Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rusové shrábnou poklady z Alibabovy jeskyně i Arktidy

Rusko je velké, největší na světě. Saje ropu i plyn a roste. Nejnověji se rozšířilo jak na Krym, tak do oblasti severozápadního Tichomoří. Jeho dalším cílem je Arktida.

Ruská federace se v březnu rozrostla o dvě oblasti, jejichž celková rozloha se rovná ploše České republiky. Jednou je Krym, černomořský poloostrov zabírající 26 000 kilometrů čtverečních, druhou šelf v Ochotském moři na Dálném východě s dvojnásobnou rozlohou.

Tento mělký pevninský práh mezi Sachalinem a Kamčatkou je nazýván Alibabovou jeskyní.

Pro odrostlejší připomínám, že v pohádce o Alibabovi a čtyřiceti loupežnících je jeskyně s pokladem. Pokud vyslovíte kouzelnou větu (Sezame, otevři se!), sluj se rozestoupí a vydá své bohatství.

Jeskyně, do níž získal přístup Alibaba, přetéká perlami a zlatem. Šelf, který připadl Rusku, zase oplývá biliony kubíků zemního plynu a miliardami tun ropy.

Sezame, vydej plyn a ropu!

Password otevírající vrata do podzemí šelfu dostali Rusové od OSN. Na rozdíl od Krymu v Ochotském moři nepotřebovali vojáky v bévépéčkách či domobrance s kalašnikovy. Na východě své zájmy prosadili s pomocí geodetů a diplomatů.

V Ochotském moři dosud platila zásada Úmluvy OSN o mořském právu, která dává státu (v tomto případě Rusku) právo využívat přírodní zdroje z mořského dna do 200 námořních mil (370 kilometrů) od pobřeží. Dva dny před referendem, které vrhlo Krym do náruče matičky Rusi, komise pro hranice kontinentálního šelfu uznala, že do moře zasahuje ruský kontinentální výběžek. Tím potvrdila ruský nárok na dno uprostřed moře. Na vysvětlenou: šelf může prodloužit ekonomickou zónu až do 350 námořních mil (648 kilometrů) od pobřeží.

Požadavek na Alibabovu jeskyni vznesl prezident Vladimir Putin v roce 2001. Ještě před tím vyslal do oblasti geodety, jejichž měření Rusové předložili OSN. Po třinácti letech se dočkali souhlasu a o bohatství se nemusí s nikým dělit.

Siberian Times označují zisk Alibabovy jeskyně za „cenné vítězství bez jediného výstřelu“. Připomínají však, že to je jen dílčí úspěch v ruském tažení za surovinovými zdroji. Jeho další cíle leží v Arktidě.

Surovinová bonanza

V Arktidě se otepluje. Pro medvědy to je nadělení, led jim taje pod tlapami a lovišť ubývá. Zato pro těžaře je taková změna podnebí požehnáním. Ledovce mizí a tankerům se otevírají oblasti dříve dostupné jen ledoborcům.

Může to být hotová surovinová bonanza. Geologové odhadují, že arktický led skrývá až čtvrtinu světových zásob ropy a plynu. Už za několik let může být část z nich dostupná.

Rusové se na to pečlivě připravují. Dokončují měření Lomonosovova a Mendělejevova hřbetu, které protínají Severní ledový oceán. Příští rok podruhé předloží OSN požadavek, aby uznala závěry jejich zeměměřičů a udělila Rusku výlučné právo využívat přírodní bohatství v okolí hřbetů a také na severním pólu, pod kterým se táhne Lomonosovův hřbet. Poprvé OSN označila ruský požadavek za nepodložený.

Do oblasti se také vydali kanadští zeměměřiči. Snaží se dokázat opak toho, co tvrdí Rusové. Tedy to, že Lomonosovův hřbet navazuje na severoamerický šelf, nikoli šelf euroasijský.

Řešení sporu bude pro poměry v polární oblasti klíčové. Ten, kdo získá ekonomickou moc nad Lomonosovovým hřbetem a severním pólem, získá podstatnou část bohatství Severního ledového oceánu.

Pas pro Santu Clause

Rusové dávají najevo, že stejně jako Krym nebo Alibabova jeskyně jim patří i severní točna. Před sedmi lety ruská ponorka sestoupila na dno Severního ledového oceánu v místě pólu a uložila tam schránku s ruskou vlajkou. Loni v říjnu ruský atomový ledoborec s příznačným názvem 50 let vítězství zavezl na točnu pochodeň s olympijským ohněm.

Kanadská vláda odpověděla recesí. Před Vánoci popíchla Rusy tím, že udělila kanadský pas Santu Clausovi – tedy vánočnímu muži, o němž je známo, že má trvalé bydliště na severním pólu, nad Lomonosovovým hřbetem.

Co víc, na pól mají políčeno i Dánové. Z Grónska, které patří pod dánskou korunu, je to tam, co by kamenem dohodil.

Je otázka, zda zůstane jen u šťouchanců a hádek geodetů či politiků. Gosudar Putin a jeho věrchuška ujišťují, že v Arktidě jsou odhodláni ruské zájmy (zájmy na vlastnictví nalezišť ropy a plynu) prosadit i silou. Demonstrovali to ve dnech příprav na krymské referendum, kdy ruská armáda vysadila stovky vojáků na ostrově v Severním ledovém oceánu. Jako bonus do oblasti vyslala čtyři strategické bombardéry.

Nebyly to přitom ojedinělé manévry. Ruské ponorky a válečné lodě se vrátily do Arktidy už před sedmi lety a je jich tam rok od roku víc. Letos začnou Rusové na severu stavět vojenské základny. Jejich síť chtějí dokončit do roku 2020.

Vrchní velitel Putin zdůrazňuje, že Severní ledový oceán je důležitým operačním prostorem ruského námořnictva: „Vojenské námořnictvo je klíčový nástroj na obranu našich ekonomických zájmů v Arktidě,“ pravil loni na shromáždění k zahájení výroby nové generace ponorek.

Uhlovodíkové impérium

Putin se nikdy netajil lítostí nad rozpadem Sovětského svazu, který přirovnával k velkému Rusku. Je zřejmé, že Krym, Ukrajina, Alibabova jeskyně i Arktida jsou pro něj milníky na cestě k obnově ruského impéria, k němuž počátkem 18. století položil základy Petr Veliký.

Ruský prezident však nemůže počítat s výraznými zisky na pevnině, byť si Ukrajina svou svrchovaností jistá být nemůže. Nepředpokládám, že Američané prodají Rusům Aljašku, kterou od nich koupili v roce 1868.

Rusko nicméně může expandovat na mořích. V severních vodách může rozšířit své ekonomické zóny a těžit v nich směsi uhlovodíků.

Hodnotu ropy a zemního plynu Putin dobře zná. Díky nim se jeho země dostala z krize v devadesátých letech. Teď ropa a plyn zajišťují Rusku polovinu příjmů z vývozu a jejich zdanění se podílí 45 procenty na státních příjmech.

Žijeme v éře uhlovodíkových ekonomik, a tak pokud Rusku něco může vrátit punc impéria, je to oceán plný uhlovodíkových pokladů kolem severního pólu.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Suchý | 26. 3. 2014 23:13

Upřímně řečeno, nevím, co je na tom divného, že se Rusové snaží rozšířit svou surovinovou základnu. To by asi udělala každá země, ne? ( kromě té naší ) Konec konců jak sám autor říká, zálusk mají i ostatní země v okolí, u těch je to normální, ale u Ruska zase špatně. Opravdu nejsem rusofil, ale vadí mi jednostranná žurnalistika. Oni Rusové moc dobře vědí, že jakmile zaváhají, tak si západní přátele mezi sebou něco upečou a schválí a pak už bude pozdě, pak už to opravdu může změnit jen válka. Nevím, kdo by měl na Artidu mít nárok a doufám, že se nakonec v klidu domluví, ale pokud západ zase zažene Rusko do kouta jako na Ukrajině, tak může být zase horko. Rusko je dnes obklíčené zeměmi NATO. V zemích, které s Ruskem spolupracují, dochází k záhadným převratům, je to tlak, který západ na Rusko neustále vyvíjí. Rusové se pak musí buď podřídit nebo ukázat svaly. Co si vyberou je asi jasné. Chtěl bych se dožít doby, kdy budeme mít my v čele lidi, kteří budou jednat v zájmu naší země a nepolezou nikomu do zadku. Mohli by jsme začít třeba tím, že pomůžeme volyňským Čechům, kteří žádají o pomoc. Ale to soudruzi nejde, to je stejné, jako když žádali krymští Rusové o pomoc Rusko. Ještě by nás někdo mohl obvinit, že chceme anektovat Volyň. A to by v tom potom byly zmatky, kdo je ten dobrý a kdo ten zlý. Přestańme už Putina demonizovat, odhoďme předsudky a přestaňme nad Ruskem ohrnovat nos a dávat mu najevo, že nepatří do klubu. Je největší na světě, má své chyby, manýry, historii, ale proto ještě z něho nemusíme dělat ztělesnění všeho zla na světě. Ty, kdož jsi bez viny, hoď kamenem.

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK