Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Volební speciál: Vaše peníze. Jak s nimi chtějí hospodařit Martin Kuba a ODS

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
14. 10. 2013

Předvolební průzkumy nevěstí druhdy nejsilnější politické straně hlásící se v Česku k pravici nic moc dobrého. Jaké je ekonomické smýšlení ODS model 2013? Pokračujeme v naší sérii předvolebních dotazníků a za ODS odpovídá úřadující předseda Martin Kuba.

Volební speciál: Vaše peníze. Jak s nimi chtějí hospodařit Martin Kuba a ODS

Volební výsledky za pár neděl můžou být všelijaké. Pokud jde o Občanskou demokratickou stranu, je však vysoce pravděpodobné, že nedosáhne ani na svůj nijak oslnivý výsledek – 20 procent – z voleb minulých, natož rekord z roku 2006. Tehdy dostala ODS přes 35 procent platných hlasů. To dnes věru zní jak příběh z dávných bohatýrských dob. 

Je samozřejmě možné, že právě teď prochází ódéeska očistnou krizí a že se odrazí ode dna. A je samozřejmě možné, že už se jí to nikdy nepodaří. To nám nijak nepřísluší odhadovat, jiní a jinde to dělají jistě zasvěceněji a lépe. My jen zjišťujeme, jak se v těch nejzákladnějších rysech dívají na ekonomiku, daně, rozpočet zástupci těch partají, které mají reálnou šanci dostat se do Sněmovny. (Nebo aspoň získat pěkné příspěvky za volby a zvýšit tak své šance na úspěch ve volbách příštích.) Zkrátka nás zajímá, kdo bude rozhodovat o našich společných penězích, případně jak nám bude chtít sáhnout na peníze vlastní. Dotazy z oblasti ekonomie a financí jsme kladli tak, aby na ně šlo odpovědět prostým ano nebo ne, ale samozřejmě jsme po respondentech také chtěli, aby své stanovisko v pár větách vysvětlili.

Názory vůdčích představitelů vybraných politických stran vám budeme představovat podle čísel, která jim byla pro tyto volby vylosována. Dnes odpovídá

Martin Kuba, úřadující předseda a jihočeský volební lídr ODS

1. Věříte, že státní pobídky můžou být motorem ekonomického růstu?

NE. Ekonomický růst v prvé řadě zajišťují zdravé veřejné finance státu, flexibilní pracovní trh či dobře nastavená exportní politika. Stát by měl rozumně investovat, státní pobídky ovšem nepovažujeme za hlavní motor ekonomického růstu.

2. Věříte v pozitivní dopady pozitivní diskriminace?

NE.

3. Měl by být zaveden zákon o vyrovnaném státním rozpočtu?

ANO. Již v minulém volebním období jsme ve vládě prosadili a do Sněmovny podali návrh finanční ústavy, jejímž cílem je vytvořit závazná pravidla pro politickou reprezentaci, která zabrání nadměrnému zadlužování České republiky. O její prosazení budeme usilovat i nadále.

4. Mělo by Česko v dohledné době přijmout euro?

NE. Nedomníváme se, že by bylo přijetí eura v tuto chvíli pro Českou republiku přínosem, věříme v silnou českou korunu. O případném přijetí eura v budoucnu musí rozhodnout občané v referendu.

5. Jste pro progresivní zdanění příjmů?

NE. Trváme na zachování rovné daně. Progresivní zdanění nepovažujeme za spravedlivé, neboť trestá lidi za úspěch, snahu a úsilí o vyšší kvalifikaci.

6. Souhlasíte se speciální daní pro určitá odvětví, například banky, pojišťovny nebo telefonní operátory?

NE. Nápady na zavádění dalšího daňového pásma 30 procent pro firmy v různých sektorech, jako je energetika či telekomunikační služby, považujeme za nesmysl. Firmy přenesou zátěž na zákazníka, omezí své investiční aktivity a budou buď přesouvat své podnikání mimo Českou republiku, nebo daňově optimalizovat.

