Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Dobrou noc, děti. Jak se dělá (ekonomická) novinařina

Aleš Tůma
Aleš Tůma
24. 4. 2013

Pohádce o chudých Němcích se už ve svém článku věnoval Michal Kašpárek. Podobně zajímavá je ale i pohádka o opičkách a burzovních indexech a další zkazky.

Dobrou noc, děti. Jak se dělá (ekonomická) novinařina

V souvislosti s útokem v Bostonu tradiční média neopomenula škodolibě poznamenat, jak sociální sítě přispěly k šíření různých dezinformací. Ale ruku na srdce – tradiční média nefungují zas tak odlišně.

Na informaci o chudém Hansovi je právě zajímavé, jak se postupně šířila. Z velkých domácích serverů ji 10. dubna přinesl jako první ekonomicky orientovaný iHNed, ten samý den iDnes a o pár hodin později se přidaly i Novinky. Ty z ní dokonce na chvíli udělaly titulní zprávu.

Přitom už 7. dubna na zprávu reagovali ekonomové z London School of Economics, kteří upozorňovali na metodické záludnosti studie Evropské centrální banky a na to, že z ní nelze vyvozovat zkratkovité závěry. Jejich komentář ovšem do mnoha redakcí jaksi neprobublal a informace o chudých Němcích začala žít vlastním životem.

Investujte jako primát!

Z pohodného soudku je i zpráva, že „opice porazily burzovní experty“. Ano, existuje dosti bohatá literatura dokládající, že průměrný aktivní investor po započítání poplatků neporáží trh, natož počítač, opici, nebo dokonce kočku.

Vtip je, že citovaná studie Cass Business School byla o něčem jiném, navzdory titulkům hemžícím se opicemi či lidoopy. Počítala výkonnost portfolií sestavených podle tradičních burzovních indexů a srovnávala ji s výkonností portfolia sestaveného náhodně (hypotetickými opicemi) a podle různých alternativních indexů.

V čem je problém? Výběr akcií do většiny hlavních indexů, jako například S&P 500, se neřídí rozhodnutím nějakých expertů, ale jednoduše tržní kapitalizaci. Zkrátka větší firmy v nich mají větší váhu. Takové indexy mají řadu výhod počínaje jednoduchostí konstrukce samotného indexu i portfolia, které ho má kopírovat.

Vážení podle kapitalizace ovšem může vadit, když se nafoukne bublina v nějakém sektoru či na akciích konkrétní firmy. Čím nadhodnocenější odvětví či firma, tím větší váha v indexu a tím větší váhu by paradoxně měla mít v portfoliích pasivních investorů...

Pointa studie tedy nebyla ve srovnávání profesionálů s primáty, ale ve srovnání výkonnosti tradičních indexů s alternativami, které by neměly trpět popsanou slabinou. Jde například o indexy vážené podle fundamentálních ukazatelů, jejich nejznámějším propagátorem je zakladatel firmy Research Affiliates Robert Arnott.

Ale to samozřejmě není tak hezký titulek, jako že opice porazily burziány.

Mučte data, dokud se nepřiznají

Podobných případů bychom našli více, a nemusí jít zrovna o smyšlený průzkum mezi Romy, stačí zůstat na stránkách ekonomického tisku.

Populární zpráva posledních dnů je, že student našel chyby v často citované studii ekonomů Rogoffa a Reinhartové, spojující úroveň státního dluhu s poklesem ekonomického růstu.

Mírně bulvární interpretace je, že politika rozpočtových úspor dostala vážnou trhlinu. Ale budiž, to je v podstatě pravda, protože právě Rogoffa a Reinhartovou mnozí politici používali jako argument pro úspory. Potom ovšem existuje ještě bulvárnější interpretace - že na dluhu vlastně až tak nezáleží, tudíž se můžeme dál vesele zadlužovat. Což ani z upravených závěrů v žádném případě nevyplývá. Dlužno dodat, tohoto logického skoku se dopouští nejen novináři, ale i odborníci. Což  už ostatně komentoval Pavel Kohout.

Větší či větší mediální fikce ale patří k životu. Na hluboké ověřování složitých teorií zkrátka pod tlakem uzávěrek a kvót na produkci článků není čas. Nejjednodušší je přeložit zahraniční zprávu, v lepším případě Bloomberg, Reuters (srov. perexy zde a zde) či Financial Times, v horším případě už zprávu přefiltrovanou přes tři další redakce. Ze „dvou nezávislých zdrojů“ informace, které by novinář měl mít k dispozici, než něco pustí do světa, se tak někdy stávají „dvě nezávislá média“. Z nichž jedno to v některých případech opsalo od druhého.

Autor článku ví, o čem píše. Ve svých mladších a temnějších letech býval také ekonomickým novinářem.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Související témata

akciové indexyaleš tůmaekonomieekonomikainfotainmentmichal kašpárekmíra bohatstvípavel kohoutžurnalistika
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo