Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Odvrácená strana prosperity

| 4. 6. 2013

Když dluhy nemají kam růst, ani ekonomika neroste. V České republice prostor pro růst dluhů stále je.

Pavel Kohout: Odvrácená strana prosperity

Prohlubující se ekonomický pokles v zemích eurozóny sníží růst světové ekonomiky na 3,1 procenta v roce 2013. Tvrdí to poslední zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ještě v listopadu OECD odhadovala globální růst na 3,4 procenta.

Ekonomika eurozóny oslabí o 0,6 procenta po loňském půlprocentním poklesu. Recese v eurozóně bude důsledkem vývoje zejména ve Francii a Itálii, ale také v Nizozemsku. Německo má v roce 2013 růst nepříliš úchvatným tempem 0,4 procenta.

Hlavní ekonom OECD Pier Paolo Padoan konstatoval, že ekonomická rizika v eurozóně nejsou již tak akutní. Poukázal na nutnost řešit problémy evropských bank, protože ty brání obnově normální úvěrové aktivity. OECD proto vyzvala Evropskou centrální banku k „rázným krokům“ za účelem oživení úvěrů.

A jsme u jádra věci. Hodně se napsalo – a to již za dlouhá léta – o problémech, které Evropu trápí. O špatně fungujícím pracovním trhu, který brání podnikům přijímat pracovníky (alespoň ty na regulérní pracovní poměr). O evropské byrokracii, která dusí podnikání tisíci různých vyhlášek, direktiv a dalšími kreativními druhy úřední šikany. (K regulaci zakřivených banánů se nyní hrdě přidal zákaz rozlévaného olivového oleje v restauracích.) O vysokých daních, které jsou tradičně spjaty s absurdně štědrým sociálním státem. Také se psalo o nesmyslnosti evropských dotací, které deformují podnikání a mají za následek korupci. O ní se psalo rovněž, nemálo.

Zastánci současného pořádku vždy splachovali námitky zhruba touto sadou argumentů:

  • Evropa zažívá období největší prosperity ve své historii;
  • voliči chtějí sociální stát i vysokou míru regulace;
  • hlavně že je mír.

Daňová podpora zadlužování

Prosperita, voliči, mír, to vše je svým způsobem pravda. Jenomže ne celá. Odvrácenou stranou evropské prosperity je zadluženost. Nejde jen o státní dluhy, které se těší intenzivní mediální pozornosti. Jde především o dluhy soukromého sektoru. O dluhy, které banky půjčily domácnostem v podobě hypoték a spotřebitelských úvěrů, případně podnikům ve formě investičních a provozních úvěrů. Tyto dluhy jsou mnohem větší než dluhy států.

Bankovní dluhy byly skutečným motorem, který táhl ekonomiky Evropské unie a eurozóny až do počátku krize. „Evropa dosahuje svého ekonomického vzestupu díky svému sociálnímu modelu,“ chlubil se Vladimír Špidla v době, kdy byl evropským komisařem pro sociální záležitosti. Jenomže Špidlovi nikdy nedošlo, na čem onen evropský sociální model byl založen: na neustálé expanzi bankovního dluhu. Ta byla umožněna politikou centrálních bank, zejména Evropské centrální banky.

Ale také příznivými daňovými podmínkami pro podniky a domácnosti, které si berou úvěry. Chcete investiční úvěr? Skvělá šance, jak platit co nejméně daní. Chcete hypotéku? Stát vám pomůže. Na druhé straně platilo (a platí), že akciový kapitál je velmi drahou cestou financování rozvoje – a pokud domácnosti chtěly šetřit či investovat, stát a Evropská komise jim házely klacky pod nohy v podobě srážkových daní z úroků či daní z kapitálových výnosů.

Gigantické pokřivení finančních trhů daňovými zákony vedlo k tomu, že evropské dluhy (a evropské banky) nakynuly do rozměrů rovněž gigantických. Koncem roku 2012 suma úvěrů poskytnutých bankami v eurozóně podnikům a domácnostem činila zhruba 18 tisíc miliard eur. Pro srovnání, obdobné číslo pro Spojené státy dosahovalo hodnoty 7,2 tisíce miliard dolarů.

Když Spojené státy řešily svoji bankovní krizi, měly tamní vláda a Federální rezervní systém mnohem snazší práci.  Řešily jeden velký problém v podobě Lehman Brothers a několika dalších bank. V Evropě se jedná o desítky velkých bank, které mají srovnatelnou systémovou důležitost. Kromě toho už jen samotná velikost systému vede k tomu, že i pád banky relativně malé v evropském měřítku (kyperská Laiki Bank) mohl ohrozit celkovou stabilitu.

Kde ještě najít zdravou žílu

Jaké kroky ke zlepšení situace navrhuje OECD? Banky by měly podle těchto návrhů například platit Evropské centrální bance za to, že si u ní ukládají peníze. Záporné úrokové sazby by tak měly donutit bankéře, aby více půjčovali soukromému sektoru. S tím souvisí i další nápad: od malých a středních firem, které nejvíc pociťují nedostatek úvěrů, by centrální banka měla odkupovat úvěry ve formě cenných papírů.

OECD jinými slovy navrhuje, aby předlužená Evropa na sebe vzala ještě další dluhy. Trochu se to podobá situaci, kdy narkoman hledá na těle místo, kam je možné umístit ještě jeden vpich. Mimochodem, věděli jste, že nejzadluženější zemí na světě v kategorii hypoték je Nizozemsko? Není divu, že stagnuje, když úvěry už nemají kam bobtnat. Když dluhy nemají kam růst, ani ekonomika neroste.

OECD dává za vzor Japonsko, které odstartovalo razantní kroky na podporu ekonomiky. Jenomže zatím nikdo neví, zdali slibně započatý japonský experiment také skutečně dobře skončí. Japonská čísla jsou překvapivě dobrá, ale jde zatím jen o několikaměsíční historii.

Kalousek loví hlasy – a brzdí

České ekonomice OECD předpovídá pokles o jedno procento, přičemž ještě v listopadu odhadla růst o 0,8 procenta. Co by jí pomohlo?

Nižší úrokové sazby už skoro nejsou možné. Možná by pomohlo, kdyby ministerstvo financí přestalo s neustálými emisemi dárkových dluhopisů pro občany. Tyto emise mají zřejmě fungovat jako součást předvolební kampaně pana ministra, ale ve skutečnosti mají makroekonomický efekt restriktivní měnové politiky. Tedy brzdný.

Česká národní banka udržuje extrémně nízké úrokové sazby – a pak přijde ministerstvo financí, odsaje z trhu několik desítek miliard během několika dní, přičemž tento proces opakuje několikrát ročně. Jde o obrácené kvantitativní uvolňování: o restrikci, která má za následek kromě jiného zpomalení úvěrové tvorby a hospodářského růstu.

Česká ekonomika přitom není předlužená na rozdíl od většiny „starých“ zemí Evropské unie. Prostor pro růst dluhů tu stále ještě je. Věřte nebo ne, je to dobrá zpráva.

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (54 komentářů)

Ota Nik | 12. 6. 2013 04:46

Tak nevím co si o tom mám myslet. Čtu velkou kritiku velkého dluhu „Jenomže Špidlovi nikdy nedošlo, na čem onen evropský sociální model byl založen: na neustálé expanzi bankovního dluhu.„ a pak „Jaké kroky ke zlepšení situace navrhuje OECD? Banky by měly podle těchto návrhů například platit Evropské centrální bance za to, že si u ní ukládají peníze. Záporné úrokové sazby by tak měly donutit bankéře, aby více půjčovali soukromému sektoru.„
Jaký je rozdíl mezi „ekonomickým vzestupem Evropy díky jejímu sociálnímu modelu“ … založeném na „neustálé expanzi bankovního dluhu“ a „zlepšením situace navrhovaném OECD, dosaženém tak, že by měl donutit bankéře, aby více půjčovali soukromému sektoru.“Jediný. V druhém případě peníze dostane soukromý sektor. Jenže ve Španělsku taky podporoval růst HDP dlouho soukromý sektor. Jenže taky na dluh. A pak bublina praskla a soukromý sektor přestal splácet úvěry, a tak je ze strachu před kolapsem bankovního systému převzal stát, (který si byl do jisté míry vědom toho co se dělo) a výsledek je stejný jako dejme tomu v Řecku, kde se zadlužovala vláda už od počátku.
No a nakonec se dočtu, že v České republice „Prostor pro růst dluhů tu stále ještě je. Věřte nebo ne, je to dobrá zpráva.“
Slovutný mistr pravicový ekonom, komentátor a radič nám neradí nic jiného než pokračovat na cestě do pekel. A je to pro nás dobrá zpráva. Bavím se a nedivím se. Nikdo nějak moc nevidí do podstaty, a tak ani nemůže nic pořádného navrhnout. Feťácká ekonomika si zvykla fungovat na fetu vládních dotacích přímo do žíly, a když se sníží jejich přísun, ne-li pomine, tak má problém. Tak dejme zas jednu do žíly a kupme si čas, ať na chvíli ožijem. Ještě máme odkud brát, říká pravicový ekonom Pavel Kohout, a nějak se v tom moc neliší od toho komouše levicového Stiglitze. Zajímavé jak se nám to všechno promíchalo.

Kapitalistický kruh života:
Konzumujte, utrácejte!
Nemáte? Půjčte si od nás!
Když nebude konzum, nebude odbyt produkce.
Když nebude odbyt produkce, nebude i produkce sama.
Když nebude produkce, nebude zaměstnanost.
Když nebude zaměstnanost, bude chudoba.
Když bude chudoba, nebude konzum.
A taky:
Když nebude zaměstnanost, a bude chudoba, bude klesat HDP a tím i příjem vlády..
Když nebude zaměstnanost, a bude chudoba, budou sociální nepokoje.
Celé se to začne sypat.
Takže si půjčte a jedeme dál. Nakonec stejně budete patřit nám, těm co mají peníze.

Peníze jsou krví kapitalismus a dluh je obojek na krku jeho otroka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ota Nik | 12. 6. 2013 01:36

Zakřivené banány a EU:
http://www.presseurop.e u/cs/content/article/3647361-z ase-dalsi-blbost-z-bruselu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Dvořák | 7. 6. 2013 10:43

http://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/google-boss-im-very-proud-of-our-tax-avoidance-scheme-8411974.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 4. 6. 2013 23:16

Když už se zde řeší různé nadnárodní společnosti a jak okrádají naše občany, tak doporučuji si nejprve o nich něco zjistit a pak se hádat.

Například Google Czech Republic, s.r.o se řídí zákony naší země a také zde platí odpovídající daně. Ať už za zaměstnance, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění a pak daň z příjmů právnických osob.

Stačí se podívat na stránky justice.cz a na sbírku listin. Vyhledat si tam potřebné údaje zvládne každý a nemusí být zrovna ekonom.

Mimochodem, výše uvedená firma v ČR, s 25 zaměstnanci odvedla na sociální a zdravotní pojištění 12,5 mil Kč a na dani z PO 6,7 mil Kč. (údaje jsou za rok 2011, novější nejsou). V přepočtu na jednoho zaměstnance je to 768 tisíc/rok. To je málo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Dvořák | 4. 6. 2013 12:49

Pan Kohout dovedně spojil pravdu s nepravdou, aby se nepravda lépe zamaskovala.
Ta pravda je evropská byrokracie, nehospodárnost a dluhy včetně nafukování HDP dluhem.
Ta nepravda, že zdroje nejsou a proto je třeba likvidovat sociální smír. Zdroje jsou, ale ne prostřednictvím zvyšování dluhu, ani zvyšování daní těm, kteří platí daně příliš vysoké a nemají možnost se zvyšování bránit.
Jádrem věci jsou daňové úniky ze strany národních ale především nadnárodních korporací. Kauzy obřích zisků a nulových daní nejen u Google a Apple jsou více než známé. A to je jen špička ledovce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 4. 6. 2013 17:04
reakce na Stanislav Dvořák | 4. 6. 2013 12:49

áno, je potřeba zvýšit daně, hlavně těm úspěšným firmám, které se dostaly na vrchol navzdory byrokracii a bez dotací. To zachrání Evropu a potažmo celý svět. Zdaněné peníze pak dáme přes dotace neschopným, kteří by bez nich nikdy nepřežili. Tímto způsobem vytvoříme zdravé konkurenční prostředí, kdy neschopní budou schopni konečně konkurovat a to i navzdory své neschopnosti. Hurá kupředu, dohnat a předehnat.

Jen tak na okraj, o jaké daňové úniky Google a Apple se jedná? Pokud je mi známo, tak tyto firmy platí daně podle platných zákonů. Tedy o žádné daňové úniky nejde. Výše daní je jim vyměřena zákony dané země. Ale na to jsem asi příliš malý pionýr, abych to mohl vidět objektivně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 17:55
reakce na Radovan Dell | 4. 6. 2013 17:04

Pokud neplatí daně, ale vesele využívají veřejnou infrastrukturu, služby policie, soudů... a lidi vzdělané za veřejné peníze, pak jsou de facto dotováni. Jasně, není proti tomu žádný zákon, ale to ještě neznamená, že to je správné. Je to o to horší, že tady nemluvíme o nějaké vdově s pěti dětmi, která přežívá jen díky tomu, že se vyhýbá placení daní. Tady se bavíme o těch nejbohatších, největších, nejziskovějších megakorporacích na světě.

Někteří lidé tomu říkají etické chování. Já vím že to tržním fundamentalistům tohle smrdí, protože to od člověka vyžaduje trochu víc, než jen tupě a bezohledně maximalizovat vlastní zisk. Ale většina lidí to tak cítí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 4. 6. 2013 20:58
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 17:55

Jenže oni platí daně, podle zákonů dané země (nebo vy snad platíte dobrovolně více na daních?), také dávají práci lidem, často se vzděláním ze soukromých škol, velmi drahých soukromých škol. Vystudovat na Stanfordu vyjde na 200 tisíc USD. Dobrá práce se hodí, když musíte splatit půjčku na studium. Také velmi často budují infrastrukturu, rychlejší datové sítě, posílají satelity do vesmíru, dotují výzkum. A co více, vytváří celá nová odvětví. Ale chápu, že je velmi jednoduché ukázat prstem na bohatou technologickou firmu a osočit ji z toho, že neplatí daně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 21:16
reakce na Radovan Dell | 4. 6. 2013 20:58

Jaké země? Všechny lidi zaměstnávají v jedné zemi, ale daně platí v jiné zemi. Pořád tady omíláte že to není protizákonné, jako kdybych já někde tvrdil, že je. Ach jo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 5. 6. 2013 11:11
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 21:16

Nadnarodni firmy zamestnavaji lidi po celem svete, v Ceske Republice, v Indii, ve Svycarsku, v Americe, Cine, Australii a treba ve Velke Britanii. V kazde z tech zemi plati dane podle zakonu dane zeme. Tyto firmy se samozrejme snazi sve dane optimalizovat, tak jako se snazi optimalizovat spotrebu elektricke energie, dopravu sveho zbozi a podobne. Neni to o nic vic nemoralni, nez kdyz si rodina s detmi zazada o vraceni dani, protoze maji dite, zatimco svobodny bezdetny si o tuto danovou ulevu pozadat nemuze.

Vy se ohanite sloven danove uniky, zde se ale o zadne danove uniky nejedna. Proste existuje zakon, ktery narizuje jak a kolik se ma na danich platit a ty firmy plati tolik, kolik musi. Tak jako ja platim na danich jen tolik, kolik musim a ani o korunu vice.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ota Nik | 12. 6. 2013 03:22
reakce na Radovan Dell | 5. 6. 2013 11:11

Je vícero druhů daní a odvodů do státní pokladny.
Nejsou to "daňové úniky" protizákonné, ale zákonné. Firma vydělává peníze svojí činností v Česku, kde je daň z příjmu právnických osob (DPPO) 21%, ale sídlo má v Holandsku nebo Irsku, tak platí DPPO v Holandsku nebo Irsku, kde je pouze 11%. Co je na tom nepochopitelného? Z hlediska Česka je to něco jako daňový únik. Ta firma, podnikající a vytvářející svůj zisk v Česku unikla daním v Česku. Asi by Česká republika měla vydat zákon, že kdo zaměstnává lidi v Česku musí mít i v Česku sídlo. Jenže to by se ozvali účastníci všemocného nadnárodního trhu, kterým taková omezení vadí, jelikož umí dobře využívat svobod trhu pro zvýšení svých čistých zisků.
A protože Česko působí jako levná montovna pro cizí firmy, tak vláda, která chtěla přilákat cizí kapitál, aby zde investoval, udržuje relativně nízké korporátní daně, ale zato si bere větší díl na dani z práce a odvodech na sociálním pojištění zaměstnanců, které se nenazývají daní, ale mají charakter daně, a jsou příjmem vlády. Zahraniční investiční kapitál se ale nehodlá s touto situací smířit a skrze Bruselvolá po snížení zdanění práce: http://byznys.ihned.cz/c1-59965250-brusel-zkritizoval-cesko-snizte-zdaneni-prace-vice-zdante-bydleni-a-auta
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 4. 6. 2013 19:01
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 17:55

A co investice a nová pracovní místa ? To není jako nic ? Nebo je sto snad povinnost firem, vytvářet nová pracovní místa ?

Ach jo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 4. 6. 2013 18:44
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 17:55

Ty jmenované firmy odvádí do státní kasy víc než si dokážete představit: platy jejich zaměstnanců jsou zdaněny díky progresivním sazbám dost vysoko + odvádějí sociální-zdravotní nebo jeho obdobu. Z výdělku co zaměstnancům zbyde odvádějí další daně (DPH, spotřební daně).

I kdyby ty firmy platily nulovou daň, pořád jejich prostřednictvím stát získá mnohonásobně víc než kolik vynaloží na související služby (tím že dávají lidem práci a stát tu odměnu kaskádovitě daní).

Způsob jakým mluvíte o "těch nejbohatších, největších, nejziskovějších" vypadá jakoby to že jsou úspěšní byl přímo zločin nebo stigma a myslíte si že máte svaté právo je okrást.

Ty firmy mohou s penězi naložit jak uznají za vhodné a v tom také tkví i tajemství jejich úspěchu - dělají něco lépe než jiné firmy a díky tomu jejich bohatství roste.

Co vás vůbec opravňuje si myslet že máte právo je okrást? Když si váš soused koupí nové auto zatímco vy budete jezdit rezatou pikslou, taky ho přepadnete a auto mu ukradnete? Nebo mu ukradnete "přebytečné úspory" se kterými "neví jak naložit", zatímco vy se pachtíte kvůli vlastním špatným rozhodnutím na pokraji bídy a budete tak morálně navýši?

Pokud je někdo chytřejší než vy, budete pro něj požadovat lobotomii, jinak dojde k narušení "sociálního smíru"?

Vaše názory stojí jen typicky socialistickém nemorálním přístupu: výpalné, vydírání a krádež jsou pro vás naprosto přirozené a dokonce věříte, že jsou morální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 18:46
reakce na Martin Vytiska | 4. 6. 2013 18:44

Wow. Tomu říkám pravá křečovitá reakce. Bravo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 4. 6. 2013 19:25
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 18:46

Wow. Tomu říkám argumenty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 19:43
reakce na Martin Vytiska | 4. 6. 2013 19:25

Argumenty? Přečtěte si znovu, co jsem původně psal. Pak si znovu přečtěte ty si nesmysly, kterými jste odpověděl. Pak se trochu zamyslete, zda jste odpovídal mně nebo sám sobě.
A pokud vám to dělá dobře (což asi dělá), tak sem znovu napište, jaký jsem zlý socialista.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 4. 6. 2013 20:05
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 19:43

Kroutíte se jako had ;) Pro demagogy vašeho typu je to typické - nemáte jediný věcný argument, tak vytváříte mlhu za kterou se snažíte schovat.

Buďte prosím konkrétní a uveďte pasáže z textu které považujete za nesmyslné a příslušný kontext z vašeho textu (jestli si vůbec uvědomujete co píšete, o čemž silně pochybuju).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 20:57
reakce na Martin Vytiska | 4. 6. 2013 20:05

No pro začátek: v té původní reakci píšete nějaká tvrzení o tom, kolik na daních ty firmy odvádí a že je to celkově pro ten stát výhodné atd atd. Já nejsem ekonom, takže bych to asi nedokázal spočítat, ale protože vy to tvrdíte, tak to určitě máte někde poctivě spočítané. Jinak by to decentní člověk, jakým vy, na rozdíl ode mne, určitě jste, nepsal.Takže bych si rád prošel ty čísla a výpočty, abychom se mohli odpíchnout od něčeho konkrétního.

Pokud si ale po třetí přečtete můj původní komentář, zjistíte, že já tam nikde netvrdím opak toho, co tvrdíte vy. Jinými slovy vy mluvíte o koze, já o voze.

Způsob, jakým o těch firmách píši podle mého názoru odpovídá realitě, to že se nedokážete vyrovnat s tím, že ta realita je ošklivější, než vaše dokonalé teorie předvídají, není moje chyba.

Pak píšete něco o tom, že mám v úmyslu někoho okrást? To je nějaký non sequitur? Vysvětlete, prosím.

Pak píšete něco o lobotomii a že je někdo chytřejší než já? Takových lidí je určitě mnoho. Ale pořád nechápu jak to s čímkoliv souvisí. Vyhýbání se daním - lobotomie chytřejších lidí... nevidím tam souvislost. Vysvětlete, prosím.

Nakonec tvrdíte, že si myslím, že kradení, výpalné a vydírání jsou morální. Je zajímavé, jak jste k něčemu takovému došel, vzhledem k tomu, že já nikde nepsal co je morální, nýbrž jsem říkal co je nemorální. Ale o vydírání, krádeži a výpalném (já myslel že se bavíme o současnosti, ne o 30. letech?) nebyla řeč. Každopádně budu velmi rád, pokud to více rozvinete, možná jsem to špatně pochopil.

Děkuji a těším se na vaši fundovanou odpověď.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 4. 6. 2013 18:36
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 17:55

Ve skutečnosti neexistuje žádný způsob, jak takovým firmám zvýšit daně. Ať zavedete jakékoliv opatření, vždycky si najmou lepší právníky než ministerstva a vždycky vymyslí, jak tomu uniknout. Navíc nezapomínejte, že experti státní správy se na ty korporace dívají jako na své budoucí zaměstnavatele. A kdyby ty daně náhodou přece jen zaplatily (což se nestane), vzápětí si je vezmou nazpátek ve formě investičních pobídek a státních zakázek.

Stejný princip se ukázal i na tom slavném případu Warena Buffeta, který horoval pro zvyšování daní pro boháče. Až se ukázalo, že on by se z toho stejně vykroutil, a že těmi "boháči" byly ve skutečnosti americké firmy kolem 50 zaměstnanců. Tak to dopadne pokaždé.

Kdyby se podařilo aspoň aby jim stát přestal vyplácet dotace a kdyby přestal likvidovat jejich potenciální malé konkurenty! Vsadím se, že za pár měsíců by se většina těch slavných korporací scvrkla na zlomek současné velikosti a jejich veškerý vliv by byl tentam. V hypotetické zemi, kde by vládli tržní fundamentalisté, by obrovské byrokratické aparáty jako Google, Apple nebo Microsoft nedokázaly čelit menším dynamickým konkurentům.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 5. 6. 2013 08:29
reakce na Petr Hampl | 4. 6. 2013 18:36

"V hypotetické zemi, kde by vládli tržní fundamentalisté, by obrovské byrokratické aparáty jako Google, Apple nebo Microsoft nedokázaly čelit menším dynamickým konkurentům."
Tentonázor a za ním skrytý ideologický přístup, ukazuje, jak jsou naše myšlenková schémata nepřiměřená situaci, která v současnosti vznikla.

Google, Apple nebo Microsoft představují téměř monopoly ve svém oboru z čistě systémových důvodů, nikoli proto, že zlým státem pokřivený trh funguje špatně. Celý svět nepotřebuje hromadu konkurujících si prohližečů (ačkoliv reálně existují). Celému světu stačí jeden, který dobře funguje, a to Google. Další paběrkují. Svět nepotřebuje spoustu výrobců stylových elektronických hraček, když cool je mít iphone nebo ipod. Ti ostatní výrobci jsou rádi, že jsou rádi. Svět nepotřebuje spoustu operačních systémů (i když jich je na trhu dost). Z praktických důvodů je efektivní, pokud 95% lidí na světě použivá MS Windows, protože se vyhnou problémům s kompatibilitou softwaru a hardwaru.

Reagovat na realitu globalizovaného světa myšlenkovými schématy z časů bastiatovských pohádek o obchodníčcích a řemeslnících z jedné ulice, je usměvné. Ale ten úsměv dost tuhne, pokud si člověk uvědomí, že podobná schémata sídlí i v hlavách lidí, kteří rozhodují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 5. 6. 2013 10:16
reakce na Martin Brezina | 5. 6. 2013 08:29

Takže připomínám, že:
- historicky tomu bylo tak, že vznikly nejdříve aktivní přerozdělovací a regulační státy, potom teprve monopoly. Ne naopak.
- zmíněné technologické firmy drží v jejich pozici především patenty. V jenom smartphonu je prý víc než 2000 patentovaných zařízení. Ve skutečnosti by každá druhá lokální továrnička zvládla stejné produkty (to důležité se beztak kupuje v Číně). Marketing už je těžší, ale taky by se občas někomu povedl. Ale na trh nemůžete vstoupit, protože nemáte srovnatelné právníky jako Google, Apple nebo Samsung. Tohle není o úsporách z rozsahu, to je o regulacích.
- Microsoft (a teď už i Apple) má podstatnou část byznysu ze státních zakázek, a z toho, že si firmy musí přizpůsobovat regulacím (compliance).
...a co se týče té compatibility. Vždyť Microsoft nemá plně compatibilní ani různé verze wordu! A základní kompatibilitu mají všichni (odt a xml)

ostatně, proč myslíte, že tyhle korporace dávají peníze Demokratům a ne Republikánům? Protože žijí z velkého státu!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 5. 6. 2013 11:27
reakce na Petr Hampl | 5. 6. 2013 10:16

To mi vysvětlete, na co potřebujete právníky, abyste si zřídil vyhledávač typu Googlu? Ostatně, řada takových vyhledávačů reálně existuje. To, že si vedou podstatně hůř (počtem uživatelů, kvalitou vyhledávání, zájmem inzerentů...), není proto, že by si Google žárlivě hlídal nějaké své technologie, ale prostě proto, že funguje nejspolehlivěji a zdaleka nejvíc lidí ho využivá. A že ho lidi vůbec znají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 5. 6. 2013 12:28
reakce na Martin Brezina | 5. 6. 2013 11:27

Vsadil bych se, že google bude mít stovky nebo tisíce drobných technologických prvků, které jsou patentovány. Navíc nezapomínejte, že jde o software. U "softwarových patentů" jsou předmětem ochrany funkce, nikoliv technické řešení. To je stejné, jako byste si u auta nechal patentovat rozjíždění, zastavování, otevírání dveří apod.
Každý další, kdo by chtěl vstoupit na stejný trh, riskuje právní bitvu. To už není pro kluky v garážích. To, že v některých zemích přežívají hráči starší než google (které lze tudíž za porušování patentů obtížně soudit) je něco jiného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 6. 6. 2013 13:06
reakce na Petr Hampl | 5. 6. 2013 12:28

Ne kazdy patent Google je software. Google dnes dela i do HW, ackoli samotnou vyrobu prenechava jinym (nebudeme-li pocitat mobilni divizi Motoroly, kterou Google koupil).

Jinak podivame-li se na Instagram nebo Tumblr, tak mame krasny pripad toho, ze se na trh da vstoupit bez dotaci a konkurovat takovym gigantum jako Apple, Google nebo Microsoft.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr M | 5. 6. 2013 14:06
reakce na Petr Hampl | 5. 6. 2013 12:28

Pane Hample, je úsměvné, s jakou jistotou se vyjadřujete k věcem, o nichž nevíte nic. Vztah Google i dalších mladších technologických firem k patentům je zdokumentovaný na mnoha místech. Ve stručnosti - tyto firmy současným patentovým systémem trpí. Detaily viz např: http://www.theverge.com/2013/4/17/4233818/google-submits-public-comments-on-software-patent-reform

Pokud jde o vstup na trh - není to náhodou tak, že Apple, Google a Samsung přicházejí s produkty, které se lidem líbí? Dalším důvodem je kapitál, který tyto firmy mají a díky kterému jsou schopny rychle vstoupit na trh a v masovém měřítku začít vyrábět s nižšími náklady než ostatní. To se týká především Samsungu:

http://www.as ymco.com/2012/12/11/the-new-ag e-of-capital-intensity/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 5. 6. 2013 16:03
reakce na Petr M | 5. 6. 2013 14:06

Ale tohle je přece nepochopení. Trh se vyvíjí podle určitého cyklu.

Na začátku vstupují Jobsové a jiní kluci z garáží na trh, který je nový a tudíž neregulovaný. Na začátku ani nemají moc kapitálu.

Pokud jsou ale úspěšní, trh roste, oni rostou, přichází kapitál... a etablují se hráči schopní bránit se proti vstupu nových. Teprve v téhle fázi vznikají ty obrovské byrokratické aparáty zvané korporace. A s nimi přicházejí patenty, normy, regulace atd.

Nikdo přece nemůže věřit, že by Steve Jobs s 50 000 úředníků byl kreativnější než Steve Jobs bez úředníků. A každý, kdo má možnost srovnání potvrdí, že přístup k zákazníkům je u malých firem mnohem lepší než u větších firem.

Ale souhlasím, že i tyhle obrovské byrokratické aparáty mají jen velice omezenou možnost vnutit lidem něco, co nechtějí. Když se mi iPhone nelíbí nebo mi připadá předražený, mám svobodu si ho nekoupit.

Ta mlha jsou jen legendy, jejichž vytváření si platí korporace. Vím, o čem mluvím, byl jsem pár let regionálním marketingovým ředitelem jedné takové korporace.

Jinak, více kapitálu nevede k nižším výrobním nákladům. To si myslel Karel Marx, ale nikdy se to nepotvrdilo. Ve skutečném životě vede spíš k horší byrokracii, zmatkům, zneužívání moci manažery, vyhazování peněz za nepovedené projekty atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 6. 2013 07:37
reakce na Petr Hampl | 5. 6. 2013 16:03

Máte spoustu zemí, kde na nějaké americké nebo evropské patenty kašlou. A přesto i tam je cool mít ipod a i tam naprostá většina populace využívá Windows a Google. Opakuju, s myšlenkovými modely z dob průmyslové revoluce nevystačíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 7. 6. 2013 08:13
reakce na Martin Brezina | 6. 6. 2013 07:37

A jak se produkt jako iPod liší od produktů průmyslové revoluce?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 5. 6. 2013 09:15
reakce na Martin Brezina | 5. 6. 2013 08:29

To si mysleli komunisti taky, že konkurence je k ničemu, ne-li rovnou na škodu. Že nepotřebujeme více výrobců čehokoliv. (Tyto společnosti jsou výsledek státem udělovaných monopolních privilegíí - tzv. patenty (a jiné formy duševního pseudovlastnictví).)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 5. 6. 2013 09:21
reakce na Michal Jeřábek | 5. 6. 2013 09:15

Ale ono je přece úplně jedno, co si myslím já, vy nebo komunisti. 95% podíl Windows na trhu není výsledek toho, co si myslím já nebo vy, ale fakt. A ten plyne primárně z toho, že když si pořídíte linux, tak si přiděláte problémy.
Facebook nemá žádný patent a přece jsou tam skoro všichni. A to proto, protože vědí, že jsou tam ti ostatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 6. 6. 2013 08:17
reakce na Martin Brezina | 5. 6. 2013 09:21

Já ale proti této části vašeho komentáře nic nemám. Jistě, že se v některých případech hodí, když jednu věc používají minimálně téměř všichni (jako morální a etická pravidla nebo třeba webové standardy). Jak by ale mohl (!) vypadat Windows na volném trhu naznačuje právě Linux. (Problém je, že vy nemůžete jen tak vytvořit další operační systém, který dokáže spouštět programy pro Win. To si na vás hned posvítí právníci MS.) Můj komentář směřoval na ten zbytek. (Že nepotřebujeme více internetových prohlížečů, atd.)

Na FB jsou sice všichni, ale polovina z těch všichni využívá i nějakou (plnohodnotnou) konkurenci, kdyby měl FB patent na to, co dělá, pak by taková konkurence nejspíš nevznikla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 6. 2013 10:16
reakce na Michal Jeřábek | 6. 6. 2013 08:17

"Jak by ale mohl (!) vypadat Windows na volném trhu naznačuje právě Linux."
Tak proč si uživatelé nepořídí ten linux, notabene když je zadarmo? No, asi proto, protože je jednodušší a efektivnější mít jedny univerzálně fungující windows, v tom přece žádné patenty nehrajou roli:-))) Ten stát to těm lidem nemá jak vnutit, tím spíš, pokud je to stát nějaké země v Africe, kde se vám na patenty vykašlou.
Rozumíte, ten problém je systémový, ne ideologický.
Prosím, vykoukněte z té sklenice jednoho paradigmatu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 7. 6. 2013 08:11
reakce na Martin Brezina | 6. 6. 2013 10:16

A proč ignorujete to, co jsem napsal za citovanou větu do závorky? Jestli něco neumožňuje kompatibilitu operačních systémů, tak je to jedině duševní vlastnictví. (Podobný problém je třeba i u HTML5 videa, kde každý webový prohlížeč podporuje jiný formát.)

"Roz umíte,ten problém je systémový, ne ideologický."
Nepochybně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 7. 6. 2013 10:00
reakce na Michal Jeřábek | 7. 6. 2013 08:11

Ještě jedna věc (, kterou lze použít i trochu proti mně): Jestliže je Windows "přirozený monopol" kvůli kompatibilitě apod., jakto že to samé nepozorujeme u mobilních OS nebo i u internetových prohlížečů? (Vím, podle vás stačí jenom jeden prohlížeč nebo i výrobce "cool" elektroniky, takže to je zase nějaké selhání trhu, které neodstranilo z trhu konkurenci. Na to jako opravdu Bastiat nestači.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 6. 6. 2013 11:41
reakce na Martin Brezina | 6. 6. 2013 10:16

Cituji:
„95% podíl Windows na trhu není výsledek toho, co si myslím já nebo vy, ale fakt. A ten plyne primárně z toho, že když si pořídíte linux, tak si přiděláte problémy.“

„Tak proč si uživatelé nepořídí ten linux, notabene když je zadarmo? No, asi proto, protože je jednodušší a efektivnější mít jedny univerzálně fungující windows, v tom přece žádné patenty nehrajou roli:-)))“

Hluboký omyl a hned dvakrát za sebou. Pozice MS a jejich Windows je dána monopolním postavením na trhu (vládní garance), nesmyslným patentům a zejména ochraně duševního vlastnictví. Knihovna DirectX v jisté době byla na horší úrovni než konkurenční OpenGL, ale to by nebyl MS, aby si velice štědře neuplatil vývojáře softwaru i hardwaru a tím získal značný náskok před konkurencí. DirectX je jediný důvod proč je Windows na desktopu téměř nenahraditelný. Dle čtyři roky staré studie Windows neustále ztrácí uživatele a jeho podíl v desktopu se pohybuje pod 90 % na úkor Mac OS, který stále roste.

Pokud chtějí uživatelé systém co pěkně vypadá, berou Windows, pokud chtějí výkon a funkčnost (a jsou ochotni se smířit s absencí DirectX, případně jako neefektivní náhradu použít Wine) volí jednoznačně systémy na bázi Linuxu.
Klíčová datacentra případně servery fungují na bázi Linuxu, takže Vás nepřekvapí, že z miliónu serverových aplikací běhá 90 % na Linuxu, o zbytek se dělí Windows a ostatní.. Včetně všech superpočítačů. Moc by jste si nezasurfoval, kdyby běhaly pod Windows, víte vůbec jak vypadá správa paměti operačního systému od MS? Zkoušel jste si někdy provozovat PC s Windows bez restartu třeba 5 let? Většinou je to tak, že po cca. 10 dnech za rozumnou dobu neotevřete ani textový dokument :-))). Některé servery takto běží i několik desetiletí. Aktualizace systémového jádra bez restartu OS je běžná věc pod Linuxem, MS kdepak.. Nejdřív si zkuste něco zjistit, než začnete psát o univerzálnosti a funkcích Windows..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 6. 2013 12:19
reakce na Tom Novak | 6. 6. 2013 11:41

A hlavně, já vůbec netvrdím, že Windows je lepší, než Linux. To nemohu a nepotřebuju posuzovat. Miloš Urban je nejspíš lepší spisovatel, než Michal Viewegh. Ale čtenáři svými nákupy holt hlasují pro Viewegha. Že by se na tom nějak svými rejdy podílel zlotřilý stát, dost pochybuju...

Mně jde úplně o něco jiného. O systémovou situaci, která - díky globalizaci a snadné replikabilitě /dané digitálním základem/ tenduje ke zcela přirozeným monopolům. Já vím, že je pro záchranu určitého ideologického vidění světa lepší si snovat příběhy o tom, kterak je to všechno dáno bakaným státem-regulovčíkem, zatímco kdyby ten stát nebyl, tak to by to klapalo, jejda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 6. 6. 2013 14:37
reakce na Martin Brezina | 6. 6. 2013 12:19

To jsem ještě pominul Váš nepochybně oblíbený v dnešní době téměř legendární oxymóron, pojem: „Přirozený monopol“ aneb tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou, že by další Vaše ideologie? Já na rozdíl od Vás nevěštím budoucnost „s bakaným státem-regulovčíkem“, jen popisuji současný a historický vývoj. Např. zde: http://levine.sscnet.ucla.edu/general/intellectual/againstfinal.htm
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 6. 6. 2013 13:36
reakce na Martin Brezina | 6. 6. 2013 12:19

„O systémovou situaci, která - díky globalizaci a snadné replikabilitě /dané digitálním základem/ tenduje ke zcela přirozeným monopolům.“
Tohle máte nějak podloženo nebo je to jen Vaše klasické plácání do vody?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 6. 6. 2013 13:34
reakce na Martin Brezina | 6. 6. 2013 12:19

Vůbec nechápu na co reagujete. Přečtěte si ještě jednou co jsem napsal a pochopíte, že bez státu a patentů by MS s Windows v dnešní podobě nikdy nebyl tam kde je. Tj. monopol na poli desktopu. To že je pro Vás nějaká páteřní síť na které je založena funkce internetu okrajová záležitost je Váš problém. Bez ni by jste tady dnes nepřispíval. 90 % serverů včetně těch webových jede pod Linuxem. To je zase fakt se kterým se budete muset smířit Vy. Nakonec to, že Vy osobně máte k dispozici dual-boot, nic neznamená. Podle Vás se tedy musí řídit i zbytek světa a to, že všichni ostatní díky MS nemají na výběr je v pořádku. No blahopřeji, už je to tu zas, ala komunisti :))).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 6. 2013 12:07
reakce na Tom Novak | 6. 6. 2013 11:41

"Pokud chtějí uživatelé systém co pěkně vypadá, berou Windows, pokud chtějí výkon a funkčnost (a jsou ochotni se smířit s absencí DirectX, případně jako neefektivní náhradu použít Wine) volí jednoznačně systémy na bázi Linuxu."

OK, tak příklad z vlastního života. Mám na počítači doma i notebooku v práci dualboot Windows-Linux. V práci jsem ten linux neotevřel tak čtvrt roku, na domácím pc to bude ještě déle. Snad ani nemusím zdůrazňovat, že v práci opravdu hry nehraju.

Rozumějte, já Linuxu dlouho fandím, ale problémy, které mi jeho běžné používání občas přináší, mi nestojí za to, abych si s ním - jako běžný uživatel - komplikoval život. Že na tom fungují servery, no, dobrá, ale to je promile uživatelů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 18:58
reakce na Petr Hampl | 4. 6. 2013 18:36

Že neexistuje žádný způsob je dost silné tvrzení. Já na to nejsem odborník, takže to upřímně nedokážu posoudit. Nějaký důkaz?

Já pouze říkám, že co dělají je podle mě nemorální. A to nijak nesouvisí s tím, zda jsem pro nebo proti volnému trhu. Z pohledu klasického liberála, za kterého se trochu považuji, jsou věci jako etika nadřazeny momentálním potřebám firem na trhu. Jenom proto, že jsem obecně pro trh neznamená, že musím bezmyšlenkovitě lézt každé soukromé firmě do pr*ele, jak to názorně dělá M. Vytiska :-).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 4. 6. 2013 23:53
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 18:58

Důkaz, že něco neexistuje, je vždy obtížný. Pokud vám nestačí skutečnost, že takovou věc nikdy nikdo neviděl, pak snad zabere logická úvaha.

Pokud se začnou vybírat vyšší daně, kdo má větší šanci ovlivnit způsob výběru? Budou mít větší slovo mocní, chytří a bohatí nebo chudí, bezmocní a méně chytří? Co myslíte? Takže to pokaždé znovu a znovu dopadne tak, že většinu peněz nakonec zaplatí ti nejchudší. A jak ukázal Milton Friedman, s každým dalším přerozdělovacím úřadem se situace pro chudé zhorší, protože bohatí ovládnou ten přerozdělovací úřad.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 4. 6. 2013 19:37
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 18:58

Nevím co vás vede k tomu, že svými názory se snažím někomu lézt do zadku - nikdy jsem to nedělal a dělat nehodlám.

Vaše názory jsou nemorální a neetické (přestože se rád s těmito pojmy oháníte - asi jako prokurátor Urválek), stejně jako váš slovník

Pokud si o sobě myslíte že jste "tak trochu liberál" tak to jen dokládá že si pletete pojmy. Vy jste spíš "dost komunista".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 19:54
reakce na Martin Vytiska | 4. 6. 2013 19:37

Ne, ve skutečnosti jsem nacista, který chce vyvraždit všechny lidi na Zemi. Ale to je dlouhodobý plán. V dohledné době chci jen to, aby Google a Amazon platili normálně daně.

Jinak máte naprostou pravdu, moje názory jsou nemorální/neetické a měl bych za ně být náležitě potrestán.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 4. 6. 2013 16:09
reakce na Stanislav Dvořák | 4. 6. 2013 12:49

Jak obří jsou ty zisky Google a Apple ve srovnání s dluhy které Evropu tíží ?

A k čemu pomůže, že část zisků Apple nebo Google utratí namísto Apple nebo Google, nějaký Evropský komisař, třeba v Severočeském ROP ? Sociálnímu smíru snad ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 17:40
reakce na Michal Weinfurtner | 4. 6. 2013 16:09

Obě jmenované firmy sedí na obrovském množství peněz, které neutrácejí, protože už neví za co. Člověk se pak diví, proč se potřebují všemožně vyhýbat placení daní v zemích, kde ty zisky tvoří, když jsou v obrovském plusu a ani neví co s těmi penězi dělat.
Rozdíl mezi těmito firmami a korporátními giganty v minulosti (např. ocelářské firmy, automobilky, letecký průmysl, chemický atd) je ten, že oni zaměstnávají vzhledem k tržbám velmi malý počet (často velmi kvalifikovaných) lidí, kteří by stejně za jakékoliv situace neměli nouzi o práci.

Tím nechci tvrdit, že google, apple, amazon a další můžou za krizi v Evropě. To určitě ne. Pouze by bylo dobré říct na rovinu, že situace se nevratně změnila a to pro většinu lidí k horšímu. A ne to lze svést na stát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 4. 6. 2013 19:02
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 17:40

Oni moc dobře vědí, na co ty peníze mají. Jak řekl i sám S. Jobs - to, že mají tolik peněz, jim umožňuje, pouštět se do značně rizikových investic, které když nevyjdou, tak to firmu nijak neohrozí na existenci a mohou pokračovat, jako by se nic nestalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 19:13
reakce na Michal Jeřábek | 4. 6. 2013 19:02

No peněžní polštář je jistě dobrá věc. Nic proti tomu. O jakých značně rizikových investicích se bavíme? Zdvojnásobení pixelů v příštím ajfnounu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 5. 6. 2013 11:26
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 19:13

Napriklad 100 milionu USD vyhozenych za mapy v iOS 6 a to neni jedina spatna investice. Nemluve o tom, ze hodnota firmy Apple poklesla behem roku o 200 milliard dolaru.

Google ma taky spoustu neuspesnych projektu, kde utopili spoustu penez, jako Google Health, Buzz, +1, Wave a dalsi.

HP, Dell, Nokia.

Nastesti tyhle firmy jsou schopny existovat navzdory socialistum/komunistum v USA a EU.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 4. 6. 2013 21:06
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 19:13

Jake znacne rizikove investice se ptate? Bezte se zeptat do Nokie, k cemu ji ta hotovost z minulosti je a k cemu ji vyuziva v soucasnem svrabu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 4. 6. 2013 21:12
reakce na Adam Čabla | 4. 6. 2013 21:06

O vnitřních financích firmy Nokie nic nevím. Mohl byste mi to osvětlit?Nokie se také vyhýbá placení daní, že ji do toho taháte? Já zas takový znalec nejsem.

Já myslel, že se bavíme o Apple.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 5. 6. 2013 09:27
reakce na Honza Moudrý | 4. 6. 2013 21:12

Asi byste si mel precist, co jste napsal a na co reaguji... Pak vam to mozna bude jasnejsi
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Janda ml. | 4. 6. 2013 03:41

Investovat nebo neinvestovat, a následně půjčit si nebo nepůjčit, je jedno z nejtěžších rozhodnutí které organizace dělá. Když se udlěá ve špatný moment, někomu se nevrátí vložené peníze, a někdy taky čtyři sta zaměstnanců si musí jít hledat novou práci.

Skromná otázka: proč chtějí vládní mameluci s životností čtyři roky, ovlivnit daňovými kejkly rozhodnutí které dělá třeba sto let stará firma? Proč tedy stát nevlastní nějaké JZD Slušovice, nebo rovnou cirkus Moskva kde si tihle vědci mohou svůj první ročník ekonomiky vyzkoušet?

Ovšem že se jim v prvním roce vyšplhá HDP o asi desetinu procenta, pokud na něj náhodou nebude mít vliv něco jiného. Ale obrázek injekční stříkačky s drogou je pro to ta nejlepší metafora.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Holub | 4. 6. 2013 01:23

Já tedy nejsem toho názoru, že by měla naše země prostor pro další navyšování dluhu a rozhodně bych se takovéto formě nezdravého růstu bránil. Ať vláda raději dělá taková růstová opatření, která budou mít za efekt, že se v naší zemi vyplatí více pracovat, zaměstnávat, obchodovat, tvořit atd. atd. Na to nepotřebuje více peněz, stačí jen sehnat pár chytrých hlav, které by panu Kalouskovi poradily, co občanům v této zemi nejvíce překáží v jejich aktivním ekonomickém životě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!