Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Hospodářské cykly dneška: Akcie na steroidech

Krátký teoretický úvod do hospodářských cyklů už máme od minule za sebou a tentokrát se podíváme, jak se projevuje současný hospodářský cyklus v USA v praxi. Dalo by se říct, že vcelku tradičně. Fed „tiskne“, trhy rostou, ceny drahých kovů klesají. Všude vládne dobrá nálada.

Hospodářské cykly dneška na Finmagu

Pro začátek se podívejme, kolik nových peněz se Fedu v rámci léčby krize podařilo dostat do ekonomiky. Od konce roku 2008 Fed kvantitativně uvolnil více než dva biliony dolarů. Za tyto peníze, které skutečně vytvořil z ničeho, nakoupil od komerčních bank a dalších primárních dealerů státní dluhopisy a další fajnová aktiva (proslulé mortgage-backed securities). Drobným štěstím v neštěstí je skutečnost, že velká část těchto peněz není ještě tak úplně „uvolněna“ – komerční banky ji drží na svých účtech, vedených u Fedu, který jim je na oplátku mírně, ale přesto úročí. To ale neznamená, že je vše v pořádku. Ke škodě už došlo, teď jde jen o to, kdy a jak se projeví.

Zvětšíte klikem. Zdroj: research.stlouisfed.org

Akciové indexy vystřelily k nebi

Od počátku poslední krize vzrostl měnový agregát M2 o více než 50 procent. V prvním grafu vpravo můžeme vidět právě vývoj tohoto ukazatele (červeně, pravá osa) a rezerv komerčních bank u Fedu (modře, levá osa). Vidíme, že od konce roku 2008 vzrostly rezervy držené u Fedu prakticky z nuly na 2,5 bilionu dolarů. Kdyby komerční banky tyto peníze pustily dál do oběhu, zažívají dnes Spojené státy s největší pravděpodobností inflaci v desítkách procent. Nějaké nové peníze ale do ekonomiky přece prosákly.

Cesta těchto nových peněz vedla skrze nové úvěry poskytnuté komerčními bankami. Jejich celkový objem se už vyšplhal na vrcholovou úroveň z roku 2008 a jistě se na ní nezastaví. Jen pro zajímavost, celkový objem firemních úvěrů dosahuje 1,6 bilionu dolarů. Srovnání se dvěma biliony nových peněz vytvořených Fedem za posledních pár let nechávám na čtenáři. Míra špatných firemních úvěrů po krizi klesá ke dnu a dokonce i míra špatných hypoték se konečně začala snižovat. Všechno vypadá krásně, stejně jako před internetovou bublinou i realitní bublinou.

Zvětšíte klikem. Zdroj: Zdroj: finance.google.com

Co konkrétně se s novými penězi děje, vidíme na druhém grafu vpravo. Tradiční destinací nových peněz bývají akciové trhy. Podívejme se tedy pro začátek na ně, konkrétně na tři akciové indexy: Dow Jones Industrial Average (zahrnuje 30 největších a nejobchodovanějších firem), Standard & Poor’s 500 (500 vybraných firem, značnou část tvoří IT firmy) a NASDAQ Composite (3000 různých firem). Všechny tři indexy jsou tedy průměry nějakého reprezentativního vzorku amerických akciových trhů. Jak si letos vedou? Vůbec ne zle. S&P500 od začátku roku vyrostl o 30 procent, NASDAQ composite o 25 a DJIA o necelých 22 procent. Třicetiprocentní růst za pouhých jedenáct měsíců je solidní výkon. Skoro až nereálný.

Podíváme-li se na trochu delší časový horizont, vidíme, že podobný trend zaznamenávají akcie i zde. Co se s indexy dělo za posledních deset let? Odpověď najdete v obrázku níže. Dow Jones (modře) vzrostl o 85 procent, NASDAQ Composite (červeně) o 96 procent a S&P500 (žlutě) o krásných 176 procent. Index S&P500 je často považován za nejvíce reprezentativní ukazatel vývoje amerických akciových trhů. Inu, nedaří se akciím špatně. Z grafu vidíme, že růst navíc v posledním roce značně zrychluje. Prakticky totožná čísla platí i pro vývoj za posledních pět let, protože krize po splasknutí realitní bubliny zisky z boomu na počátku tisíciletí umazala. Akcie tedy opět rostou jako z vody a předkrizové hodnoty z roku 2007 už dávno nechaly za sebou. Všechno je sluníčkové, všechno bude dobré. Tentokrát je to totiž jinak. Údajně.

Zdroj: advisorperspectives.com

Přifouknuté akcie lákají investory z bezpečných přístavů

Zajímavé je srovnání cen akcií s reálnou ekonomikou, tedy s vývojem makroekonomických dat a reálnými ukazateli firem. Meziroční růst HDP letos zpomalil na tři procenta a nezaměstnanost se stále pohybuje okolo 7,5 procent. Jinými slovy žádná sláva. Odkud se tedy bere dobrá nálada na trzích? Tušíte správně, „příznivý“ vítr vane z Fedu.

Podíváme se ještě na dva další indikátory, které nám pomohou pochopit, co se děje na trhu. Tobinův Q poměr udává podíl mezi tržní hodnotou firem a jejich aktivy. Poměr vyšší než 1 implikuje nadhodnocenou tržní cenu akcií a naopak. Na obrázku můžeme vidět vývoj tohoto indikátoru od roku 1900. Za celou dobu byl tento poměr vyšší než v současnosti jen jedenkrát – v případě obrovské internetové bubliny na přelomu tisíciletí. Kdykoliv došlo k podobnému vývoji, následovala recese (velká deprese, recese z let 1938, 1969, 1973,…) a prudký pokles akciových trhů. Ale tentokrát to třeba vážně bude jinak.

Zdroj: gurufocus.com

Dalším ukazatelem, na který se podíváme, je P/E (price to earnings) poměr, respektive Shillerův P/E poměr. Tyto ukazatele vyjadřují poměr mezi cenou akcií a ziskem z nich. Shillerův P/E poměr je navíc očištěn o fluktuace zisků firem během hospodářského cyklu, lépe tak odráží skutečné dění na trzích. Vysoké hodnoty opět implikují nadhodnocení akcií a naopak. Na obrázku níže vidíme vývoj Shillerova P/E poměru pro S&P500. Vývoj je podobný jako u Tobinova Q poměru. Současná hodnota vysoce převyšuje dlouhodobý průměr a má našlápnuto ještě výš. Ceny akcií tak jen těžko reflektují skutečnost. Člověk nemusí být žádný velký analytik ani konspirátor, aby dokázal odhadnout, co bude následovat.

Protipólem akcií bývají obvykle drahé kovy, jejichž cena se v období boomu obvykle pohybuje směrem dolů. I tentokrát je vše při starém, investoři opouštějí bezpečné přístavy a hledají enormní zisky jinde. Z předchozích odstavců asi už tušíte kde. Obrázky mluví více než jasně – zlato za letošní rok ztratilo 25 procent, když pokleslo z 1693 dolarů za trojskou unci na 1275 dolarů a cena stříbra spadla o 33 procent z 31 dolarů za unci na 20 dolarů.

Zdroj: Kitco.com

Zdroj: Kitco.com

Jistě by bylo chybou přičítat veškeré pohyby cen popsané výše přílivu nových peněz. Někde probleskují ekonomické fundamenty více, někde méně. Nelibuji si nicméně v obecném doomsayingu, který se nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit, a tak se příště podíváme na dvě konkrétní odvětví, která podle mého názoru zcela jistě rostou právě díky levným penězům, a čeká je nevyhnutelných krach. Jedná se o dvě bubliny: internetovou bublinu číslo dva a vysokoškolskou bublinu.

Jakub Skala

Jakub Skala

Jakub Skala je neustále fascinován tím, co se na světě děje. O něčem z toho píše. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK