Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak zastavit vůdce země, kde zítra znamená včera

| 5. 3. 2014

Západní státy se chystají přimět Vladimira Putina, aby stáhl ruské vojáky z Krymu do kasáren a uznal nezávislost i celistvost Ukrajiny. Jenže čím? Obchodními sankcemi by vytrestaly samy sebe.

Jak zastavit vůdce země, kde zítra znamená včera

Ruský prezident prokázal, že jeho země funguje jako Sovětský svaz očima Julia Fučíka – tedy země, kde čas plyne rychleji a kde zítra již znamená včera. Během několika hodin vytvořil v ukrajinském terénu novou realitu. Ruští vojáci obsadili Krym – část Ukrajiny, které Rusko před dvaceti lety smluvně zaručilo suverenitu.

Vůdci západního světa zůstali jak solné sloupy. Zaskočeni, ochromeni.

Ukrajina na Finmagu

Strčte si ropu a plyn někam

Teď Amerika s Evropou zvažují odpověď na invazi. Je však zjevné, že přijdou s křížkem po funuse. Nemají, čím by donutily Putina zařadit zpátečku a z Krymu vycouvat.

Unie citelné obchodní sankce vůči Rusku nezavede, protože by dopadly jak na Rusko, tak na státy osmadvacítky. Sotva si lze představit, že by Kremlu vzkázala: „Strčte si plyn a ropu někam. Nemáme zájem.“

Na pilu nepřitlačí ani česká vláda. Je nasnadě proč: Dvě třetiny plynu proudí do Česka z Ruska. Co víc, ročně do Ruska vyvážíme zboží za sto miliard korun a desítky českých firem mají v této zemi významné zakázky. Pokud je ztratí, jejich zaměstnanci přijdou o práci.

Že by česká vláda aspoň vyloučila Rusy z tendru na rozšíření Temelína? Neumím si představit, že by Rusové elektrárnu dostavěli, dal se slyšet Martin Stropnický.

Nejspíš to ale svědčí jen o tom, že ministr obrany má slabou představivost.

Bohatýr Putin to ustojí

A co teprve Němci, kteří mají s Putinem strategický freundschaft? Domnívám se, že udělají všechno pro to, aby hlasy vzývající tvrdé sankce byly zapomenuty.

Angela Merkelová se upíná k diplomacii a spoléhá na vyjednavače. Navrhuje kontaktní skupinu, která má pod hlavičkou OBSE vést s Rusy a Ukrajinci dialog. K tomu má OBSE vyslat na Krym a do dalších oblastí Ukrajiny skupinu pozorovatelů.

Jak to bude fungovat? Tyto skupiny budou vyjednávat a podávat zprávy. Kancléřka a další politici je budou vyhodnocovat. Čas poběží. Hrany sporu se otupí…

Ani Američané nic nebudou přehánět, byť si můžou dovolit tvrdší přístup než evropští spojenci. Nejsou závislí na ruských surovinách. Zato potřebují, aby jim Rusové pomohli s Íránem a Sýrií. Proto neudělají o moc víc, než že odloží obchodní rozhovory s Rusy, omezí vojenskou spolupráci a nejspíš odmítnou udělit vízum některým ruským pohlavárům.

Západní státníci také nemusí přijet na schůzku G8 v Soči a Evropská unie může přerušit jednání o dohodě, která má Rusům zajistit snazší cestování do Evropy. Jenže všeho do času – to platí také pro politiku diplomatické izolace.

Upozorňuji, že po ruské invazi do Jižní Osetie a Abcházie (ruskou většinou obývaných provincií Gruzie) obnovil Západ všechny přerušené rozhovory s Rusy do roka a do dne. Aniž snad Rusové své vojáky stáhli. Rusko naopak přiznalo Jižní Osetii a Abcházii nezávislost.

Z toho, co Západ nyní chystá, se Putinovi kolena neroztřesou. Není to nic, co by nebyl ochoten zaplatit za to, aby měl pověst bohatýra, který vezme do ochrany Rusy na Krymu.

Jiné oči

Z poněkud jiného úhlu se na Finmagu na ekonomické sankce vůči Rusku dívá Luboš Palata

Zachránit, co se dá

Vraťme se ale k Jižní Osetii a Abcházii. Poté, co je před šesti lety obsadila ruská vojska, ozývala se z Evropy i Ameriky varování, že oblast na pomezí Evropy a Asie nemusí být poslední „bratrskou“ anabází ruských vojáků.

„Rusko tvrdí, že bojuje, aby chránilo ruské občany v gruzínských provinciích,“ prohlásil tehdy David Cameron. „Koho ale bude ochraňovat příště? Rusy na Ukrajině? Rusy v Pobaltí?“ ptal se téměř prorocky tehdejší vůdce konzervativní opozice a nynější ministerský předseda Británie.

Přesto se potom na Ukrajinu jako na další možnou kořist Vladimíra Putina zapomnělo.

Někteří politici ještě živí naději, že se Putina podaří dotlačit k tomu, aby se Krymu vzdal. Experti na zahraniční politiku, kteří nejsou součástí vládních struktur, a mohou tedy mluvit otevřeně, však nad Ukrajinou už zlomili hůl.

„Pro záchranu Ukrajiny nemůžeme nic podniknout. Všechno, co můžeme dělat, je chránit naši alianci (státy NATO),“ citoval deník The New York Times jednoho z nich – Jamese Jeffreyho, bezpečnostního poradce prezidenta George Bushe mladšího.

Co tedy s východní výspou NATO? Podotýkám, že v Lotyšsku a Estonsku žijí početné ruské menšiny. V některých oblastech těchto pobaltských států, které jsou členy aliance, dokonce tvoří většinu. Že by si Putin nedovolil zasáhnout v zemích, jež jsou v NATO a Evropské unie? Myslím, že po lekci, kterou Vladimir Vladimirovič udělil Ukrajině i západním spojencům, na to bude málokdo spoléhat.

Severoatlantická aliance v reakci na Putinovo tažení proti Ukrajině přitvrdí. Bude posilovat ochranu oblastí přiléhajících k Rusku.

Žádné idylické vyhlídky. Jen mrazivá realita připomínající studenou válku.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Jiří Suchý | 26. 3. 2014 12:26

"Vůdci západního světa zůstali jak solné sloupy" to je tak asi všechno, s čím se dá souhlasit. Jak Osetie tak Krym měli autonomii, jak Gruzie tak Ukrajina jim ji jednostranně oklešťovali pod vlivem našeptávačů ze západu a chtěli je k sobě připojit silou. Gruzie to zkusila, Ukrajina to nestihla. Pořád dokola, pokud referendum dopadne prozápadně, je vše v pořádku, pokud opačně, je neplatné. Konec konců to známe sami. O Lisabonské smlouvě bylo také třeba hlasovat tolikrát, dokud nezaznělo ano. A pak už se lidí raději neptali, protože co ti jim do toho mají co kecat.Dneska už je jasné, že vše, co se na Ukrajině stalo, bylo dobře připravené a zorganizované západem. Vůdci západního světa zůstali jak solné sloupy, když uviděli, že Putin dokáže řídit olympiádu a současně zabránit vpádu na Krym. Inu jinej gang.
A kdo tady tlačí svět do další studené války? Kdo má vojenské základny po celém světě? Kdo vede nejvíce válek po celém světě aníž by někdo pípnul? Kdo dodává zbraně všem těm pitomcům všude po světě, kteří se očividně neumí ani podepsat, ale drží moderní drahou pušku? Kdo je živí? Rusko? Putin?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

pavel kratochvil | 5. 3. 2014 19:44

NIc nového:
„Kdo chce o politice ruského cára dobré ponětí míti, musí si přede vším jiným pomyslit, že ještě jakživ nikdo z ní nic dobrého nezakusil, že tato politika u sebe začíná a u sebe končí a při všem jen sebe na zřeteli má, a že komu pomáhá, o toho také již smýšlí.“ K.H.Borovský, říjen 1850
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 6. 3. 2014 09:25
reakce na pavel kratochvil | 5. 3. 2014 19:44

Zatímco politikou ostatních státníků jest po celém světě dobro, spravedlnost a lásku šířiti... Zvláště pak dobrotiví otcové z Washingtonu a Brusele nejsou vedeni velmocenskými hrami, alebrž na mysli mají pouze blaho občanstva veškerého.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Dvořák | 7. 3. 2014 20:17
reakce na Jan Daniel | 6. 3. 2014 09:25

Aha, takze rezim v Rusku neni mozne kritizovat, protoze jine rezimy take nestoji za mnoho ("? ? ??? ?????? ???????"). Jenze to je nihilismus, takoveto nerozlisovani nahrava akorat tem nejvetsim darebakum.
Navic zapominate na jednu velice podstatnou okolnost - zijeme v zemi, ktera uz jednou byla ruskou gubernii , tedy pardon, svazovovou republikou, a to, ze si momentalne uzivame slusne miry svobody, neznamena, ze tu kontrolu nebude chtit Rusko drive ci pozdeji obnovit. Bezskrupulozni obsazeni Krymu by melo byt varovani, ze Rusko se ve skutecnosti od casu Stalina a Brezneva nezmenilo ani za mak, ac by nam to nekteri uzitecni idioti (nebo mozna spis vlastizradci !?) radi nakukali ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 11. 3. 2014 09:19
reakce na Karel Dvořák | 7. 3. 2014 20:17

