Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Měnové války: Agresůrek Česko. Jsme lovci, nebo kořist?

Martin Mašát
Martin Mašát
18. 3. 2014
 17 486

Hlavní ekonomické mocností bojují své měnové války už dlouho. Nikdo to však radši moc nerozmazává, protože nikdo není bez viny. A co bychom si taky nevystřelili! Bude kořist! Nebo spíš budeme kořist my?

Měnové války: Agresůrek Česko. Jsme lovci, nebo kořist?

Včera jsem psal o měnových válkách, o tom, jak se vlastně vedou a kdo má v poli největší armádu.

Byla tedy řeč o obrech, jako jsou Spojené státy nebo Čína. Dnes se podíváme na trpaslíčka, který také vytáhl do boje. A zkusíme domyslet, co nepěkného by si hrátkami s kurzem své měny mohl přivodit. Řeč je o Česku. Vítejte ve válce.

Náš útok začal v listopadu loňského roku, a to umělou manipulací s kurzem koruny. Bleskový útok však vystřídala nákladná a vyčerpávající zákopová válka.

Martin Mašát

Martin Mašát

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově. V roce 2004 získal prestižní mezinárodní titul Chartered Financial Analyst (CFA). Na finančních trzích se pohybuje od roku 2000. V letech 2004 až 2013 pracoval v ING Investment Management jako investiční manažer pro portfolia podílových fondů, pojišťoven a penzijních společností skupiny ING v Česku a na Slovensku. Dnes má ve společnosti Partners na starosti řízení investičního týmu a sestavování a správu portfolií od privátní po korporátní sféru. 

Je ženatý a má dvě děti, kterým věnuje takřka veškerý svůj volný čas. Pokud mu čas a rodina dovolí, vyráží na trekking do hor (i s rodinou).

Vyválčit si zaměstnanost

Válka, do které jsme se pustili, má přídomek „měnová“. Kořist, o kterou nám jde, je cizí práce. Tu chceme sebrat a pak ji výhodně prodávat. Jinými slovy: chceme vyvézt svoji nezaměstnanost za hranice. Jestli ale vyděláme, je minimálně sporné. Spíš se dají čekat obrovské škody na majetku, rozvibrování měnového kurzu, ztráta důvěryhodnosti centrální banky a napjatější vztahy se sousedy.

Česká centrální banka rozhodla, že je na čase – v našem skromném měřítku, kdy spíš než válku můžeme vést maximálně nějakou drobnou regionální šarvátku – zkusit si urvat taky nějakou menší kořist, kterou v té velké válce nikdo nebude moc postrádat. Nachystali jsme diverzní akci a zaútočili ze zálohy.

Náš útok byl proveden kulantně: důvodem pro listopadové oslabení české koruny je zvýšení spotřeby (ne zvýšením disponibilních příjmů lidí, ale tržeb exportérů) nebo zvýšení inflace (za stejnou mzdu si koupíme méně, tedy reálně zchudneme) nebo zvýšení růstu ekonomiky (opět přes ony exportéry, navíc často vlastněné zahraničními vlastníky). Nějak se mi ty důvody zdají zástupné. Asi musely být vysloveny, aby to nevypadalo, že jdeme vyvážet nezaměstnanost a brát jiným práci. Ať si kdo chce, co chce říká, ale stejně jsme se pustili do křížku s celým světem. Připadá mi to jako by myš chtěla něco sebrat slonovi. Zatím se slon jen zastavil a spíš zmateně kouká, co to jako děláme a jestli to není třeba jenom vtip. Při troše štěstí nás snad bude nakonec ignorovat.

Úkolem České národní banky je stabilizovat výkyvy hospodářství a přitom teď v době, kdy se ekonomika pomalu dostává ze stagnace, tak jí zasadí další ránu a zmanipuluje kurz. Pomůže sice části firem, ale ostatní nechá na holičkách. Mimochodem co je zvláštní: před několika lety se všichni bouřili proti „šrotovnému“, dnes když Česká národní banka udělá „šrotovné“ vybrané skupině, tedy exportérům, je to v pořádku. Přitom právě exportérům se dlouhodobě daří a naše ekonomika bohužel zdaleka nežije jen exportem, ten je totiž vyvážen i obrovskými dovozy.

Naše nezaměstanost

Interaktivní graf na Peníze.cz ukáže krásně hodnoty „nezaměstnanosti“. Ovšem dlouhodobé srovnání je poněkud obtížnější věc. Před rokem se totiž rozhodlo, že to, co jsme počítali doteď není ta pravá hodnota, která by nezaměstnanost dobře vystihovala, že budeme počítat něco maličko jiného. Asi byste se divili, kdyby nové číslo vypadalo víc pesimisticky než číslo dosavadní. Hurá, čísla jsou přes noc lepší. Více o tom v našem článku

Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů – jako je například nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy – hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Supi už krouží

Domyšleno ad absurdum může dojít k následujícímu: Naše pidizemička oslabila kurz své měny, aby lépe vyvážela, a ten kurz uměle drží pět až deset procent pod „přirozeným kurzem“. Velcí zahraniční hráči stále hledají, kde investovat, tedy kde lze najít tržní neefektivitu s možným bezrizikovým výnosem. A voilá: už jim padnul zrak na českou korunu, kterou tam někde na okraji Ruska drží mimo reálný kurz a prý to za rok pustí zpátky. To tedy znamená, že když nakoupíme teď koruny, máme bez rizika skoro deset procent doma. Nakupme tedy dvě stě miliard těch laciných korun. Tamější centrální banka je ráda vykoupí, aby udržela slabý kurz. A pokud je poptávka po koruně a měla by posilovat, tak tady nic, tak nakupte dalších dvě stě miliard a znova a znova. A Česká národní banka bude vykupovat a vykupovat, málem zkrachuje, natiskne u toho miliardy a miliardy dalších korun. A nakonec řekne, že manipulace kurzem splnila svůj účel, že růst ekonomiky je nad mírně nad nulou a že nebýt zásahu, mohlo to s ním být horší, že inflace je nad procentem, že mohla být pod ním, což by byla katastrofička. Dobrodružství stálo za to! Hurá. A pak banka pustí kurz z pracek. Ten se vrátí zpátky, kde byl před intervencí. Spekulanti si namastili kapsu, centrální banka počítá obrovské ztráty z nakoupených dolarů, v ekonomice jsou miliardy zbytečných peněz… A je čas se zase jednou pochválit, jak jsme tu ekonomiku zachránili.

Je vám letos dráž?

Jenerálů je vždycky dost. Kdo si chce taky zaválčit?

A co obyčejní lidé? Jednoduchý příklad: šetříte si na dovolenou u moře, nejste žádný spekulant, a tak si pěkně spoříte na účtu a najednou je tu krok České národní banky. Máte pořád ty samé koruny, jen dovolená je zničehonic o desetinu dražší. Takže nepojedete. S tím jste nepočítali. Pro všechny lidi v cizině jste najednou chudší, hrubý domácí produkt vyjádřený v eurech spadl, zboží ze zahraničí zdražilo – a ke mzdě vám nejspíš zase nepřidali, že?

Takže jaké jsou následky toho, že si naši bankéři taky chtěli aspoň jednou vystřelit v měnové válce. Zisk spekulantů, rozvibrovaný kurz, ztráta důvěry v centrální banku a naštvání sousedních států.

A to není vše. Naše dnes vyhraná bitva může inspirovat další. Proč by si i jiní neřekli: „Hele, Češi oslabili měnu a víc vyrábějí a exportují, a my bychom za to měli být biti? Vždyť kvůli nim naše továrny stojí a propouštějí. Což abychom to udělali taky tak?.“ Výsledkem opět může být to, že všichni zdevalvují a kurzy se dostanou na výchozí pozice, v každé zemi bude kolovat víc peněz, tištěných pro účely oslabení, všichni budou navzájem naštvaní a budou se bát inflace.

Tohle jsou měnové války! Jenerálové si kreslí svoje strategie a na obou stranách pole válečné linie zůstává až příliš mnoho malých poražených.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Martin Mašát

Martin Mašát

Portfoliomanažer v Partners investiční společnosti. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově. Je držitelem prestižního mezinárodního titulu CFA (Chartered... Více

Související témata

česká národní bankadeflaceeuroinflacekorunakurzy měnměnová politikaměnové válkynezaměstnanostregulacešrotovné
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo