Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč nepodnikat

| 4. 2. 2013

Jsem si vědom, že drobné a střední podnikání je základ státu, respektive jeho hospodářství, a že rozvoj podnikání je hybnou silou ekonomiky. Jenže v Česku je až příliš mnoho důvodů, proč se do budování podniku nepouštět. Pokud má ještě někdo sílu, vůli případně moc s tím něco dělat, zde ony důvody jsou. Přehledně, na jednom místě. Pokud se při čtení tohoto seznamu obtíží, se kterými se začínající podnikatelé v České republice potýkají, chytí nějaká odpovědná osoba za nos, budu jen rád.

Proč nepodnikat

V očích mnoha lidí je podnikatel synonymem pro lumpa. Začínat s takovou nálepkou se kdekomu nechce, nehledě na to, že během své podnikatelské dráhy budou muset mnozí z nich překonat četná úskalí: místo vržení se do víru radovánek obětují podnikání svůj volný čas, peníze určené na dětský pokoj věnují na počinek do firmy, vztah s partnerkou či manželkou (partnerem či manželem) odstaví na vedlejší kolej. Během dalších let si s největší pravděpodobností vypěstují některou z civilizačních nemocí a kardiovaskulární potíže, deprese nebo alkoholismus. Ale osobní problémy nechme stranou, osobní život přece podnikatelé nemají… To podstatné, s čím se budou muset potýkat, jsou tzv. vnější vlivy.

Byrokracie

Tématem číslo jedna v České republice je byrokracie, přebujelost aparátu, který se živí papíry. Ten často vyžaduje další a další dokumenty jenom proto, aby obhájil své právo na existenci. Přestože se státní úředníci zaklínají už několik let formulkou eGovernment, a měli by tedy mít přístup k podstatné většině databází, od začátku až do konce od vás budou chtít vystavování nových a nových výpisů.

Příklad z praxe (jeden z mnoha): Přestože jsou katastr nemovitostí, rejstřík trestů i živnostenský rejstřík přístupné elektronicky, rejstříkový soud po vás při zápisu obchodní společnosti bude chtít jak doložení vlastnictví nemovitosti, ve které bude mít firma sídlo, tak výpis z rejstříku trestů jednatelů a výpis z obchodního rejstříku. A co na tom, že výpis z posledně jmenovaného seznamu bude v okamžiku podání návrhu na zápis společnosti neúplný, protože IČO, které jednoznačně identifikuje firmu, přidělí při zápisu právě až soud.

Nepřehlednost

Rovněž chaotičnost a nejasnost právního prostředí České republiky budiž zapsána do análů zlatým písmem! Ostatně ti moudří, movitější nebo jazykově vybavení nezakládají firmy v Česku, ale v zahraničí. A není to jenom kvůli výši daní – právní kultura, transparentnost a vymahatelnost práva, na kterou má chaos v zákonech obrovský vliv, je příčinou toho, že mnohé firmy operující na tuzemském trhu mají například nizozemské vlastníky. Domoci se ochrany svých investic, jimiž každá firma koneckonců je, v České republice je úkol nesnadný, ba často dokonce nemožný.

Čeští poslanci mají už dlouhá léta jeden oblíbený koníček: nejenže neumějí právní normy přijímat tak, aby byly srozumitelné, jedna nepopírala druhou a byly dotažené do podrobností, ale kromě toho je často novelizují formou přílepků, takže nějaký důležitý paragraf týkající se podnikatelských povinností zakomponují do zákona, jehož obsah jinak s podnikáním nesouvisí. Vyznat se v takovém labyrintu právních formulací nelze.

Příklad z nedávné praxe: Ministerstvo práce a sociálních věcí propašovalo povinnou výplatu podpory v nezaměstnanosti prostřednictvím sKarty do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Takový je princip přijímání zákonů v podání českých poslanců.

Zbytečnosti

Je nasnadě, že v takové džungli se v zemi, kde karabáč byrokrata často hraje větší roli než selský rozum, najde celá řada nařízení, příkazů a ustanovení povinujících nebohé podnikatele nesmyslnými úkoly (kterých je celkem přes dva tisíce). Tu je třeba odevzdat formulář statistikům, jindy zase evidovat docházku, i kdybyste byli trojjedinými majiteli, jednateli i zaměstnanci. Jako takoví máte ze zákona povinnost vyhlašovat si dovolenou, i když není nikdo, kdo by se po tu dobu zhostil všeho, co je potřeba udělat. Jak by asi úředníci zareagovali na zdůvodnění, že jste nemohli vyžadované lejstro poslat včas, protože jste v době odevzdání daňového přiznání čerpali zákonem stanovenou dovolenou? My to nevíme…

Nad některými úkony, které vás při cestě za podnikáním čekají, vám zkrátka doslova zůstane rozum stát. Ale nejen nad úkony, aspiranty na zrušení bychom mohli najít i mezi mnoha úřady.

Příklad z praxe: Šedesát procent všech živnostenských oprávnění bylo vydáno na živnosti volné, u kterých stačí živnostenskému úřadu ohlásit, že hodláte podnikat. Úřad nijak nezkoumá vaši odbornost a nabízí na výběr z osmdesáti oborů podnikání, pod které se vejde vše. Zvolit můžete všechny, ale také třeba jen jeden. Nevidíme valného smyslu, proč ohlášení komplikovat dvoustránkovým formulářem. A otazník visí i nad odůvodněním úředníků, kteří takové ohlášení přijímají, zvlášť když si ponechali výhodu v podobě úředních dní pondělí a středa.

Úplatky

Patříte mezi lidi, kteří v životě nedostali úplatek? Nezbývá než vás politovat, protože začínáte být vůči těm, kteří nějaké všimné přijali, v menšině. Korupce, byť v relativně malé míře, bují i v běžné podnikatelské agendě. Jak právníci věnující se zakládání firem, tak notáři jsou schopni otevřeně přiznat, že v začátcích podnikání stačí vědět, na koho se obrátit a jakým způsobem urychlit zápis společnosti do obchodního rejstříku. Podobné nešvary vás budou provázet i dál a není důvod si myslet, že tomu bude jinak. I tady je na vině stát, který občanům káže vodu a sám plnými doušky chlemtá víno s tvrdým. Nutnost obracet se na ty, kdo jsou ochotni vyjít vstříc, vychází z toho, že soudy sice mají na zápis pět dnů, ale ve skutečnosti jim tak jednoduchý krok trvá několik týdnů.

Příklad z praxe: Na českobudějovickém soudu prý je jedna osoba (snad jediná, ale existuje), která je ochotna zapsat eseróčko, aniž by bylo třeba s návrhem na zápis doručit i potvrzení banky o složení základního vkladu. Nemyslete si prosím, že to ten člověk dělá jen pro krásné modré oči navrhovatelů!

Konkurenceschopnost

Jste-li čestný člověk, také vás musíme politovat. Jako člověk, který má hranice a morální zábrany, se budete muset vyrovnávat s konkurencí, která má mnohem ostřejší lokty než vy. Nebrání se třeba tomu, nabídnout nějakou odměnu zástupci státu v instituci nebo podniku, který se právě rozhodl vypsat veřejnou zakázku, nebo umí náramně bavit společnost na pracovních obědech s klienty, kteří rozhodují o zadávání výběrových řízení. Třeba se ale časem otrkáte, protože jak známo, člověka formuje i prostředí a lidí, kteří považují čest za svou důležitou vlastnost, je stále méně.

Buzerace

Když se z těch všech zbytečností oklepete a na chvíli v domnění, že máte své povinnosti v malíku, usnete na vavřínech, přijde vám od některého z desítek úřadů, jež bdí nad správností vašeho počínání, výhrůžka, že byrokrat je lačný vašich informací, nevybíravý dopis, pozvánka na kontrolu, nebo dokonce přímo pokuta a penále. V takových věcech jsou mistři nad mistry finanční úřady, které neváhají pokutovat podnikatele za neodeslané daňové přiznání za daňovou povinnost ve výši osmi korun (kterážto není povinností, jelikož se daň platí až od stokoruny). Pozdrav z berňáku vás v takovém případě vyjde na „pouhou“ pětistovku.

Příklad z praxe: Podnikatel Pavel Kořán dostal loni v březnu pokutu za „opožděné tvrzení daně“, protože o šest dní později poslal finančnímu úřadu daňové přiznání s nulovou daňovou povinností.

Cena práce

Ač se to zdá neuvěřitelné, hodnoty (tedy i hrubý domácí produkt) nevytvářejí úředníci, ale podnikatelé, zejména ti malí a střední. A nejen to. Také ti mají významný vliv na zaměstnanost. Ačkoli mezi jejich úspěchy a zaměstnaností úředníků není přímá úměra, většinu pracovních míst vytvářejí lidé podnikaví a schopní nést riziko. Riziko se zvyšuje tím víc, čím víc zaměstnanců jako podnikatelé přijmete – zaměstnávat armádu lidí, kteří mají rozdílné zájmy a zcela jinou představu o firmě, odlišné ambice a úplně jinou motivaci, je závazek, který na svých bedrech pocítíte. A své si nežádají jen zaměstnanci, kterým budete muset platit nejen dovolenou a rozličné benefity, ale také první tři týdny nemocenské. O svůj podíl se hlásí i státní pokladna, kam bude směřovat téměř polovina hrubé mzdy.

Daně

Stát se popase i na vašem úspěchu. Ačkoli do začátku nevložil žádné prostředky a nijak vás při rozjezdu nepodpořil, z každých vydělaných peněz si vezme tu daň spotřební, jinde daň silniční, daň z přidané hodnoty nebo daň z nemovitosti. A až všechna čísla každoročně sečtete, dá vám krásné privilegium zaplatit mu kus z toho, co vám zbylo. Až pak za jedné z bezesných nocí budete v televizi sledovat parlamentní rozpravy, budete aspoň vědět, komu své peníze posíláte. Pamatujte ale na to, že to nejdražší je to, co nikdy neuvidíte: kilometry nezvlněných dálnic, manželky v rolích asistentek, prebendy pro vyžilé kádry a velkorysé černé díry, do nichž peníze tak rády padají a padají…

Adrenalin

Máte-li stále chuť a možnost podnikat, přejeme v tomto adrenalinem nabitém sportu hodně štěstí, tvrdé lokty a dost odvahy na to, abyste to ustáli.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Ondřej Skoupý | 11. 2. 2013 18:32

"Kdo nechce, hledá důvody. Kdo chce, hledá způsoby." Jan Werich - tento citát si myslím, že hovoří za vše ve vztahu k tomuto článku. Bohužel je tu ještě pořád veliké procento populace, které nechápe kapitalismus, potažmo podnikání. Viz. odstavec "Buzerace" - Pan Kořán zjistil týden před uzávěrkou, že se odevzdává daňové přiznání?:) (určitě to mohlo být zapříčiněno vnějšími vlivy, ale o těch tu zmínka není). Naštěstí mám ve svém okolí mnoho lidí kteří jsou bojovníci a nebojí se vzít VLASTNÍ život do SVÝCH rukou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 14. 2. 2013 10:56
reakce na Ondřej Skoupý | 11. 2. 2013 18:32

Stát a jeho úředníci (s podporou politických partají, především těch levicových) vymýšlí způsoby, jak OSVČ znepříjemnit život, a ne každý je schopen a ochoten tomuto systematickému tlaku odolávat. Za dlouhá léta od roku 1990 už by soupisy neuvěřitelných příběhů vydaly na slušnou knihu. Začalo to už za Klausových vlád, ale nejvíc nesmyslů a vyložených hloupostí (i díky "legislativní smršti" a vstupu do EU) připravily vlády ČSSD. Nejvýnosnější podnikání je s razítky a jejich nutnosti nařízené zákonem... :-/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mikuláš Bendula | 4. 2. 2013 22:07

