Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vrata do Evropy

V Česku se při debatách o dění na Ukrajině vůbec nemluví o tom, že Čína s ní podepsala osmnáct smluv, které jí mají otevřít přístup na evropské trhy

Ukrajinská veřejnost sledovala v uplynulém roce politické námluvy své vlády s Čínou. Do médií pronikly informace o záměru předat Číně miliony hektarů úrodné černozemní půdy, aby si na ní mohla pěstovat kukuřici a pšenici. Představa, že to nejcennější, co Ukrajina má, bude využíváno Číňany, vyvolala mezi Ukrajinci paniku. Vláda proto vydala prohlášení, že jde o záměrné dezinformace konkurenčních politických sil. A jaká jsou fakta?

Začátkem prosince 2013 odletěl ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na několikadenní státní návštěvu Číny. Ve chvíli, kdy si tam prohlížel památky, požadovali demonstranti v Kyjevě jeho odchod z funkce a podepsání asociační dohody s Evropskou unií. Prezidentovi političtí příznivci kontrovali, že dohoda o přátelství a spolupráci s Čínou má pro Ukrajinu strategický charakter a může vyřešit její ekonomické problémy. Janukovyč rozehrál vysokou hru nejen tím, že proti sobě postavil zájmy Ruska a Evropské unie, ale pokouší se proti oběma rozehrát i tzv. čínskou kartu.

Již v tomto roce začne na západním pobřeží Krymu výstavba nového, pětadvacet metrů hlubokého přístavu. Číňané zde plánují investovat nejméně sedm miliard dolarů, využít nejmodernější stavební technologie, vybudovat přístav způsobilý přijímat i největší námořní plavidla a dosáhnout obratu zboží v objemu až 140 milionů tun ročně. Kolem přístavu vznikne průmyslová zóna, rafinerie, terminál na zkapalnění zemního plynu, obrovské kontejnerové překladiště, budou zde vybudovány sklady obilí s kapacitou 20 milionů tun atd. Oficiální čínské zdroje se radují nad zkrácením dopravní trasy do Evropy o celých šest tisíc kilometrů.

Mega – giga – Čína

Čína si také na padesát let pronajme až 300 000 hektarů nejkvalitnější půdy na Krymu a v Dněpropetrovské, Nikolajevské a Chersonské oblasti. Problém s nedostatkem levné pracovní síly nevznikne, protože do země budou přivezeny tisíce Číňanů. Historie nám však připomíná, že když britští kolonizátoři v 19. století zavezli na Cejlon indické Tamily, aby tam pracovali na kávovníkových plantážích, změnili na ostrově nejen demografickou situaci, ale vyvolali také vleklou občanskou válku mezi původním obyvatelstvem a přistěhovalci. V nedávné době se nechal podobně jako Ukrajina „napálit“ Kazachstán, který kvůli čínským investicím ve výši 20 milionů dolarů ztratil kontrolu nad 70 procenty zásob ropy a zemního plynu a nad značnou částí své orné půdy. Jaké mohou mít smlouvy s Čínou pro Ukrajinu důsledky?

Ukrajinští odborníci tvrdí, že expanze čínských pracovních sil může během padesáti let vést k tomu, že 30–40 procent ukrajinských obyvatel budou Číňané. Celý projekt ale vyvolává i další otázky. Například proč je nutné budovat přístav s hloubkou pětadvaceti metrů, když doposud největší používaná plavidla pro přepravu obilí mají ponor nejvýše šestnáct metrů, a to ještě musejí mít zvláštní povolení tureckých úřadů, aby mohla proplout Bosporskou úžinou. Otázkou zůstává také to, proč se přístav bude hloubit v pevnině nedaleko známého rekreačního a lázeňského města Jevpatorija, když Číňané mohou využít hloubky moře nedaleko pobřeží. 

Ostražitost expertů vyvolává i plán vybudovat obilní sklady s kapacitou 20 milionů tun. Odborníci uvádějí, že všechny ukrajinské přístavy mají nyní kapacitu kolem 2,5 milionu tun a ročně se exportuje zhruba 40 milionů tun. Odkud se vezme tak obrovské množství obilí, které se plánuje skladovat? Prognózy výnosů byly nereálně zvýšeny: například na Krymu nikdy v historii nedosahovaly osmi milionů tun obilí ze 160 000 hektarů půdy. Ukrajinci mají obavu z chemizace půdy, znečistění podzemních vod a ekologické katastrofy. Vzhledem k tomu, že Krym je tradiční rekreační a lázeňskou oblastí, vzniká rovněž otázka, zda vybudování gigantického přístavu a průmyslové zóny nebude mít negativní vliv na rozvoj turistického ruchu.

Ukrajinská média se ptají: Budeme mít levnější potraviny? Vzroste zaměstnanost v zemědělství? Přitečou nám peníze do penzijního fondu? Zlepší se situace státního rozpočtu? Odpověď je následující.

Anketa

Je někdo jasná světová jednička?

Od čerta k ďáblu

Tradiční rozlišování země na levobřežní a pravobřežní již neodpovídá realitě – obyvatelstvo je přesnější dělit na sovětofily a evrofily. Tomu odpovídá i rozložení politických sil a orientace jednotlivých politických stran. Není možné je charakterizovat podle šablony levice-pravice, protože na Ukrajině se spojuje komunistická strana s prokapitalistickou Stranou regionů nebo vlastenecká strana Vlast s nacionalistickou Svoboda. A do toho všeho se snaží proniknout programově nevyhraněná strana boxera Klička Úder. Do politiky se také aktivně zapojují agenti různých zahraničních i místních (bývalých či současných) tajných služeb, korupční a kriminální skupiny a lobbisté všeho druhu. Žádný pořádek v tom nehledejte. Rozhoduje síla a peníze; do civilizovaného, demokratického politického prostředí to má daleko.

Charakter současného vedení je dán prostředím, ze kterého většina vrcholných politiků vzešla, tedy ze sovětofilního Donbasu se všemi jeho problémy, jako jsou zvýšená kriminalita, zničené životní prostředí, nezaměstnanost a ztráta perspektivy. Hluboká devastace demokratických principů, nevzdělanost, provinciálnost a nepochopení evropských hodnot vedou současné ukrajinské vedení po nevypočitatelné trajektorii. Tomu odpovídají i výsledky ukrajinské zahraniční politiky – pro Ukrajinu jsou zničující, pro okolní svět nebezpečné.

Lapidárně by se dala dnešní situace na Ukrajině popsat takto: Janukovyč narazil na hloupost a nepochopení Evropské unie, a tak od ní nezískal miliardy eur, aby se mohl udržet u moci. Proto si kleknul před Putinem, dostal almužnu, ale stal se vazalem. Pak podlehl lákání Číny, zaprodal svou zem asijské supervelmoci a ukázal Rusku i Evropské unii prostředníček. Aby v dubnu přijel na pozvání Miloše Zemana do České republiky jako významný státník…

Převzato z lednového čísla Revue Politika

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK