Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Střízlivě o Amazonu

České obce správně šetří své nejlákavější pozemky a přilehlé silnice pro takové firmy, které obohatí region.

Reakce na střídavé lákání a odmítání Amazonu spadají skoro bez výjimky do dvou dogmatických šablon. První je: fuj, velkokapitál. „Nezničí podnikání Amazonu definitivně Českou poštu, která by již dnes zasluhovala ochranu a jasné vymezení podnikání?“ ptá se Táňa Fischerová, snad že konkurence přináší krizi z nadvýroby a chodit pro balík do ruky na pobočku je sluníčkové. Druhá, častější reakce zní: nesmyslně odmítáme pracovní místa. V tom duchu se vyjádřil Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka nebo Jiří Zlatuška.

Srdcem jsem na straně těch, kteří vítají globální kapitál chlebem a solí — jenže hlavu mám pořád citlivou na nefér argumenty. A takových vysekali příznivci výstavby skladu v posledním týdnu několik:

„Třicetiletý Bezos v roce 1994 objevil neorané pole zvíci kontinentu: ‚Objednal si výtisk Snů robotů Isaaca Asimova z knihkupectví Future Fantasy v kalifornském Palo Altu. Knížka stála 6,04 dolaru. Když za dva týdny přišla, Ardai roztrhnul lepenkový obal a ukázal ji Bezosovi. Cestou se poničila. Nikdo zatím nepřišel na to, jak správně prodávat knížky po internetu, a Bezos to bral jako obrovskou nevyužitou příležitost.‘ Uspěl.“

„Potřebujeme pracovní místa i pro nekvalifikované.“

Vysokou nezaměstnanost nekvalifikovaných mladých připomněl například poslanec Zlatuška. Souhlasím s ním. A právě proto jsem rád, že města šetří své nejpřitažlivější pozemky pro firmy, které zaměstnají co nejvíc lidí kvalifikovaných.

Paradox? Vůbec. Za prvé: čtyřiceti-, sedmdesáti-, stotisícové platy přece nezůstávají v kapsách vývojářů a manažerů. Většina jich přes ně jen putuje dál do místní ekonomiky. Večeře v restauraci, rekonstrukce chaty, úklid bytu — tak se peníze dostávají dál, k méně šťastným lidem bez vzdělání.

Za druhé, i sami hi-tech zaměstnavatelé dávají příležitosti hůř kvalifikovaným zaměstnancům: vedle géniů potřebují uklízečky, hlídače nebo řidiče. Každý sedmý zaměstnanec Masarykovy univerzity podle Martiny Fojtů nemá vysokoškolské vzdělání, na Vysokém učení technickém to je podle Kateřiny Tušarové dokonce každý čtvrtý. Z 65 aktivních zaměstnanců softwarové společnosti Zoner uvádí podle Jiřího Vicherka titul jen 13 lidí: „O většině z těch bez titulu se nedá říci, že by byli hůře kvalifikovaní, na druhou stranu spoustě takových práci zprostředkováváme. Hi-tech zaměstnavatel neznamená prospěch jen a pouze pro špičky.“

„Pořád je to až dva tisíce míst!“

Nejčastější argument, dokonce prezidentský. „Až dva tisíce“ ale není číslo. Informace se navíc mění každým měsícem, v říjnu se ještě psalo o „až tisíci lidech na dlouhodobý úvazek“ v každém skladě a stále platí, že několikrát víc lidí bude zapotřebí na krátkodobých brigádách. Amazon nabízí skladníkům plat výrazně pod republikovým průměrem, 17 až 19 tisíc korun, přitom vyžaduje středoškolské vzdělání, práci na směny a dril. Asi žádná jiná technologická firma se s takovou otevřeností nesnaží o co nejrychlejší nahrazení lidí softwarem a hardwarem — viz knížku The Everything Store.

Tím nežaluji na kapitalistické vydřiduchy. Jeff Bezos pracuje pro akcionáře a dělá jim radost. Podmínky připomínám jen proto, že pokud mají sklady vyrůst ve dvou nejbohatších českých regionech, za Prahou a v Brně, je pravděpodobné, že v nich nebude pracovat moc lidí z okolí, a pokud ano, jejich kariéra nebude dlouhá. Přitom ale lidé z okolí ponesou všechny externality: emise, hluk, horší průjezdnost už teď vytížených silnic.

Pokud na to jejich zastupitelé myslí a dávají takovému investorovi zvláštní podmínky — v Brně např. vysoký nájem a pomoc se stavbou sjezdu, v Dobrovízi příspevek na obchvat —, dělají dobrou práci.

„Váhání odradí další investory.“

Před nálepkou „investor-unfriendly“ varuje jednatel developerské společnosti CTP. Seznamte se: dvojče eurohujerství, zrozené z té samé halucinace, že svět upírá oči k Česku a za každý projev vlastního názoru nebo naopak nerozhodnosti si zapíše významné červené minus.

O vstupu firem do země rozhodují desítky okolností: od polohy a dostupnosti přes „kvalitu lidských zdrojů“ v porovnání s cenou práce po kurzovní riziko. Matematika je jednoduchá: firmy porovnají nutné náklady a možné zisky.

Pokud má CTP (v důsledku Amazon) například pomoci státu se stavbou přivaděče k brněnské pobočce, jejich náklad a česká konkurenční nevýhoda to opravdu je. Ovšem za prvé, jde o daň za život v demokratickém, ne korporativistickém státě, který hájí zájmy univerzální, ne partikulární. (Netvrdím, že takové Česko stoprocentně je, ale zápas se vede každý den.) Za druhé: závažnější informací pro zahraniční investory je třeba to, jak málo lidí se u nás domluví s jejich managementem cizí řečí, nebo kolik zaměstnanců tu okrádá zaměstnavatele. České rezervy jsou tady, ne v nárocích, které obce na investory kladou.

Že obrana kvality života místních obyvatel není akt nepřátelství, ale standardní projev vyspělého světa, dokazuje i to, že Amazon zatím z jednání nikde definitivně nevycouval. Proto: skeptičtější přístup ke slibům i výhrůžkám jeho zástupců a víc střízlivého sebevědomí, prosím.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK