Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Budoucnost Evropy závisí na Španělsku (II): Náhlá smrt!

Na jaře se v krizi ocitlo Řecko, minulý týden Irsko a další na řadě bude Portugalsko. Všechno ale závisí na Španělsku, kterému tihle bankrotáři nesahají po kotníky. Jen pro srovnání: podle statistiky MMF z roku 2009 činí hrubý domácí produkt Řecka 331 miliard dolarů, Irska 221 miliard a Portugalska 233 miliard. HDP Španělska však v roce 2009 "vyprodukovalo" 1,468 bilionu dolarů. Zhruba dvakrát tolik, co Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady a téměř polovinu hrubého domácího produktu Německa. Více v závěrečném dílu seriálu.

Víte, kolik činí španělský deficit? Loni to bylo oficiálně 7,9 % HDP, tedy dvojnásobek evropského limitu. Ne tolik, co měli Irové, jimž jsem se věnoval včera, nebo Portugalci a ani zdaleka ne tolik co Řekové, ale pořád jde o hodně vysoké číslo – oficiálně.

Proč píšu oficiálně? A ještě navíc kurzívou? Protože 30. září se na internetu objevila tato velmi znepokojivá anonymní analýza. Nejmenovaný španělský ekonom v ní v podstatě uvedl, že údaje španělského HDP pro rok 2009 jsou zfalšované. Vše doložil podrobnými grafy a tabulkami. Analýzu uveřejnil finanční webový servis Financial Times FT Alpahville. Od něj ji v zápětí převzali úplně všichni. Nastal poprask! Pak ale FT Alphaville zprávu na politický nátlak stáhlaa svou zbabělost omluvila ve stylu „sorry, ale život je krátký“.

Anonymní španělská analýza přitom vypadá zcela věrohodně a já osobně jí věřím. Vzhledem k tomu, jaký bordel mají ve svých statistikách Řekové – a protože znám Španěly – nepřekvapilo by mě ani v nejmenším, kdyby Madrid statistiky falšoval také. Ale i kdyby je nefalšoval, ani oficiální čísla nejsou zrovna růžová. Španělsko má téměř dvacetiprocentní nezaměstnanost, téměř desetiprocentní fiskální deficit vůči HDP a žádný jasný plán, jak se z té bryndy dostat. Španělský růst v uplynulé dekádě byl natolik závislý na hypoteční bublině a přepákovaném finančním sektoru, že Španělé světlo na konci tunelu hned tak neuvidí.

Plaťte a plačte

Zcela klíčová je přitom otázka, co by se stalo, kdyby došlo ve Španělsku ke krizi řecko-irského typu! Jinými slovy, kdyby nastal run na španělský dluh. Kolik by muselo trio EU/ECB/MMF na jeho záchranu vypláznout? Podívejme se podrobněji na Řecko a Irsko:

Původně se myslelo, že 45 miliard eur bude na záchranu Řecka stačit, ovšem konečný účet se zřejmě vyšplhá na nějakých 90 miliard eur (zhruba 122 miliard dolarů). Na záchranu Irska bude během následujících tří let potřeba přibližně stejná suma, ovšem pouze za předpokladu, že irský bankovní sektor – hlavní důvod toho, proč jde Irsko ke dnu – nemá ve svých trezorech nějaké hrůzostrašné kostlivce. Tak či onak šlo v případě obou zemí o částku o přibližné výši trojnásobku jejich ročního deficitu.

Na zalepení španělské fiskální díry by tedy bylo v následujících třech letech potřeba 450 miliard eur – minimálně. Tedy zhruba 600 miliard dolarů. Podívejte se na to číslo znovu – zblízka a dejte si načas. 450 miliard eur. To je dvojnásobek celého irského HDP za rok 2009.

Ani Kalifornii, ani Španělsku

Z mé e-mailové korespondence s ekonomem Brucem Krastingem vyplynulo, že základem pro určení toho, jakým procentem by se na této částce podílely EU, ECB a MMF, by mohlo být rozvržení podílů na záchraně Řecka a Irska.

Vyjdeme-li z řeckých a irských procent, pak by měl zhruba třetinu oněch 450 miliard zatáhnout MMF. A jak každý ví, rozpočet MMF je z 20 % americký. Takže USA by měly dát na záchranu Španělska 30 miliard eur, tedy 40 miliard dolarů. Bruceův verdikt byl logický a nemilosrdný: „Opravdu si myslíš, že by Američané řekli ano Španělsku a ne Kalifornii? Ani náhodou. To se s novým Kongresem prostě nestane.“ Souhlasím na sto procent. Čtyřicet miliard dolarů Amerika Španělsku v žádném případě nedá. Podíl MMF na záchraně Španělska bude tudíž velmi omezený, ne-li zcela marginální, a tak budou muset prakticky celý účet zatáhnout Evropané.

Má ale Evropa 450 miliard eur na záchranu Španělska? Přesněji řečeno, má Německo 450 miliard eur na záchranu Španělska? Nemá. Takovou sumou Německo nedisponuje, a i kdyby disponovalo, nemá sebemenší politickou vůli nasypat ji zrovna do Španělska. Tečka. Ale co když – nějakým monumentálním finančním zázrakem spojeným s monumentálním politickým zázrakem – Evropa peníze na záchranu Španělska najde, aniž by přitom musela znehodnotit euro?

Co pak?

Prakticky nic… Španělská ekonomika se totiž hned tak nevzpamatuje stejně jako ekonomiky menších zemí – Řecka, Irska, Portugalska či Belgie. Nevzpamatují se, dokud budou trčet v eurozóně a nebudou se moci uchýlit ke znehodnocení vlastní měny coby prostředku nastartování růstu a investic.

I kdyby Evropa měla peníze a politickou vůli na záchranu Španělska, čemuž nevěřím, existuje jen jediný způsob, jak zachránit nejen Španělsko, ale i jeho ekonomickou budoucnost – odstřižení od eura. Dokud bude Španělsko vězet v eurozóně, bude pro něj euro jako mlýnský kámen uvázaný na krku, který jej bude táhnout ke dnu dál a dál, až jej za pár let bude muset Evropa zachraňovat znovu. A platí to i pro menší země jako Řecko, Irsko, Portugalsko a Belgii.

Proto se domnívám, že pokud nastane run na španělský dluh a Španělsko se dostane do situace, kdy jej bude muset Evropa zachránit stejně jako Řecko a Irsko, bude to znamenat konec Evropy, jak ji známe dnes. Evropa bude muset chtě nechtě přikročit k přeskupení svého hospodářského prostoru a k novému geopolitickému uspořádání celého kontinentu.

Nejoptimističtější scénář?

Slabší ekonomiky zůstanou členy Evropské unie, ale vystoupí z eurozóny a vrátí se k vlastním národním měnám, které začnou kvapně znehodnocovat. Jejich suverénní dluh držený většinou v eurech bude restrukturalizován a časem umořen. Eurem se bude platit ve Francii, Německu, Holandsku, Finsku a Rakousku.

Nejčernější scénář?

Dovedu si představit hned několik takových. Všechny se liší, jedno však mají společné – všechny budou hodně špatné.

Pro Finmag přeložil Aleš Drobek.

Anglický origiál byl publikován na blogu http://gonzalo­lira.blogspot­.com/.

Foto: profimedia.cz

Komentáře

Celkem 50 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK