„Růstismus“ – příznak socialismu, nikoli degenerace kapitalismu!

| 15. 1. 2014

Minulý týden přinesl Finmag překlad textu Umaira Haqua, který přirovnává současnou (americkou či západní) společnost k potrhlému ufokultu, čekajícímu na příchod spasitelů z kosmu. Idolem mu ovšem není ufon, ale makroekonomický ukazatel: hospodářský růst. Kapitalismus zdegeneroval v růstismus, říká Haque. Josef Tětek vyjasňuje východiska a poopravuje pojmy.

„Růstismus“ – příznak socialismu, nikoli degenerace kapitalismu!

Umair Haque ve svém textu konstatuje, že je se současným světem něco špatně. Poněkud nešťastně však naznačuje, že vinna je degenerace kapitalismu – jako zastánce tohoto společenského uspořádání se pokusím zvednout pomyslně hozenou rukavici a autora doplnit, případně i poupravit.

Termín „kapitalismus“ je dnes v lepším případě používán s nepochopením, v horším pak jako sprostá nadávka. Pan Haque nabízí metaforické vysvětlení tohoto termínu pomocí Kapitalistánu – pomyslného státu s vlajkou, chrámy a lidmi, jejichž hodnota je měřena pouze penězi. Ačkoli sám poté tuto konstrukci boří trefnou poznámkou – „co když to, co provádíme ve Spojených státech, není žádný kapitalismus?“ – nenabídne již skutečné vysvětlení toho, co tedy kapitalismus je.

Kapitalismus totiž vskutku nepředstavuje žádné společenské zřízení, pro jehož nastolení a věrné dodržování by se rozhodla skupina lidí. Kapitalismus je jednoduše řečeno uspořádání, které nastane, když žádný „systém“ není nastolen. Jedná se o pojmenování vztahů mezi lidmi, které nejsou nijak mocensky regulovány. Ano – Adam Smith, jeden z prvních, který disponoval pochopením této skutečnosti a pokusil se ve svém Bohatství národů o její vysvětlení, použil na jednom místě příměru „neviditelná ruka“ – neviditelná ruka je státním symbolem Haquova Kapitalistánu – tento příměr však pouze označoval fakt, že lidé ponechaní vládou na pokoji neupadnou do bratrovražedného barbarství, nýbrž sledování vlastních zájmů povede jedince k vzájemně prospěšné spolupráci, téměř jako by byli vedeni „neviditelnou rukou“, zajišťující harmonii.

Kapitalismus pro chudé, socialismus pro bohaté?

Pan Haque ve svém článku opakuje omletou floskuli pravící, že Spojené státy mají systém „tvrdého kapitalismu pro chudé a příjemného socialismu pro bohaté“. Jedná se ovšem o nepochopení obou „ismů“ současně! V jaké oblasti života se mohou američtí chudí setkat s kapitalismem? Nejsou snad každý den státem nuceni k placení daní, následování všeobjímajících regulací a držení každým dnem slabší státní měny? Nemají snad povinnost bez reptání financovat neustálé státní války, špehovací programy a živit největší populaci vězňů na světě? S velikou naivitou pak pan Haque užívá termínu „socialismus“ – ano, socialistické uspořádání je vždy systémem pro bohaté a mocné! Ničím jiným nebyl v Sovětském svazu, Československé socialistické republice; a není ani v současných Spojených státech.

Definičním znakem socialismu je totiž vynucený transfer kontroly nad majetkem od právoplatného majitele k jedinci či instituci s politickou mocí. Důležitým poznatkem přitom je, že podstatná je samotná kontrola nad užíváním majetku, nikoli právní titul k danému majetku. Vlastní-li tedy člověk firmu, avšak stát reguluje veškeré její aktivity od procesu výroby přes způsob najímání a propouštění zaměstnanců až po aspekty finálního prodeje, leží kontrola nad takovou firmou převážně v rukách státu, přičemž nominální majitel je spíše vykonavatelem státních příkazů.

Žádná země současnosti (a patrně ani minulosti) není zemí čistě kapitalistickou či socialistickou. V historii lze však pozorovat příklony tím či oním směrem; a Spojené státy, které započaly svou dráhu velmi blízko uspořádání kapitalistickému, se v posledních desetiletích velmi rychle přibližují systému, kde má hlavní slovo politická moc, následkem čehož můžeme pozorovat příznaky nemocné společnosti, jak je správně vyjmenovává pan Haque.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Růstismus namísto skutečného růstu

Posedlost agregátními makroekonomickými údaji – ze kterých si Umair Haque jako emblematický vybírá hospodářský růst – jde ruku v ruce se zmíněným odklonem od kapitalismu k socialismu. Podnikatel obsluhující zákazníky na volném trhu nepotřebuje ke svému životu znát agregátní statistiku; potřebuje znát naopak co nejdetailnější informace o svém odvětví a svých zákaznících – ideálně do úrovně jednotlivých firem, produktů a konkrétních zákaznických požadavků. K zajištění takových potřeb koneckonců vznikají specializované firmy pro výzkum a analýzu trhu, často i v reálném čase (nikoli tedy s několikaměsíčním odstupem a nekonečnými revizemi, jako je tomu u agregátních státních statistik).

Ukazatele typu HDP slouží pouze jedinému účelu – ospravedlnění čím dál intenzivnějšího příklonu k socialistickému řízení společnosti a zamlžení skutečného stavu. Jelikož jednou ze základních součástí HDP je výše vládních výdajů, je pro vládu poměrně jednoduché prosadit dříve nemyslitelné kroky s odvoláním se na snahu zvýšit tento magický ukazatel.  Zvýšení HDP pomocí vládních výdajů neznamená pro většinu produktivních lidí vyšší blahobyt, ale naopak úpadek do chudoby, jelikož jim vláda sebere větší část příjmu formou daní. Výmluvné jsou v této spojitosti výroky zastánců agregátních statistik, kteří vítají války a přírodní pohromy jako požehnání přinášející růst HDP.

Konečně je třeba zmínit, že kolik lidí je na světě, tolik je i forem „růstu“. Každý z nás má jiné preference a jinou představu o tom, kam chce v životě (v majetku, vědomostech, odkazu) vyrůst, případně může být spokojen i s nenamáhavou stagnací.

Pan Haque na závěr svého článku píše, že „možná už je nejvyšší čas, aby se každý z nás zhluboka nadechl, poslal růstismus k čertu a vytyčil si svůj vlastní nový směr“. Naprosto souhlasím. Možnost vytyčit si svůj směr ovšem připadá v úvahu pouze odmítnutím socialismu a ponecháním prostoru onomu zatracovanému kapitalismu. Růstismus totiž není známkou degenerace kapitalismu, ale charakteristickým znakem toho, že se ženeme plnou parou do socialistického pekla.

Autor je zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (87 komentářů)

Michal Weinfurtner | 21. 1. 2014 12:28

K té solidaritě vs. kapitalismus:

Když těm úspěšným berete a dáváte to těm neúspěšným, můžete to vidět ze dvou úhlů pohledu.

Jedním je ten, že pomáháte slabším a konáte tak dobro přerozdělováním úspěchu všem ( socialistický pohled na věc )

Druhým je ten, že poškozujete úspěšné a konáte tak zlo přerozdělováním neúspěchu ( kapitalistický pohled na věc )

Historický vývoj socialistického bloku ukázal zcela jasně, že v realitě platí to druhé, že fakticky přerozdělujete neúspěch, což nakonec způsobí, že se stanou neúspěšní všichni, bez ohledu na to, jak moc kladně a vzletně o tom přemýšlíte a mluvíte. Bez ohledu na to, jak mocná je vaše propaganda.

Z toho plyna jasné ponaučení. Je kritickou chybou, zavádět solidaritu v ekonomice. Solidaritu je třeba udržovat pouze na úrovni společnosti. Tedy pomáhat jednotlivcům v problémech a nikoli zachraňovat podniky na úkor ostatních, z důvodů solidarity s těmi zaměstnanci co tam pracují.

Jakmile solidarita přestoupí tuto hranici, mezi jednotlivci a celky, je to začátek cesty k úpadku. Historicky jsme si to experimentálně ověřili. Ale mnoho lidí tomu stále nevěří, takže se bude muset ten experiment patrně znovu opakovat.

Bohužel. Snad to bude na podruhé stačit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 1. 2014 09:47
reakce na Michal Weinfurtner | 21. 1. 2014 12:28

Ideologický styl myšlení jde poznat dokonale v černobílém rozlišení buď a nebo. Buď socialismus nebo kapitalismus, buď Stalin nebo Reagan, atd.

Myslím, že funkčnost lidských společenství je založena na prolínání principů solidarity x soutěže, směny x přerozdělení, svobody x regulace. Je to vidět v rodinách, v malých skupinách, firmách, školách, takřka kdekoliv.

Problém je, když se systém upne na jeden pól a zarputile trvá na tom, že to je to správné. Pak se systém stane nestabilním, nevyváženým a po krátkém nebo delším souboji zkrachuje. Síla poválečného demokratického kapitalismu byla v tom, že dokázal principy vyvažovat a používat v optimální směsi. To už ovšem skončilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 22. 1. 2014 12:08
reakce na Martin Brezina | 22. 1. 2014 09:47

Ale kdepak, Vy si opět pletete slova jako „morální zásady“ tj. určitý vzor chování se slepou „ideologií“. Ideologický princip se pozná jednoduše, nepřipouští rozdíl mezi dobrovolností a násilím (Váš postoj k „moci“ vs. „kapitalismus“ v této diskuzi) nebo např. obhajuje minimální mzdu a další podobné regulace bez sebemenšího logického opodstatnění. Hájí nějaké principy bez toho aby je dokázal vysvětlit natož obhájit. Také ohýbá a mění význam jednotlivých slov, podle toho jak se mu to zrovna hodí. Např. při získání nových pravomocí, regulací apod. se ohání odpovědností a vyšším blahem pro všechny, když dojde na lámání chleba je viník neurčitý a nápravná opatření v nedohlednu stejně jako slibované výsledky. Nikdo není neomylný, ale jen ideologicky zaslepení lide stále předpokládají, že rozhodnutí příslušící každému jedinci zvlášť, lze nedobrovolně delegovat pouze na „vyvolené“ a pak se ještě divý rozsahu škod, který by v případě přirozené diverzifikace byl nesrovnatelně nižší pro všechny.. Myslím že nemá smysl pokračovat, představu o ideologii si každý jistě udělal.

Můžu Vám garantovat jen to, že princip který tady hájíte Vám fungovat nebude a rozhodně se neprolíná v malých skupinách ani v rodině natož ve firmách. Násilím dlouhodobou prosperitu nezískáte, pokud nevěříte, zkuste to násilné přerozdělování třeba ve vlastní rodině.. Je to jen Váš soukromý blud. Komu snáz odpustíte křivdu, která Vám ublíží, někomu z rodiny nebo úplně cizímu člověku?

Nevím jakým zvláštním „právem“ nutí lidé jako Vy provádět podobné experimenty nás ostatní. Síla „poválečného demokratického kapitalismu“ byla v tom, že se ještě nestačily utvořit pevné kanály přerozdělování a nestihly se dost rychle podobné parazitické a destrukční manýry zakotvit v příslušných „zákonech“.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 1. 2014 17:55
reakce na Tom Novak | 22. 1. 2014 12:08

Nemá smysl reagovat, pokud tam máte takové fauly, jako tvrzení, že že údajně nepřipouštím rozdíl mezi dobrovolností a násilím? Kde u mne něco podobného najdete?
Ano, konstatoval jsem, že moc je mocí, ať už se prosazuje násilně nebo dobrovolně. Tím není řečeno zádné rovnítko mezi násilí a dobrovolnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 22. 1. 2014 22:35
reakce na Martin Brezina | 22. 1. 2014 17:55

Citace - Martin Brezina / 15. 1. 2014 08:11

"Kapitalismus je jednoduše řečeno uspořádání, které nastane, když žádný „systém“ není nastolen. Jedná se o pojmenování vztahů mezi lidmi, které nejsou nijak mocensky regulovány."
To znameá, že se kapitalismus nikdy nevyskytoval (a zřejmě ani vyskytovat nebude), protože situace, kdy by vztahy mezi lidmi nebyly mocensky regulovány, dosud neexistovala.
A rozhodně toto "mocensky neregulované" uspořádání neexistuje v ničem, co souvisí se současnou "kapitalistickou" ekonomikou. A to proto, že vztahy ve firmách jsou pochopitelně mocensky regulované - někdo tam rozhoduje, určuje pravidla a sankcionuje jejich plnění/neplnění. To znamená, že by se musel kapitalismus pana Těťka obejít bez existence firem.

To se dá chápat dvěma způsoby. Zaměnil jste prostou „organizaci“ vztahů s „mocenskou regulací“. Nic nenasvědčuje tomu, že by organizace vztahů a práce tj. samotný „kapitalismus“ neexistoval. To by jsme se asi nenacházeli v současné společnosti, ale možná by jsem ještě někde opracovávali pazourky. Tímto jste článek nepopřel, protože zcela nepochybně jeho jádrem byla myšlena „regulace násilná“. Nebo říkáte běžně ve firmě či doma jakou jsi nám dnes "nastolila" večeři?
Cituji opět Váš příspěvek: „Moc je obecně z definice možnost vnutit někomu svou vůli.“
Vztahy nejen ve firmách jsou organizovány dobrovolně. Tedy o vnucení cizí vůle nemůže být řeč.
Druhá možnost je, že jste si spojil, že „existence firem“ je spojena s násilným prosazováním vůle jedné strany na úkor druhé. [*]
Stejné chyby se dopustil i Marx, ten se ale nijak netajil tím, že revoluce musí být krvavá s použitím všech dostupných prostředků. Chudák Německý car se akorát značně přepočítal se svou štědrou nejen finanční podporou Leninových Bolševiků, od které očekával pouze konec zapojení Ruska do války na východní frontě a následnou brzkou ztrátu jejich moci.

* Vítězná strana je samozřejmě ta co vládne rozhodnými prostředky (síla, finance, proletariát, veřejné mínění apod.). To se dá pochopit z jediného důvodu. Protože je to vlastně současný vývoj a důsledek degenerativního procesu, který umožnil právě těmto stranám bez respektu ke skutečným hodnotám, nazvěme je třeba „přirozeným právem“ (úcta k soukromému vlastnictví a životu tj. svoboda a spravedlnost pro všechny, v souladu s tím co tady už dávno a mnohokrát opakuje nejen pan Altman), přerůst do dnešních byrokratický megalomansky korupčních rozměrů.

Žijeme v době kdy pravděpodobně polovina lidí jásá nad růstem DPH a druhá ani neví co je to inflace a jaké jsou její důsledky. Není už na čase změnit pozdrav z „Ave Caesar, morituri te salutant“ na něco ve smyslu Viva EU nebo snad Ave ČNB. Nevím jak Vy, ale já osobně se asi začnu modlit za novou dotační politiku FEDu, případně kouzelné odpuštění dluhů všech států na Zemi, vítězství komunistů ve volbách a konečně ten slibovaný ráj na zemi.. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 22. 1. 2014 22:55
reakce na Tom Novak | 22. 1. 2014 22:35

Oprava překlepu, místo DPH bylo myšleno HDP.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 22. 1. 2014 11:30
reakce na Martin Brezina | 22. 1. 2014 09:47

"Myslím, že funkčnost lidských společenství je založena na prolínání principů solidarity x soutěže, směny x přerozdělení, svobody x regulace. Je to vidět v rodinách, v malých skupinách, firmách, školách, takřka kdekoliv."

- Zhruba o toto se už několik desetiletí snažíme. Je pozoruhodné, že jste do příkladů nepřidal celé společnosti (státy).

- Vy si zřejmě fungující společnost bez systémového násilí vůbec nedokážete představit, že? Myslím si, že to násilí tam máte dost nevyvážené (tedy že se tam prolíná až příliš a taková společnost fungovat pravděpodobně nebude - hrozí tam jeho značné zneužíití, tedy hrozí dnešek).

- Já bych to třeba viděl zase tak, že společnost potřebuje vyvážit principy spolupráce x soutěž, směna x solidarita, volnost x odpovědnost. Netvrdím, že násilí zmizí ze společnosti, ale že by se mělo vyskytovat (systémově) pouze jako obrana. To je podle mě vyvážená míra prolínání násilí a takto vypadá fungující společnost.

"Problém je, když se systém upne na jeden pól a zarputile trvá na tom, že to je to správné. Pak se systém stane nestabilním, nevyváženým a po krátkém nebo delším souboji zkrachuje."

- Souhlasím. Výborný argument pro volný trh. Problém je, že my se bavíme o tom, co dosadit za proměnnou "systém".

"Síla poválečného demokratického kapitalismu byla v tom, že dokázal principy vyvažovat a používat v optimální směsi."

- Dost těžko když: "To už ovšem skončilo."
- Představa, že někdo bude někde něco vyvažovat a používat v optimální směsi (mluvíme-li o společnosti), je daleko větší utopie než celý anarchokapitalismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 1. 2014 17:51
reakce na Michal Jeřábek | 22. 1. 2014 11:30

To, co jste napsal, jsou bohužel takové dost zmatené glosy.

- Z čeho jste odvodil, že si nedovedu představit fungující společnost bez systémového násilí? Jak "systémové" násilí vůbec definujete? (Stát je součást systému, ne jeho tvůrce. Nic takového, jako stát, ve skutečnosti není. Stát je sociální konstrukt.)

- "násilí (...) by se mělo vyskytovat (systémově) pouze jako obrana..." Opět, ztotožňujete (zdá se) systém se státem. Nehledě na to, že "by se mělo" není nic. Platí to, co je. Nehledě na to, že není jen násilí fyzické, ale i psychické, prostorové, symbolické...

- Souhlasím, s vámi, že ona úvaha o systémové rovnováze je dobrý argument pro volný trh. Také pro volný trh politických idejí a voleb. Na tom trhu má zatím anarchokapitalismus odhadem tak 0,2 %. To věru není mnoho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 22. 1. 2014 22:37
reakce na Martin Brezina | 22. 1. 2014 17:51

Zato ten Váš zmiňovaný „ráj na zemi“ má odhadem na politickém ideovém trhu 97 %, říká to snad něco? To jsou vážně všechny vaše argumenty na podporu monopolu na násilí?

„Nic takového, jako stát, ve skutečnosti není. Stát je sociální konstrukt. “ Tak to snad nemyslíte vážně, zkuste odepřít platit výpalné a uvidíte co Vám ten „konstrukt“ provede..

Končím tuto diskuzi, s některými je to jako boj s větrnými mlýny. Cituji: „Platí to co je“ Na tento argument k obhajobě násilí nemám slov..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 22. 1. 2014 19:54
reakce na Martin Brezina | 22. 1. 2014 17:51

"To, co jste napsal, jsou bohužel takové dost zmatené glosy."

- To s vámi naprosto souhlasím.

"Z čeho jste odvodil, že si nedovedu představit fungující společnost bez systémového násilí?"

- Z toho, že tvrdíte, že fungující společnost potřebuje regulace a přerozdělování, a také z vašich dalších příspěvků na tomto webu.

- Slovo systémové, jsem použil proto, abyste si nemyslel, že se domnívám, že zavedením anarchokapitalismu se najednou zázrakem vypaří veškeré násilí ze společnosti. (To už jsem zažil.)

"Stát je součást systému, ne jeho tvůrce. Nic takového, jako stát, ve skutečnosti není. Stát je sociální konstrukt."

- No, vzhledem k tomu, že stát je monopol, který určuje, jak se mohou lidé chovat na určitém území (tzv. mocensky reguluje vztahy ve společnosti), pak je v podstatě tvůrce systému.

- Když už jste se ale sám dostal k argumentu, že i stát je forma anarchie, tak se konečně můžeme přestat dohadovat o tom, jestli anarchie může fungovat nebo ne a můžeme se bavit o podstatě problému, tedy jak nejlépe redukovat násilí ve společnosti. http://www.mises.cz/clanky/dostali-sme-sa-v-bec-z-anarchie--932.aspx

"Nehledě na to, že "by se mělo" není nic."

- S tím jste ovšem začal vy, když jste psal o prolínání nějakých principů, které jste dával do velmi pochybných protikladů. Já vám ty principy jen přehodnotil. Nicméně souhlasím, že je to v podstatě nicneřákající nesmysl.

"Souhlasím, s vámi, že ona úvaha o systémové rovnováze je dobrý argument pro volný trh. Také pro volný trh politických idejí a voleb."

- Ale není to žádný argument pro zaváďení násilného monopolu (demokracie, státu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 22. 1. 2014 12:06
reakce na Michal Jeřábek | 22. 1. 2014 11:30

Národohospodář a centrální plánovač se nezmění. S tím se nedá nic moc dělat. Věří, že je možné řídit společnost optimálně. Jen se to musí dělat správně.

Pamatuji si na jeden výstup Vladimíra Menšíka. Říkal tam vtip: „Von ten socialismus by nebyl špatnej, kdyby ho dělali nějaký úplně jiný lidi.“

Někteří lidé to mají jako životní filosofii. Věří v osvícenou vládu, která zajistí řád a spokojenost všem skrze optimálně používané státní násilí ve prospěch všech. A prý k tomu stačí jen zvolit ty správné lidi, kteří to budou umět vyvážit.

Tito lidé jsou slepými věřícími idejí socialismu. Ale nejsou schopni to vidět. Naopak v ostatních vidí slepé věřící jiných ideologií. Veškerá diskuse je pak marná, protože dochází k naprostému nedorozumění v chápání pojmů.

Např. někdy před vánoci 1989 mne jeden řadový komunista přesvědčoval, naprosto vážně a s děsem v očích, že jakmile se uvolní regulace cen, chleba bude stát 100 Kčs a nastane hlad a chaos. On tomu upřímně věřil a opravdu se toho bál.

Dodnes když s některými lidmi hovořím např. o svobodě, mají pod tímto pojmem zafixováno jaksi naprostou volnost v konání čehokoli. A jakmile přijde na svobodu řeč, ihned reagují tím, že nějaká regulace je nutná, protože bychom se tu jinak povraždili. Ti lidé si prostě ten pojem svoboda vykládají jako anarchii a chaos. Mají to tak vtlučeno do hlav a slovo svoboda jim probouzí emoci nebezpečí. Naopak slovo stát a regulace jim spíná emoci klid a pořádek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 22. 1. 2014 12:11
reakce na Michal Weinfurtner | 22. 1. 2014 12:06

S tímto se nadá jinak než souhlasit :-). Jinak mimochodem nádherný popis vlastní podstaty náboženství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 22. 1. 2014 12:06
reakce na Michal Jeřábek | 22. 1. 2014 11:30

Národohospodář a centrální plánovač se nezmění. S tím se nedá nic moc dělat. Věří, že je možné řídit společnost optimálně. Jen se to musí dělat správně.

Pamatuji si na jeden výstup Vladimíra Menšíka. Říkal tam vtip: „Von ten socialismus by nebyl špatnej, kdyby ho dělali nějaký úplně jiný lidi.“

Někteří lidé to mají jako životní filosofii. Věří v osvícenou vládu, která zajistí řád a spokojenost všem skrze optimálně používané státní násilí ve prospěch všech. A prý k tomu stačí jen zvolit ty správné lidi, kteří to budou umět vyvážit.

Tito lidé jsou slepými věřícími idejí socialismu. Ale nejsou schopni to vidět. Naopak v ostatních vidí slepé věřící jiných ideologií. Veškerá diskuse je pak marná, protože dochází k naprostému nedorozumění v chápání pojmů.

Např. někdy před vánoci 1989 mne jeden řadový komunista přesvědčoval, naprosto vážně a s děsem v očích, že jakmile se uvolní regulace cen, chleba bude stát 100 Kčs a nastane hlad a chaos. On tomu upřímně věřil a opravdu se toho bál.

Dodnes když s některými lidmi hovořím např. o svobodě, mají pod tímto pojmem zafixováno jaksi naprostou volnost v konání čehokoli. A jakmile přijde na svobodu řeč, ihned reagují tím, že nějaká regulace je nutná, protože bychom se tu jinak povraždili. Ti lidé si prostě ten pojem svoboda vykládají jako anarchii a chaos. Mají to tak vtlučeno do hlav a slovo svoboda jim probouzí emoci nebezpečí. Naopak slovo stát a regulace jim spíná emoci klid a pořádek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 21. 1. 2014 17:06
reakce na Michal Weinfurtner | 21. 1. 2014 12:28

Jen drobná poznámka. Solidarita existovala dávno před zavedením ekonomie jako vědy. Nedovedu posoudit zda zachraňovat jednu továrnu na úkor druhé (která je zrovna v nadprůměrném zisku), proč ne? Nemám nic proti, když se bude jednat o dobrovolné rozhodnutí těch konkrétních lidí, protože ti to dokáží rozhodnout. Velká firma zachraňuje svého subdodavatele, vždyť to se děje zcela běžně, a nebo se tomu říká akvizice (fůze), samozřejmě to nesmí být jen taková co má v současnosti díky pokřivené legislativě jen jeden cíl a tím je tvorba monopolů. Sice nedokážu popsat všechny stránky lidské povahy, ale dal bych ruku do ohně za to, že to co zabíjí lidskou „solidaritu“ není „kapitalismus“, ale že lidé si zkrátka jen dobře pamatují a když jim celý život lžou, okrádají je a znásilňují, nebudou mít potom tolik slitování s těmi, co si pomoc zaslouží, než když by nebyly tyto jevy ve společnosti povýšeny na standart.
Kritickou chybou je zavádět solidaritu „politicky“ protože to už potom žádná solidarita není. Ale vysvětlete to třeba takovému euro-poslanci, který se sám cítí jako nadčlověk (nejen že dokáže poroučet větru, dešti, ale už i slunci) a taky si tak žije..
Myslím, že propaganda je ještě mnohem mocnější a to „napodruhé“ stačit nebude. Ono nakonec i to „napodruhé“ je sporné a bylo to v lidské historii testováno už mnohokrát. Jen namátkou např.: Nová harmonie, založena 1825 v americkém státě Indiana Robertem Ownem, (životnost 4 roky), pozdější izraelské kibucy zakládány od počátku 20. stol. židovskými socialisty v Palestině nebo snaha Františka Matouše Klácela 1869 v USA zakládat Jednoty svobodomyslných a jeho dopisy o původu socialismu B. Němcové (1849). Schválně jsem vybíral ty nejméně krvavé, zbytek si jistě každý doplní sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 21. 1. 2014 17:35
reakce na Tom Novak | 21. 1. 2014 17:06

Viděl jsem informace a dokumenty o takových kibucech v sovětském svazu, které docela fungovaly, než je Stalin vyplenil a zkonfiskoval.

Ale jestli to je pravda nebo jen další z děl nějaké propagandy neumím posoudit.

V každém případě jsem to mínil tak, že solidarita v rámci státu - nikoli když jedna firma pomůže druhé dobrovolně z vlastní vůle.

Pěkně to vysvětloval Horníček na ceně flanelové košile.
http://www.youtube.com/watch?v=bEl_1YR4Buc
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 21. 1. 2014 20:41
reakce na Michal Weinfurtner | 21. 1. 2014 17:35

Naprostý souhlas, krásné video, děkuji za něj. Tenkrát se lidé ještě uměli bavit (to nemyslím vůbec zle :-)) a je fajn, že si to člověk může nejen díky internetu lehce připomenout. Závěrem této diskuze nám jen přeji ať se rodí více takových Miroslavů Horníčků..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Cimbal | 16. 1. 2014 22:03

Ten clanek je hloupejsi, nez puvodni predloha. Jde o jakysi remix z Smitha a Randove. Na "pravdy" v nem zjevene lze velmi jednoduse namitnout, ze:

- kapitalismus neni zadne prirozene usporadani, pokud ano, proc stejny model nepouzivate v rodine nebo mezi kamarady?

- kapitalismus neni svobodne prijatym usporadanim - v nasi spolecnosti nelze svobodne prestat participovat v kolobehu penez, protoze zakon narizuje jejich prijeti a ocekava v nich i povinne platby.

- placeni dani neni socialisticka vada na krasach libertarianskeho kapitalismu, ale hola nutnost - je zkratka efektivnejsi, kdyz spolecnost spolecne sklada rezervy, nez kdyby tento system mel byt v rukou jednotlivce, a jeste z podstaty ziskovy - celospolecensky zajem nelze podminovat osobnim prospechem provozujiciho jednotlivce.

- sam princip osobniho zisku a extrapolace do celospolecenskeho uzitku je nesmyslny. u povolani, resicich potirani nezadoucich jevu (deratizer, popravci, hrobnik, kriminalista, exekutor, pozarnik...) je dokonce maximalizace zisku usmevna, protoze jaksi predpoklada i urcitou snahu o eskalaci jevu, jak nam ostatne treba soukromi exekutori jiz racili predvest.

Puvodni clanek byl psan daleko chytreji, ale je videt, ze tuzemsti pomodrelci jsou modrejsi tech americkych. V dobach socialismu tomu nebylo jinak, jen pod opacnou vlajkou...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 17. 1. 2014 16:55
reakce na Pavel Cimbal | 16. 1. 2014 22:03

Tvrdit, že financování ve formě daní je efektivnější je nádherný oxymóron. Mimochodem schovávat to pod pojem „skládat rezervy“, tak tomu se říká demagogie par excellence. Je to asi tak stejné, jako tvrdit, že u lidí neexistuje uspokojování potřeb nebo obecněji užitek, a že za to vše vděčíme státu. Nebo rovnou zkuste tvrdit, že bez peněz by neexistoval obchod. Váš příspěvek je přímo ukázkový socialistický přístup jak z bílé dělají černou. Jen málo lidí na světě si dovolí pochybovat o tom, že obchod (lidská spolupráce) existovala již dávno předtím než byly vynalezeny peníze (a tím myslím samozřejmě ty skutečné peníze, ne ty současné, co si na ně díky státu jenom hrají..).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 20:57
reakce na Tom Novak | 17. 1. 2014 16:55

Prvni transakce se udavaly bez penez, ale nikoli naturalni smenou, lec vznikem (zaznamem) o dluhu. Penize jsou tedy nikoliv univerzalni hodnotou, ale pouze prenositelnou poukazkou na kompenzaci dluhu, a to nejakou skutecnou hodnotou ci protisluzbou.

V tomto duchu pak vypada soucasny penezni system naprosto pitoreskne, protoze penezum implicitni hodnotu prisuzuje, a dokonce se ji snazi "zhodnocovat". Nic naplat, zde se dostavame zpet k Marxovi - kapital bez prace nedava zadny smysl, kdezto prace bez kapitalu zde byla evidentne od nepameti, vcetne sdileni jejich vydobytku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 21. 1. 2014 17:03
reakce na Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 20:57

Když už jste tady otevřel otázku Marxe a Engelse, tak by se hodilo uvést věci na pravou míru. Jak to viděli tito průkopníci „svobody“ pardon dle dnešního slovníku „demokracie“. Kolem roku 1850 prohlásil Engels v Neue Rheinische Zeitung: "Všeobecná válka, která [přichází], rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto zatvrzelé národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta... Vyhladí nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy... a to bude skutečným krokem vpřed."
Marx zastával stejný názor a těšil se na likvidaci „reakčních ras“ jeho slovy konkrétně označil „Čechy, Chorvaty a podobnou špínu“. Bohužel se té své vysněné likvidace Slovanů a války „světů“ nedožil.. Jediný úspěch, který však nebyl o nic menší a kterého dosáhl spolu se svými následovníky bylo a stále je zmatení pojmů.

Je jasné že v kuloárech socialistické strany by se podobné myšlenky nevjímaly dobře, nic naplat že se jimi téměř o století později nechal inspirovat „vůdce“, proto byly v tichosti pohřbeny, aby mohlo být „nové“ socialistické náboženství opředeno vrstvou falešné rovnosti, solidarity a soucitu. Z části západoevropské levice (nejen v Mussoliniho Itálii od 1915) ve spojení s nacionalismem vznikl ve světě zbídačeném první světovou válkou fašismus a nacismus. Ve světle matení veřejnosti se pak tohle iracionální označování jedné a téže frakce pojmem „levice“ nebo „pravice“ podle toho jak se to hodí, zdá docela pochopitelné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 20. 1. 2014 08:47
reakce na Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 20:57

S definicí peněz souhlasím i s Vámi popsanou funkcí. Skutečně jejich dnešní „využívání“ je paradox (popírá výše zmíněné) a je více méně ovlivněno filosofickým zmatením pojmů, jak nám ho předal Karl Marx. U něj těch věcí ale nedává smysl daleko víc. Začal u odcizení produktů vlastní práce (kapitálu), přes odcizení práce jako takové a skončil u odcizení podstaty a duše jednotlivých lidí navzájem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 17. 1. 2014 14:17
reakce na Pavel Cimbal | 16. 1. 2014 22:03

- Je velice lehké kritizovat něčí definici, když vlastní nenabízíte. Co je tedy podle Vás kapitalismus? Proč do toho zatahujete rodinu a kamarády. Když už jste u těch přirozených systémů, abychom se vyhnuli zavádějícím pojmům, jaký model používáte v rodině nebo mezi kamarády Vy? Jste si jistý, že je ve všech směrech tak rozdílný od toho co popisuje článek?
- Opět mluvíte o něčem co jste ani nedefinoval, ve článku se totiž nic takového netvrdí.
Není žádným překvapením, že dějiny států jsou dějinami převratů a uchvácení moci. Ten kdo uspěje a udělá převrat „nejlépe“ je hoden obdivu, poté své kroky snadno zlegalizuje a oděn hávem „spravedlnosti“ zlikviduje všechny odpůrce přesně podle „zákona“. Samozřejmě, že ani v době, kdy ještě žádné zákony nebyly jako např. v Rusku (období 1917 do 1922) se ani všem orgánům moci v čele s Čekou nepodařilo odstranit všechny nepohodlné lidi (a že se činily). Čistky „v mezích zákona„ pokračovali s drobnými přestávkami nejméně do roku 1956 a kdo ví..
- "Placení daní je holá nutnost", ale prosím jak je libo, nepřál bych Vám, aby Vás jednou zavřeli do lágru jen proto, že bylo třeba sehnat dostatek lidí na stavbu např. Moskevského průplavu – v tom Vašem „celospolečenském zájmu“. Nic takového neexistuje, vždy je to jen společný zájem několika lidí a to, že někteří jako Vy si dokáží představit pouze jediný zájem a to ten peněžní je Váš problém. Dávno před vynálezem daní existovaly přehrady, cesty i námořní majáky a stavěly se stejně jako financovaly, ale to nelze připustit, protože to vyvrací Vaši chabou teorii..
- Kdo jste že si dovolujete stanovit žebříček hodnot lidí na celém světě? Nejdřív zavedete pojem „celospolečenský zájem“ a hned na to prohlásíte, že rozšiřovat ho na osobní zisk je nesmysl. Možná by jste se měl nejdřív trochu zamyslet, než začnete něco psát. Není snad definicí, že „zisk“ je jen jedna z cest a usiluje se o něj jen proto, že přináší užitek. Měl by jste asi už konečně přestat myslet pouze na ty bezcenné barevné papírky. Proč myslíte, že nefungovala kolektivizace a vypukl hladomor? Nemyslím teď ten všeobecně známý Ukrajinský, ale už dřívější, který začínal 1921 v Povolží dávno předtím než nařídili likvidaci kulaků, ale nejen o něm „státní historikové“ taktně mlčí, ale tak už to na světě bývá, že „historii“ píší nikoliv poražení, ale vítězové. Doporučuji něco si také nastudovat z té skutečné historie a porovnat to se současným fungováním těchto složek, potom Vám to možná tak úsměvné nepřijde. Je velice snadné bez důkazů a špetky soudnosti hlásat podobná socialistická moudra. Můžete např. rozvést ty exekutory?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 21:09
reakce na Tom Novak | 17. 1. 2014 14:17

- kapitalismus je povyseni prostredku nad cil, a nejhorsiho mozneho (nejmene efektivniho) reseni na univerzalni a jedine mozne. kapitalismus je hladovym algoritmem lokalniho minima, protoze zpravidla nedokaze zhodnotit dlouhodoby dopad celospolecenskou perspektivou.

exekuce jsou toho krasnym prikladem. ano, dluhy se maji platit (*), nicmene pokud se veriteli vrati 5% vymahane castky, zatimco dluznik je existencne zdecimovan, zaplatime pak na "sanaci" jeho socialniho vylouceni a s nim spojenych jevu my vsichni nekolikanasobne vetsi castku. chybi zde totiz tranzitivni odpovednost - dluzni ke odpovedny za to, ze si opatril penize na preziti vykradenim stanku, ale ten, kdo ho do teto situace za puvodne bagatelni castku dostal, je cisty jak lilium, v zisku, a tedy ukazkovy subjekt nasi krasne doby, co se o sebe "umel postarat".

Jak dokazi neoliberalni principy omezit takovahle snazeni? Nijak. Pres hranici "osobni odpovednosti" a "nedotknutelnosti soukromeho vlastnictvi" nahle nejede vlak, jen je tu negativni jev, a onej se spolecnost musi postarat. obvykle tedy stat, ze stale se tencicich prijmu, ktere mu prave vy, liberalove, odmitate nadale poskytovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 20. 1. 2014 08:51
reakce na Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 21:09

Definice kapitalismu je mylná. Stejně jako nejde povyšovat prostředky nad cíl, nejde to ani obráceně. Což se dnes běžně děje a navíc jsou cíle stanoveny chybně. Jaký super mozek má schopnost stanovit cíle miliardám lidí? Nejen Hitler šel taky za cílem globálního míru lokální genocidou, nepochybně s „celospolečenskou perspektivou“. Vámi pospaný systém je spíš následkem absence zákonů, protekcionismu a posvěcené tvorbě monopolů. Což skoro odpovídá dnešnímu stavu, ale rozhodně bych to nenazval ideálem, pokud tedy Vašim cílem nebylo vybudovat např. despotismus.

Příklad exekuce je vytržený z kontextu. Ano dluhy se mají platit, s tím souhlasím, ale jen blázen věřitel by půjčil větší částku, za uvedených podmínek, někomu jak popisujete. Pokud se mu vrátí 5 % z původní částky (což muselo být věřiteli známo už dávno před samotnou půjčkou), dlouho tímto způsobem asi „podnikat“ nebude a rozhodně bych to nenazýval „ziskem“ jak píšete. Říká Vám něco slovo „záruky“. Kde se prosím Vás píše, že osobní vlastnictví a nedotknutelnost vlastního těla je mimo zájem těch Vašich „libertariánů“. Já naopak tvrdím, že odpovědnost nejen za vznik těchto „špatných věřitelů ale i dlužníků“ a vůbec za vznik celé této zvrácené logiky leží na státu. A to tak, že přímou podporou morálního hazardu. Jak dlouho se lidé budou ještě divit? Právě protože přes některé principy nejede vlak se dokáže postarat pouze svobodná společnost. Mimochodem Vy ani já jsme svým snažením ještě nic nedokázali, jen historie a její vývoj do dnešních dnů potvrdil, že stát není ten, kdo by se dokázal postarat o ty co skutečně nějakou pomoc potřebují..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 17. 1. 2014 23:09
reakce na Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 21:09

Tenčící se příjmy státního rozpočtu?! http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky#P.C5.99ehled_bilance_rozpo.C4.8Dtu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Cimbal | 18. 1. 2014 00:43
reakce na Michal Jeřábek | 17. 1. 2014 23:09

Pisi jasne "vy liberalove", a tedy najdete se napricne korelovanou statistiku - treba odvody od OSVC :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 08:10
reakce na Pavel Cimbal | 18. 1. 2014 00:43

Vykrucování. Faktem prostě je, že se příjmy netenčí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 17. 1. 2014 11:28
reakce na Pavel Cimbal | 16. 1. 2014 22:03

"kapitalismus neni zadne prirozene usporadani, pokud ano, proc stejny model nepouzivate v rodine nebo mezi kamarady?"

- Z toho, že používáte nějaký model v rodině a mezi kamarády, nijak nevyplývá, že stejným způsobem musíte přistupovat i k cizím lidem (aby to bylo přirozené). Je to myslím evidentní i z toho rozdílného přístupu mezi kamarády a rodinou. Kdybychom používali model rodiny, kdo bude rodič, tedy ten s "extrémními" právy, a kdo dítě, tedy ten, s naprosto nulovými právy - ten, kdo se musí řídit nařízením těch s právy většími? To mi moc přirozené nepřipadá. Jinak se svými kamarády už jsem pár věcí směnil (někdy věc za peníze, jindy službu za protislužbu) a i ochrana soukromého vlastnictví zde funguje - těžko si můžu jen tak brát věci svých kamarádů a těžko je můžu k něčemu nutit násilím. [*] Mimochodem, systém soukromého vlastnictví vyvinula společnost sama bez jakéhokoliv nařízení.
_________________

"kapitalismus neni svobodne prijatym usporadanim - v nasi spolecnosti nelze svobodne prestat participovat v kolobehu penez, protoze zakon narizuje jejich prijeti a ocekava v nich i povinne platby."

- Takový zákon také nemá nic společného s kapitalismem. [*]
_________________

"placeni dani neni socialisticka vada na krasach libertarianskeho kapitalismu, ale hola nutnost - je zkratka efektivnejsi, kdyz spolecnost spolecne sklada rezervy, nez kdyby tento system mel byt v rukou jednotlivce, a jeste z podstaty ziskovy - celospolecensky zajem nelze podminovat osobnim prospechem provozujiciho jednotlivce"

- Jak efektvině zachází stát s penězi, se můžeme přesvědčovat každý den. V každém případě kvůli tomuto problému vznikly na trhu pojišťovny.
_________________

"sam princip osobniho zisku a extrapolace do celospolecenskeho uzitku je nesmyslny. u povolani, resicich potirani nezadoucich jevu (deratizer, popravci, hrobnik, kriminalista, exekutor, pozarnik...) je dokonce maximalizace zisku usmevna, protoze jaksi predpoklada i urcitou snahu o eskalaci jevu, jak nam ostatne treba soukromi exekutori jiz racili predvest"

- Ten princip samozřejmě platí pouze v kapitalismu, což je systém, kde se ochraňuje soukromé vlastnictví. To znamená, že požárník, který podpaluje baráky, poškozuje cizí majetek. Navíc s takovýmto přístupem se těžko udrží na trhu delší dobu. (Jinak každé povolání je povolání řešící potírání nežádoucích jevů - to je samotná podstata uspokojování potřeb.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 20:49
reakce na Michal Jeřábek | 17. 1. 2014 11:28

- kapitalismus nebyl motorem vyvoje lidske spolecnosti - byla jim solidarita. krasne to je videt na singularnich pripadech, napr. kdyz se nekdo ujal postizeneho ditete, nebo zachranil zivot zmrzacenemu lovci. pro spolecnost totiz muze byt hodnotou ci obohacenim i vedomi, ze se umi postarat o sve slabsi cleny. a to nejen v ramci rodiny ci kamaradu - ostatne zuzovat sdileni a solidaritu jen na tento okruh razem provokuje otazku, kdo se postara o ty, co jej nemaji, a jak tohle ten vas "liberalni nazor" zduvodni.

- pojistovna je soukromy subhjekt, co nedava stejne zaruky, jako stat. jak resi pojistovny jakoukoli vetsi kalamitu, napriklad povodne, vime - natahnou ruku ke statu. reseni zivelnych katastrof v prostredi slabeho statu jsme videli na Haiti (coz je takova Kuba bez Castra v plne liberalni krase).

- ochrana soukromeho vlastnictvi je neodstatecnym pravidlem. jednak spoutu veci nelze vlastnit - vcetne te nejdulezitejsi, kterou dychame - a tudiz, kdo rozhodne, zda je znecistovani jeste svatym pravem daneho vyrobce docilit zisku, a nebo jiz zasahem do svobod jinych, dychat jej cisty? pojem vlastnictvi je ostatne logicky nesmyslny, rodime se sem s holou zadnici, a stejne i odchazime...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 21. 1. 2014 09:17
reakce na Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 20:49

Solidarita je jistě pro lidskou společnost extrémně důležitá. Ale těžko je jejím motorem. Jen málokdo usilovně podniká či pracuje primárně kvůli pocitu, že bude moci pomáhat někomu mimo okruh své rodiny a nejbližších. Je bezpečné předpokládat, že většina lidí sleduje v první řadě svůj vlastní prospěch a prospěch nejužší rodiny, a až sekundárně může a nemusí být solidární.
Solidarita není žádnou alternativou či protipólem kapitalismu, jak se snaží fantazírovat někteří sociální inženýři. Solidarita je vlastnost lidí a ne společenských systémů. Skutečná solidarita (tedy ta opravdová: dobrovolný soukromý vztah mezi lidmi, nikoliv její státem organizovaná parodie) je od kapitalismu neoddělitelná. V kapitalismu spontánně vzniká a kapitalismus by bez ní nemohl fungovat.
Rozdíl mezi kapitalismem a socialismem spočívá v tom, že v socialismu se solidaritu snaží organizovat stát shora. A dopadá to s ní jako se vším, co se snaží řídit stát.
Pokud nemáte nic proti mezilidské solidaritě, to nejlepší co pro ni pro začátek můžete udělat, je nevytěsňovat ji ze života nasílím nadekretovaným přerozdělováním, státním sociálním systémem a podobnými umělými konstrukcemi. Protože tímto ji efektivně ničíme s nepředvídatelnými následky.
V případě s pojišťovnami vydáváte problémy státem řízeného hospodářství za problémy kapitalismu. Je to starý známý postup: vytvořil jste si vlastní definici kapitalismu a teď s ní vedete polemiku. Chybí vám ale jaksi názorový oponent. Pokud chcete přesvědčovat zastánce kapitalismu, že je špatné, že stát zachraňuje soukromé pojišťovny, vypadá to dost komicky. Pokud čekáte, že libertarián bude obhajovat nucený oběh nekrytých státovek, pak se tedy načekáte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 17. 1. 2014 22:18
reakce na Pavel Cimbal | 17. 1. 2014 20:49

1. To je reakce na co? Zavádíte si nová témata, když nemáte nic k věci? ...Takže vy si vytvoříte vlastní subjektivní hodnoty a na základě nich něco dokazujete o společnosti? Takto lze ovšem dokázat absolutně cokoliv. (Můžu třeba tvrdit, že společnost může obohatit vědomí, že vládnou komunisti. Tedy dosazování komunistů do vlády je motorem lidského vývoje!) Nemůžete rozhodovat za celou společnost, co je pro ní důležité a hodnotné. Vaše představa kapitalismu je ovšem dost divná. V kapitalismu opravdu nemusí každý jednat pouze s cílem finančního zisku - dokonce to nemusí dělat vůbec nikdo.

Myslím, že Matt Ridley v Racionálním optimistovi dobře ukázal, že motorem vývoje společnosti byla, je a bude směna.

2. Haiti je opravdu výborný příklad kapitalismu. Dávat za příklad extrémě chudou zemi a tvrdit, že takhle to bude tady vypadat, je opravdu velmi inteligentní. Že si pojišťovny natahují ruce ke státu, je možné, ale to je problém státu, že jim to dovoluje. Jinak bezpochyby pojišťovny nerozhazují peníze jako státy a to je dobře. (Jinak záruky státu jsou směšné, jak můžeme vidět např. na jihu Evropy. Nebo třeba na Haiti!)

3. To tvrdíte, protože o tom absolutně nic nevíte. Soukromé vlastnictví dokáže vyřešit téměř jakýkoliv etický problém (neříkám, že všechny - z toho ale nic vyplývá pro nutnost existence státu). To si ovšem nastudujte v literatuře*. Na ochranu ovzduší se názory různí, v každém případě, když znečistíte vzduch, tak tím poškozujete majetek člověka - jeho vlastní tělo. Jak má vypadat konkrétní právní úprava, vám nemůžu říct. Na toto téma nemám dostatečné znalosti.

S holou zadnicí se sice rodíme (ačkoliv rodiče už něco vlastní, takže...), ale máme na světě omezené zdroje a potřebujeme nějaký etický systém, podle kterého se určí, kdo bude dané zdroje ovládat. (Např. dva lidé nemohou stát na jednom místě, což buď vyřešítě nějakým etickým systémem nebo násilím. Společnost si naštěstí vybrala soukromé vlastnictví. V každém případě mi dejte vaši adresu, já si u vás něco vezmu.)

*Zde si zkuste nastudovat něco od Rothbarda nebo H. H. Hoppea.

Přeji příjemné chvíle při studování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Cimbal | 18. 1. 2014 00:55
reakce na Michal Jeřábek | 17. 1. 2014 22:18

1. Reaguji na vase zpochybneni "prirozenosti", takze je na case podivat se vice do historie. Zde se obvykle prirozenost podari dohledat. A zadnou win-win smenu tam nevidim, naopak, vidim sdileni prostredku a solidaritu.

2. Haiti je skutecne vyborny priklad, uz proto, ze je geopoliticky na stejne mape, jako hned vedle ona zla, komunisticka Kuba, co to tam navzdory embargu a zastavene pomoci byvaleho vychodniho bloku zdaleka nevypada tak strasne - coz ale vy, liberalove, neradi slysite :).

3. Apage satanas. Telo jako majetek, ovzdusi jako prostrednik poskozeni tohoto nedotknutelneho soukromeho majetku... Hippokrate, ty to slysis.

4. O adresu si napiste, perobot@quick.cz - a ja Vam neco, co nepotrebuji, a Vam by se mohlo hodit, rad venuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 08:08
reakce na Pavel Cimbal | 18. 1. 2014 00:55

1. Tak to jste docela slepý, pak vám opět můžu doporučit toho Matta Ridleyho. V každém případě jste tím ale nezpochybnil vůbec nic. Natož abyste teď zareagoval na to, co jsem napsal. (Vidím, že chápete, že obchod je win-win, takže určite také chápete, že je směna daleko efektivnější v uspokojování potřeb než sdílení, které dlouhá statisíciletí udržovalo lidstvo v chudobě.)

2. Aha, tak je to dobrý příklad kvůli geopolitickému umístění. Výborné.

3. Tady máte standardní problém, že jste si udělal z majetku/vlastnictví sprosté slovo a nechápete podstatu libertariánské filosofie. (A její podstatou opravdu není, jak zde jednou psal pan Moudrý, redukce života na majetek. Ale respekt k životu a právům každého jednotlivce.)

4. Ale já bych si chtěl vzít něco z toho, co potřebujete. Vlastnictví je přece logický nesmysl a nemůže tedy vznikat ani tím, že danou věc potřebujete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Cimbal | 18. 1. 2014 15:52
reakce na Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 08:08

1. dochazi vam, ze smena predpoklada kompenzaci za uskutecnenou transakci, kdezto kyzenym cilem obvykle byla samotna transakce? jakmile zacala byt prioritni ona kompenzace, vzniklo cosi, co dnes zname pod slovem komerce - aneb vydelek povyseny nad smysl.

2. jsem rad, ze to uznavate.

3. jak muzete mit respekt k zivotu, kdyz povazujete za spravne, aby byl z majetkovych duvodu omezovan, a jim podrizovan?

4. danou vec nevlastnim , do hrobu si ji nevezmu, ale protoze ji pouzivam, asi ji s vami sdilet nebudu, protoze ji v dany cas budu potrebovat pro sve ucely.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 19:48
reakce na Pavel Cimbal | 18. 1. 2014 15:52

1. Jaká kompenzace? Podstatou směny je a vždy bylo vyměnit (subjektivně) méně hodnotnou věc za věc (subjektivně) více hodnotnou. A to je všechno. (Cokoliv jiného není směna.) Hlavně pořád neposouvejte téma, kam se vám zrovna hodí, diskuzního otroka si udělejte z někoho jiného.

2. Neuznávám, protože vy absolutně ignorujete historii Haiti. Všechno to, co tam stát celá desetiletí prováděl za "experimenty", tu extrémní míru korupce, atd...

3. Respektujeme život, protože násilím nebereme druhým jejich věci (Když někomu něco vezmete, tak mu evidentně uškodíte.). Protože nějaký majetek (třeba tělo) někomu patří, tak pokud jeho vlastnictví nerespektujete (např. zasahujete do jeho těla), pak jste to vy, kdo omezuje (nerespektuje) něčí život. Nikdo vás ale nenutí se podřizovat, ale pokud vy nebudete respektovat život ostatních (to znamená vlastnictví toho člověka), nemůžete čekat, že někdo bude respektovat život váš (tedy bude si vlastní majetek bránit). Nikdo vás nijak neomezuje, prostě na nějakou věc jste nezískal vlastnické právo - nikdo vám nevzal nic, co by jste předtím měl - nikdo vám nijak neublížil a nepoužil proti vám násilí. (Abych byl přesný, měl jsem napsat, že podstatou libertariánství je princip neiniciace násilí. ...a všechna práva jsou tedy negativní.) Nevím, ale vzhledem k tomu, že jinak bychom museli o zdroje bojovat násilím, přijde mi tento etický systém jako respekt k životu.

4. Vy vůbec nechápete pojem vlastnictví. Když můžete určit, že danou věc nebudete sdílet, pak ji evidentně vlastníte a nemůže tomu být jinak (V opačném případě byste o tom nemohl rozhodnout.). Myslím, že je zde i evidentní, že pokud vám budu brát věci, které nechcete sdílet, pak nebudu respektovat váš život (budu vám násilím něco brát a uškodím vám) a tedy vy se nejspíše začnete bránit (přestanete respektovat můj život - na což budete mít právo, protože já první dokázal, že nerespektuji ten váš.).

Dále nehodlám pokračovat v diskuzi, ani jeden z nás sem stejně nepřišel najít pravdu a případně změnit názor, takže zde dále nebudu ztrácet čas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 08:25
reakce na Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 08:08

1. A mluvíme-li o přirozenosti, nijak z toho, co jste napsal, nevyplývá, že by byla nepřirozená. Lidstvu ji nikdo nevnutil, směna jen nebývala tak častá. Taky si uvědomte, že lidstvo tenkrát žilo ve skupinách o max. pár stovkách členů, kde se všichni navzájem znali a co fungovalo za těchto podmínek, nemusí fungovat ve společnosti milionů lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 09:59
reakce na Michal Jeřábek | 18. 1. 2014 08:25

Ještě pár poznámek.

1. Máte jinak pravdu, že kdysi dávno směna neexistovala, také je to ale období, kdy se více jak milion let lidská společnost vůbec nevyvíjela - byla to doba naprosté stagnace. Vidět je to např. na tom, že nedocházelo k absolutně žádné technologické inovaci - více jak milion let lidstvo používalo úplně stejné kamené nástroje. Změnilo se to až se směnou a vznikem specializace a dělby práce.

2. Hned vedle té skvělé komunistické Kuby jsou zlé "liberální" USA, které navzdory všem socialistickým snahám jsou daleko bohatší než Kuba.

3. Vážně zpochybňujete, že jste vlastníkem svého těla? To tedy znamená, že si s vaším tělem můžu dělat, co chci. (Ale chápu, že vás to mohlo zaskočit, pokud jste něco takového četl poprvé.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 15. 1. 2014 14:57

„Nejsou nijak mocensky regulovány“ – pod tím si představuji stav, kdy nikdo nemá teritoriální monopol na používání násilí.
To, že lidé dobrovolně vstupují do jiných vztahů a organizací a dobrovolně se podřizují jejich pravidlům a hierarchii je jiná věc. Pokud se mi nelíbí, jak můj šéf řídí podnik a mne, nemůže mne násilím přinutit tam pracovat. Pokud se mi nelíbí pravidla komunity lovců a sběračů, mohu ji na vlastní nebezpečí opusit. Pokud se mi však nelíbí, jak vláda řídí stát, může mne vláda přinutit, abych nepřestal platit daně. Rozdíl je, myslím, každému jasný. Pan Brezina si našel pseudotéma, aby mohl učeně polemizovat s vlastní interpretací cizí myšlenky.
Také není pravda, že systém, který nebyl mocensky regulován (ve výše uvedeném smyslu slova) nikdy neexistoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 15:06
reakce na Jan Daniel | 15. 1. 2014 14:57

Naprostý souhlas, děkuji za krátké a výstižné shrnutí. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 15. 1. 2014 14:56

„Nejsou nijak mocensky regulovány“ – pod tím si představuji stav, kdy nikdo nemá teritoriální monopol na používání násilí.
To, že lidé dobrovolně vstupují do jiných vztahů a organizací a dobrovolně se podřizují jejich pravidlům a hierarchii je jiná věc. Pokud se mi nelíbí, jak můj šéf řídí podnik a mne, nemůže mne násilím přinutit tam pracovat. Pokud se mi nelíbí pravidla komunity lovců a sběračů, mohu ji na vlastní nebezpečí opusit. Pokud se mi však nelíbí, jak vláda řídí stát, může mne vláda přinutit, abych nepřestal platit daně. Rozdíl je, myslím, každému jasný. Pan Brezina si našel pseudotéma, aby mohl učeně polemizovat s vlastní interpretací cizí myšlenky.
Také není pravda, že systém, který nebyl mocensky regulován (ve výše uvedeném smyslu slova) nikdy neexistoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Najman | 15. 1. 2014 13:42

Výborný článek! Jasné, srozumitelné, argumentačně čisté.
Díky.

PS: A pro pana Brezinu: Zdá se mi, že stále nechápete, co se vám tady mnozí snaží říct, a sice, že: Moc ve smyslu uplatňování něčí vůle není ten hlavní problém. Problém je, když je tato vůle uplatňována PROTI vůli "postiženého". Zvláště v případě, že jde o prosazování násilím!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 13:57
reakce na Tomáš Najman | 15. 1. 2014 13:42

1) Opakuju, pan Tětek nějak definoval kapitalismus, a tak jsem prostě konstatoval, že bez mocenské regulace by ani kapitalismus nebyl možný (nebo o tom nevím), a tudíž je jeho definice kapitalismu nesprávná.

2) I ve firmách je pochopitelně uplatňována vůle majitele či nadřízeného proti vůli (jak píšete vy) "postiženého". Uvedu vám jednoduchý příklad: představte si, že byste jako zaměstnanec sdělil svému zaměstnavateli, že nechcete dnes dělat to, co vám přikázal, ale že "vaše vůle" je dělat něco jiného. No, na to by vám onen majitel/nadřízený nepochybně sdělil, že podle své vůle můžete dělat co chcete, ale někde jinde, a tedy ať opustíte jeho firmu. No, a vy prohlásíte, že to se vám ve firmě líbí, a chcete tam zůstat. A oni vás proti vaší vůli celkem přirozeně vyhodí, pokud to nepůjde po dobrém, tak vás z vaše místa násilím vyvedou. V teoretickém, údajném "kapitalismu" pana Tětka i podle vašeho příspěvku (vůle zaměstnavatele byla uplatněna proti vůli postiženého) by nic takového nemohli udělat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 17:12
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 13:57

Ad 1) Z celého článku jste si vzal jen dvě slovíčka „mocenské regulace“ a úplně jste vynechal kontext. Větu o systému, který „není nastolen“ tedy jak bych chápal já, že není všem lidem vnucen násilím shora, jste úplně ignoroval, stejně jako tu další odkazující na Bohatství národů tj. dílo Adama Smithse. Nelze se potom divit mylným závěrům, ke kterým docházíte.

Ad 2) Váš zaměstnanec (nikoliv „postižený“) se v roli zaměstnance ocitl zcela dobrovolně. Není to tedy v žádném případě proti jeho vůli. Podepsal (nebo jinak potvrdil) pracovní smlouvu, ve které dobrovolně souhlasil, že bude plnit pracovní úkoly, za které mu poté náleží příslušná odměna. Pokud se svobodně rozhodne, jak píšete „nejít do práce“ musí očekávat a nést následky z porušení závazků daných smlouvou. Je to porušení smlouvy jako takové a smlouvy je třeba dodržovat. To je základ. Je to ochrana, která brání poškozování jedné strany na úkor druhé. Nehraje roli, jestli je to rozhodnutí jím samotným nezaviněné (úraz, nemoc, ošetřování člena rodiny apod.) nebo zaviněné (nechce se mu). Podle náročnosti práce, velikosti poškození, které tím způsobil zaměstnavateli a míry zavinění by jistě také zaměstnavatel tohoto „hříšníka“ nevyhodil bez předchozího varování, nejdřív by následovaly mírnější sankce, případně možnost si absenci nadpracovat atd. Vámi popsaný způsob proto není příklad jednání proti vůli, naopak svou vlastní vůli zaměstnanec projevil tím, že „nepracoval“ pokud mohl, ale v tuto chvíli je důležitější, že z vlastní vůle dříve uzavřel dohodu, která vyústila v pracovní poměr a tedy pak už jen plní/neplní závazky plynoucí ze svobodně a dobrovolně uzavřené smlouvy a nese následky (v případě neplnění a v případě plnění - samozřejmě získá odměnu :-)), které mu byly známy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 19:25
reakce na Tom Novak | 15. 1. 2014 17:12

Ale jistě, vy jaksi nejste schopen zaznamenat, že jen rozvádíte to, co jsem napsal já, s tím rozdílem ovšem, že z pracovní smlouvy plynou jisté mocenské důsledky, a to ty, že jeden určuje pravidla a udílí úkoly a ten druhý poslouchá. Pokud hodláte tvrdit, že vztah, ve kterém jeden rozkazuje a druhý poslouchá, není mocenský vztah, tak to už opravdu nevím, jaký. To už si spíš děláte legraci nebo máte nějaký mentální nedostatek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 21:02
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 19:25

Byl jste to Vy, kdo si špatně vyložil celý článek a nevidíte (nebo nechcete vidět) rozdíl mezi tím, když někdo dobrovolně přistoupí na určitá pravidla/vztahy a tím kdy jsou tyto pravidla prosazovány násilím.
Důkaz:

Citace - Martin Brezina / 15.01.2014 13:57

..V teoretickém, údajném "kapitalismu" pana Tětka i podle vašeho příspěvku (vůle zaměstnavatele byla uplatněna proti vůli postiženého) by nic takového nemohli udělat.

Máte snad problém pochopit, že základem společnosti není násilí, že i pravidla se dají dodržovat na základě oboustranně výhodné a dobrovolné dohody, že jeden může řídit práci někoho dalšího bez výhrůžek (násilí) a přitom to přináší do společnosti řád, bohužel jak se zdá, jste ze zdejších diskutujících jediný.

To že mi budete opět vkládat do úst, něco co jsem nikdy neřekl/nenapsal z Vás ještě mentálního odborníka nedělá.
OK, zjevně si nerozumíme a každý máme jinou představu o významu slov. Tímto končím diskuzi na dané téma.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 19:41
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 19:25

Pane Březino, jestli si myslíte že napadáním a nadávkami dodáte svým argumentům větší váhu, tak jděte diskutovat někam do putyky, kde se po desáté večer argumentuje rovnou rukama. Tam vaše argumentační logika beztak patří.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 14:47
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 13:57

Viz má reakce z 14:44.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zavacky | 15. 1. 2014 10:55

Kapitalizmus oprávnene môžeme chápať ako ideológiu, ale mali by sme stále myslieť na to, že je to aj prirodzený a slobodný stav vzťahov. Sú viac súčasťou nášho nevedomia ako vedomia. Ak tieto vzťahy obmedzujeme, alebo spútavame, oni sa priamo úmerne stavajú na odpor. Niekedy je to nezreteľné(kupovanie si času imitáciou úspechu), inokedy dramatické(kríza).
.
Nie je to rovnica z Newtonovskej fyziky. Je to prirodzený prejav komplexného systému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 09:06

Jenom zopakuji, co jsem již napsal minule.

Pan Mládek z ČSSD, to v pořadu Události na ČT vysvětlil zcela jasně a korektně. Patrně to udělal proti své vůli. Prostě se do toho nějak zamotal, vypadl z role a pro jednou řekl po pravdě co si myslí a ne co mu velí politikova přetvářka. Ostatně Mládek s tím vypadáváním z role politika má problémy dlouhodobé. Divím se že ho ještě pouštějí před kamery.

Posedlost růstem HDP je zakořeněna díky politice dluhových rozpočtů. Většina zainteresovaných ( politici i banky ) totiž posuzují míru zadlužení a tudíž výši úroků a rizika, právě poměrem absolutní výše dluhu k HDP !!

To je zásadní a řekl bych hlavní klíč k pochopení posedlosti růstem. Když klesne HDP, zvýší se tím relativní zadlužení, aniž by si vláda půjčila korunu na víc. Díky tomu ale můžou narůstat úroky požadované věřiteli a rázem je pro politiky problém. Protože dluh je už standardní součástí rozpočtů většiny států. Tady jakákoli změna úročení má výrazný dopad na možnostech politiků utrácet peníze.

A protože peníze znamenají moc a politici mají moc rádi moc, jakékoli snížení rozpočtu vnímají jako snížení vlastní moci, tedy silně negativně.

A co na to lidé ? Politici když jsou okolnostmi nuceni snižovat státní výdaje, rádi to dělají tam kde to nejvíce bolí většinu lidí. A když to tak neudělají, alespoň vyvolají dojem že to tak nakonec dopadne, na většinu lidí ( „tupé škrty“, k růstu se nelze proškrtat atd. pamatujeme si ta hesla ). Takže nakonec lidi přesvědčí, že utrácet víc než na co máme je jediná správná cesta.

Tím se posiluje posedlost růstem i mezi lidmi, ačkoli většina lidí neumí rozlišit co je HDP,DPH a státní rozpočet. S takovým materiálem se pracuje vcelku snadno. Bohužel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 15. 1. 2014 08:11

"Kapitalismus je jednoduše řečeno uspořádání, které nastane, když žádný „systém“ není nastolen. Jedná se o pojmenování vztahů mezi lidmi, které nejsou nijak mocensky regulovány."

To znameá, že se kapitalismus nikdy nevyskytoval (a zřejmě ani vyskytovat nebude), protože situace, kdy by vztahy mezi lidmi nebyly mocensky regulovány, dosud neexistovala.

A rozhodně toto "mocensky neregulované" uspořádání neexistuje v ničem, co souvisí se současnou "kapitalistickou" ekonomikou. A to proto, že vztahy ve firmách jsou pochopitelně mocensky regulované - někdo tam rozhoduje, určuje pravidla a sankcionuje jejich plnění/neplnění. To znamená, že by se musel kapitalismus pana Těťka obejít bez existence firem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 09:47
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 08:11

Citace - Martin Brezina / 15.01.2014 08:11

"Kapitalismus je jednoduše řečeno uspořádání, které nastane, když žádný „systém“ není nastolen. Jedná se o pojmenování vztahů mezi lidmi, které nejsou nijak mocensky regulovány."

To znameá, že se kapitalismus nikdy nevyskytoval (a zřejmě ani vyskytovat nebude), protože situace, kdy by vztahy mezi lidmi nebyly mocensky regulovány, dosud neexistovala.

A rozhodně toto "mocensky neregulované" uspořádání neexistuje v ničem, co souvisí se současnou "kapitalistickou" ekonomikou. A to proto, že vztahy ve firmách jsou pochopitelně mocensky regulované - někdo tam rozhoduje, určuje pravidla a sankcionuje jejich plnění/neplnění. To znamená, že by se musel kapitalismus pana Těťka obejít bez existence firem.

Mám pocit, že Vám stále uniká to nejpodstatnější.
Pokud pominu nějaké extrémní případy tak i pracovník ve firmě na vedoucí pozici se tam dostal dobrovolně a vlastní pílí. Pokud s něčím není spokojen, může odejít stejně jako jeho zaměstnanci nebo si třeba založit firmu jinou (samozřejmě jen pokud by mu stát nestál v cestě..). Ve firmách sice byly pravidla nastaveny, ale s jejich dodržováním byli všichni aktéři seznámeni dopředu.
V případě státem řízené ekonomiky se pravidla neustále mění a o dobrovolnosti vzniku jednotlivých vztahů nebo dokonce o vystoupení „ze státu“ nemůže být ani řeč. To že je to celé opřené o fiktivní teorie a ukazatele je podružná věc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:00
reakce na Tom Novak | 15. 1. 2014 09:47

To je sice pěkné, co píšete, ale věcný obsah mého příspěvku to zcela míjí. Pokud umíte číst, tak to jistě sám shledáte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 10:36
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:00

To si nemyslím. Vy naopak tvrdíte:

Citace - Martin Brezina / 15.01.2014 8:11

To znamená, že se kapitalismus nikdy nevyskytoval (a zřejmě ani vyskytovat nebude), protože situace, kdy by vztahy mezi lidmi nebyly mocensky regulovány, dosud neexistovala.

To je asi stejný nesmysl, jako by jste předpokládal, že směna (obchod) by neexistovala bez toho, že jedna strana tu druhou donutí pod pohrůžkou násilí..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 11:43
reakce na Tom Novak | 15. 1. 2014 10:36

Ještě bych měl dodat, že tvrzení, že jsou od nepaměti vztahy mezi lidmi mocensky regulovány, neznamená, že jsou automaticky mocensky regulovány všechny vztahy mezi lidmi. To by bylo ostatně dost absurdní. A tedy ani netvrdím, že směna mezi lidmi byla vždy mocensky regulovaná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:45
reakce na Tom Novak | 15. 1. 2014 10:36

Bohužel, vy si mocenské vztahy redukujete na vztahy, spojené s násilím. Což je naprostý omyl. Moc je obecně z definice možnost vnutit někomu svou vůli. Jestli s tím ten druhý souhlasí nebo ne, je až druhá věc, mocenský vztah je to i v případě, že s tím ten druhý dobrovolně souhlasí. Např. spousta lidí se šla do válek nechat zabít pro cíle někoho jiného s nadšením. A to, jestli si tu svou vůli vynutím silou, autoritou, penězi, přesvědčením, atd., je ještě pak další věc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 15. 1. 2014 18:30
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:45

Jak někomu autoritou nebo penězi něco vnutíte proti jeho vůli? Pokud nevěříte na sugesci a telepatii, tak nelze člověku proti jeho vůli "mentálně" něco vnutit. I pokud by se telepatie prokázala, případně by byl vynalezen způsob, jak toho technicky dosáhnout pomocí stroje, bylo by to na základě nějakého fyzikálního zákona a znovu by šlo o násilí (jako např. sonický paralyzér (LRAD), kterým také nikoho nemlátíte po hlavě). Vnutit lze něco jen jedním způsobem, a to násilím.
Jestli mezi násilí zařadit i pohrůžku násilím, to nechám na Vás. Je spousta argumentů pro i proti, a to je na jinou debatu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 19:32
reakce na Jan Krejčí | 15. 1. 2014 18:30

To jste si ovšem přidal jedno podstatné slůvko: "proti". Lidé, disponující autoritou nebo penězi, nepotřebují často jednat proti něčí vůli, nýbrž si těmito prostředky vůli druhých opatří. Nebo se snad domníváte, že Hitler, pokud byl podporován svými nacisty, tak nebyl mocný, protože to bylo v souladu s jejich vůlí a nikoliv proti jejich vůli?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 15. 1. 2014 22:22
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 19:32

Vaše poslední věta mi nedává smysl, ale připomněl jste mi starý vtip:
Postarší pán se v první třídě transatlantického letu nakloní k letušce a říká: "Slečno, já jsem významný bankéř a letím na dvoudenní jednání do New Yorku, kde přebývám ve střešním apartmánu hotelu Ritz. Hledám společnici na osamělou noc. Nechtěla byste mi dělat společnost za 100 tisíc dolarů?" Letuška se jen pousměje a říká: "To by myslím šlo." A on na to: "A co za 200 dolarů?" "Copak jsem nějaká děvka?" "Promiňte, já myslel, že na tom jsme se už dohodli! Teď diskutujeme o ceně."
Pokud je někdo pro Vás autorita, klidně si ho respektujte a čiňte, jak káže. Pokud Vás v práci platí za topení koťátek, klidně to dělejte. Ale nesnažte se nikomu namluvit, že nad Vámi má moc nebo že nenesete morální odpovědnost za své své činy. Narozdíl od násilí je totiž v obou situacích snadná pomoc - nedělejte to.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 23:12
reakce na Jan Krejčí | 15. 1. 2014 22:22

Ne, prostě vymezení moci výhradně jako možnosti vymoci si svou vůli násilím, je inovace vás a vašich názorových souputníků a nikde v odborné literatuře (ne, mises.org a mises.cz opravdu za odborné zdroje považovány nejsou:-) se něco takového nevyskytuje. Pokud s tím máte problém, tak je to váš problém a víc s tím nenadělám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 17. 1. 2014 12:22
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 23:12

Pořád jsem od Vás neslyšel žádný konkrétní příklad moci bez násilí. Když vezmu současného novináře iDnes: Je mocensky ovládán Babišem, protože pracuje "pro něj". Nemůže tedy napsat, že Babiš je kmotr, jeho svoboda je "omezená". Zároveň je členem "pražské kavárny", kde o bytí a nebytí rozhoduje mínění ostatních spolukavárníků. Pokud chce respekt od ostatních, nemůže napsat, že Zeman je férovej kluk. Je mocensky omezen okruhem lidí, se kterými se stýká a jejich míněním o něm. Jeho svoboda je "omezena" bez násilí (i když obávám se, že v případě vychvalování Zemana by i v kavárně došlo na násilí). Je toto moc, o které mluvíte? Jak souvisí s článkem pana Tětka a jeho definicí kapitalismu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 07:53
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 23:12

Pan Tětek napsal: "Jedná se o pojmenování vztahů mezi lidmi, které nejsou nijak mocensky regulovány."

Když s někým uzavřu smlouvu o tom, že mě zaměstná a že mě za takových a takových podmínek může vyhodit, tak se v žádném případě nejedná o mocensky regulovaný vztah. Je to naše dohoda (součástí toho může být i dohoda, jakým způsobem se vynucuje). Váš problém je, že váš argument je strawman. Vy jste si tu větu vyložil po svém a teď proti vlastnímu výkladu bojujete. Jenže autor nic takového netvrdí.

Člověk bezpochyby může mít moc ovlivňovat lidi atd., jenže to není žádná mocenská regulace, jen mu hodně lidí věří. Stejně tak někdo může získat moc vynucovat naší dohodu, jenže to opět není žádná mocenská regulace našeho vztahu - je to výsledek dohody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:33
reakce na Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 07:53

Ale samozřejmě že pracovní vztah je mocensky regulovaný vztah. Nebo snad hodláte tvrdit, že zaměstnanec má ve firmě stejnou moc jako zaměstnavatel? Může snad zaměstnanec z firmy vyhodit zaměstnavatele? Opravdu si to myslíte? To by byl dost kuriozní názor, který nemá s realitou nic společného.
Ten pohled, který se tady snažíte prosazovat, je samozřejmě snahou o záchranu vaší ideologické pozice, která předpokládá, že smluvní strany jsou vždy mocensky vyrovnané, ale to je prostě problém nedostatečné promyšlenosti a nerealističnosti vaší ideologie. S běžným pojetím moci, jak je pojímána v politologii a sociologii, to nemá nic společného. Budete si to muset promyslet chytřeji, nebo se prostě zacyklíte v těchto dogmatech, které vám nikdo neuzná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 16. 1. 2014 09:25
reakce na Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:33

Pan Březina zase reaguje na něco co nikdo nenapsal..

Citace - Martin Brezina / 15.01.2014 13:57

2) I ve firmách je pochopitelně uplatňována vůle majitele či nadřízeného proti vůli .. V teoretickém, údajném "kapitalismu" pana Tětka i podle vašeho příspěvku (vůle zaměstnavatele byla uplatněna proti vůli postiženého) by nic takového nemohli udělat.

Ve firmě není standardně uplatňována vůle nadřízeného proti nikomu. To co jste napsal je holý nesmysl. Viz. vysvětlení výše v desítkách příspěvků od všech ostatních diskutujících. Jestliže souhlasím s nějakým jednáním a podmínkami dobrovolně, nemůže to být v důsledku jednání proti mé vůli (i když se moje momentální mentální rozpoložení liší od doby, kdy jsem s podmínkami souhlasil). Neznalost nebo nezodpovědnost neomlouvá.
Dám Vám dva příklady:
1) A nabízí a za určitých podmínek s kterými dobrovolně souhlasí A i B a následně také prodá jízdní kolo subjektu B. (oba dva z toho mají užitek)
2) Subjekt C se rozhodne na základě studie, která vyhodnotí mnohonásobně vyšší riziko úmrtí při nehodě na motocyklu, že zakáže prodávat i kupovat motorky všem (tj. A i B). Nejen že z tohoto nařízení bude jásat pan Březina, který si myslí, že v něm není od příkladu 1) žádný rozdíl, potěší i nezodpovědné rodiče všech nezodpovědných B a nepochybně i všechny výrobce automobilů (samozřejmě poškozuje původní strany A i B).
Jestli nevidíte, který ze dvou příkladů je násilí (jednání proti něčí vůli) a který ne, žijete sám mimo realitu.

Tentokrát naposledy speciálně pro pana Březinu, nikdo se nepře o „moc“ resp. „dohodnuté vztahy“ ale pouze o to, že Vy se snažíte celým svým chabým působením v této diskuzi (což je evidentní od prvního příspěvku viz.: Martin Brezina | 15. 1. 2014 08:11) dokázat, že neexistuje rozdíl mezi vztahy založenými na násilí a těmi co jsou uzavřený dobrovolně. To že nechápete článek nebo význam slova kapitalismus je věc druhá..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 08:44
reakce na Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:33

Kdo ten vztah tedy reguluje?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:46
reakce na Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 08:44

Zaměstnavatel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:47
reakce na Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:46

Dodávám: zaměstnavatel v případě nepřítomnosti pracovního práva. Pokud je přítomno pracovní právo, tak tento vztah reguluje mocensky zaměstnavatel a regulace pracovním právem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 09:02
reakce na Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:47

Tím jste teď dokázal, že jste tu větu pana Tětka vůbec nepochopil. Vy prostě mluvíte úplně o něčem jiném než autor. (Bezpochyby je zaměstnavatel častěji ve výhodnější pozici než zaměstnanec, ale to není žádná regulace vztahu. To je přirozený stav.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 1. 2014 09:17
reakce na Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 09:02

To si nemyslím. Autor měl uvést, že se případě jeho vymezení kapitalismu jedná o vztahy, které nejsou nijak ZVNĚJŠKU mocensky regulovány. I v tom případě bych si myslil, že je kapitalismus něco jiného, ale prosím tomu se dá rozumět.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 09:16
reakce na Michal Jeřábek | 16. 1. 2014 09:02

"Bezpochyby je zaměstnavatel častěji ve výhodnější pozici než zaměstnanec, ale to není žádná regulace vztahu. To je přirozený stav."

- Tady samozřejmě mluvím o uzavírání dohody. Když dohodu - kde zpravidla získá zaměstnavatel větší pravomoci - uzavřeme, tak už je to naplňování té dohody. Opět zde není žádná mocenská regulace vztahu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 12:33
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:45

Ale to jste opět na omylu. To jsem nikde nenapsal. Základní rozdíl je v možnosti volby. Prosazení jakéhokoliv jiného jednání než z vlastní vůle, je z definice násilí bez ohledu na to, jestli jsem toho dosáhl penězi, indoktrinací nebo silou. Nejčastějším prostředkem k prosazení moci je násilí. Zároveň ale pokud dokážu měnit něčí vůli, je pak zcela irelevantní jestli s tím daná osoba souhlasí. Chápu, že pokud se cítíte jako autorita, dokážete vidět do hlavy lidem a tedy můžete lehce vysvětlit jejich skutečné pohnutky, proč šli např. do války.. Ale to nic nedokazuje. Tím, že budete zaměňovat pojmy „moc“ a „násilí“ původní příspěvek neobhájíte. Nebo skutečně nevidíte rozdíl mezi stavem, kdy byla moc získána dobrovolně a stavem kdy je získána násilím?

Citace - Martin Brezina / 15.01.2014 08:11

To znamená, že by se musel kapitalismus pana Těťka obejít bez existence firem.

Svědčí buď o nepochopení celého článku nebo o vážných nedostatcích v úvaze tj. Ad Absurdum.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 13:02
reakce na Tom Novak | 15. 1. 2014 12:33

Musím přiznat, že teď už vaším vývodům přestávám rozumět.

Ještě jednou, pan Tětek definoval kapitalismus jako absenci mocenské regulace vztahů mezi lidmi.

Já jsem konstatoval, že mocenská regulace vztahů - tj. situace, kdy A vnutí svou vůli B - , je neodmyslitelnou součástí lidských vztahů (nikoliv ovšem všech). Probíhá to v rodinách, v různých spolcích, samozřejmě ve státě, ale také ve firmách.

Nikde nezaměňuju moc s násilím, naopak jsem konstatoval, že násilí s mocenskými vztahy ztotožňujete vy. A taky nesouhlasím s vaším tvrzením, že nejčastějším prostředkem k prosazení moci je násilí, k tomu se sahá až v okamžiku, kdy všechny ostatní prostředky selžou. V opačném případě by bylo násilí každodenní součástí našeho života.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 14:44
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 13:02

Opravdu nevím jak jinak Vám to mám popsat. Vaše tvrzení: „Nikde nezaměňuju moc s násilím, naopak jsem konstatoval, že násilí s mocenskými vztahy ztotožňujete vy.“ Je stejně zvláštní jako: „..kdy A vnutí svou vůli B..“, ze kterého jste patrně schopen vyvodit neexistenci firem.. Nic takového jsem nikde nenapsal, v opačném případě žádám důkaz.

Zaměňujete „moc“ a „násilí“ a nebo nechápete, že veškerá moc státu je založena pouze na násilí. Tvrzení, že k prosazení moci násilím se sahá až v okamžiku, kdy všechny ostatní prostředky selžou je ignorováním reality. V případě že na daném území existuje subjekt, který má na násilí monopol, to se pak stává každodenní součástí života a lidé jako Vy to ani nevnímají. Je to vlastnost systému. Vy možná DPH z každého rohlíku a služby platíte dobrovolně, ale nejste tu sám..

Pokud Vám správně rozumím, Vy jste si slova z článku pana Těťka:
„Kapitalismus je jednoduše řečeno uspořádání, které nastane, když žádný „systém“ není nastolen. Jedná se o pojmenování vztahů mezi lidmi, které nejsou nijak mocensky regulovány.“
Vyložil tak, jako že Kapitalismus je absence řádu a tedy systém kde neexistují pravidla.
Ale to je hluboký omyl. Správný výklad by měl znít spíše v duchu tohoto: Řád vzniká pouze dobrovolně od jednotlivých aktérů v systému, kteří se na jeho chodu a vztazích přímo podílí a zároveň respektují základní (přirozené) právo.
Nikdy nevznikne, pokud je založen na násilí a snaze třetí strany rozhodovat, regulovat a řídit vztahy dalších dvou plně nezávislých stran (subjektů) bez ohledu na základní právo a tím ve prospěch libovolné z nich. Samozřejmě podmínka třetí strany není nutná. Bohatě stačí úspěšná snaha jedné ze dvou zúčastněných stran na prosazení takových násilných regulací trhu, které odstraní konkurenci, zajistí doživotní bezpracnou rentu apod. tj. právo porušují.
Základním rozdílem těchto dvou pojetí Kapitalismu je, že v jednom je úcta k jednotlivci, morálka a přirozené právo neměnné a platné pro všechny, zatímco v tom druhém jsou tyto pojmy jen prázdná slova, poplatná jak době, tak jednotlivým aktérům aneb jak už tu zde mnohokrát zaznělo: „Quod licet Iovi, non licet bovi“
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 14:53
reakce na Tom Novak | 15. 1. 2014 14:44

OK, zjevně se nechápeme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ibrahim Kováč | 29. 1. 2014 14:20
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 14:53

Pritom by stačilo pridať odkaz na definíciu Moci: http://cs.wikipedia.org/wiki/Moc :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 09:15
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 08:11

Argumentovat tím, že dokonalá forma kapitalismu, socialismu nebo komunismu nikdy nebyla a nebude, je nicneříkající tautologie.

Co se týče firem a jejich organizace, každá firma nefunguje byrokraticky. Co třeba družstva ? Švarc systém ? Freelancers ?

Někde jsem četl, že se poslední dobou zvyšuje počet firem s méně než 10 zaměstnanci. Tuším že snad až 90% firem má méně než 10 lidí.

Trh a společnost je dynamický organismus který se neustále nějak mění a vyvíjí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 09:43
reakce na Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 09:15

Nejde o dokonalost. Pan Tětek (podle mne nesmyslně) definoval kapitalismus jako nepřítomnost mocenské regulace vztahů mezi lidmi. Nic takového neexistovalo, co lidská paměť registruje.

I v družstvech nebo firmách na švarcsystému někdo rozhoduje a určuje pravidla, takže i tam funguje mocenská asymetrie. To, že se na tom dohodneme, že já budu rozhodovat a ty budeš poslouchat, na věci nic nemění. I politika je dohodou o pravidlech a vůdcovství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 10:01
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 09:43

Jde o dokonalost. Pan Tětek zde definoval dokonalou podobu kapitalismu. Ta sice nikdy neexistovala a možná nikdy nebude existovat, ale to nedělá z její definice nesmysl.

Vy neberete vůbec v potaz rozdíl mezi ideologií ( popisu ideálního, dokonalého stavu o který se snažíme ) a praktickou snahou o její dosažení, která bude vždy za dokonalým stavem zaostávat.

Bylo by nesmyslné, definovat si idee nebo ideologii nikoli podle vysněného dokonalého stavu, ale podle nějakého existujícího a snadno dosažitelného stavu. Jednak se může stát že jej dosáhnete a tím se připravíte o ideje a o důvod snažit se ideálu dosáhnout a nebo tím velmi snížíte laťku a stav dosažitelný a dosažený bude mnohem horší než by mohl být.

Je naprosto v pořádku a správné, mít představu jak by věci mohly vypadat v ideálním stavu a pak se prostě o něj snažit. To je vše.

Jinými slovy, pokud odmítnete kapitalismus proto, že jeho dokonalé podoby nelze dosáhnout, musíte tak odmítnout i každou další ideologii, včetně komunismu a dalších extrémů. Co Vám pak zbude ? Chaos, nebo přežívání v jeskyních ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:29
reakce na Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 10:01

My si stále nerozumíme.
Kapitalismus je spojen se soukromým vlastnictvím prostředků produkce a jako takový implicitně předpokládá mocenskou nerovnost mezi tím, kdo ty prostředky vlastní a tím, kdo je na práci v těchto produkčních prostředcích najat.
Na tom není nic špatného, ale prostě ve smyslu definice pana Těťka by tento mnou zmíněný vztah nebyl v jeho "kapitalismu" možný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bohdan Jelinek | 17. 1. 2014 12:54
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:29

Já se obávám že si pletete stále hodinky a holinky. Přeci, že někdo vlastní vice než druhý neznamená, že vládne nebo je nadřazen druhému. Možná má větší možnosti ale nejde o žádnou mocenskou nerovnost! Vy stále, jak to chápu já, se snažíte srovnat vztah vláda vs. občan s firma/zaměstnavatel vs. zaměstnanec. To je snad tady každému jasné, kromě Vás, že to jsou dvě diametrálně odlišné věci. Do prvního vztahu se člověk rodí a má předepsaná práva co musí a co ještě může (zkuste si dojít na vládu, že nesouhlasíte s tím a tím zákonem a že nechcete, aby pro Vás platil) a druhý vzniká vzájemnou dohodou = dobrovolně. A Vámi uváděná "moc" zaměstnavatele je jen možná do té miry, do jaké ji zaměstnavateli povolíte (zjednoduším-li to). Nicméně máte možnost změnit firmu anebo si ji dokonce i založit. Založte si stát :-)... zkuste to, jde to?
Mj. jakou moc asi měli ty obrovské firmy, které neplnili očekávání a požadavky zákazníků = skončili v propadlišti dějin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 13:49
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 10:29

Myslím že ten kdo implicitně předpokládá mocenskou nerovnost jste jen Vy sám.

V kapitalismu definovaném pouze jako soukromé vlastnictví výrobních prostředků ( značně archaická definice ) někdo vlastní výrobní prostředky ( fabriku a stroje v ní ) a někdo jiný zase kvalifikaci ty stroje obsluhovat. Dochází pak ke směně práce s těmi stroji za mzdu.

Vy v tom vidíte mocenskou nerovnost, zřejmě proto že jste ovlivněn např. filmem Hej-rup, resp. světonázorem v tom filmu propagovaným.

Jenomže to je deformovaný světonázor, deformovaný ve prospěch jiné ideologie.

Ale když se na to podíváte nezaujatýma očima, musíte vidět vlastníka výrobních prostředku a vlastníka kvalifikace k jejich obsluze jako mocensky vyrovnané osoby, které provádějí dobrovolnou směnu.

Ovšem, dokonale a ideálně to možná nikdy moc dlouho nefungovalo. Ale jako idea jde o rovnováhu.

To že kapitalista svým majetkem a spojením s politiky kteří ovládali a ovládají monopol na násilí získá pomocí tohoto násilí výhody ( např. monopolní postavení na trhu a možnost diktovat ceny práce ) to už není kapitalismus ale zásah státu do kapitalismu pomocí monopolu na násilí na daním území.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 1. 2014 14:00
reakce na Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 13:49

Jednoduchá odpověď na váš dlouhý příspěvek je můj příklad z 13:57 u poznámky pana Najmana.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 17:55
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 14:00

Myslím, že to není odpověď. Vy prostě dobrovolnou dohodu zaměstnance a zaměstnavatele o výměně služeb za mzdu vydáváte za násilí. To je ta chyba a proto si nemůžete nejen se mnou, ale i s ostatními porozumět.

Být někde zaměstnancem, není forma násilí. Tedy v kapitalismu to není násilí. V komunistické totalitě jsme museli být zaměstnaní a když jsme nebyli, dostalo se nám násilí v podobě obvinění z příživnictví s následkem odnětí svobody na dobu určitou.

Pokud se rozhodnete porušit dohodu o pracovní činnosti, tedy pracovní smlouvu, je to vaše vůle a můžete jí zcela libovolně použít. Odnětí svobody vám za to v kapitalismu nehrozí. ( nebavme se teď o způsobených škodách, třeba když odejdete uprostřed práce od zapnuté linky a ta se v důsledku toho porouchá nebo vyrobí sérii vadných výrobků a pod. )

To že se zavážete plnit nějaké úkoly výměnou za mzdu není forma násilí. To je dobrovolná směna. Pokud člověku nevyhovují podmínky smlouvy ( např. že musí do práce každý den, nebo že šéf slintá ), má v kapitalismu několik možností. Pokusit se dohodnout jinou formu spolupráce - třeba částečný pracovní úvazek, individuální smlouvu, dohodu o provedení práce apod. Nebo si prostě může založit vlastní živnost a svou práci prodávat na trhu zcela podle své vůle. Žádné násilí tam prostě není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:44
reakce na Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 17:55

Opět do diskuze zavádíte pojem násilí, což jsem už dávno konstatoval, že vymezení moci je v politologii nebo sociologii mnohem širší, než pouze na použití násilí. Takže nevím, o čem v případě vašeho příspěvku diskutovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 16. 1. 2014 10:08
reakce na Martin Brezina | 16. 1. 2014 08:44

Vaše vykrucování je nedůstojné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 15. 1. 2014 09:59
reakce na Martin Brezina | 15. 1. 2014 09:43

Tak tohle bych prosil vysvětlit, jak je politika z mé strany předmětem nějaké dobrovolné dohody? Nemyslíte snad ty strany co si po loňských volbách hrají na vládu a získali dohromady 27,1 % hlasů oprávněných voličů (nikoliv těch co šli k volbám). Vtom je snad nějaká legitimita a dobrovolnost?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 15. 1. 2014 09:31
reakce na Michal Weinfurtner | 15. 1. 2014 09:15

Podstatné je hlavně to, že firma je narozdíl od státu dobrovolně vytvořená organizace. Všichni jsou tedy její součástí zcela dobrovolně a nikdo není "mocensky" nucen být její součástí. (Lidé se ve firmě nechávají "řídit" dobrovolně a kdykoliv mohou říct, že se řídit nenechají. Frima nemá nad nikým žádnou moc.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zavacky | 15. 1. 2014 08:09

Bez chyby.
Snáď len doplniť, že kapitalizmus treba vnímať ako slobodu a socializmus ako diktát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!