Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tak tedy znovu: Dobrá a špatná deflace

| 4. 12. 2013

Diskuze nad nešťastným a mylným krokem České národní banky – míním samozřejmě devalvaci koruny – stále trvají. Protože centrální zřejmě hodlá setrvávat v omylu ještě dlouho, slabá koruna bude mít své investiční důsledky.

Tak tedy znovu: Dobrá a špatná deflace

Nejprve ale několik odstavců k problému deflace. Psal jsem o ní zprávu 10. května 2009 a mohu na ni dnes navázat. Zde je text této zprávy současně s dnešním komentářem. Původní text je psán kurzívou.

Deflace je termín, který ekonomové nemají rádi. Není divu: deflace neboli pokles cen, je jev spojený s těžkými hospodářskými recesemi či dokonce depresemi. Během let 1930–1933 například cenový index v USA poklesl celkově o 24 procent. Během takzvané Rašínovy deflace v letech 1919–1921 poklesly ceny v Československu zhruba na polovinu. I toto období bylo érou těžké krize.

Proč je deflace považována za zlo? Zde panuje řada nejasností i mezi profesionálními ekonomy. (…) Někteří tvrdí, že deflace vede spotřebitele k odkládání nákupů. Lidé čekají, až zboží zlevní. Čekání vede k poklesu poptávky, odkud je již jen krůček k prohloubení recese. Kdyby toto vysvětlení bylo pravdivé, odvětví informačních technologií by zřejmě již dávno muselo zkrachovat. Ceny počítačů, pamětí a digitálních zařízení obecně totiž nepřetržitě klesají od doby, kdy byl vynalezen tranzistor.

Teorie odkládané spotřeby je velmi povrchním vysvětlením zhoubnosti deflace. Neodpovídá skutečnosti, nemá podporu v teorii ani v praxi. Přesto národní banka trvá na tomto vysvětlení. Proč, a hlavně proč tak tvrdošíjně, je záhadou.

Uražené příšery na Peníze.cz

Strašení deflací, kterým centrální banka omlouvá svůj boj za slabší korunu, je liché, říká náš expert v komiksovém stripu:

Bankéří chodí příšeřím

Strip zvětšíte kliknutím

Další komiksy na Peníze.cz

Příčinou poklesu cen je v mnoha případech technický pokrok a růst produktivity. Není to nic nového. Již během 19. století široce klesaly ceny potravin a spotřebního zboží díky páře, elektřině, hnojivům, sériové výrobě a tak dále. Písničkář Pavel Dobeš trefně popisuje ekonomické důsledky vynálezu žárovky: „Jak když pustíš tygry do arény – a začalo se dělat na tři směny.“

Existuje tedy příznivá deflace způsobená růstem produktivity. Špatná „krizová“ deflace ovšem existuje také. Nebývá ovšem příčinou krizí a recesí, nýbrž jejich důsledkem. Mechanismus funguje asi takto: (1) pokles poptávky má za následek zhoršení situace podniků; (2) podnikům klesají zisky a začínají šetřit a propouštět – klesají příjmy domácností; (3) banky jsou opatrnější při poskytování hypoték podnikům i domácnostem; (4) pokles objemu úvěrů vede ke snižování cen, což se týká zejména nemovitostí, ale často i jiných položek, protože firmy pořádají výprodeje za snížené ceny. Zde cyklus pokračuje bodem (2).

Dobrou deflaci, která je způsobena růstem produktivity, rozeznával již Karel Engliš ve své učebnici Národní hospodářství z roku 1928. Nazýval ji „ekonomisací“ a chválil ji:

Od deflace jest lišiti ekonomisaci, to jest takové zhospodárnění výroby zvýšením výkonnosti, jež vede ke snížení cen bez snížení důchodů, znamená zvýšení kupní síly peněžní jednotky a není jen optickým klamem, nýbrž opravdovým zvýšením blahobytu, poněvadž snížení hladiny cenové není provázeno snížením hladiny důchodové. Toto zvýšení kupní síly peněžní jednotky se může zračiti i ve zvýšeném kursu měny v cizině, ale to není bezpodmínečně nutné.

Kdyby členové bankovní rady České národní banky přečetli v životě aspoň jednu dobrou ekonomickou učebnici (třeba právě Engliše), nemuseli by se dopustit bezbřehé hlouposti, kterou jim dnes oprávněně vyčítá většina národa.

Ale zpět do roku 2009:

Nízká inflace či deflace spotřebitelských cen tedy není příčinou, nýbrž důsledkem nynější evropské recese. Skutečnou příčinou je pokles úvěrové dynamiky. Nejrychlejší růst objemu soukromých úvěrů v eurozóně byl zaznamenán v lednu 2008 ve výši 13,7 % meziročně. V březnu 2009 však úvěry rostly jen 3,9% meziročním tempem.

Růst objemu peněz v eurozóně (meziroční změna)

Zdroj: European Central Bank, SG Cross Asset Research / Economics. Zvětšíte kliknutím

V září 2013 objem soukromých úvěrů v eurozóně klesal o 2,65 procenta v meziročním srovnání. Objem úvěrů nefinančním podnikům poklesl dokonce o 5,50 procenta. To je již dosti seriozní úvěrová deflace.

Není tedy deflace jako deflace. Pouhý pokles cen ještě není problém. Potíže nastávají v situaci, kdy je pokles cen způsoben poklesem objemu peněz v ekonomice, úvěrovou kontrakcí a podobnými jevy. Podobná situace je vždy spojena s hospodářskou recesí a všemi negativnímu jevy, které ji doprovázejí.

Konec retrospektivy do roku 2009. A ještě jednou dopřejme slovo Karlu Englišovi:

Dostavily se všechny důsledky deflace, jak byly vylíčeny při theoretickém rozboru deflace. Dostavila se velká krise výrobní, s nebývalou nezaměstnaností, která se stala státním břemenem, ztráty v průmyslu a v obchodu přenesly se na banky a všechny peněžní ústavy. Následoval úpadek tří bank, runy a vůbec krise peněžní.

Engliš těmito slovy líčil krizi v první polovině 20. let v Československu, ale stejná slova (až na počet upadlých bank) by bylo možné použít i pro popis evropské finanční krize. Krize, která ještě bude pokračovat v roce 2014.

Anketa

Budete se ohlížet po investicích v jiných měnách?

Shrnutí:

  • Eurozóna trpí zhoubným druhem deflace: poklesem objemu úvěrů.
  • Důsledkem bude dlouhá hospodářská recese nebo přinejlepším stagnace.
  • Česká národní banka bojuje proti falešnému nepříteli, jímž je pokles cen.
  • Tento boj bude pravděpodobně dlouho pokračovat, neboť není velká šance, že Česká národní banka uzná svoji chybu.
  • Je tedy třeba připravit se na inflaci a možný ještě hlubší pokles koruny.
  • Reakce: investovat do nástrojů v cizích měnách, neboť měnové riziko je v tuto chvíli na straně oslabující koruny.
  • Hospodářská slabost eurozóny jako celku nemusí korespondovat s výkonností akcií z tohoto regionu.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Zavacky | 5. 12. 2013 19:31

"Nízká inflace či deflace spotřebitelských cen tedy není příčinou, nýbrž důsledkem nynější evropské recese. Skutečnou příčinou je pokles úvěrové dynamiky. "
.
Úverová dynamika je tiež dôsledkom recesie a nie príčinou. Príčinou je deflácia dlhu a jej prvotnou príčinou je paňažná expanzia. Snaha o zvýšenie úverovej dynamiky vedie k ešte väčšej deflácii dlhu a ešte väčšiemu znižovaniu hosp.rastu. Dôsledkom je aj to, že úverová kapacita trhu je už takmer vyčerpaná. Množina bonitných klientov sa blíži k nule.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 4. 12. 2013 10:55

Slovo deflace v současném mediálně-politickém mainstreamu působí na principu Pavlovova instinktu. Jakmile se někde objeví, všichni automaticky dostávají kopřivku, v horším případě propadají panice, že se blíží konec civilizace. Je to naučené, a ti lidé už většinou ani nejsou schopni srozumitelně popsat logický mechanismus, jakým deflace škodí (vlastní zkušenost). Je dobré, že existují ostrůvky rozumu, kde se o tomto problému ještě diskutuje, a kde nejsou konvenční moudra pokládána za slovo Boží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 12. 2013 13:12
reakce na Jan Daniel | 4. 12. 2013 10:55

Zarážející je, že ti blábolilové dlouhé roky studovali (Tomšík má kolem jména víc titulů, než do kolika umím počítat) a pak z nich vyleze, to co vylezlo z Tomšíka v OVM.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Brož | 6. 12. 2013 11:07
reakce na Jan Pozner | 4. 12. 2013 13:12

No ono se povida lecos o skutecnych duvodech oslabeni koruny ovsem jakakoliv spekulace je oznacena za vyplod konspiracnich teoretiku. Zhruba asi tak, jako kdyz si pred par lety nekdo dovolil vypustit z ust takovy "blabol" ze nas tajne sluzby Usa vsechny sleduji... Odmitam totiz verit tomu ze panove z CNB jsou tak hloupi jak se momentalne prezentuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!