7. Jste pro jednotnou sazbu DPH? Jaká by byla ideální sazba (ideální sazby) podle vás?

NE. V tuto chvíli v daňové oblasti upřednostňujeme především stabilitu. Chceme tedy zachovat současné daňové sazby DPH, tedy 15 a 21 procent.

8. Jste pro společné zdanění manželů?

NE. Neuvažujeme o společném zdanění manželů.

9. Souhlasil byste s legalizací švarcsystému?

NE. Naprostou legalizaci nikoliv, chceme ale velmi významně zmírnit pohled na švarcsystém a odstranit nejnižší úroveň pokuty, která je dnes u švarcsystému nastavena – je to 250 tisíc Kč – a která byla dána na návrh pana ministra Drábka. Nulová spodní hranice umožní kontrolnímu orgánu, aby on rozhodl o výši pokuty a nemusel se řídit takto striktně nastavenou hranicí.

10. Zvýšil byste živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění? Pokud ano, tak o kolik?

NE. Trváme na zachování výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění, tak jak jsou dnes pro živnostníky nastaveny. Nebudeme podporovat jakoukoliv změnu.

11. Jste pro další privatizaci státních podniků, například pošty, drah, lesů?

ANO. V případě vybraných státních podniků podporujeme jejich další privatizaci. Domníváme se, že stát má spravovat jen ty agendy a být účasten jen těch vztahů, které jsou pro něj strategicky dlouhodobě prospěšné.

12. Jste pro povinnost vstoupit do druhého pilíře důchodového systému?

NE. Povinný vstup nepodporujeme. Spíše chceme více zatraktivnit druhý pilíř, například jeho otevřením, a nalákat tak občany k dobrovolnému zapojení.

13. Měla by být zavedena absolutní hranice pro vstup do důchodu? Kolik let by měla být hranice, nad kterou už by důchodový věk neměl růst?

NE. Současný systém k určení věku nástupu do důchodu považujeme za správný.

14. Jste pro zavedení zvýhodněných či bezúročných půjček pro rodiny s dětmi?

NE. Chceme ovšem pomoci mladým párům v jejich životních začátcích, například u mladých lidí do 30 let, kteří si pořizují první nemovitost k trvalému bydlení do osobního vlastnictví v hodnotě do tří milionů Kč, navrhneme osvobození od daně z převodu nemovitosti.

15. Jste pro zákonné omezení horní hranice RPSN u půjček? Pokud ano, v jaké výši?

NE. Byl by to nepřístojný zásah státu do svobody podnikání a bankovního systému.

16. Souhlasíte regulačními poplatky u lékaře, na pohotovosti a za pobyt v nemocnici?

ANO, souhlasíme. Poplatky podle našeho názoru splnily svůj účel.

17. Souhlasíte se zavedením placených nadstandardů ve zdravotnictví?

ANO. Považujeme to za důležitou součást možnosti pacienta rozhodnout o svém zdraví.

18. Měl by stát absolventům škol automaticky zajišťovat pracovní místo nebo další vzdělávací a rekvalifikační kurzy?

NE. Stát tuto roli plnit zcela jistě nemá. Navrhujeme pro lepší uplatnění mladých lidí na trhu práce, například prosazení odvodového zvýhodnění pro firmy ve výši 80 procent platby sociálního pojištění, pokud zaměstnají absolventa, který je registrován šest a více měsíců na pracovním úřadě.

19. Měly by být vklady v bankách, kampeličkách a stavebních spořitelnách nadále stoprocentně jištěné Fondem pojištění vkladů? (Alternativou je zavedení spoluúčasti klienta.)

ANO. Současný stav je vyhovující.

20. Měla by být minimální mzda aspoň deset tisíc korun, případně víc?

NE. Další zvyšování minimální mzdy by bylo ve svém důsledku asociální. Zvýšila by neúměrně náklady firem, a tím i cenu práce u nejvíce ohrožených skupin, kterým má údajně pomáhat: u mladých lidí, lidí s nižším vzděláním nebo pracujících na částečné úvazky.

Dosud odpovídali:

Zítra Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

daň z příjmůdanědphekonomikamartin kubaodsstátní rozpočetvolbyvolební dotazník 2013
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo