Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Maďarsko: Ze střední Evropy na Balkán

Maďarsko bývalo zemí, kam se před rokem osmdesát devět jezdilo „na poloviční Západ“: Budapešť byla něco, jako poloviční Vídeň nebo tříčtvrtinová Jugoslávie, s tím rozdílem, že sem občan Československé socialistické republiky nepotřeboval výjezdní doložku, ale jen obyčejný cestovní pas.

„Gulášový socialismus“ s obchody plnými západního zboží, uheráky, čabajkou, dobrým vínem, se skvělými nestátními restauracemi a malými soukromými podniky byl z pohledu tehdejšího normalizačního Československa tou nejpříjemnější formou totality.

Polsko bylo na první pohled pravým opakem: prázdné obchody, fronty na chleba, mléko, máslo, maso na lístky a ani na ty často ne. Zatímco Maďarsko bylo výkladní skříní „přijatelného komunismu“, Polsko bylo, zvláště to po výjimečném stavu z roku 1981, ukázkou zbankrotovaného komunistického systému. Obě země měly sice velice vysoké zadlužení – v desítkách miliard dolarů, ale zatímco maďarský systém se dařilo držet v chodu až do pádu komunistického režimu, v Polsku přestal fungovat už před rokem 1980 a až do roku 1989 se nepodařilo nastolit normální ekonomické poměry.

Poláci začali z nuly

Polsko postavila na nohy až velice drsná Balcerowiczova reforma roku 1990, která neúprosně nastolila tržní ceny. Výsledkem byly sice po deseti letech opět plné obchody, ale také odhalení, že Polsko je chudou zemí, jedním z nejchudších států v celé Evropě. V Maďarsku mezitím zvesela bujel „gulášový socialismus“ i na počátku kapitalismu a ministr financí Lajos Bokros, který na konci vlády socialistů v letech 1995–1996 Maďarům poprvé utáhl opasky, je ve skutečnosti utáhl jen o jednu dírku. Na rozměry, o nichž se Polákům mohlo jen snít. Přesto se ještě před deseti lety jezdilo do Maďarska na studijní cesty a lidé se ptali, jak to ti Maďaři dělají, že v Budapešti sídlí tolik poboček světových koncernů, a jak se jim daří přitáhnout tolik zahraničního kapitálu.

Polsko mezitím šlo svojí pomalou cestou růstu založeného na malých podnicích, růstu vzdělanosti, pozvolné privatizaci a stabilním, nikoli však překotném růstu zahraničních investic. Zatímco Poláci v roce 2005 zcela vyměnili svoji zkorumpovanou postkomunistickou elitu, v Maďarsku dál bojovali o moc socialisté a pravicový Fidesz a každé další volby znamenaly zvětšení míry populistických slibů voličů – od obou hlavních soupeřících stran.

Krize? Neznáme!

Výsledek všichni známe – Polsko jako jediná země v Evropské unii nezažilo v minulých letech ekonomickou krizi, Maďarsko pokračující v „guláškapitalismu“ se na konci roku 2009 ocitlo na pokraji státního bankrotu.

Zatímco v Polsku se dostala v roce 2007 k moci středová liberální vláda, kontrolovaná silnou opozicí, v Maďarsku zvítězil na jaře tohoto roku spíše populistický než pravicový Fidesz, který se ziskem ústavní většiny vymazal jakoukoli opozici.

Když byl v minulých dnech maďarský premiér Viktor Orbán na návštěvě Varšavy, prohlásil: „Maďarsko chce ukončit období krize avydat se polskou cestou.“ A dodal: „Polsko je zemí úspěchu, zemí s velkou energií. My jsme byli zemí krize. Teď to chceme skončit. Chceme mít takové hospodářské úspěchy jako Polsko,“ proklamoval Orbán.

V tom, že Polsko je zemí úspěchu nelhal. Nejen že Varšava nepoznala minulý rok ekonomický pokles, i letos patří mezi tři nejrychleji se rozvíjející ekonomiky Evropy. Letos tak v HDP na hlavu poprvé v historii předežene Maďarsko a definitivně tak přestane být „chudou evropskou zemí“.

Cesta na Balkán

Problém Maďarska je, že volí opačnou cestu, než kterou se vydalo Polsko. Zatímco Polsko svoji relativně uzavřenou ekonomiku otevírá, stabilizuje rozpočet, prodává stále rozsáhlý státní majetek, láká investory a zlepšuje podmínky pro zahraniční kapitál, Maďarsko jde cestou zcela opačnou.

Orbánova vláda zavedla zvláštní daně, které postihly největší zahraniční investory (banky, telekomunikace, obchodní řetězce). Znárodněním soukromých penzijních fondů pak maďarská vláda fatálně poškodila investiční důvěru. Jen včera zemi ratingová agentura Moody's snížila hodnocení o dva stupně na Baa3. Země se tak ocitla jen těsně nad hranicí "prašivých" (junk) dluhopisů.

Prostě a jasně. Maďarsko jde zcela opačně, než kam směřuje polská vláda Donalda Tuska. Země tak míří k pozici trvale nejchudší země střední Evropy. Směrem ke svým balkánským sousedům Rumunsku a Srbsku. Se všemi důsledky, které to bude obnášet. Stále autoritativnějším politickým systémem počínaje a uzavřenou, xenofobní a nevýkonnou ekonomikou nekonče.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK