Hospodářské cykly dneška: Vzdělání pro kočku aneb inflace titulů

| 12. 12. 2013

Závěrečný díl miniseriálu o hospodářských cyklech nás opět zavede do Ameriky. popíše tamější „vysokoškolskou bublinu“ a mechanismus, kterým ji pomáhá přifukovat tamější centrální banka.

Hospodářské cykly dneška: Vzdělání pro kočku aneb inflace titulů

Hospodářské cykly dneška na Finmagu

V úvodním dílu této minisérie jsme nastínili, že některé činnosti centrální banky mají negativní dopad na efektivitu alokace kapitálu. Zatímco běžně se uvažuje pouze kapitál „fyzický“ (stroje, továrny, software) neexistuje důvod, proč by se falešné signály centrální banky neměly rozšířit i ke kapitálu lidskému. Umělý hospodářský růst tak může vyvolat podobnou bublinu například v sektoru vysokoškolského vzdělávání. Existuje celá řada důvodů, proč si myslet, že právě v takové bublině se dnes vysoké školství v USA nachází.

Školné: za dvacet let čtyřikrát dražší

Ekonomickou bublinu není snadné zcela přesně definovat, ale obvykle se udává, že se jedná o situaci, kdy se obchoduje ve velké míře a za vysoké ceny. Pojďme tedy prozkoumat oba tyto faktory ve spojitosti s vysokými školami.

Počet vysokoškoláků vzrostl v USA za posledních dvacet let o rovných 50 procent: z 14 milionů na 21 milionů studentů. Nejde o změnu vyvolanou pouze demografickým vývojem, procento studentů mezi lidmi ve věku 18 až 24 let vzrostlo za stejnou dobu z 32 na 41 procent. Čtyři z deseti Američanů v tomto věku studují vysokou školu. Co je k tomu vede?

Zdroj dat: US Department of Labor

Jistě ne ceny školného. Ty totiž celou dobu sprintují vpřed. Ceny školného rostly za posledních dvacet let konstantně rychleji než inflace, a to poměrně výrazně. V grafu si můžeme všimnout, že největší rozdíl mezi inflací a cenou školného se objevil na začátku 90. let minulého století a těsně po přelomu tisíciletí, tedy v obdobích, kdy Fed zaplavoval americkou ekonomiku levnými penězi, aby zabránil recesím té doby, a nechtěně také přifukoval bublinu ve vzdělávání. Celkově od roku 1990 vzrostly ceny školného o 330 procent.

Pokud cena investice roste, dalo by se očekávat, že bude růst i její výnos, aby si investice udržela smysl. Jenže zatímco ceny školného závratně rostou, relativní mzdy vysokoškoláků se nemění. Ve sledovaném období se takzvaná mzdová prémie pohybovala u držitelů bakalářských titulů mezi 85 a 90 procenty a u magisterských mezi 135 a 145 procenty – to znamená, že bakaláři vydělávají v průměru o 85–90 procent víc než lidé bez vysokoškolského vzdělání a magistři o 135–145 procent. Jenže tato prémie zůstává posledních dvacet let takřka konstantní, zatímco ceny vzdělání za tu dobu vzrostly na 4,3násobek. Nehledě na to, že je zde přítomna výběrová chyba – vysokoškoláci by patrně vydělávali ze zřejmých důvodů víc než současní nevysokoškoláci, i kdyby drahý titul neměli. Nejsou to tedy vyšší platy, co by studenty motivovalo jít na vysokou školu a investovat tak nemalé peníze a čas (tj. další peníze) do svého vzdělání. Přesto jejich počet záhadně roste.

Co se na univerzitě neučí? Že se dluhy mají platit!

Odpověď na otázku, proč můžeme nalézt ve studentských půjčkách a dalších státních podpůrných programech vzdělávání. Vláda Spojených států dotuje studium vysokoškoláků přinejmenším od roku 1965. Tehdy byl založen program nepřímých půjček studentům. Soukromé organizace půjčovaly studentům za dotované úrokové míry a v případě, že student jako dlužník selhal, ručila za ni právě vláda. Vynikající byznys pro všechny zúčastněné (s výjimkou daňového poplatníka). Tento systém se zdál Američanům neefektivní, a tak od roku 2010 přešli plně na nový, ve kterém vláda půjčuje studentům přímo. Mezitím státní podpora vysokého školství roste – byla uzákoněna další legislativa, která činí půjčky dostupnější, ochraňuje studenty při splácení (nemusí splácet, pokud nedosáhnou určitého příjmu), případně půjčku rovnou odpouští (pokud se daný jedinec stane státním zaměstnancem). Není tak divu, že celkový objem studentských půjček již dosáhl 26 miliard dolarů a pro příští rok jsou uvolněny další tři miliardy.

