Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Německo jako vzor? Jenže pro koho?

| 11. 11. 2013

Pozornost ekonomů upoutala nedávná kritika Spojených států na adresu Německa a jeho hospodářské politiky. Ta je prý zaměřena příliš úzce a merkantilisticky na podporu německého exportního průmyslu, bez ohledu na potřeby zbytku eurozóny a zbytku světa. Němci reagovali předvídatelně: Američané nám závidí, také by chtěli tak silný exportní průmysl jako my, ale nemají na to. A navíc mají dluh přes sto procent HDP, kiš, kiš.

Německo jako vzor? Jenže pro koho?

Kde je pravda?

Citujme amerického ekonoma Paula Krugmana, který je sice výrazný levičák, avšak svoji Nobelovu cenu získal za teorii mezinárodního obchodu. Slovo má Paul Krugman:

V rozpravách o německé pozici ve světovém obchodě existuje tendence předpokládat, že masivní přebytky německého obchodu byly vždy norma – že vysoce kvalitní produkty této země vždy poháněly exportní stroj, a díky tomu Německo nevyhnutelně vyváželo více, než kolik dováželo. Není to ale pravda. Zde je německá bilance běžného účtu od roku 1980:

Zdroj: Tradingeconomics.com/Eurostat

Dřívější přebytky padají na vrub éře amerických deficitů za Ronalda Reagana. Německo ale nemělo přebytek v 90. letech. Velký pohyb přišel se zavedením eura, což odpovídalo velkým pohybům kapitálu do evropských periferií.

Současně s tímto pohybem přišel ostrý pokles relativních německých nákladů na pracovní sílu; zde jsou čísla z OECD:

Zdroj: OECD, Paul Krugman

Pointa je opět v tom, že relativní zlevňování pracovní síly dávalo smysl v době, kdy kapitál tekl ven z Německa. Problém je, že Němci pokračovali v této politice i poté, co bublina splaskla a kapitál se začal vracet do Německa – což v podmínkách ekonomické deprese udělalo z Německa významný zdroj problémů.

Tolik Krugman. Německý recept na úspěch vskutku není univerzálně použitelný. V ostatních ekonomikách eurozóny, které se pokoušely napodobit německý recept, šetření vedlo k nastartování sestupné spirály. Šetření vedlo k poklesu domácí poptávky, ta vedla k poklesu HDP a k nárůstu nezaměstnanosti atd. Zlepšit výkonnost pomocí zvýšení zahraniční poptávky nelze, neboť země eurozóny nemohou devalvovat.

Nezaměstnanost (modrá plná: eurozóna, červená tečkovaná: USA)

Zdroj: Eurostat a US Bureau of Labor Statistics

Euro v cestě

Doporučovat zvýšení kvality a technické úrovně výroby je pak hraběcí rada: veškeré úsilí v tomto směru přinese ovoce nejdřív za deset let. Kromě toho, ne každá země může vyrábět především náročné strojírenské a elektrotechnické výrobky jako Německo. Zkuste to vysvětlovat Portugalcům nebo Řekům, jejichž vývoz tvoří převážně suroviny, zemědělské výrobky nebo produkce tzv. low-tech odvětví: boty, textil, papír atd.

Německou hospodářskou politiku sice nelze snadno napodobit, ale německý úspěch přinejmenším dává dobrý tip: s investováním do německých akcií asi neuděláte chybu. Nebo alespoň ne podstatnou chybu.

Problém eurozóny je, že bez oslabení měny nelze dosáhnout lepší konkurenceschopnosti. Graf průmyslové produkce ukazuje, jak se zavedení eura promítlo na průmyslové produkci Itálie: ochromilo ji. A když přišla krize, euro zabránilo italské ekonomice vzpamatovat se.

Celková průmyslová produkce v Německu (modrá), Itálii (červená) a v Česku (zelená)

Zdroj: research.stlouisfed.org

Vinou eura je italská průmyslová produkce na úrovni roku 1987. Rozdíl je, že v roce 1987 italská míra nezaměstnanosti činila 10,2 procent, zatímco nyní je na úrovni 12,5 procenta. Státní dluh v roce 1987 činil 91,3 procenta HDP, nyní už zřejmě přesahuje 130 procent HDP.

Eurooptimisté mohou vynalézat různé výmluvy, ale fakta jsou fakta. A jejich řeč není vůči euru lichotivá.

Anketa

Chcete euro pro Česko?

České není české

Můžeme si rovněž všimnout pozoruhodného vývoje českého průmyslu. Od roku 1990 zažil různé výkyvy: transformační propad, poté mírné oživení (1994–1997), recesi, a dále dlouhé oživení od roku 1999 do roku 2008. Tato éra je zároveň spjata s výrazným posilováním české koruny: je zřejmé, že tehdejší posilování koruny bylo způsobeno fundamentálními faktory, nikoli hrátkami spekulantů.

Od roku 2008 už průmysl strmě neroste a koruna přestala posilovat. Ukázka, jak je dobré mít volně plovoucí měnu, která reaguje na skutečnou výkonnost hospodářství. (Co by se stalo, kdybychom hypoteticky měli euro třeba od roku 2003? Vysoká inflace by způsobila značné problémy a možná i bankovní krizi. Podívejme se na slovinský odstrašující příklad.)

Je pozoruhodné, jak velmi silně je český průmysl korelovaný s německým průmyslem, a to zejména od doby českého vstupu do Evropské unie. Anebo to možná není tak pozoruhodné: domácí kapitál je chronicky oslaben do té míry, že Česko je z větší části jen německou montovnou. Český průmysl není ve skutečnosti český. To se samozřejmě nepromítne do hrubého domácího produktu. Dividendy, které se inkasují v Německu, se však promítnou do hrubého národního produktu. Hrubý národní produkt české ekonomiky je proto asi o 15 procent nižší než hrubý domácí produkt.

Co dál s českou ekonomikou? Zázraky se nedějí, ale zlepšení podmínek pro domácí podnikatele by pomohlo. Časem by možná vznikl i nějaký nový domácí kapitál, který stojí za zmínku.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Dan Balogh | 11. 11. 2013 09:55

Posledních 10 let mám stále neodbytnější pocit, že eurozóna i EU fungují především jako nástroj pro zajištění německé dominance v Evropě. Uvedu jen několik z mnoha příkladů:

1) Euro - je to měna, která je příliš tvrdá pro všechny kromě Rakouska, Finska a Holandska, ale je příliš měkká pro Německo. Výsledkem je dlouhodobé zvýhodnění německého exportu na úkor ostatních členů eurozóny. Podobné je to i z úrokovými sazbami, o tom už se tady psalo hodně.

2) Normy, předpisy. Německo dlouhodobě provádí prostřednictvím bruselské administrativy export svých norem, zejména z oblastí bezpečnosti práce, hygieny, úspory energií, nakládání s odpady, ale i pracovního práva atd. To má dva veskrze pozitivní dopady na německou ekonomiku a zhoubné pro ostatní. Za prvé to nutí ostatní evropské výrobce nakupovat zbytečně drahé a sofistikované nástroje a technologie - z Německa a současně to snižuje konkurenceschopnost takto "postižených" evropských výrobců ve prospěch Německa. Např. je pěkné vyrábět Fiat stejně precizně jako BMW, ale kdo to u Fiatu zaplatí, když bude stát stejně jako BMW? Další otázkou je zda potřebujeme mít na trhu jen vozy kvality a ceny BMW...

3) Dotace - přepokládám, že čtenáři Finmagu už ví, že dotace si z rozhodující části platíme sami a že to nejsou darované peníze od hodného strýčka, ale naše vlastní peníze, které se nám oklikou přes Brusel vrací. A tak se zaměřím na to co za ně pořizujeme. Z velmi významné části jsou to technologie a ty světe div se, nakupujeme hlavně z Německa. Pokud se náhodou objeví k nim levnější alternativa z Číny, tak evropská komise nelení a zatíží ji clem. Nejhorší je na tom, že se mnohokrát jedná o zařízení a technologie, zcela zbytečné pro příjemce dotací a jde jen o bohapusté utrácení, kterého by se příčetný ekonomický subjekt za vlastní peníze nikdy nedopustil. Ten kdo na tom profituje (když pominu korupčníky a zprostředkovatele) jsou němečtí výrobci, kteří realizují mnohonásobně vyšší tržby než by měli bez dotací do sousedních zemí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 11. 11. 2013 08:35

Nečti Krugmana, nečti Krugmana, nebo se z toho zblazníš... "Dřívější přebytky padají na vrub éře amerických deficitů za Ronalda Reagana." To jim Němci vyváželi špionážní družice a dálnice? Společný graf pro NSR a SRN s "odborně" komentovaným schodem v době sjednocení? A jak se dělá v průmyslu "politika relativního zlevňování pracovní síly"? Znamená to nevyplácet nočnímu hlídači ve státním molochu 4000 euro jako v Řecku? A za to je Německo kritizováno?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 11. 11. 2013 10:08
reakce na Jan Krejčí | 11. 11. 2013 08:35

Přesně tak, jestli pod pojmem "politika zlevňování pracovní síly" má pan Krugman na mysli "nebráníme pracovnímu trhu přizpůsobovat se i směrem dolů", pak mě překvapuje, co je na tom špatného. Politiku zlevňování pracovní síly praktikovalo Německo ve 30. letech, kdy například zakazovalo přetahovat firmám zaměstnance nabídkami vyššího platu. Ale to se dnes, pokud vím, neděje...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 11. 11. 2013 08:30

A není to spíše problém hospodářské politiky jednotlivých zemí? Euro se chová jako zeď, kterou nelze zbourat, obejít, přelézt. A najednou se zjišťuje, že polovina Evropy má bordel v legislativě, v pracovních zákonech, balvan v podobě hloupých regulací. A že lidem se nechce pracovat, ale rádi by inkasovali dávky, podpory, dotace, atd.
Blahobyt neroste od devalvací, ale od práce.
A jsou země, kde se dostali tak daleko, že jim zákony v práci vlastně brání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!