Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Litva a Lotyšsko. Úspěšné země..., ze kterých se utíká

Kdyby všichni byli jako Lotyši, tak by se krize v Unii vyřešila rychle, psalo se v mnoha komentářích v minulých letech. Když ale člověk Pobaltí skutečně navštíví, dívá se na to trochu jinak.

Litva, a především Lotyšsko se berou jako příklad zemí, které se velmi úspěšně vyrovnaly s finanční krizí let 2008–2010. A kdekdo je dává zbytku Evropy za vzor, jak podobné situace řešit. Při návštěvě Pobaltí ale zjistíte, že cena, kterou za to obě země zaplatily, je velmi vysoká. Tak vysoká, že pokud by se platila všude v Evropě, vedlo by to ke zhroucení unijní ekonomiky a asi i některých států. Litva i Lotyšsko totiž bezpečně patří mezi země, ze kterých se za poslední roky odstěhovalo nejvíc obyvatel; měřeno samozřejmě v poměru k jejich celkovému počtu.

Pětina státu pryč

Litevské oficiální statistiky uvádějí, že ze země dříve o třech a půl milionu obyvatel odešlo za poslední dvě desítky let přes sedm set tisíc lidí, tedy dvacet procent obyvatelstva. Podobná čísla uvádí i sousední Lotyšsko: dřív dva a půl milionu, dnes v něm nežijí ani ty dva miliony trvale hlášených.

Samozřejmě: značný impulz pro emigraci znamenal rok 2004: vstup pobaltských států do Unie, volný pohyb, otevření trhů práce, zejména britského a irského. Jak ale ukazují studie, v letech 2006 a 2008, kdy se Lotyšsku i Litvě výrazně hospodářsky dařilo, se sice také odcházelo, ovšem podstatně pomaleji. Na přelomu desetiletí, kdy obě země zažily dvojciferný propad ekonomik a tvrdě škrtaly všechny výdaje, včetně míst i platů státních zaměstnanců a důchodů, se počet emigrantů strmě navýšil.

Litva a Lotyšsko jsou po dvaceti letech o pětinu menšími státy, než bývaly.

Mladí: každý třetí bez práce

Litevský premiér Algirdas Butkevičius tvrdí, že jeho země si tento problém uvědomuje.

„Je to pro nás jedna z nejcitlivějších otázek. Chceme samozřejmě tyto lidi přesvědčit k návratu do vlasti. Máme pro to připraveny různé projekty – například podporu renovace obytných domů, dotace na nové vytápění a chceme také do země přilákat co nejvíce zahraničních investic,“ říká litevský premiér. „Obzvlášť těžká je situace na venkově, a proto chceme velkou pozornost věnovat našemu zemědělství a věnovat se i regionálnímu rozvoji,“ tvrdí Butkevičius.

O hlavním problém ale nemluví. Po ekonomické krizi přelomu desetiletí má Litva i Lotyšsko velmi vysokou nezaměstnanost, a to především mezi mladými lidmi, kde přesahuje třicet procent. Také mezi ekonomickou emigrací, která dnes už nemíří do Velké Británie, ale do Skandinávie, hlavně do nejbohatší země regionu Norska, převažují mladí lidé do třiceti let.

Vše je podřízeno euru

Velmi nepopulární je v Litvě a Lotyšsku jednotná evropská měna euro, které se dává za vinu, že přes oživení hospodářství se životní úroveň zvedá jen pomalu, stejně jako výdaje státu na takové věci, jako jsou důchody, sociální dávky nebo veřejné investice. Lotyšsko chce euro přijmout už na konci tohoto roku a Litva se chce přidat o rok později. Obě země jsou proto pod drobnohledem Evropské centrální banky a dělají všechno pro to, aby podmínky vstupu do eurozóny splnily. Rozpočtové disciplíně je proto podřízeno úplně všechno – a když šetří stát, soukromníci se k zvedání platů do předkrizové výše ani trochu nehrnou. Ani krize přitom (i díky pevnému kurzu latu a litu k euru) nic nezměnila na tom, že Litva a Lotyšsko jsou v porovnání se středoevropskými zeměmi na život hodně drahé. Třiačtyřicetiletý lotyšský premiér Valdis Dombrovskis, který převedl Lotyše přes nejhorší roky finanční krize, podřizuje vše cíli přijmout euro a pro jistotu nedělá ani referendum. V něm by totiž drsnými roky finanční stabilizace unavené obyvatelstvo euro s největší pravděpodobností odmítlo.

Litevci a Lotyši, kteří jsou zvenčí chváleni jako ukázněné obyvatelstvo, které dokáže pro záchranu vlastní ekonomiky přinášet na rozdíl například od Řeků či Portugalců oběti, skutečně na ulicích téměř neprotestují a ani příliš nenadávají na vládu v hospodách. Když jim dojde trpělivost, tak se prostě seberou a jdou žít jinam.

Taky řešení.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK