesmyslů.“ Analytik INESS v tomto přístupu nespatřuje žádnou logiku. Zbývá snad ještě jednou ocitovat Miroslava Zámečníka: „Všechny autarkní ekonomiky v dějinách lidstva relativně chudly, jakmile se zavřely.“

Anketa

Čím nejraději svítíte?

Co je a není vidět

Do roku 2012 byly postupně zakázány všechny druhy standardních žárovek. V roce 2016 podobný osud čeká žárovky halogenové. Podle Zandla Evropská unie zkrátka musela zasáhnout: „Zatímco žárovka spotřebovala 100 W, úsporka o stejném světelném výkonu spotřebovala něco mezi pětinou a desetinou. Problém byl v tom, že úsporka stála něco jako stonásobek ceny žárovky.“ Dál si pochvaluje, jak se trh díky moudrému zásahu Unie rozhýbal: „(B)ěhem pěti let se trh s úsporkami výrazně posunul. Počáteční nabídka trubicových svítidel (označovaných taky jako CFL) se z cca 1000 Kč za kus dostala pod stokorunu za kus (záleží na kvalitě, jakou čekáte), zlepšují se parametry.“

Vlachynský však Zandlovo nadšení brzdí: „Myslím, že právě osvětlení je skvělý příklad, proč by se nemělo regulovat. Nucené investice do výroby zářivek znamenaly, že firmám zůstalo méně na rozvoj LED technologií, které jsou o mnoho účinnější, mají příjemnější světlo a nejsou plné těžkých kovů.“

Jak by tedy vypadal trh bez zákazu žárovek? „Možná bychom klasické žárovky používali o pět let déle, ale potom bychom přešli rovnou na nové LED technologie. Ale jak říkal Frédéric Bastiat – to je to, co není vidět,“ odpovídá Vlachynský.

Tak dobré, že vám to musíme nařídit

Zandl později napsal ještě Dodatek k protižárovkovým argumentům, ve kterém by rád vyvrátil některé připomínky k původnímu článku. Zpochybňuje například, že by pro někoho mohlo být výhodnější na některých místech používat klasické žárovky.

A to je asi to hlavní, v čem je přístup příznivců různých podobných zákazů a nařízení nesmyslný: Říkají vám, že přišli na to, co je pro vás lepší. Z tohoto důvodu se šlechetně rozhodli vás uchránit před vašimi špatnými rozhodnutími a veškeré vaše případné připomínky jsou pro ně projevem nevděčnosti.

Takový přístup je očividným popřením lidské svobody. Svoboda je totiž především svobodou činit i špatná rozhodnutí a dělat chyby. Nehledě na to, že už Švejk věděl, že „jsou lidi chybující, že se mejlejí, ať je učenej, nebo pitomej, nevzdělanej blbec“.

A nikdy nevíte, jestli se zrovna jeden z nich neuvelebil na nějakém pěkném místečku v Bruselu, kde hodlá kvalifikovaně rozhodovat o vašich životech.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 11. 4. 2014 10:20

Článek Patrika Zandla o žárovkách je prostě mizerný, to nemá s ideologií nic společného. Operuje tam jednoznačně nesmyslnými věcmi, třeba to tvrzení o ceně CFL "před zákazem" 1000 korun je naprosto nepravdivé (nebo dokonce záměrná lež). Tohle vím dobře, protože patřím k lidem, kteří s touto technologií sami od sebe experimentovali již před opatřením EU a bohužel mě to vede k jednoznačnému názoru, že dopad na ceny byl úplně jiný, než píše Zandl. V reálu totiž kvalitní výrobky po jistou dobu spíš zdražily, když se poptávky vynutila, zato se vyrojila spousta levného šmejdu s mizernou životností. A když se začne uvažovat od podobně chybné premisy, tak logicky bude i chybný výsledek.

Ty další vámi citované články bych hodnotil zásadně jinak, upřímně s tím roamingem je pravdě daleko blíže, než Svobodní (což jejich příznivci nechtějí vidět úplně stejně, jako Patrik Zandl odmítá vnímat kixy v článku o žárovkách).
Zrovna tak ta pojednání o svobodě a otvírací době stojí za přečtení i pro ty, kdo mají jiný názor a pokládám je za výborný námět k zamyšlení. Sám s nimi sice plně nesouhlasím, ale přečetl jsem si je velice rád a hodnotím kladně. Nechci se nikoho dotknout, ale myslím si, že dost kritiků tyto články prostě nepochopilo a reakcí shazují spíše sami sebe. Článek o žárovkách je ovšem úlet, doufejme, že zůstane výjimkou a další články autora budou zase patřit k těm lepším.

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Jan Holý | 8. 4. 2014 18:51

ví autor že rusové staví ropovod do číny nebo mu takováhlen drobnost nepříde důležitá třeba zmínit... k otázce závislosti rusku na evropě....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 8. 4. 2014 11:48

Ta internalizace externalit se mi líbí, jen nerozumím proč se řiditelé světa zaměřují jen na ty negativní, pozitivní externality jsou přece taky externality a je nutno je internalizovat! Co takovej malej poplateček, že jsem vám nevrazil kudlu do zad?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Žaloudek | 8. 4. 2014 11:00

1846, Frederic Bastiat
http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2441/bastiat-petice.pdf

Pokrok z Brusele je k neuvěření. Pouze se částečně změnila rétorika.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marcel Baláš | 8. 4. 2014 10:36

Patrick Zandl je autorem mnoha textů, ze kterých zdejšímu osazenstvu budou naskakovat pupínky.

Namátkou připomenu například jeho obhajobu zákazu nedělního prodeje:
http://zandl.blog.respekt.ihned.cz/c1-45938010-vikendova-oteviracka-hypermarketu-je-vzorem-hospodske-politiky
kterou ale svým neopakovatelným způsobem okomentoval už kamojedov:
https://vucako.wordpress.com/2010/08/11/dobre-odpoledne-mate-jeste-rohliky/

Stejně tak by mnohé zdejší čtenáře mohlo zaujmout jeho pojednání o podstatě svobody:
http://www.marigold.cz/item/mala-rozprava-o-podstate-a-historii-svobody
kde si svobodu svojským způsobem zaměňuje tu za pocit svobody, tu za volnost, a dokonce i za vyhnanství.

Naposledy se pak pustil do obhajoby zákazu roamingových cen:
http://www.marigold.cz/item/jak-funguje-business-s-roamingem-aneb-vysvetleni-pro-svobodneho-pana
v níž se vysmívá postoji Svobodných, a kterážto spustila na sociálních sítích řetěz obdivných reakcí i u mnoha "dosud voličů Svobodných". Lidi to vnímají jako ideologii na jedné straně, na straně druhé Zandl a jeho "fakta a vhled do problematiky".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 11. 4. 2014 10:20
reakce na Marcel Baláš | 8. 4. 2014 10:36

Článek Patrika Zandla o žárovkách je prostě mizerný, to nemá s ideologií nic společného. Operuje tam jednoznačně nesmyslnými věcmi, třeba to tvrzení o ceně CFL "před zákazem" 1000 korun je naprosto nepravdivé (nebo dokonce záměrná lež). Tohle vím dobře, protože patřím k lidem, kteří s touto technologií sami od sebe experimentovali již před opatřením EU a bohužel mě to vede k jednoznačnému názoru, že dopad na ceny byl úplně jiný, než píše Zandl. V reálu totiž kvalitní výrobky po jistou dobu spíš zdražily, když se poptávky vynutila, zato se vyrojila spousta levného šmejdu s mizernou životností. A když se začne uvažovat od podobně chybné premisy, tak logicky bude i chybný výsledek.

Ty další vámi citované články bych hodnotil zásadně jinak, upřímně s tím roamingem je pravdě daleko blíže, než Svobodní (což jejich příznivci nechtějí vidět úplně stejně, jako Patrik Zandl odmítá vnímat kixy v článku o žárovkách).
Zrovna tak ta pojednání o svobodě a otvírací době stojí za přečtení i pro ty, kdo mají jiný názor a pokládám je za výborný námět k zamyšlení. Sám s nimi sice plně nesouhlasím, ale přečetl jsem si je velice rád a hodnotím kladně. Nechci se nikoho dotknout, ale myslím si, že dost kritiků tyto články prostě nepochopilo a reakcí shazují spíše sami sebe. Článek o žárovkách je ovšem úlet, doufejme, že zůstane výjimkou a další články autora budou zase patřit k těm lepším.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 8. 4. 2014 08:48

Ke "kdo škodí, ať platí" je podle mne ještě jedna námitka: KOMU?
Když údajně škodím Novákovi a Novotnému, proč mám platit Sobotkovi či Barosovi? (zvášť když si uvědomím, jakými škůdci jsou sami tito pánové).
A co takhle nějaká presumpce neviny a nějaké dokazování? Dokázal mi někdo, že škodím, komu a jak moc? Není zločinu bez oběti!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 8. 4. 2014 22:32
reakce na Jan Altman | 8. 4. 2014 08:48

Než se začneme ptát „KOMU“ je třeba si nejdřív položit otázku „CO“ se děje.

Výše popsaná a úspěšně globálně adoptovaná teorii nevykazuje ani náznak vědy. Není to tedy teorie jako taková, protože není konzistentní a nelze ji dokonce ani testovat. Je to pouze politický nástroj pro ovládání lidí. Tím, že ji vlastně nelze popřít je nekonečně robustní.
Ke zmíněné testovatelnosti a konzistenci, model (používaný jen s drobnými kosmetickými úpravami dodnes) popsaný IPCC ve zprávě z roku 1990 mimo jiné předpovídá:

„Oteplení za celé 20. stol. 0,45 oC s chybou převyšující +/- 33 %“ Bez detailních informací kde a jak byly vstupní data modelu získány.
Dále „za prvních 40 let (do roku 1940) naměřený nárůst „globální teploty“ byl méně jak 0,05 oC.“ Informace kdo, kde a jak přesně měřil teploty opět chybí. Pokud předpokládáme, že absolutní chyba je stejná jako v prvním případě tj. 0,15 oC (jak sami autoři tvrdí), tak nám to dává údaj za prvních 40 let 20. století s relativní chybou +/- 300 %. Opravdu „vědecká“ teorie podepřená „tvrdými“ daty..
Co se týká predikce na 21. stol. tak byly stanoveny následující hodnoty: „nárůst „globální teploty“ o 0,3 oC za dekádu s chybou +/- (66,7 až 166,7) % a zároveň ho označují jako bezprecedentní nárůst, který v uplynulých deseti tisíciletích nemá obdoby.“ – Nepodložené tvrzení (asi pozůstatek aféry Climategate, případně jiné manipulace s daty). Grónsko bylo zelené už i v době Vikingů.. Stejně jako ostatní výsledky studie:
„pravděpodobné zvýšení „globální průměrné teploty“ o 1 oC za 35 let (od 1990 do 2025).“ Žádný takový nárůst nepotvrzují ani současná měření (tj. za uplynulých 24 let).
Zdroj zde:
http://www.ipcc.ch/publications_and_data/publications_ipcc_first_assessment_1990_wg1.shtml

Existuje mnoho „teorií“ a vysvětlení, žádná z nich však není tak kontroverzní a nemá zároveň hromadnou vládami garantovanou podporu spolu se zásadním dopadem na životy lidí.

Silně mi to připomíná inkvizici, která také věřila, že očišťuje a zachraňuje lidstvo, dokud měla ochranu. Asi hold hrozit apokalypsou má i své nesporné „výhody“ (viz. výše)..

Jako další námět na zamyšlení mám nejen pro IPCC kromě zamrzlých ledoborců a dlouhodobě narůstající ledové pokrývky v Antarktidě (což mohou být s určitou pravděpodobností pouze lokální excesy počasí) také samotným IPCC vytvořený poměrně známý paradox (cituji volně):
„Mám-li systém, u kterého je jedna z jeho vlastností definována jako schopnost zvyšovat svou teplotu následkem zvyšování koncentrace tzv. „skleníkových plynů“ ve své atmosféře, jaký bude jeho další vývoj? Jinými slovy, připustíme-li, že CO2 je skleníkový plyn, co se stane, když tento skleníkový plyn nahradím jiným skleníkovým plynem se stejnými vlastnostmi, např. vodní parou, bude se dál zvyšovat s jeho koncentrací i teplota na povrchu? Pokud ano, proč se tak už dávno neděje?? Uvážíme-li, že Země je prakticky nevyčerpatelný reservoár vodní páry v oceánech.“

Koho zajímá, kde přesně nejen „soudruzi z NDR udělali chybu“, bohužel patřičné vysvětlení rozsahem přesahuje možnosti komentáře, odkazuji případné zájemce na internet, a nebo učivo termodynamiky/fyziky z vysoké školy.
Zlatá inkvizice, tam to měl aspoň člověk na hranici i když s bolestivou smrtí, ale pořád relativně rychle za sebou, tady se bude celé lidstvo pěkně pomalu smažit po staletí, tak jak si moderní „věda“ žádá :-).

„Dokázal mi někdo, že škodím, komu a jak moc? Není zločinu bez oběti!“

Dokazování? To je jen ztráta času, je třeba urychleně jednat, na co by pak např. právníci měli studovat ty stohy nejrůznějších zákonů, kdyby se měl už tak dost unavený „systém“ obtěžovat nebo zdržovat s nějakým „dokazováním“, nebylo by jich třeba..
Nakonec co chcete dokazovat, když rozhodčí sporů a jedna ze stran u soudu jedno jsou, navíc ještě s monopolní výsadou na rozhodování.. Kdepak pane, na to my máme paragrafy..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 9. 4. 2014 22:17
reakce na Tom Novak | 8. 4. 2014 22:32

Náznaky vědy tam jsou. Dokonce na tom klimatologie patrně nebude o moc hůře něž spousta jiných věd. Rozdíl je hlavně v tom, že například na základě kosmologických teorií se nezachraňujě svět. Nicméně časy se pomalu mění. Dokonce i zpolitizovaný IPCC už opatrně reviduje své předpovědi (pěkné shrnutí třeba zde http://www.mattridley.co.uk/blog/muting-the-alarm-on-climate-change.aspx ). Politikům a těm, kteří z toho mají zisky bude ale ještě nějakou dobu trvat, než si najdou jinou katastrofu, kterou je třeba odvrátit.
Lidstvo je bohužel velmi náchylné podobným věcem věřit a ochotně následuje všemožné spasitele (vzdělání na to nemá žádný vliv), takže je jisté, že se nová hrozba objeví hnloed poté, co se ta stará ukáže definitivně málo hrozivá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 10. 4. 2014 20:11
reakce na pavel kratochvil | 9. 4. 2014 22:17

Podle mě s tím má co dělat nejen vzdělání, ale i základní rozlišovací schopnosti. Nepopírám, že současné školství (až na výjimky) v lidech zrovna moc nepěstuje schopnost zapojit vlastní úsudek nebo logiku.

Připouštím také námitku, že možná člověk ztratil evolučním vývojem spoustu dřívějších rysů, ale že by mu degeneroval mozek do takové míry? To snad ne.. Vidím to poměrně často (nejen ve vlastním oboru), součástí lidské přirozenosti je zkrátka usnadňovat si práci, tam kde se ho to týká, věří že to dokáže a vnější podmínky mu to dovolí, což bez vlastního úsudku zkrátka nejde.

Náznaky vědy, to ano, ale v úplně jiném principu, teorie je blábol, pokud chybí konkrétní důkazy klíčového tvrzení: „CO2 je odpovědný za probíhající globální klimatické změny“
Hlavní aktér je pouze jedním z řady skleníkových plynů s mnohonásobně menší koncentrací v atmosféře než např. vodní pára, proč zrovna CO2 (že by opět politika? :-)), proč ne např. aerosoly, popílek atd.? Prosím neplést příčiny a následky. Nikdo nepopírá, že se klima měnilo a v budoucnu se nepochybně dál bude měnit. (Ať už jen lokálně např. lidskou činností, odlesňováním, změnou albeda nebo globálně tj. slunce, kosmické záření apod.) Parametrů jsou tisíce a modely nedostatečně komplexní a alespoň ty mezinárodně politicky preferované jednoznačně chybné. Relevantní důkazy stále chybí. Není to trochu málo na více jak 26 let existence?

Mimo to teorie co popírá vlastní tvrzení je snad věda? Ta co nerespektuje elementární principy přeměny/zachování energie? Analogicky, kdybych k Vám přišel s gravitační teorií a prohlásil ji za absolutně platnou v celém známém vesmíru (a není ani tak rozhodující, že na základě měření s očekávanou chybou desítky až stovky procent), ale současně bych také prohlásil, že zrovna u pana Kratochvíla doma se její platnost vztahuje pouze na mnou předem schválené a pečlivě vybrané hmotné objekty, byl by to podle Vás vědecký nebo politický přístup? Něco o vědě např. zde: http://www.nipccreport.org/reports/ccr2a/ccr2physicalscience.html

konkrétně jen k problematice měření teplot různými metodikami se značnými rozdíly v jejich jednotlivých interpretacích a nejistotách („jen“ 280 stran) více zde:
http://www.nipccreport.org/reports/ccr2a/pdf/Chapter-4-Temperature.pdf

Chápu, že tohle by se asi dost těžko politicky vysvětlovalo..

Moc pěkně tento přístup nazval Frédéric Bastiat viz. komentář pana Jana Žaloudka o pár postů výše. Cituji snad z nesmrtelného textu:

„Obracíme se na Vás, jelikož Vám chceme nabídnout vynikající příležitost, abyste mohli uplatnit Vaši...teď jsme však na rozpacích, jaký název máme použít. Vaši teorii? To ne, nic není tak klamné jako teorie. Vaši doktrínu? Váš systém? Váš princip? Vy však nemáte rádi doktríny, máte hrůzu ze systémů a pokud se týče principů, Vy přece prohlašujete, že v politické ekonomii neexistují žádné principy. Použijeme proto název: Vaše praktiky - Vaše praktiky bez teorie a bez principů.“

Je až obdivuhodné, že se od roku 1846 (za dobu cca. 170 let) nic nezměnilo. Kdo by mohl odolat?

Marně pak hledat, kam se vytratila důslednost, konzistence a co všechno nahradila absurdita v poslaneckých sněmovnách natož pak ve vědě. Teď mě tak napadá, že nás vlastně od krachu může zachránit i genetické inženýrství stvořením dokonalého člověka..
Díky za odkaz (na mého oblíbeného Matta Ridleyho :-), chtělo by to ale ještě radikálnější přístup. Osobně bych navrhoval podporu vědy ve velkém stylu. 30 % celosvětového GDP jen na genetiku ať máme ty geniální politiky co nejdřív.. Jinak s Vámi souhlasím s teorií o vytváření hrozeb, není nad to, když nejen že tzv. „sociální politika“ je postavena na trestání efektivity a nebo dokonce práce zadarmo (viz. Bastiat výše), ale není to nic překvapivého, když si uvědomíte, že vlastně celá společnost je založená na téměř nepřetržitém strašení nejrůznějšími hrozbami, které se s 99,9 % pravděpodobností nikdy nenaplní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 10. 4. 2014 21:29
reakce na Tom Novak | 10. 4. 2014 20:11

Mám takový pocit, že pokud má vzdělání nějakou souvislost s náklonností věřit na blížící se konce světa nebo jiným pseudovědeckým náboženstvím, tak bohužel pozitivní. Ať už v případě globálního oteplování, přelidnění a hladomorů, komunismu, eugeniky a kdovíčeho všeho, jednalo se o víru, která začala a šířila se hlavně mezi vzdělanější částí populace. Chlapům u nás na vsi v hospodě je globální oteplování jen pro srandu.
Proč tak rádi věříme blbostem, nevím. Možná to není degenerací, ale naším evolučním dědictvím. Prostě jsme zdědili mozky náchylné věřit tomu, co nám říkají ti důležití (vůdci tlupy) a moc o tom nepřemýšlet. Ještě jednou si k tomu dovolím odkázat na Matta Ridleyho http://wattsupwiththat.com/2011/11/01/thank-you-matt-ridley/#more-50468
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 12. 4. 2014 13:48
reakce na pavel kratochvil | 10. 4. 2014 21:29

S druhým odstavcem souhlasím. K tomu prvnímu jen poznámka. Chlapům u nás na vsi bude globální oteplování pro srandu jen do té chvíle, než si uvědomí, že až budou měnit po 5 letech obyčejnou žárovku ve sklepě nebo na záchodě, už si ji díky soudruhům nekoupí v krámu na vesnici za 10 Kč, ale za 200 až 300 Kč pouze úspornou a k tomu ještě s mizerným podáním barev a svítivostí. Taky jim třeba nejen díky tomu zbude méně peněz na pivo, pokud tedy jeho konzumaci nezakážou, podobně jako cigarety.
Není se čemu divit, zase budou mít chlapi chvíli v hospodě o čem mluvit a třeba je jednou napadne poděkovat vlastní pokoře a pohodlnosti. Máme co jsme chtěli, ať už navzdory nebo ve shodě s tím, co skutečně bylo v době před deseti tisíciletími výhodné v tlupě našich předků. Společnost lidí by neměla být statická, ale vyvíjet se spolu s okolím, pokud budeme slepě lpět na tradicích a zkostnatělosti ve všech směrech, nebudeme se mít už brzy kam posunout.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!