Zdroj dat: US Deparment of Education

Jenže není všechno zlato, co se třpytívá. Pohled na graf dává tušit, v čem je problém – v nesplacených půjčkách. Zatímco míra špatných půjček u firemních úvěrů je v současnosti jedno procento a u rizikově vnímaných kreditních karet 2,5 procenta, u studentských půjček dosahuje desíti procent a má rychle rostoucí trend. To zhruba odpovídá vrcholu problémů hypoték z konce roku 2009. Situaci, která byla vnímána jako katastrofální. Ale co víc, i v dobrých letech se podíl nesplácených půjček pohyboval okolo pěti procent.

Kdo uživí překvalifikované?

Občas se říká, že ekonomické bubliny nafukují samy sebe. I zde bychom našli patřičnou paralelu, kterou je inflace titulů. Čím víc titulů vysoké školy rozdají, tím nižší je jejich hodnota. Ale paradoxně tím víc jsou studenti „nuceni“ ho získat. Každý potenciální zaměstnavatel se totiž může zeptat, proč oni titul nemají, když už ho má prakticky každý. A tak víc studentů vytváří ještě víc studentů.

Situace ve vysokém školství je tedy víc než příznačná. Americká vláda dlouhodobě podporuje vzdělání, dotuje studentské půjčky, které navíc rozdává na potkání. Mimo to vytváří prostředí, kde studenty případné problémy se splácením půjček příliš nemusí trápit. Olej do ohně přilévá Fed, který svoji činností zlevňuje další náklady a pomáhá tak hromadně přesouvat lidský kapitál od efektivního využití k tomu neefektivnímu. Dříve nebo později bublina splaskne, jelikož na trhu práce se bude objevovat stále větší množství absolventů, kteří budou mít problémy najít si slušně placenou práci a splácet studentskou půjčku. Pokud tedy vláda nevymyslí další podpůrný program, jehož náklady ponese daňový poplatník.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Kaluš | 12. 12. 2013 09:23

Hlavně strašně záleží na studentovi. Ať vystuduje cokoliv, tak pokud při škole nedělá něco navíc, neuplatní se. Dnes se dá na vysoké škole docela dobře proplouvat a je jedno na kterou chodíte. Podle mě by mělo být cílem bakalářských programů primárně vzbudit zájem o vzdělání, najít si to svoje.

Dokud studenti nebudou věnovat svůj čas svému oboru i ve svém volnu, a tím nemyslím jenom dohánění učiva ve zkouškovém období, nikdy nedosáhnou kvalitního vzdělání.I když budou mít, na naše poměry, kvalitní školu.

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Aleš Valešek | 15. 12. 2013 12:06

Ono je to vidět ve více oborech. Vždy je na trhu výrobek, který má velké výnosy a výrobce postupně navyšuje cenu, tak aby výnosy za dobu životnosti výrobku byly zapořteny do ceny výrobku. Tak se stalo, že i vysoké školy jako výrobci více výdělečných osob chcou, aby jim žáci zaplatili předem výnosy, které nabydou během kariéry. A aby na to "předem" žáci měli, tak si musí půjčit. Stejná situace je dle mého i u soukromých základních a středních škol, akorát ty peníze platí rodiče, jako investici do svých genů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 12. 12. 2013 07:07

Tady mezi těmi dvěma tvrzeními je jakýsi rozpor, ne?

(1) "...vysokoškoláci by patrně vydělávali ze zřejmých důvodů víc než současní nevysokoškoláci, i kdyby drahý titul neměli."

(2) "...na trhu práce se bude objevovat stále větší množství absolventů, kteří budou mít problémy najít si slušně placenou práci..."

Pokud by ti lidé vydělávali více, než současní nevysokoškoláci, i bez titulu (jak tvrdí tvrzení 1) a stačilo by jim tedy solidní střední vzdělání, neměli by mít problém si najít slušně placenou práci i se zbytečným vš titulem (jak tvrdí tvrzení 2).

Neboli, důvod tvrzení 2 není v tom, že stát podporuje vš vzdělání, ani v absolventech samých, ale ve stavu trhu práce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 12. 12. 2013 13:44
reakce na Martin Brezina | 12. 12. 2013 07:07

Pane Březino, víte kolik absolventů VŠ v USA hledá uplatnění na trhu práce (myšleno v zaměstnaneckém poměru) a kolik z nich naopak založí firmy a vytvoří nová pracovní místa? Pokud to článek nezmiňuje a Vy to nevíte, tak je jakákoliv polemika bezpředmětná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 12. 12. 2013 14:22
reakce na František Marek | 12. 12. 2013 13:44

"...budou mít problémy najít si slušně placenou práci a splácet studentskou půjčku."
Problém se splácením studentských půjček asi nebudou mít ti, kteří založí firmy a vytvoří nová pracovní místa. Čili, autor nepochybně neměl na mysli to, co se tady snažíte namítat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 12. 12. 2013 15:45
reakce na Martin Brezina | 12. 12. 2013 14:22

....budou mít problémy najít si slušně placenou práci a splácet studentskou půjčku....

Ano, tady se mýlí i autor. Ale já rozporuji Vaše tvrzení, že problém je ve stavu trhu práce". Trh práce je velice různorodý a je to pouze jedna z možností, jak se absolventi VŠ mohou uplatnit a splácet studentské půjčky. Je to podobný nesmysl, jako by nějaký rodič odmítal dát synka vyučit třeba strojním zámečníkem s tím, že je u nás více jak půl milionu nezaměstnaných. A přitom právě uvedení řemeslníci se vyvažují zlatem ....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 12. 12. 2013 09:31
reakce na Martin Brezina | 12. 12. 2013 07:07

Hned jak jsem četl ty "zřejmé důvody" tak mi bylo jasné, že tak zřejmé nebudou.
Vydělávali by více kvůli svým vlastnostem, díky kterým také získávají ono formální vzdělání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Nový | 12. 12. 2013 07:25
reakce na Martin Brezina | 12. 12. 2013 07:07

Ona situace bude ještě o trochu složitější, než mohl článek postihnout. Je také rozdíl co student studuje. Jestli to je humanitní obor, kde je (jako i u nás) takřka jediným možným zaměstnavatelem stát, nebo technický obor, kde dominují soukromé firmy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Kaluš | 12. 12. 2013 09:23
reakce na Zdeněk Nový | 12. 12. 2013 07:25

Hlavně strašně záleží na studentovi. Ať vystuduje cokoliv, tak pokud při škole nedělá něco navíc, neuplatní se. Dnes se dá na vysoké škole docela dobře proplouvat a je jedno na kterou chodíte. Podle mě by mělo být cílem bakalářských programů primárně vzbudit zájem o vzdělání, najít si to svoje.

Dokud studenti nebudou věnovat svůj čas svému oboru i ve svém volnu, a tím nemyslím jenom dohánění učiva ve zkouškovém období, nikdy nedosáhnou kvalitního vzdělání.I když budou mít, na naše poměry, kvalitní školu.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 12. 12. 2013 11:07
reakce na Karel Kaluš | 12. 12. 2013 09:23

"by mělo být cílem bakalářských programů primárně vzbudit zájem o vzdělání"
A co je cílem těch předchozích 14 let? Proč zase pokoušet se o něco, co se zjevně u 90% "studentů" za těch 14 let nepovedlo? A proč to platit?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 12. 12. 2013 11:33
reakce na Jan Pozner | 12. 12. 2013 11:07

Jistě souhlas, ale to už se dostáváme k systémové vadě. Nemožnost poskytovat kvalitní privátní vzdělání je v rozporu s tím, co tady zavedla už v 18. stol. Marie Terezie..
I za těch 14 let se 90 % studentů z nichž má každý jiné zájmy, přednosti a potřeby dost těžko zpracovává do unijního tvaru.. Každý se učí různé věci jinou dobu a co je podstatnější i jiným způsobem, proto tudy cesta ke kvalitnímu vzdělání nikdy nepovede.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jakub SkalaJakub Skala
Jakub Skala je důkazem toho, že ekonomie může být tak zajímavá, že stojí za to studovat ji i osm let. Hamburgerián, který si v nadnárodní korporaci vydělává...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!