Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Až Čína přestane růst...

| 18. 7. 2013

Různí ekonomové a analytici již řadu let varovali před recesí a bankovní krizí v Číně. Zatím neměli nikdy pravdu, což optimisty svádí k myšlence, že Čína je nezranitelná. Varování před recesí a bankovní krizí v Číně se ale jednoho dne naplní.

Pavel Kohout: Až Čína přestane růst...

Řadu let ekonomové diskutují o čínském hospodářském zázraku a o možnosti krize. Optimisté tvrdí, že Čína má ohromný potenciál a stále roste z relativně nízkého základu. Ohromný prostor pro hospodářský růst převáží všechna úskalí a bude i nadále fungovat jako podpůrný raketový motor. Kromě toho, čínská vláda má značnou míru přímé kontroly nad ekonomikou a může zasahovat v případech, když je třeba stabilizovat ji vhodným státním zásahem.

Poslední bod samozřejmě zdůrazňují spíše levicově orientovaní ekonomové, kteří ve státních zásazích vidí přínos. Liberální ekonomové spíše poukazují na nízké daně a vhodné podmínky pro soukromé podnikání – na určitou obdobu raného kapitalismu 19. století, která vznikla paradoxně v komunisty ovládané Číně.

Největší injekce na světě

Necháme-li stranou ideologické spory, nelze ignorovat hospodářský růst této země. Ale ani otázku, do jaké míry je tento růst udržitelný bez otřesů.

Zde je nutno v první řadě objasnit, co bylo hlavním motorem čínské ekonomické expanze. Bylo to zadlužení a tisk peněz, řečeno zcela bez obalu. Mysleli jste, že Spojené státy tisknou dolary jak na běžícím pásu? Od konce roku 1998 do konce roku 2012 měnová zásoba M2 vzrostla v USA celkově 2,38krát. V Číně za stejné období 9,32krát.

 Od roku 1999 vzrostl objem bankovních úvěrů z 9,4 bilionu jüanů na 32 bilionů v roce 2008. Tehdy začínala světová recese po pádu Lehman Brothers. Klesal objem mezinárodního obchodu, což bylo pro čínskou ekonomiku pochopitelně hrozivé. Závěrem roku 2008 se čínské ekonomické statistiky začaly prudce zhoršovat. Bylo nebezpečí, že Čínu postihne krize vyvolaná propadem exportu.

Co však udělala čínská vláda v této situaci? Skutečně se projevilo, že silná pozice státu může mít efekt. Čína uskutečnila největší finanční injekci na světě. V roce 2009 objem úvěrů vzrostl o neuvěřitelných 33 procent. V porovnání s velikostí ekonomiky šlo o ještě mocnější finanční impulz.

Banky zatím z krize vždycky vyrostly

Injekce zabrala. Čína se vyhnula recesi a svět obdivně pozoroval, jak si komunisté dobře vedou. Tím spíš, že státní dluh země zůstával na záviděníhodně nízké úrovni, v příkrém kontrastu s Evropou a USA. Nicméně svět nevěnoval valnou pozornost růstu čínského bankovního dluhu.

Ten rostl dál a v květnu 2013 dosáhl hodnoty 62,3 bilionu jüanů. Ano, téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2009. Dlouhodobě objem čínských úvěrů roste zhruba 15procentním ročním tempem. To je tempo, které není dlouhodobě udržitelné. Po jisté době musí přijít buď vysoká inflace anebo bankovní krize.

Zkušenosti z Evropy a USA ukazují, že každá dlouhodobá bankovní expanze, která je nad rozumnou hranicí, musí vést k bankovní krizi. Také Čína má podobnou zkušenosti. Problémy čínských bank nejsou ničím novým. Již v roce 1999 vláda založila několik konsolidačních bank pro správu špatných úvěrů. Ale čínské bankovní krize nikdy podstatně neohrozily hospodářský růst. Růst nových úvěrů vždy zředil objem těch starých, špatných do koncentrace, která nebyla systémově nebezpečná. Čínské bankovnictví vždy ze svých problémů doslova vyrostlo.

Skvělá čísla, ale...

Dostáváme se do současnosti a do situace, kdy čínská ekonomika zpomaluje a kdy je prostor pro další růst úvěrů menší než v roce 2008. První čtvrtletí 2013 přineslo růst v hodnotě 7,7 procenta ve srovnání se stejným obdobím roku 2012. Růst oproti poslednímu čtvrtletí roku 2012 v anualizovaném přepočtu byl pouze 6,4 procenta. Ano, stále skvělá čísla ve srovnání se stagnující Evropou, ale pro Čínu znamenají problém. Její ekonomika je jako žralok: když se nepohybuje, udusí se.

Hlavním příjemcem čínských úvěrů bylo stavebnictví a nemovitosti. Nic překvapivého. V každé rostoucí ekonomice lidé chtějí lépe bydlet, chtějí nakupovat v lepších obchodech, firmy potřebují nové výrobní haly a kancelářské budovy. Kolem nemovitostí se v každé ekonomice točí nejvíce peněz. Trh nemovitostí bývá tahounem růstu – ale také příčinou většiny recesí. Nebo dokonce krizí.

Přehnané dimenze čínského realitního boomu byly předmětem kritiky ekonomů již zhruba od roku 2010. Snímky prázdných čínských sídlišť, nevyužitých obchodních komplexů a zánovních mrakodrapů, které jsou bourány jen proto, aby se na jejich místě postavilo ještě něco většího, si analytici posílají navzájem mezi sebou. Ale obrázky ještě nemusí nic znamenat. Co je vážnějšího, jsou „přepálené“ ceny nemovitostí. Příklad. Máte pocit, že v Praze je opravdu draze? Cena čtverečního metru bytu mimo centrum Pekingu je o 122 procent vyšší než v Praze, uvádí server Numbeo.com. Průměrný příjem obyvatele Pekingu je ale o čtvrtinu nižší ve srovnání s průměrným Pražanem. V Šanghaji jsou ceny poněkud mírnější a například ve Wu-chanu je dokonce levněji, ale toto město je třeba srovnávat spíš s Ostravou.

Celkovým závěrem nutně musí být, že čínský realitní trh je dramaticky nadhodnocený. K dovršení nepříjemností se možná budou opakovat roky 2008 a 2009, kdy čínský vývoz dočasně poklesl o dramatickou čtvrtinu objemu. Zatím klesá jen o 3,1 procenta ve srovnání s rokem 2012 (červnová data), ale trend je varovný. Různí ekonomové a analytici již řadu let varovali před recesí a bankovní krizí v Číně. Zatím neměli nikdy pravdu, což optimisty svádí k myšlence, že Čína je nezranitelná. Ale dobrý ekonom nikdy neprognózuje pouhým prodloužením exponenciálně rostoucí křivky dále směrem vzhůru. Podívejme, jaký ukazatel včas varoval před krizí Lehman Brothers. Byl to index amerických akcií. Burza je často vnímavější vůči rizikům než ekonomové, politici nebo novináři. A co ukazují čínské burzovní indexy?

Index MSCI China je na 53 procentech úrovně z října 2007. Trend směřuje dolů. To může něco znamenat.

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Dušan Vyhlídal | 18. 7. 2013 20:22

Ano, oba dluhy je nepochybně nutno sčítat, souhlasím i s potenciálním nebezpečím přílišného realitního boomu, ale tady se vším nesouhlasím! Hlavním motorem čínské ekonomiky je levná a velmi pracovitá pracovní síla!
i tady se ale čína dopustila úletu, jen ty důsledky budou daleko protrahovanější do budoucnosti a vždy je třeba také srovnávat s okolním světem, vlivy na něj a vlivy od něj.
Ekonomika už je prostě globální a jinak už to s ní asi nebude!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zavacky | 18. 7. 2013 16:01

U Číny je potrebné brať do úvahy ešte obvyklú totalitnú črtu a tou je prekrúcanie faktov v prospech lepších výsledkov. Skutočný stav musí byť horší ako sa dozvedáme z oficiálnych správ. Vývoj skôr či neskôr musí viesť k horším výsledkom, ako sa očakáva.
Zdá sa ako by terajšia generácia zabudla na totalitné praktiky a domnieva sa, že Čína podvádza len tak málo ako západ.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!