Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Pravicová vláda kývla na to, že se už nikdy nesníží daně!

Pavel Kohout
Pavel Kohout
15. 5. 2013

Návrh ústavního zákona o takzvané dluhové brzdě předložený Poslanecké sněmovně je chybný. Sněmovna by jej měla zamítnout. Proč? Nepotřebuje snad česká ekonomika zkrotit dluh? Zajisté potřebuje. Zákon je však vadný. Z více důvodů. Především je postaven na chybném mechanismu evropského fiskálního kompaktu.

Pravicová vláda kývla na to, že se už nikdy nesníží daně!

Zákon vychází z principu, že při překročení určité hranice poměru dluhu k hrubému domácímu produktu se aktivují určitá opatření. Mezi tato opatření patří – nikoli překvapivě – zvyšování daní a omezování výdajů. Státní dluh obvykle roste během recese. Jak v takové situaci zafungují vyšší daně a omezení výdajů? Oba kroky mohou prohloubit recesi na úroveň hospodářské krize. Dluhová brzda bude fungovat jako automatický destabilizační mechanismus. Jako daňová nášlapná mina.

Návrh zákona je špatný podle Keynese i podle neoklasické ekonomie. To však ještě není všechno.

Kalousek se dohodl s levicí

ČSSD přišla na jednání s ultimativními požadavky, které měly dluhovou brzdu „shodit“. Namísto toho Miroslav Kalousek kupodivu souhlasil. S čím souhlasil pravicový ministr? Se zákazem snižování daní! Nově navržený paragraf uvádí, že při překročení hranice státního dluhu nad padesát procent hrubého domácího produktu „vláda nepředloží Poslanecké sněmovně návrhy změn daní a poplatků, které snižují příjmy z daní a poplatků sektoru veřejných institucí v úhrnu na daný rok a v úhrnu na každý následující rok“.

Jak by toto opatření fungovalo v praxi? Jako spirála: vyšší daňové sazby – hospodářské zpomalení – více daňových úniků – nižší výběr daní – ještě vyšší daňové sazby. Uvedený paragraf dokonce zakazuje snižování daní současně se snižováním výdajů. Sněmovně se tak možná podaří ústavně zakotvit daňovou past.

Švýcarská cesta

Přitom existují státy, kde ústavní rozpočtová pravidla fungují dobře. V Evropě jde o Švýcarsko. Tamní dluhová brzda byla poprvé použita při sestavování federálního rozpočtu na rok 2003. Plně se osvědčila. Je ovšem postavena na zcela jiných principech. Její plný text je zde:

Článek 126 – Správa financí

1. Konfederace bude udržovat své příjmy a výdaje v rovnováze v průběhu času.

2. Strop pro celkové výdaje, který má být schválen v rámci rozpočtu, je založen na očekávaných příjmech při uvážení hospodářské situace.

3. Výjimečné finanční požadavky mohou opodstatnit adekvátní zvýšení stropu ve smyslu druhého odstavce. Federální shromáždění rozhodne o každém zvýšení stropu absolutní většiny všech (nikoli jen přítomných) hlasů.

4. Pokud celkové výdaje federálního rozpočtu překročí strop ve smyslu odstavce 2 nebo 3, během následujících let je třeba kompenzovat tyto nadměrné výdaje úsporami.

5. Detaily budou specifikovány zákonem.

To je vše podstatné, kromě technických detailů zmíněných v pátém odstavci. Rozdíly oproti českému návrhu bijí do očí. Švýcarská ústava dodržuje tyto principy: a. existuje striktní výdajový strop; b. aktuální stav státního dluhu nehraje roli; c. deficity jsou povoleny, ale musí být později kompenzovány přebytky; d. nelze libovolně zvyšovat daně.

Daňové zmatky škodí

Poslední bod stojí za zmínku. Všichni podnikatelé mohou vědět, jakou paseku nadělaly v českém hospodářství daňové zmatky posledních let. Ukvapené zvyšování téměř všech daňových sazeb způsobilo paniku, odložení spotřeby, odložení investic, pokles ekonomiky. Nehledě na to, že zvyšování daní stejně nesplnilo očekávání.

Švýcarsko má naproti tomu ústavní strop na federální daňové sazby z příjmů firem (8,5 procenta) a jednotlivců (11,5 procenta). Zvýšit daně z příjmů je na celostátní úrovni takřka nemožné. Mezi kantony funguje daňová konkurence, která je opět garantována ústavou. Ta zakazuje koordinaci sazeb, tedy daňový kartel.

Švýcarská finanční ústava je neideologická: umožňuje ortodoxní pravicovou i levicovou keynesovskou politiku. Neumožňuje ovšem zabřednout do extrémně vysokých daní a dluhů, kam směřuje Kalouskův návrh se Sobotkovou asistencí.

Poslanci v Praze mohou udělat jednu dobrou věc pro svou zemi. Poslat ke dnu nepodařený a extrémně levicovou ideologií zatížený návrh zákona o dluhové brzdě. A pak se podívat do Švýcarska a poučit se, jak se věci mají dělat správně.

Psáno pro MF Dnes

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

danědluhová brzdalevicemiroslav kalousekpravicerecesestátní dluhšvýcarsko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo