Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak zastavit vůdce země, kde zítra znamená včera

| 5. 3. 2014 | Vstoupit do diskuze

Západní státy se chystají přimět Vladimira Putina, aby stáhl ruské vojáky z Krymu do kasáren a uznal nezávislost i celistvost Ukrajiny. Jenže čím? Obchodními sankcemi by vytrestaly samy sebe.

Jak zastavit vůdce země, kde zítra znamená včera

Ruský prezident prokázal, že jeho země funguje jako Sovětský svaz očima Julia Fučíka – tedy země, kde čas plyne rychleji a kde zítra již znamená včera. Během několika hodin vytvořil v ukrajinském terénu novou realitu. Ruští vojáci obsadili Krym – část Ukrajiny, které Rusko před dvaceti lety smluvně zaručilo suverenitu.

Vůdci západního světa zůstali jak solné sloupy. Zaskočeni, ochromeni.

Ukrajina na Finmagu

Strčte si ropu a plyn někam

Teď Amerika s Evropou zvažují odpověď na invazi. Je však zjevné, že přijdou s křížkem po funuse. Nemají, čím by donutily Putina zařadit zpátečku a z Krymu vycouvat.

Unie citelné obchodní sankce vůči Rusku nezavede, protože by dopadly jak na Rusko, tak na státy osmadvacítky. Sotva si lze představit, že by Kremlu vzkázala: „Strčte si plyn a ropu někam. Nemáme zájem.“

Na pilu nepřitlačí ani česká vláda. Je nasnadě proč: Dvě třetiny plynu proudí do Česka z Ruska. Co víc, ročně do Ruska vyvážíme zboží za sto miliard korun a desítky českých firem mají v této zemi významné zakázky. Pokud je ztratí, jejich zaměstnanci přijdou o práci.

Že by česká vláda aspoň vyloučila Rusy z tendru na rozšíření Temelína? Neumím si představit, že by Rusové elektrárnu dostavěli, dal se slyšet Martin Stropnický.

Nejspíš to ale svědčí jen o tom, že ministr obrany má slabou představivost.

Bohatýr Putin to ustojí

A co teprve Němci, kteří mají s Putinem strategický freundschaft? Domnívám se, že udělají všechno pro to, aby hlasy vzývající tvrdé sankce byly zapomenuty.

Angela Merkelová se upíná k diplomacii a spoléhá na vyjednavače. Navrhuje kontaktní skupinu, která má pod hlavičkou OBSE vést s Rusy a Ukrajinci dialog. K tomu má OBSE vyslat na Krym a do dalších oblastí Ukrajiny skupinu pozorovatelů.

Jak to bude fungovat? Tyto skupiny budou vyjednávat a podávat zprávy. Kancléřka a další politici je budou vyhodnocovat. Čas poběží. Hrany sporu se otupí…

Ani Američané nic nebudou přehánět, byť si můžou dovolit tvrdší přístup než evropští spojenci. Nejsou závislí na ruských surovinách. Zato potřebují, aby jim Rusové pomohli s Íránem a Sýrií. Proto neudělají o moc víc, než že odloží obchodní rozhovory s Rusy, omezí vojenskou spolupráci a nejspíš odmítnou udělit vízum některým ruským pohlavárům.

Západní státníci také nemusí přijet na schůzku G8 v Soči a Evropská unie může přerušit jednání o dohodě, která má Rusům zajistit snazší cestování do Evropy. Jenže všeho do času – to platí také pro politiku diplomatické izolace.

Upozorňuji, že po ruské invazi do Jižní Osetie a Abcházie (ruskou většinou obývaných provincií Gruzie) obnovil Západ všechny přerušené rozhovory s Rusy do roka a do dne. Aniž snad Rusové své vojáky stáhli. Rusko naopak přiznalo Jižní Osetii a Abcházii nezávislost.

Z toho, co Západ nyní chystá, se Putinovi kolena neroztřesou. Není to nic, co by nebyl ochoten zaplatit za to, aby měl pověst bohatýra, který vezme do ochrany Rusy na Krymu.

Jiné oči

Z poněkud jiného úhlu se na Finmagu na ekonomické sankce vůči Rusku dívá Luboš Palata

Zachránit, co se dá

Vraťme se ale k Jižní Osetii a Abcházii. Poté, co je před šesti lety obsadila ruská vojska, ozývala se z Evropy i Ameriky varování, že oblast na pomezí Evropy a Asie nemusí být poslední „bratrskou“ anabází ruských vojáků.

„Rusko tvrdí, že bojuje, aby chránilo ruské občany v gruzínských provinciích,“ prohlásil tehdy David Cameron. „Koho ale bude ochraňovat příště? Rusy na Ukrajině? Rusy v Pobaltí?“ ptal se téměř prorocky tehdejší vůdce konzervativní opozice a nynější ministerský předseda Británie.

Přesto se potom na Ukrajinu jako na další možnou kořist Vladimíra Putina zapomnělo.

Někteří politici ještě živí naději, že se Putina podaří dotlačit k tomu, aby se Krymu vzdal. Experti na zahraniční politiku, kteří nejsou součástí vládních struktur, a mohou tedy mluvit otevřeně, však nad Ukrajinou už zlomili hůl.

„Pro záchranu Ukrajiny nemůžeme nic podniknout. Všechno, co můžeme dělat, je chránit naši alianci (státy NATO),“ citoval deník The New York Times jednoho z nich – Jamese Jeffreyho, bezpečnostního poradce prezidenta George Bushe mladšího.

Co tedy s východní výspou NATO? Podotýkám, že v Lotyšsku a Estonsku žijí početné ruské menšiny. V některých oblastech těchto pobaltských států, které jsou členy aliance, dokonce tvoří většinu. Že by si Putin nedovolil zasáhnout v zemích, jež jsou v NATO a Evropské unie? Myslím, že po lekci, kterou Vladimir Vladimirovič udělil Ukrajině i západním spojencům, na to bude málokdo spoléhat.

Severoatlantická aliance v reakci na Putinovo tažení proti Ukrajině přitvrdí. Bude posilovat ochranu oblastí přiléhajících k Rusku.

Žádné idylické vyhlídky. Jen mrazivá realita připomínající studenou válku.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval...

Komentáře

Celkem 9 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK