Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Souboj ekonomů: Kdo měl pravdu o intervencích ČNB?

| 17. 3. 2014

Diskutují ekonomové. Jeden si opakovaně stěžuje, že oponent nemá nastudovanou ani základní literaturu a zdůrazňuje, že je pod jeho úroveň se takové debaty vůbec účastnit. Druhý mu zas po vystoupení řekne (cituji): „Takovou míru arogance jsem ještě nezažil. Všichni, kdo mají jiný názor, jsou podle vás laikové. Nebuďte takový nafoukaný.“ Co myslíte, který z nich je Václav Klaus?

Souboj ekonomů: Kdo měl pravdu o intervencích ČNB?

Překvapení! Václav Klaus je onen údajně nedostatečný student. Školil viceguvernér ČNB (a kdysi dávno Klausův chráněnec) Mojmír Hampl. Tématem debaty pochopitelně byly nedávné intervence, třetím zúčastněným byl děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík a celé se to odehrálo minulý týden na Vysoké škole ekonomické.

Profesoři a čtvrtá cenová

Myslím, že většina těch, kdo byli v nabité aule přítomni, se shodla na tom, že tolik osobních útoků ve vědecké debatě ještě nezažili. Skoro bych řekl, že i mnohé hospodské diskuze se vedou méně drsně. Pomyslných splašků se přitom bohatě dostalo nejen třem ekonomům, ale také nepřítomnému Pavlu Kohoutovi. Škoda, že se nedostavil taky, mohla být větší legrace.

Možná, že to pánové vlastně dělali dobře. Zajímavým aspektem loňských intervencí byla totiž skutečnost, že téměř každý si udělal jasný názor během prvních hodin po oznámení. K čemu pak další argumentace?

Nicméně pár posluchačů na diskuzi přišlo právě kvůli argumentům a já byl mezi nimi. Nebylo úplně snadné je v záplavě emocí identifikovat, ale snad se mi to podařilo.

Miroslav Ševčík: Deflace znamená, že věci jsou levnější. Lidem tedy zbydou peníze, takže můžou víc utrácet. Nebýt intervence České národní banky mohlo české hospodářství naskočit k růstu.

Čtenáře, který není profesorem ekonomie, možná napadne, že zároveň s poklesem cen klesnou i výnosy podniků, a tudíž i platy a počty pracovních míst, takže čistý efekt by měl být v nejlepším případě nulový. Pouštím si raději záznam z diktafonu, jestli jsem slyšel dobře. Ale opravdu. Žádný další argument Ševčíkovo vystoupení neobsahovalo. Není-li tím argumentem kritika České národní banky, že podstřelila dvouprocentní inflační cíl. Jak to jde dohromady s nadšením pro deflaci, to bez profesury nepochopíte.

Deflace nevadí? Zeptejte se Španělů, Řeků, Kypřanů

Václav Klaus. Ačkoliv zahájil tím, že s kroky České národní banky hrubě nesouhlasí, první část vystoupení věnoval účinkům právě deflace. Celkem přesvědčivě ukázal, že dopad výrazné deflace na národní hospodářství bývá katastrofální a ilustroval to na příkladech Řecka a Španělska (kde probíhá deflace označovaná termínem „vnitřní devalvace“).

Námitky proti krokům České národní banky podepřel Klaus dvěma argumenty. Za prvé. Při míře inflace kolem nuly je měření velmi nepřesné. Centrální banka tedy vycházela z nespolehlivých čísel a není vyloučeno, že intervenovala zbytečně. Druhá námitka. Intervence zmírnily škody, které českému hospodářství působí jeho vláda. Vláda tudíž nedostane zpětnou vazbu a bude v ničivých krocích pokračovat.

Téměř polovinu přednášky věnoval Václav Klaus kritice společné evropské měny a přehnaných regulací. Bylo to nesporně zajímavé a promyšlené, ale lepšímu pochopení měnových intervencí to nepomohlo.

Proč vám intervence vadí? Vždyť to děláme pořád?

Mojmír Hampl. Česká národní banka prováděla standardní práci, jakou dělá po celou dobu mandátu současné bankovní rady. To zahrnuje průběžné intervence k udržení inflace ve stanoveném pásmu kolem dvou procent. Rozdíl byl jen v tom, že tentokrát podnikla místo několika drobných kroků jeden razantnější, takže se stala vděčnějším terčem médií. Veškerá kritika, která dosud zazněla, vychází z neznalosti a nepochopení. A viceguvernér se pokusil tyto (údajné) myšlenkové chyby popsat.

  • ČNB se má zdržet jakýchkoliv kroků a nijak do situace nezasahovat. Jenže to fakticky znamená zafixovat kurz k euru. Proto zní taková kritika přesvědčivě třeba od pánů Zemana a Rusnoka, kteří chtějí euro co nejrychleji zavést. Ale není možné odmítat euro a zároveň chtít nečinnou centrální banku.
  • Zákrok České národní banky byl netržní. To je kritika, která fakticky nedává smysl. Centrální banka je ze své podstaty netržní institucí a veškerá její práce je regulační. Hampl v této souvislosti připomněl příklad Singapuru s extrémně aktivní centrální bankou a minimální regulací podnikání.
  • Dvě procenta, na která Česká národní banka cílí, fakticky představují příliš vysokou inflaci. Jenže na světě není žádná centrální banka, která by cílila na nulovou inflaci a jen jedna jediná centrální banka, která cílí na jednoprocentní (Švýcarsko). Všichni ostatní cílí na dvě procenta nebo víc. Můžeme se přít o to, jak by se žilo v zemi, kde národní banka udržuje nulovou inflaci, ale bude to diskuze čistě teoretická.
  • Centrální banka si plete „dobrou deflaci“ a ničivou deflaci. Ve skutečnosti můžeme rozpoznat rozdíl podle toho, zda roste produktivita práce a zda vznikají nová pracovní místa. Ani jedno neplatí v současné době o České republice.
  • Intervence byla zbytečná, panikářská a přehnaná. Česká ekonomika neměla tendenci spadnout do deflace. To vyvracejí údaje za leden, což byl měsíc s nejmenší inflací od vzniku České republiky – dvě desetiny procenta (ušetřili jsme za energie, o to víc nás ale stály potraviny). Bylo by tedy spíš logické vyčítat České národní bance malou razanci.

Tolik vlastní proslovy. Kdo čekal, že bude následovat věcná diskuze k přednesenému (jako například já), byl zklamán. Následovaly už jen hádky, výlevy emocí a pochopitelně spory o reálie z období, kdy byl Václav Klaus předsedou vlády.

Když jsem Hamplovu řeč poslouchal, rozvzpomínal jsem se, jaké další námitky proti zásahu centrální banky zazněly v debatě zde na Finmagu. Kromě těch, které viceguvernér uvedl ve druhém a třetím bodě, jsem našel dvě:

  • Povinností národní banky je udržovat fixní kurz vůči jiným měnám (zejména vůči Euru) bez ohledu na domácí inflaci – tedy v podstatě Hamplův první bod. V naší diskuzi to bylo vztaženo ke kupní síle českých občanů v zahraničí, ale to argumentaci nemění.
  • Národní banka svou intervenci přehnala tak dramaticky, že inflace vyskočí někam nad deset procent. Jenže to se nestalo.

Anketa

Jak se díváte na intervence ČNB vy?

Můžeme brát ekonomy vážně?

Možná, že v diskuzi pod tímto článkem silné argumenty najdeme, ale pro tuto chvíli se musíme spokojit s konstatováním, že v radě České národní banky to měli přece jen dobře promyšleno a nejsou to až takoví břídilové, jak by se mohlo zdát z novinových komentářů.

Ale jednoho velmi osobního komentáře se nemůžu zdržet já. Ten se týká čerstvě znovuzvoleného děkana Národohospodářské fakulty. Po devadesátiminutové akci bylo zřejmé, že právě on nezná ani základní literaturu, která je pro studenty povinná, a že v podstatě není schopen zformulovat jediný souvislý argument. Kromě toho nebyl schopen ani zvládnout nestranné moderování debaty, jak se to od něj očekávalo. Jestli je toto děkan zvolený drtivou většinou hlasů, jak na tom musí být se znalostmi řadoví vyučující! My sociologové také nejsme dokonalí, ale neumím si představit, že by kdokoliv z nás vystupoval podobným způsobem.

Co tedy Česká národní banka dělala špatně? Rozhodně špatně komunikovala. Pokud významný úřad provede rozhodnutí s potenciálně významným dopadem na občany, měl by věnovat dostatek energie a zdrojů, aby jim vysvětlil, co dělá a proč. Jestli státníkovi (a rada České národní banky nesporně státníci jsou) nestojí obyvatelé za takovou námahu, pak si nemůže stěžovat, když upadne do podezření z neschopnosti nebo korupce. A způsob, jakým Česká národní banka komunikovala, byl opravdu děsivě amatérský. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

Petr Novák | 23. 3. 2014 09:31

Dobrý den,
V zásadě mi chybí jedna informace, abych si nad intervencemi udělal jasný názor... Pokud proběhne technologický pokrok, který zlevní energii (viz.břidlicový plyn v USA a nadprodukce uhlí), tím pádem veškerou výrobu a následně i výstupy pro maloodběratele - proč to ČNB chce kompenzovat zvýšením cenové hladiny?
Může mi na to někdo napsat svůj názor?
PS podle mě - USA to vytáhlo z krize a díky ČNB to v ČR bude mít nulový efekt...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Tomšů | 18. 3. 2014 21:11

Jak si mám vyložit větu: " To vyvracejí údaje za leden, což byl měsíc s nejmenší inflací od vzniku České republiky – dvě desetiny procenta". Prosím, dobře si prohlédněte následující odkaz (http://www.czso.cz/csu/redakc e.nsf/i/mira_inflace).Pokud ČR nevznikla v roce 2009, tak je tu něco sakra špatně a zamrzí, že na obhajobu sporného kroku ČNB se používá lživý argument. Inflace byla v roce 2009 i v roce 2003 v mnoha měsících podstatně nižší než je letos na začátku roku. Dokonce i v samotném lednu byla už nižší (2003). Pane Hample, tohle je zásadní nepřesnost, vaše tvrzení o nejnižší inflaci od vzniku ČR není pravdivé a vyvozovat z toho, na nedostatečný zásah ČNB - to už je tedy vážně síla. Jenom jste potvrdil svůj začátek článku, málokoho zajímají fakta a rozhodují se všichni podle emocí a dojmů. Bohužel jste k tomu sklouzl i Vy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 25. 3. 2014 11:27
reakce na Radek Tomšů | 18. 3. 2014 21:11

Já si myslím, že pan Tomšů uhodil hlavičku na hřebíček, jen to nenapsal úplně jasně - ČNB a pan Hampl též jen odrážejí kritiku velmi pečlivě připravenými tvrzeními, ale chybí mi tu zcela zásadní informace - k čemu tam intervence vlastně byla dobrá, co opravdu udělala pro tuto ekonomiku.
Kromě poměrně velkých ztrát bohatství občanů tu přínosy prostě nevidím žádné. Jestli měla nějaký reálný dopad na inflaci, to bych si dovolil pochybovat a těžko to někdo někdy prokáže a jestli by nižší inflace byla opravdu škodlivá...
Navíc se objevuje nemálo názorů, že skutečná inflace je výrazně vyšší, než tak udávaná, protože metodika výpočtu v sobě nezahrnuje změny v pravidlech a daňovém systému, které lidem nákupy také zdražují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Nováček | 17. 3. 2014 22:03

Komunikace ČNB byla a je opravdu tragická. Petr Hampl v závěru pojmenoval hlavní problém. Nevadí mi samostatné rozhodování ČNB. Nemusí být vždy úplně správné, ba dokonce naopak, asi by mi vadila více netečnost a pasívní podřízenost, ale z hlediska Public relations to nebyla dobře zvládnutá situace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Jeřábek | 17. 3. 2014 11:35

"Podle průzkumu Hospodářské komory ČR (HK) na 42 % oslovených firem hodnotí devizové intervence ČNB negativně a uvádí, že jejich podnikání škodí. Za dobré rozhodnutí to považuje pouze 16 % podniků, podle 34 % intervence proti koruně na jejich podnikání vliv mít nebudou."
...

"Kvůli nečekanému zásahu centrálních bankéřů do měnových relací už Juta podle jeho odhadů přišla o 52 miliónů korun. Ty přitom mohla a chtěla investovat do svého dalšího rozvoje."

http://www.e-sondy.cz/aktualne/3812-3/intervence-cnb-poskodila-temer-polovinu-firem
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 17. 3. 2014 09:27

Hlavní argument je, že si nakradli. Neexistuje žádný omylem špatně napsaný solární zákon, žádné zemědělské pozemky omylem převedené na stavební, žádný nedokonalý systém kontroly lihu, žádné opomenutí soudce prodloužit vazbu a žádná ospravedlnitelná měnová reforma.

Rada ČNB takto rozhodla, aby si namastila kapsy na měnových obchodech. Jde o presumpci viny, protože jde - stejně jako u výše uvedených případů - o svěřený majetek. Může snad kdokoli z členů rady dokázat, že neměl z tohoto rozhodnutí prospěch?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Moravec | 17. 3. 2014 13:43
reakce na Jan Krejčí | 17. 3. 2014 09:27

Máte pravdu v tom, že znalost příslušné informace mohla být silným pokušením. Presumpce viny je ale velmi nebezpečná věc, která ani tady není na místě. Ono se totiž často dost špatně dokazuje, že jste něco neudělal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 17. 3. 2014 14:48
reakce na Martin Moravec | 17. 3. 2014 13:43

Naprosto souhlasím - právě proto, že se to těžko dokazuje, by podobné kroky ze strany úředníka neměly být ani možné - mimo jiné proto, že způsobená škoda většinou převyšuje hodnotu veškerého majetku úředníka a jeho rodiny včetně jejich svobody či životů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 18. 3. 2014 16:02
reakce na Jan Krejčí | 17. 3. 2014 14:48

Tady došlo k omylu. Centrální banka s předstihem oznámila, že se k tomu kroku chystá. Všichni, kdo četli noviny, měli stejné informace. Nebyl tu žádný prostor, aby se bankéři napakovali na základě interních informací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 18. 3. 2014 20:35
reakce na Petr Hampl | 18. 3. 2014 16:02

Vaši větu vyvrací reakce trhu. Pokud by tato informace byla v plné míře "na trhu", nemohl by zásah změnit kurz, protože tržní kurz by tuto informaci už obsahoval. Mluvíme ale o Radě samotné, příp. insiderech, kteří měli její informace předem (tipuji, že ani část Rady, která hlasovala proti, netušila, že skupina jeden z nich byl v době od minulého hlasování koupen).
Co by asi provedli regulátoři s londýnskými účastníky LIBORové manipulace, kdyby se ukázalo, že začli po domluvě (za cizí peníze) vykupovat zlato z minuty na minutu o 6% dráž než je tržní kurz?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 18. 3. 2014 21:22
reakce na Jan Krejčí | 18. 3. 2014 20:35

tohle přece není o reakcích trhu. Singer říkal veřejně už někdy od března, že chystá intervenci proti koruně. A pohyb se projevil, ne že ne. Jenže nebyl dost velký. To znamená, že část trhu Singerovo tvrzení vzala vážně (a zařídila se podle toho) a druhá část vsadila na to, že blufuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 17. 3. 2014 07:41

Pane Hample, ono to není tak složité. Na úspěšné fungování v české veřejné debatě o jakémkoliv společenském problému si stačí osvojit 2 myšlenky:
a) Stát má být malý, ještě menší a nejlépe vůbec nebýt.
b) Jakákoliv regulace je zlo.
S těmito dvěma idejemi v hlavě vystačíte třeba až do pozice děkana Národohospodářské fakulty VŠE. Má to tu výhodu, že za našich životů stát zřejmě zrušen nebude, takže falzifikace těchto názorů je nemožná. Vždy se dá konstatovat, že za ten či onen problém může stát, tím že daný jev nějak ovlivňuje nebo prostě tím, že vůbec je. Pak už stačí jen načíst v příslušné literatuře, co stát v té oblasti dělá a proč je to špatně, a je vyděláno. Nač byste měl studovat technikálie intervencí centrální banky, když víte už dopředu, že jakákoliv regulace je z principu špatná? Intelektuálně je to nenáročné a zvládne to i Miroslav Ševčík. Občas se sice stane, že je majitel 2 myšlenek přistižen při neznalosti základní literatury, ale na to je dobrá nosoroží kůže a teflonové svědomí, což někdejší kandidát na šéfa ÚV KSČ v prosinci 1989 a kádrová rezerva strany na VŠE jistě s přehledem zvládá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Toman | 18. 3. 2014 11:19
reakce na Martin Brezina | 17. 3. 2014 07:41

S tím "náboženstvím" libertariánství (etatismu, komunismu atd.) to vidím podobně. Jak dokládá článek, věcná diskuze bohužel nemusí být vlastní ani odborníkům ("Následovaly už jen hádky, výlevy emocí a pochopitelně spory"), což je vlastně nejsmutnější. Někde jsem četl zajímavou definici, že dialog vzniká, pokud se během něj objeví myšlenky, které ani jedna strana nepředpokládala (tj. nejde o monology / argumentaci na podporu předem utvořených "jediných správných" názorů).

Každá ideologie je modelem, tedy přinejlepším zjednodušením reality. Praxe bývá "hybridní", proto je užitečné mít těch modelů více.

Jakkoliv jsou mi sympatické například myšlenky rakouské školy, nehnal bych to do extrému typu "zrušme stát" a doufal (v mýtus), že trh vyřeší vše. Místo přeregulovaného státu bychom podle mne získali divoký západ (mega)korporací, které s trhem manipulují podle svého, aniž by u nich (na rozdíl od státu) byla možná jakákoliv demokratická kontrola (a regulace). Ovšem kdyby někde vznikla Opravdová Libertiánská Republika, rád se tam zajedu podívat :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 18. 3. 2014 11:48
reakce na Petr Toman | 18. 3. 2014 11:19

Ale kdepak, „stát“, „demokracie“ apod. jsou jen důsledky a neřeší příčiny. Skutečný problém je legalizování monopolu na porušování práv, překrucování reality a s tím spojené přejmenovávání známých věcí exotickými jmény, jen aby se zakryla podstata. Dokud se lidem neotevřou oči nebo jim nedojde dech a nezajistí, že budou platit stejné podmínky pro všechny, budeme tady mít, jak správně píšete: „divoký západ (mega)korporací, které s trhem manipulují podle svého“ Nebo snad věříte, že nás např. EU těmi nesmyslnými regulacemi (jako na objednávku) přestane zásobovat z ničeho nic, že FED přestane tisknout, když tiskne ECB atd.?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 18. 3. 2014 10:26
reakce na Martin Brezina | 17. 3. 2014 07:41

1. Falzifikovat můžete pouze hodnotově neutrální teorii (zásah X způsobí Y). Takové teorie lze falzifikovat jak u etatistů, tak u libertariánů, protože snad s výjimkou čistého anarchokapitalismu lze pro každou regulaci a státní zásah najít historické období, kdy tato regulace neexistovala.
2. Jakmile do teorie zasadíte hodnotové soudy (zásah X způsobí Y a proto je správný), falzifikace je nemožná. Taková teorie ani není vědecká. Argumentace pak obvykle skončí na nedokazatelném hodnotovém sporu, zdali je lepší kilo jablek anebo dvě kila hrušek.
3. Přiznejte si upřímně, že to jsou etatisté, kteří se falzifikování svých teorií bojí jak čert kříže, a proto zuby nehty brání jakýmkoliv ekonomickým experimentům, kde by např. na omezeném rozsahu nebyly vymáhány některé klíčové státní regulace. Chovají se úplně stejně jako církev, která až do renesance stíhala vědecká bádání, která hrozila rozporem s církevní věroukou. Roger Bacon by mohl vyprávět.
4. Intelektuální cvičení na závěr: Proč si myslíte, že tu existuje devizový zákon, podle něhož máte povinnost v platebním styku používat české koruny? Zřejmě proto, že pro někoho je nevýhodné používat měnu ovládanou ČNB – jinak by koruny používali všichni dobrovolně a zákon by byl zbytečný. Tudíž i když se ČNB zaštiťuje tisíci podnikatelů, kterým její zásah vyhovuje, existují lidé, které tento zásah poškodil. Na základě čeho dokážete objektivně posoudit, že prospěch měnové intervence byl vyšší, nežli škoda? A mějte prosím na paměti druhý odstavec :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 3. 2014 13:16
reakce na Robert Antonio | 18. 3. 2014 10:26

1. To je sice pravda, ale libertariáni na podobnou argumentaci reagují obvykle tím, že tehdy existovala zase jiná státní regulace nebo obecně jiný vliv státu. (Příklad - nezaměstnanost dnes a nezaměstnanost v dobách, kdy neexistovala regulace trhu práce.) A vzhledem k tomu, že stát tu byl v civilizovaných dobách vždy, tak lze vždy nějaký vliv státu na něco najít.
2. Obávám se, že hodnotové soudy použivají obě strany sporu. (Příklad - nemorální daně-krádež, atd.) Vlastně si nedovedu představit diskuzi o ekonomických problémech, ve kterých by se nějak hodnotové soudy nepromítaly.
3. Nevím, co bych si měl přiznávat. Hlásat libertariánské teorie není nelegální. Tož, sežeňte dostatek voličů a konejte experimenty do aleluja. Jinak, já osobně jsem už dávno tady psal, že proti tomu vyzkoušet anarchokapitalismus v praxi vůbec nic nemám.
4. Víceméně souhlasím, je to hodnotový a politický problém. Chcete-li, aby většina neovládala svými postoji (např. k roli měny ve ekonomice státu) menšinu, musíte přesvědčit tu většinu, že pro ni bude opak nějak výhodný. Jinak asi máte smůlu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 18. 3. 2014 18:51
reakce na Martin Brezina | 18. 3. 2014 13:16

1. Tak to je logické, že v jistém období mohly existovat jiné státní regulace. Podstatné je, že se obvykle vždycky můžeme shodnout na období, kdy neexistovaly v daném oboru žádné či velmi regulace. Abychom se drželi tématu, tak můžete posoudit, zdali v době klasického zlatého standardu (tj. do roku 1914) ekonomika trpěla faktem, že žádná banka ani stát nemohly měnit cenu zlata.
2. Jistě, ale pak se nesmíte ohánět falzifikovatelností. Řekněte tedy na rovinu: chci ti každoročně ukrást půlku výdělku, protože já vím lépe než ty, kdo ty peníze potřebuje nejlépe. Chci ti kvedlat s hodnotou tvých úspor, protože prospěch exportérů je pro mne důležitější nežli hodnota tvých peněz.
Nad tím se nepohoršujte, to je standardní hodnotový soud běžného etatisty, akorát osekaný od „vědecké“ omáčky.
3. Je pěkné, že vy osobně proti experimentu nic nemáte. Pořád tu je však problém, že kdybych ten anarchokapitalismus (nebo klidně pro začátek jen minarchii) začal zkoušet naživo, pak s vysokou pravděpodobností mne tatíček český stát poctí návštěvou svých ostrých hochů.
4. Měl byste odvahu říci totéž německým Židům v 30. létech? Americkým černochům v 18. století? Českým továrníkům po Vítězném únoru?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 3. 2014 20:14
reakce na Robert Antonio | 18. 3. 2014 18:51

Bohužel, vaše formulace bodu 2 svědčí o tom, že si nerozumíme v povaze problému. Když se podíváte na můj výchozí příspěvek, tak tam píšu o falzifikaci ve zcela zřetelné souvislosti s argumentací o funkčnosti nějakého uspořádání věcí. Vy celou věc zaplétáte kamsi jinam a podstata se vytratila.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 24. 3. 2014 08:45
reakce na Martin Brezina | 18. 3. 2014 20:14

Nikoliv, za formulací si stojím. Problém v debatách s Vámi (a 90% etatistů) je v různých hodnotách, což jste přiznal i Vy sám. V takovém případě nemá smysl argumentovat falzifikací, protože hodnotový soud z principu není falzifikovatelný.
Příklad: dovedl byste v 18. století formulovat falzifikovatelnou teorii, že černoši mají stejná práva jako běloši?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 3. 2014 12:57
reakce na Robert Antonio | 18. 3. 2014 10:26

1. To je sice pravda, ale libertariáni na podobnou argumentaci reagují obvykle tím, že tehdy existovala zase jiná státní regulace nebo obecně jiný vliv státu. (Příklad - nezaměstnanost dnes a nezaměstnanost v dobách, kdy neexistovala regulace trhu práce.) A vzhledem k tomu, že stát tu byl v civilizovaných dobách vždy, tak lze vždy nějaký vliv státu na něco najít.
2. Obávám se, že hodnotové soudy použivají obě strany sporu. (Příklad - nemorální daně-krádež, atd.) Vlastně si nedovedu představit diskuzi o ekonomických problémech, ve kterých by se nějak hodnotové soudy nepromítaly.
3. Nevím, co bych si měl přiznávat. Hlásat libertariánské teorie není nelegální. Tož, sežeňte dostatek voličů a konejte experimenty do aleluja.
4. Víceméně souhlasím, je to hodnotový a politický problém. Chcete-li, aby většina neovládala svými postoji (např. k roli měny ve ekonomice státu) menšinu, musíte přesvědčit tu většinu, že pro ni bude opak nějak výhodný. Jinak asi máte smůlu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 17. 3. 2014 10:55
reakce na Martin Brezina | 17. 3. 2014 07:41

Jakkoliv s Vámi, pane Brezino, téměř nikdy nesouhlasím, obávám se, že tentokrát máte pravdu. Z libertariánství se může stát stejně stupidní ideologie jako z čehokoliv jiného, pokud chybí pracovitost a používání zdravého rozumu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr HamplPetr Hampl
Tatík, který se živí normální prací (majitel malé firmy, expert na prodejní metodiky a marketing složitějších technologií) a po večerech se zabývá sociologií....více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!