Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Sestřelí Čína dolar... bitcoinem?

Vývoj kolem nové měny bitcoin může mít převratné geopolitické důsledky.

Letos koncem dubna jsem s Ericem Maskinem, laureátem Nobelovy ceny za ekonomii, zapředl řeč na téma elektronická měna bitcoin. Dozvěděl jsem se cosi v tom smyslu, že jí nepřikládá žádný velký potenciál. V té době se jeden bitcoin prodával za zhruba 135 dolarů. Minulý týden byl ten samý bitcoin k mání i za nějakých devět set dolarů.

Mnozí lidé, kteří do nové měny investovali, tedy od doby našeho rozhovoru významně zbohatli. Zcela bezpracně. Stačilo pouze pořídit si bitcoin čili internetový ekvivalent hotovosti, jejíž emisi nezajišťuje žádná vláda ani centrální banka, nýbrž anonymně vytvořený softwarový algoritmus. Maskin shodou okolností dostal Nobelovu cenu za „design tržních mechanismů“ – a neznámý původce (původci?) bitcoinu, skrytý za pseudonymem Satoši Nakamoto, vlastně také nadesignoval jeden věru geniální tržní mechanismus, bitcoinový.

Anketa

Máte bitcoin?

Bitcoin táhne nahoru Čína

Nakamoto uvedl bitcoin v roce 2008. Zprvu tato elektronická měna zajímala převážně jen softwarové vývojáře, hackery a internetové hračičky, prostě „geeky“. Atraktivitu jí v jejich očích jistě dodával i určitý nádech ilegality či vzdoru proti establishmentu. Znali zřejmě dobře příběhy zátahů proti alternativním měnám, ať už v Rusku v devadesátých letech, či nověji v Číně nebo v Thajsku.

Nicméně bitcoin je v tomto ohledu jiný. Alespoň zatím. Jeho cenu aktuálně vyhání vzhůru v prvé řadě čínská poptávka. Důvod je nasnadě. Peking Číňanům zapovídá vyvážet ze země více než 50 tisíc dolarů ročně. Tuto striktní kapitálovou kontrolu lze s bitcoinem pohodlně obejít; jedná se přece jen o software a o fenomén, který se v širším povědomí zabydluje teprve v současnosti. A řada státních úřadů po celém světě, zdá se, stále pořádně netuší, jak se k němu postavit – jde o legální oběživo, či nikoli? Ostatně, potenciálem bitcoinu je dnes už zřejmě zaskočen i sám ekonomický nobelista Maskin, tudíž by příliš nepřekvapovalo, že zaskočeny jsou i úřady.

Paradoxem je, že elektronická měna, jež vznikla a získala si značnou část popularity v příšeří možné ilegality jakožto prostředek směny zjevně se vymykající standardům establishmentu, získává nyní na ceně právě díky striktní regulaci ze strany establishmentu (toho čínského). Pokud by totiž Peking upustil od striktní kapitálové kontroly, k čemuž ostatně již i nakročil, cena bitcoinu by nejspíš razantně poklesla. Bitcoin by totiž ztratil svoji zásadní výhodu oproti oficiální čínské měně renminbi.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Český ekonom a žurnalista, člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie.

V Týdnu a Profitu publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími globálně známými osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst také na Finmagu.

Lukáše Kovandu můžete sledovat na Twitteru a Facebooku.

Knižně v Česku vyšlo

Smířlivé politbyro

Přibližně ve stejné době, kdy jsem v Praze rozmlouval s Maskinem, vysílala čínská státní televize jeden překvapivý dokument. O bitcoinu. V zemi, kde jsou masové sdělovací prostředky a informační toky stále pod bedlivým dozorem komunistického politbyra, přesněji více než tuctu ostražitých státních agentur, to lze za náhodu považovat jen stěží. Tento dokument jistě přispěl k tomu, že právě Čína je dnes bitcoinovou supermocností – zodpovídá za více než polovinu celkového globálního denního obratu měny. Dokument mnohé Číňany s bitcoinem seznámil vůbec poprvé a řadě z nich také vnukl myšlenku, že když o něm příznivě referuje státní televize, kdovíjak ilegální zase nebude.
Tato smířlivost čínského establishmentu k bitcoinu je pozoruhodná. Zvláště při vzpomínce, že s jinou alternativní měnou – QQ (Q coin) – se Peking před čtyřmi lety razantně vypořádal. V bitcoinu však podle některých pozorovatelů vidí prostředek, jenž by časem mohl směle ohrozit dosavadní celosvětové výsadní postavení dolaru. Čínští soudruzi o něco takového usilují již delší dobu. V roce 2009 například guvernér tamní centrální banky vyzval země skupiny G20, aby vytvořily nový měnový standard pod patronátem Mezinárodního měnového fondu; o tři roky později Čína oznámila, že s ropou hodlá obchodovat bez použití dolaru; a letos zase Peking vymyslel způsob, jak obcházet směnu do dolaru při obchodu se zeměmi, jako je Austrálie nebo Brazílie.

Pokud opravdu Peking bitcoin pojímá jako možnou protiváhu dolaru a pokud by se mezinárodní obchod v rostoucí míře vypořádával v bitcoinu, značí to soumrak dolaru a třeba také citelný nárůst nákladnosti obsluhy amerického dluhu. Raní investoři do bitcoinu, oni „geekové“, by se v takovém případě proměnili v globální velmože nové éry finančnictví. Bitcoin tedy svůj potenciál vskutku má.

Vyšlo v Lidových novinách

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK