Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Sankce proti Rusku jsou jen prázdné gesto

| 25. 3. 2014

Reálně Američané proti Rusku vystupují tvrději než Evropská unie, ani oni však nehodlají pouštět dál než k víceméně bezvýznamným gestům. Rusku se možná jeho postup vůči Ukrajině opravdu nevyplatí, jak ale naznačuje sloupkař Washington Examineru, pokud se tak stane, ekonomické sankce na tom budou mít podíl pramalý.

Sankce proti Rusku jsou jen prázdné gesto

Když Sověti roku 1980 obsadili Afghánistán, vymyslel prezident Jimmy Carter odvetu – zarazil prodej obilí Moskvě. Tehdejší ministr obchodu Philip Klutznick prohlásil, že embargo světu dokáže, že „agrese stojí peníze“. Sověty mělo přesvědčit, aby „svou agresi ukončili“.

Sověti agresi skutečně ukončili a z Afghánistánu se stáhli. Jenže až za dalších devět let a bez sebemenší souvislosti s obilným embargem. Na něm prodělali jen američtí zemědělci, kterým klesly výkupní ceny, zatímco Kreml jednoduše pořídil obilí odjinud. A tak prezident Reagan další rok zákaz zrušil.

Jen o málo víc než nic. Ale lepší než nic

Skutečnost, že zmíněné sankce se minuly účinkem, však prezidentu Obamovi a republikánským poslancům nezabránily uvalit na Rusy zbrusu nové. Ve čtvrtek Spojené státy zrušily víza a zmrazily majetek ruským prominentům, kteří se dle tvrzení amerických úřadů podíleli na invazi Ukrajiny. V rámci těchto opatření mají americké firmy zákaz s dotyčnými ruskými subjekty obchodovat či spolupracovat. Vládní zdroj sdělil časopisu The Hill, slovy, která jako by vypadala přímo z novinových stránek roku 1980, že tato reakce „vyšle silný signál“ a „zatíží Rusko náklady“.

Ve skutečnosti ale tento signál znamená něco jiného: „Nemáme ani trochu chuť užít vojenskou sílu a vlastně ani nečekáme, že sankce zaberou, jenže něco udělat musíme, třeba by to nemělo význam.“ V mezinárodních vztazích platí, že nedělat nic nepřichází v úvahu. Každý stát vždy raději radši udělá bezvýznamné prázdné gesto, než by nedělal nic.

Názorným příkladem „účinnosti“ hospodářských sankcí je Kuba, na kterou bylo uvaleno všeobecné embargo roku 1960, s cílem odstavit komunistický režim od moci. Embargo i komunistický režim dusí Kubu dodnes.

Američané se rovněž pokusili přitáhnout ekonomické šrouby Iráku, ještě před první invazí v roce 1990. Toto opatření bylo náramně úspěšné – za předpokladu, že mělo za cíl uvrhnout do nepopsatelné bídy a strádání běžné Iráčany, kteří neměli na vládu Saddáma Husajna sebemenší vliv. Více než půl milionu iráckých dětí zemřelo v důsledku podvýživy a nemocí, zatímco tyran, kterého mělo embargo svrhnout, zůstal u moci až do druhé americké invaze v roce 2003.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Fungují málo, nebo ještě míň?

Odborníci na dané téma se dnes dělí na dva tábory – na ty, podle nichž sankce většinou nefungují, a ty, podle nichž nefungují prakticky nikdy. Gary Hufbauer, ekonom z Petersenova institutu pro mezinárodní ekonomii ve Washingtonu, tvrdí, že sankce jsou účinné zhruba ve 30 procentech případů. Pochybuje však, že opatření zavedená prezidentem Obamou, který jim říká „lehké sankce“, na Ukrajině k něčemu budou. „Míra úspěšnosti symbolických, či ‚lehkých‘sankcí, vůči autokratickým režimům, zejména v případech, kdy se jimi vymáhají územní ústupky, je nižší,“ tvrdí. Kdo podle něj čeká, že tato opatření vyženou Rusy z Krymu, nechť si nedělá velké naděje.

Pesimisté malují ještě chmurnější obrázek. Politolog z Chicagské univerzity Robert Pape vypočítal, že sankce v minulosti zabraly pouze v pěti procentech případů. Nepřekonatelnou překážkou je podle něj skutečnost, že „dnešní státy raději strpí nezanedbatelné strádání, než aby upustily od kroků, které považují za národní zájem“.

Krym Moskva bezpochyby považuje za zcela klíčový. Slabší režimy jsou vůči mezinárodnímu tlaku méně odolné, jenže režim Vladimíra Putina slabý rozhodně není.

Zastánci sankcí se mohou přihlásit o úspěch v případě Íránu, který po roce hospodářské války nedávno svolil k dočasným omezením svého jaderného programu. Zatím je však příliš brzy hádat, zda tento krok povede k trvalejšímu řešení.

Porazí se sami?

A co se Putina týče, můžeme jen doufat, že si ukousl příliš velké sousto. Invaze do Afghánistánu také zpočátku voněla úspěchem, zplodila však zuřivý odboj, který stál Sověty tisíce životů, přiměl je k potupnému ústupu a přispěl k rozkladu Sovětského svazu. Čím silněji Putin zatlačí a čím déle na Ukrajině zůstane, tím pravděpodobněji skončí jeho okupace špatně.

Existuje jen malá šance, že hospodářské sankce Západu zmaří jeho ukrajinské ambice. Je podstatně pravděpodobnější, že tyto ambice zmaří samy sebe.

anglického originálu pro Finmag přeložil Aleš Drobek

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jan Daniel | 25. 3. 2014 11:28

"A co se Putina týče, můžeme jen doufat, že si ukousl příliš velké sousto. Invaze do Afghánistánu také zpočátku voněla úspěchem, zplodila však zuřivý odboj, který stál Sověty tisíce životů, přiměl je k potupnému ústupu a přispěl k rozkladu Sovětského svazu. Čím silněji Putin zatlačí a čím déle na Ukrajině zůstane, tím pravděpodobněji skončí jeho okupace špatně."
Tuto myšlenku musel vyplodit pouze naprostý ignorant, který o reáliích Krymu neví vůbec nic. Náklady afghánské kampaně způsobil právě odpor domácího obyvatelstva proti okupaci. A kde se vezmou teda ty náklady Krymu? Putin tam má a bude mít tolik vojáků, jako měl před "invazí" a odpor obyvatelstva je nulový. Kdyby kladli alespoň pasívní odpor, ale oni nadšeně spolupracují! Místo, aby tam umírali jeho vojáci a ničila se jeho vojenská technika jako v Afghánistánu, tak další vojáky a techniku získal. Dodatečné náklady vzniknou leda na infrastrukturu, zejména most přes Kerčský průliv.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 25. 3. 2014 20:46
reakce na Jan Daniel | 25. 3. 2014 11:28

Škoda že nestihly vykvést šeříky, pak by to bylo dokonalé.. Náklady můžou Rusům vzniknout snadno, a to značné. Třeba se krymským Tatarům nebudou líbit nápady nových vládců na jejich další stěhování. Třeba Rusko prohraje pár mezinárodních sporů za uradený majetek. Třeba bude krymské obyvatelstvo zklamané z nedodržených ruských slibů a někoho napadne vyhlásit referndum. Nebo se Turecko rozhodne hájit zájmy svých soukmenovců a anektuje Krym? To, že teď nejsou žádné náklady vidět, vůbec nic neznamená.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 26. 3. 2014 12:00
reakce na pavel kratochvil | 25. 3. 2014 20:46

Podle Ottova slovníku je anexe legitimní, pokud je založena na výsledku předchozího referenda, kdežto pokud se děje jednostranným prohlášením anektujícího státu, je hrubým porušením suverenity státu. Na krymu šlo jednoznačně o ten první případ, i když západním sociálním inženýrům se to nelíbí. Nejde přece o to, kdo by chtěl anektovat Krym, ale ke komu se chtějí připojit lidé žijící na Krymu. Jen oni mají právo o tom rozhodnou a je úplně jedno, co si o tom myslí ostatní.
Náklady můžou vzniknout ze strany Tatarů jen tehdy, pokud je bude někdo finančně a vojensky podporovat, kdo by to asi mohl být? Že by nějaká nevládní nezisková organizace?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 25. 3. 2014 21:10
reakce na pavel kratochvil | 25. 3. 2014 20:46

Třeba budou chtít Krym anektovat Marťani.
Možné je všechno milý kolego, je to pouze otázka pravděpodobnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 25. 3. 2014 08:45

Pokud autor přirovnává Afghanistán ke Krymu, tak se obávám, že mu unikla velká řada faktů. Jednak Rusko není Sovětský svaz, v Afghanistanu Rusy nikdo nechtěl ( stejně jako USA o pár desítek let později),naproti tomu lidi na Krymu si ve svobodném referendu přistoupení k Rusku odhlasovali ( a dohlíželi na to mezinárodní pozorovatelé a nikde se nepíše o tom, že by lidi byli nuceni hlasovat pro Rusko) a tudíž se Putin opravdu nemusí bát zuřivého odboje. Krym měl autonomii a má právo rozhodovat o svém osudu, vše proběhlo prakticky bez jediného výstřelu, to se přece při invazi nestává. Za co vlastně by ty sankce měly být ? V ostrém kontrastu s tím je vše, co se stalo v Kyjevě, bez voleb, násilně, s mnoha mrtvými a velkým množstvím nezodpovězených otázek.
"Nemáme ani trochu chuť užít vojenskou sílu" ano v USA už se poučili, už neútočí přímo, raději zaplatí náckům, aby špinavou práci udělali za ně. A ti se neštítí ničeho, ani střílení do lidí, aby dosáhli svého.
Jinak souhlasím s autorem, že sankce nefungují. Ekonomika je příliš složitá i na mocipány v Bílém domě, v rudém domě nebo domě s 12 hvězdičkami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!