Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Souboj impérií

| 27. 3. 2014

Z určitého pohledu se spor o Ukrajinu jeví jako klasický imperiální spor o území. U šachovnice sedí dva hráči, dvě impéria. Brusel a Moskva. Předmětem hry je území a moc. Jako vždy v historii.

Souboj impérií

Evropská unie má zájem rozšiřovat svá území. Říkám-li ale Evropská unie, myslím tím její politické a úřednické vedení. Řadoví občané nebo dokonce řadové vlády nemusí být tolik nadšeni perspektivou neustálého rozšiřování. Jejich zisk z expanze je stěží viditelný. Náklady jsou viditelné mnohem více. A nadšení snášet je nepříliš vysoká.

Zcela jinak to vnímá ruská veřejnost. Pro Rusy byla anexe Krymu krokem k obnovení bývalé slávy Ruska – jakkoli tato sláva byla spojena s válkami, totalitní diktaturou a mnoha ukrutnostmi. Mohli jsme si povšimnout, že na Západě byly napsány snad tisíce komentářů o neblahých dopadech možné ekonomické války. V Rusku jako by nedbali, ačkoli země již začala trpět některými hmatatelnými nesnázemi.

Ruský rubl oslabil oproti britské libře z hodnoty 46 rublů před rokem na přibližně 60 rublů v současnosti. Ano, to je už skutečně pořádná devizová intervence. Je znát i na útratě bohatých Rusů v luxusních obchodních domech a v hotelech v Londýně. Rusové utrácejí v průměru o 17 procent méně než před začátkem politické krize, uvádí společnost Global Blue. Přesto nikde není slyšet nářky Rusů, že je Putinovo politické dobrodružství stojí spoustu peněz.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Válka nebude. Málo testosteronu tam i onde

Odlišné vnímání nákladů na konflikt vede k otázce, co by bylo, kdyby skutečně vygradoval. Dosavadní západní sankce vůči Rusku jsou bezvýznamné. Zhruba třicet vysoce postavených osob bude mít problém s vízy při cestě na Západ. Menší banka musela oznámit klientům, že její platební karty nelze od nynějška používat při platbách v cizích měnách. A to je prakticky vše.

Kam až konflikt může zajít? Stoleté výročí vypuknutí první světové války svádí k temným úvahám. Ale nenechme se mýlit. Svět je dnes jinde. Minimálně ve třech bodech se dnešek zásadně liší od roku 1914.

Prvním rozdílem je všeobecná životní úroveň na Západě. Současnost poskytuje slušný komfort i příjmově slabším vrstvám. V minulosti byla služba v armádě jednou z možností pro mladé muže, jak uniknout bídě. Armáda nabízela ubytování, pravidelnou stravu a potenciálně i kariéru. Tyto atrakce dnes již tolik netáhnou. Západní armády jsou malé a nejsou cvičené pro rozsáhlé teritoriální konflikty. Nejsou na ně ani technicky vybaveny.

Druhým rozdílem je demografie. Při vzniku konfliktů lze snadno objevit některé zákonitosti. Kromě faktu, že chudší země bývají agresivnější, je zde ještě jiná statisticky významná pravidelnost. Agresivita státu je dána podílem mužů ve věku 15 až 35 let na celkové populaci. Z hormonálních důvodů je tato demografická skupina rizikově mnohem tolerantnější než zbytek populace. Většina zemí nebo teritorií, kde v současnosti nebo v nedávné minulosti probíhaly ozbrojené konflikty, byla plná nespokojených a chudých mladých mužů. Pásmo Gazy, prakticky celá Afrika, například.

Nynější Rusko nemá z tohoto hlediska „rizikovou“ demografickou strukturu. Nemá ji ani Západ. Ačkoli z hlediska penzijních systémů je to nepříjemný problém, riziko ozbrojeného konfliktu je díky demografii minimální.

Válka nebude. Nemá ekonomický důvod

Třetím rozdílem jsou úplně odlišné poměry v mezinárodním obchodě. Před sto lety dávalo ekonomický smysl bojovat za rozsáhlá impéria, neboť ta byla zároveň zónami volného obchodu. Rakousko-Uhersko bylo jednou velkou zónou volného obchodu, což byla jeho hlavní a patrně i jediná výhoda. Totéž platilo pro Britské impérium a francouzskou koloniální říši.

V současnosti tento užitečný aspekt impérií odpadá, neboť máme Světovou obchodní organizaci, které se podařilo odbourat téměř všechny obchodní bariéry mírovou cestou. Kdyby Světová obchodní organizace existovala již v roce 1914, Německo by necítilo potřebu dobývat nové trhy vojenskou cestou. Odpadl by hlavní důvod, který vedl k první světové válce.

Motivace budovat velká územní impéria je tedy mnohem slabší než dříve. Rusové jsou motivováni etnicky a národní hrdostí. Západoevropská veřejnost není motivována vůbec: Ukrajina zajímá běžného obyvatele Unie jen marginálně, pokud vůbec. Obyvatelé Evropské unie z velké části neschvalují sankce vůči Rusku, alespoň pokud můžeme soudit podle průzkumů veřejného mínění v Německu a v Británii. A už vůbec by nebyli ochotni pro Ukrajinu cokoli obětovat.

Shrňme si tedy situaci: válka nebude, obě strany na ni nemají chuť ani prostředky. Případná válka by dnes nedávala ekonomický smysl.

Další dobrodružství nejsou vyloučena

Ekonomický smysl nedávají ani zmíněné západní sankce. Byly vypsány ve spěchu, bez strategické úvahy, co má být jejich cílem. Jejich rozsah a hloubka jsou kompromisem mezi požadavky „musíme, hrome, něco zásadního udělat“ a „nesmí to ovšem moc bolet, zejména nás samotné“.

Pokud ovšem hospodářské sankce mají něco znamenat, musejí bolet obě strany. Kdyby Západ vyhlásil hospodářskou blokádu Ruska, to by již něco bylo. Jenomže Němci by museli ihned najít jiný zdroj energie než ruský plyn, Francouzi by museli oželet dodávku bojových lodí ruskému námořnictvu, Britové by se museli smířit s odlivem kapitálu z City (sice jen mírným ale každá miliarda se počítá). A tak dále. Státy Evropské unie by musely něco obětovat, ale do toho se jim zoufale nechce.

Dnešní předlužený Západ se stagnující ekonomikou a vysokou nezaměstnaností není prostě v pozici, aby si mohl dovolit uvalení opravdu účinných sankcí. Tím spíše, že není zřejmé, jaký je vlastně cíl. Aby Rusové opustili Krym? Snad nikdo nečeká, že se tak stane. V této situaci by bylo pro Západ lepší nezavádět vůbec žádné sankce než se ztrapňovat sankcemi polovičatými.

Další průběžný závěr může tedy znít zhruba takto:

  • Další světové války se nemusíme v dohledné době bát. Není na ni chuť, není jí třeba a nejsou na nic peníze.
  • Západ nemá sebemenší zájem na další eskalaci konfliktu; hospodářská situace mu nic podobného nedovoluje.
  • Putin se ovšem může cítit povzbuzen dosavadní zmatenou reakcí Západu. Rusko není vážně zadluženo a ruské obyvatelstvo je nyní Putinovi velmi nakloněno. Další dobrodružství tedy nejsou vyloučena.

Nejdřív musíme být silní zevnitř

Co má tedy Evropská unie a NATO dělat? Především uznat, že imperiální expanze Bruselu až na Ukrajinu byla chyba. Byl to krok, který přesáhl možnosti Unie. Šlo o nezodpovědný výstřelek úředníků a politiků, kteří bažili po moci sahající od mysu Finisterre až po řeku Don.

Dále je nutné sdělit Rusku, že území členských států NATO je absolutně nedotknutelné. Jasně formulovat strategický cíl Západu: udržet teritoriální nedotknutelnost nynějších členských zemí. Otázka je, zda po trapasu s nepovedenými sankcemi bude Západ ještě důvěryhodný.

Evropská unie by se namísto teritoriální expanze – mentalita devatenáctého století – měla soustředit na řešení vlastních vnitřních problémů. Evropská unie je slabá kvůli ekonomickým problémům. Jejich příčinou je byrokracie, daňová zátěž, neudržitelný sociální stát, chaotická energetická politika, a možná ještě pár dalších důvodů. Pokud se s těmito problémy Evropská unie nevypořádá, hrozí Evropě osud Ukrajiny.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Aleš Valešek | 1. 4. 2014 22:44

No mne by zajímalo, zda by nebylo pro EU zajímavé toto: Nabídnout obyčejným Rusům pohled na životní úroveň v EU s tím, že by rusové svrhli tamního vládce, dostali by jako výpomoc při stavbě infrastruktury 20miliónů lidí z EU (část nezaměstnaných) a k tomu dotace na tu infrastrukturu a ještě funkční ekonomický systém. Stačila by ta část Ruska od Uralu k nám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav Krátký | 2. 4. 2014 11:06
reakce na Aleš Valešek | 1. 4. 2014 22:44

Chybná úvaha. Pokud Rusům slíbíte životní úroveň EU výměnou za svržení Putina, automaticky předpokládají (stejně jako byli nalákáni Ukrajinci) volný pohyb po celém schengenu. Výsledkem je a) značná migrace západním směrem (a to nejen kvalifikovaných pracovníků, ale i bezdomovců a kriminálních gangů) b) další zchudnutí východních zemí. Opravdu to EU chce? Nebo dokonce musí, protože každé impérium jakmile přestalo růst, se rozpadlo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Hnilička | 2. 4. 2014 04:27
reakce na Aleš Valešek | 1. 4. 2014 22:44

No, nevím nevím. Nějak se to podobá importu demokracie do Iráku, Afganistánu, Libie, Sýrie. Kdysi jsem byl trochu při tom když jsme pomáhali zprůmyslnit Slovensko. Naše pokrevní bratry. Při vzpomínce mně mrazí. Rusi mají mentalitu daleko jinou. A je jich taky jaksi trochu moc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 1. 4. 2014 20:39

Se vším v článku souhlasím. Úplně nejvíc s poslední větou.
Jen bych přidal dvě své, ještě ne úplně zapuzené, obavy:
--- jestli ti, kdo financovali zvolení Obamy, nemají určité teritoriální požadavky - totiž uvolnit pár hektarů podlahové plochy v amerických skladech munice, případně za babku skoupi vše hodnotné na Ukrajině,
--- jestli obyčejní Rusové, spokojení s Putinovou hospodářskou politikou, a schopni vydržet i další Staligrad, nebudou požadovat další úspěchy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

alex krutov | 28. 3. 2014 00:45

Vojensky komplex chce studenu vojnu a podojit danovych poplatnikov v Europe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 27. 3. 2014 13:08

Nedávno jsem koukal na Star Wars a názvy jednotlivých částí docela výstižně popisují dění na Ukrajině. Epizoda I - Skrytá hrozba a vzápětí Klony útočí. V současné době si náckové vyřizují účty mezi sebou a my můžeme sledovat Pomstu Sithů. Mezitím ovšem Impérium vrací úder. Všichni teď vyhlížejí Novou naději, ale protože nikdo neví, jak by to mělo vypadat, tak už někteří začínají doufat v Návrat Jediho. Obě sci-fi byly napsány v USA a to je právě to druhé imperium. Evropa opět jako retard nejprve nadšeně poskakovala, že nám přátelé pomohou rozšířit Reich, aby vzápětí tupě zírala na to, do čeho jsme se to zase nechali impériem za velkou louží zatáhnout. Válka snad opravdu nebude, dnes už máme sofistikovanější metody. Lepší je řízená revoluce, tam je mnohem snazší splnit ony tři podmínky. Stačí mnohem méně nespokojených, mladých mužů. O to víc nespokojení a chudí musí být. Pokud jsou to navíc bezdomovci, extremisti a různé pochybné existence, tak za pár korun udělají cokoliv. A třetí podmínka, začínalo hrozit, že UK vstoupí do celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu, místo do EU.
NATO je vojenská organizace založená pro obranu proti Sovětskému svazu. Ten už není. Tak teď bojujeme proti Rusku? Ono někoho ohrožuje? Vede proti někomu válku? Podporuje militantní skupiny někde na světě? Bohužel se obávám, že to dělá to druhé impérium a my s ním.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 27. 3. 2014 13:56
reakce na Jiří Suchý | 27. 3. 2014 13:08

K tomu Rusku byl včera zajímavý rozhovor s Janem Vaňousem zde:

http://ekonomika.idnes.cz/rozhovor-s-ekonomem-janem-vanousem-d6m-/ekonomika.aspx?c=A140325_144426_ekonomika_fih
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kanioková J. | 27. 3. 2014 19:37
reakce na František Marek | 27. 3. 2014 13:56

No.... "Čína je sice potencionální odběratel, ale zatím není o trase plynovodu na tak velkou vzdálenost ani rozhodnuto. A i když se k tomu Rusové společně s Číňany odhodlají, potrvá stavba plynovodu několik desetiletí"...

Nevím, ale až tak tomu nevěřím... Zatímco Západ usilovně pracuje na odcizení a izolaci Ruska všemi diplomaticky možnými způsoby, Rusko stejně usilovně pracuje na posílení svých vazeb s Čínou, a v tomto případě díky té nejdůležitější společnosti celé Evropy, Gazpromu. Gazprom se totiž chystá oznámit dokončení dohod o dodávkách plynu do Pekingu. Mimo to Reuters ohlásila, že Rosněft, největší ropný producent světa podle produkce, by podle svých vyjádření mohl spojit síly s indickou státně vedenou Oil and Natural Gas Corp s dlouhodobými dodávkami ropy do Indie.

Rusko zdvojnásobí vývoz ropy do Číny, začne s dodávkami plynu. Do Evropy už žádné potrubí stavět nehodlá http://www.patria.cz/ zpravodajstvi/2297727/rusko-zd vojnasobi-vyvoz-ropy-do-ciny-z acne-s-dodavkami-plynu-do-evro py-uz-zadne-potrubi-stavet-neh odla.html

http://www.transneft.ru/pipelines/

Analytik Robejšek rozklíčovává „tvrdý" postup Západu proti Rusku a marné naděje Ukrajinců vůči EU - http://jdem.cz/bafp35

GRAFIKA: Podívejte se, jak moc je Evropa závislá na Rusku - http://jdem.cz/baf5y8
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!