Prečo podnikať.
Ako živnostník ste si sám sebe pánom. Realizujete svoje sny. Keď som začínal, sníval som o mobile , potom o novom aute, potom o vlastnej kancelarii , potom o vlastnej firme, vlastnom webe. Teraz snívam o biznise s Aziou, Amerikou. Nikto mi nebráni ich napĺňať. To je výhoda , ktorá o svetelne roky prekoná tých pár starostí s úradmi. Byrokracia nezaberie viac času ako stratím svojou ešte stále málo efektívnou prácou. Vždy je čo zlepšiť u seba. Neprehľadnosť zákonov ?Keď je niečo v účtovníctve velmi zložité, tak to radšej vyhodím z evidencie a zdaním. Platiť daň 20-30 % je ešte stále v pohode. Stačí sa pozrieť do Ameriky http://www.podnikanivusa.com/2012/12/16/osobni-dane-v-usa/ . Úplatky ? To kde žijete ? Keď hľadáte zákazníka v štátnych firmách, obecných , euro-dotovaných, tak možno. Ale skúste sa pusti´t do sveta kde zákazníkje konečným konzumentom vašej služby alebo tovaru . Tam nič také neexistuje . Buď svojou prácou slúžite alebo neslúžite. Tam nikto úplatok nechce.
Cena práce, odvody. Zamestnanec môže len štrajkovať. Ja ako živnostník môžem vymysliet novú službu a zarobiť viac. Podnikám 10 rokov. Začiatky boli veľmi ťažké. Ale nikdy ma ani nenapadlo , že by som sa mal opät zamestnať. Podnikať je úplne iný level života.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Navrátil Patrik | 4. 2. 2013 11:24

Proč nepodnikat?
Jako živnostník
-si práci sháním sám
-musím si kupovat vlastní výrobní pomůcky a nářadí
-nemám proplacenou dovolenou (od koho asi, od státu?),
-nemám proplacené státní svátky,
-někteří zaměstanci dostávají stravenky, od koho je dostanu já
-solvinu a pracovní oděv si taky musím kupovat za svoje a nikde to nevyfasuju
-když onemocním tak za mě zakázky nikdo neudělá a zákazníci se obrátí jinam,
-za "zmetky" ručím celým svým majetkem a ne pouze do výše 5-ti či kolika platů jako zaměstnanec
-a pokud si platím nemocenskou tak musím marodit víc jak 3 týdny abych vůbec něco dostal a ne více jak 3 dny jako u zaměstnanců,
-o tom že bych někdy stávkoval si můžu nechat jenom zdát,
-nějaký zákoník práce se na mě taky nevztahuje,
-ručím celým svým majetkem a pokud mě někdo nezaplatí, tak ještě z této částky musím odvézt DPHa další daně, a stát nezajímá, že ty peníze vlastně nemám a pokud se chci s tímto zlodějem o ty peníze soudit tak mi to stát díky naší slavné justici vůbec neulehčí, já kdybych si u toho člověka chtěl vzít materiál zpátky, tak zavolá policii, zažaluje mě a jdu hned sedět. Nikoho nezajímá kde na ty daně mám vzít, to si na ně mám vzít půjčku u lichvářů?
-já ze svých zisků musím odvádět DPH, to zaměstnanec ze svého platu DPH odvádět nemusí, kdyby musel to by odboráři skákali, co?
-pokud chci jít na úřad práce a skončit tak mi odstupné taky nikdo nedá
atd.
Živnostníci jako lidé jsou v tomto státě trestáni za to, ža se rozhodli vzít život do svých rukou.
Většina lidí v tomto státě si jenom stěžuje a vzpomíná na socialismus, je to totiž daleko lehčí než v životě něco pořádného dokázat!!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Dvořák | 6. 2. 2013 15:08
reakce na Navrátil Patrik | 4. 2. 2013 11:24

Jak to myslite s tim, ze "ze svých zisků musíte odvádět DPH"?
A zadna pozitiva nevidite? Proc tedy vlastne podnikate? Muzete se prece nechat zamestnat a mit se jako prase v zite, ne? ;-))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Navrátil Patrik | 7. 2. 2013 18:59
reakce na Karel Dvořák | 6. 2. 2013 15:08

Pozitiva samozřejmě vidím, ale tento článek je spíše o negativech, tak jsem na něj reagoval.
Když si mě kamarádi v hospodě u piva postěžují jak se mají špatně a já jak se musím mít dobře, tak jim řeknu tady tyto věty a máme o téma postaráno.
Mojí reakcí na článek jsem si rozhodně nechtěl stěžovat, snad jste to nebral tak vážně.
Podnikání je především o svobodě, vůli jít za svým cílem a slušně uživit rodinu i když vám stát hází klacky pod nohy. Asi tak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan Frýdek
Publicista

Další články autora

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!