Co to melete? Z mého příspěvku jasně vyplývá, že se pouze vysmívám černobílé pohádce o hodných a zlých hoších. O nekritizovatelnosti jakýchkoliv režimů tam není ani slovo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiri Vavrak | 6. 3. 2014 15:06
reakce na Jan Daniel | 6. 3. 2014 09:25

Panu Danieli: Všechno je samozřejmě otázkou míry. Jenom utopisté se pohybují v mezích absolutních (ideálních, tedy nereálných) soudů.

Panu Kratochvílovi: Nemohu nedoporučit Listy z Ruska markýze de Custina. V češtině bohužel nejsou, ale je to jedno z nejlepších čtení o Rusku. Poprvé vydáno v roce 1843, mohlo být úplně stejně napsáno i v roce 1913, 1933, 1953 nebo 2013. Nemám ji u sebe, ale nabízím ochutnávku z výpisků, kterou jsou k nalezení v knize Rodná Evropa od C. Milosze:

"Kdybyste byli bývali na té cestě se mnou, objevili byste v hlubinách duše ruského lidu nevyhnutelnou spoušť, způsobenou arbitrární mocí s jejími dalekosáhlými důsledky. Je to především divoká lhostejnost k svatým slibům, k opravdovým citům, k spravedlivým skutkům. Je to rovněž lež triumfující ve všech činnostech a okolnostech života."

"Společenský život v této zemi je stálou konspirací proti pravdě." "...Jednotné jednání této vlády mě děsilo. Rozechvělý jsem obdivoval němé porozumění mezi nadřízenými a podřízenými, kteří společně vedli válku proti ideám a dokonce i faktům." "Bída překrytá drapériemi: takové je bohatství Rusů. Zdánlivost je u nich vším, zdánlivost u nich lže víc než u jiných národů."

"Rusko vidí v Evropě lup, který dříve nebo později vydají do jeho rukou naše vnitřní sváry. Živí u nás anarchii v naději, že bude mít prospěch ze zkaženosti, kterou samo podporuje, protože přeje jejím záměrům: jsou to dějiny Polska opakované ve velkém měřítku. Už léta čte Paříž revoluční deníky, revoluční v nejrůznějším smyslu, které Rusko platí. - Evropa, říká se v Petěrburgu, volí cestu, kterou se kdysi dalo Polsko. Vybíjí se v jalovém liberalismu, zatímco my zůstáváme mocní právě proto, že nejsme svobodní, Snášejme trpělivě toto jho a poručme jiným, aby zaplatili za naši hanbu."

"Rusové se sami před sebou omlouvají, neboť myslí, že vláda, jakou trpělivě snášejí, přeje jejich ambicióznímu očekávání. Ale jakýkoli cíl, jehož nelze dosáhnout jinak než za pomoci takovýchto prostředků, je špatný...Dokáže mě někdo přesvědčit, že je třeba ukládat ve vrstvách mrtvoly tohoto lidského stáda, aby půda byla po staletí žírná, než vydá generace slávy, kterou Slovanům slibuje Prozřetelnost?"

"Je třeba ustavičně opakovat: jejich revoluce bude tím strašnější, že bude provedena ve jménu náboženství. Ruská politika rozpustila církev ve státě, smísila nebe se zemí. Člověk, který vidí Boha ve svém vladaři, očekává ráj jedině z milosti cara."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 7. 3. 2014 09:31
reakce na Jiri Vavrak | 6. 3. 2014 15:06

Díky za pěkné čtení. Je to další doklad toho, ža některé věci se příliš nemění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 6. 3. 2014 21:09
reakce na Jiri Vavrak | 6. 3. 2014 15:06

Díky, další doklad toho, že některé věci se jen tak nemění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 7. 3. 2014 13:17
reakce na pavel kratochvil | 6. 3. 2014 21:09

Velmoci hrají cynickou geostrategickou hru, presstituti jí dávají ideologický nátěr a prostý lid, který to všechno bude platit se ujišťuje v tom, že jde o pravdu, lásku, spravedlnost a demokracii.
U vás dvou pánové ale musím říci, že jste alespoň sečtělí a vymykáte se tak z prvoplánové zkratkovité rusofobie, kterou chrlí sjednocená fronta mainstreamu.
Děkuji za citáty. Zajímavé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!