Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Brusel, nebo Praha? Kdo si víc lže do kapsy ?

| 2. 4. 2013

Evropská komise schovává svou nebezpečnou hospodářskou politiku za sofistikované studie, v Čechách si vystačíme s novinovými rozhovory. Výsledek je ale stejně škodlivý.

Brusel, nebo Praha? Kdo si víc lže do kapsy ?

Před dvěma týdny vydala Evropský komise ekonomickou studii, kde sama sebe chválí za to, jak úspěšně se jí daří udržovat „delikátní rovnováhu“. Komise ale jaksi zapomněla definovat, co onou rovnováhou vlastně myslí. I když… Třeba jen bere ohledy na ty členské státy Evropské unie, které se aktuálně potýkají s hlubokým ekonomickým propadem a masivní nezaměstnaností. A ohleduplnost je v tomto případě opodstatněná. Za problémy totiž může pomýlená snaha právě Evropské komise a některých členských zemí snižovat schodky veřejných financí, ať to stojí, co to stojí. 

Evropská komise také zřejmě předpokládá, že pochvalné projevy dokáží zastřít smutnou řeč čísel, která neúprosně ukazují, jak špatně na tom Unie dnes je. Jako celek se topí v recesi vyvolané příliš rychlými a nepromyšlenými škrty a navíc marně bojuje s rostoucí nezaměstnaností – zatímco v půlce roku 2008 byla celoevropská nezaměstnanost na úrovni 6,8 %, dnes už dosahuje 10,7 % – a, zdá se, že zdaleka nejsme z nejhoršího venku. 

Zbytečně utažené opasky

Ano, tlak na omezení masivních deficitů je rozumný (i když by jistě šel provést opatrněji a citlivěji), větší problém je ale z pohledu Unie jinde. Zatímco v některých zemích se brutálně škrtalo, jiné země měly expandovat, aby alespoň někdo táhl ekonomiku sedmadvacítky kupředu. Evropská komise i Evropská centrální banka se ale raději soustředily na zlepšování makroekonomických ukazatelů vytvořených pro úplně jinou situaci, než je ta, v níž se nacházíme dnes. Zbytečným utahováním opasků tam, kde to není potřeba, se přitom jen odkládá oživení evropské ekonomiky. A nezaměstnanost dále roste. 

Nejde přitom o nějakou teoretickou debatu, ale o to, jak dobře se bude naší zemi i celé Evropě dařit. Podívejme se na příklad nám nejbližší – k nám domů do České republiky. Členové současné vlády se plácají po ramenou, že jsme „vůči finančním trhům nejdůvěryhodnější zemí v regionu“, a hrdě zdůrazňují, že se prý nemáme „za co stydět“.  To by možná platilo, pokud by se úspěch země poměřoval výhradně podle ratingových agentur. Jenže ať chceme, nebo ne, skutečný úspěch se neměří písmenky v ratingu, ale růstem ekonomiky, mírou nezaměstnanosti a tím, jestli je růst ekonomiky rozložen rovnoměrně, nebo jestli z něj profituje jen úzká skupinka vyvolených. 

Zdání klame

Když se podíváme na náš hospodářský růst a srovnáme jej se dvěma nejbližšími „konkurenty“ Polskem a Slovenskem, uvidíme jednoznačný důkaz toho, jak důležitá je rozumná hospodářská politika. Ještě v letech 2005 a 2006 jsme rostli rychleji než Polsko a podobně rychle jako Slovensko. Ovšem od roku 2007 už jsme za oběma sousedy zaostávali a kumulativní výsledek je pro českou vládu velmi nelichotivý. Zdánlivě bychom mohli být spokojeni, vždyť mezi roky 2005 a 2012 vzrostl hrubý domácí produkt České republiky o 22,6 procenta. Polsko ale za stejné období vyrostlo o 38,7 procenta a Slovensko dokonce o 41,2 procenta! 

Ano, obě sousední země rostly z nižšího základu – ale kdyby česká vláda domácí ekonomiku zbytečně nedusila, nemuseli jsme loni klesnout čtyřikrát více než celá Evropská unie včetně zemí v těžké krizi. Hlavní ale samozřejmě je, jak pěkně se umíme pochválit, aniž bychom si přiznali smutnou realitu stagnující ekonomiky, rostoucí nezaměstnanosti a ekonomické bezradnosti. Podobně jako Brusel! 

Psáno pro Lidové noviny.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Martin Vytiska | 2. 4. 2013 09:59

Tak mám pocit že článek pana Prouzy měl původně vyjít o den dřív (na Apríla) a že se jedná o "Jak vařili v trenýrkovém království HDP, Volume 2" :)

Takvou snůšku demagogie bych od kolegy pana Kohouta nečekal, pracují opravdu ve stejné firmě?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Přemysl Marek | 3. 4. 2013 13:39
reakce na Martin Vytiska | 2. 4. 2013 09:59

Už nějakou dobu nepracují. Pan Prouza se v poslední době profiluje opravdu velice zvláštně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

O.V. | 2. 4. 2013 09:34

Tak předně se jedná o to, že je rozbitý finanční systém. Všechno ostatní funguje, zboží je dost ale nikdo nemá peníze na to, si ho koupit.
Další věc je, že přes extrémní racionalitu a efektivu téměř ve všech oborech společnosti nepracujeme méně ale více. Což absolutně popírá jakkýkoliv pokrok a zároveň vysvětluje nezaměstnanost. Co je příčinou je jasné -daně, regulace a také ustávající potřeba nekvalifikované práce, za kterou by někdo platil (což je opět důsledek oné racionalizace, efektivity).

Bohužel, žádné světlo na konci tunelu nevidím (možná ho vypnuli v rámci úsporných opatření) spíše naopak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 2. 4. 2013 08:07

No, co mám možnost setkávat se mikroekonomikou, tak to poslední co vadí je Brusel. To první co všem vadí je korupce, zneužívání moci, vysoké daně, mnoho předpisů z českého parlamentu, přenášení slibů státu na jiné (typicky placení nemocenské zaměstnavatelem, dph zajištění).
A škrty? Jestli jsou tupé nebo chytré je jedno - je jich málo, dluh se zvyšuje neuvěřitelnou rychlostí. Již nyní se za dluhovou službu platí kolem 50 až 60 miliard korun. Mimochodem, kolik stojí školství? 130 miliard? Takže kdyby nebylo dluhu, tak by učitelé měli o polovinu větší plat, školy by byly o polovinu lépe vybavené atd.
Problém Evropy není zda snižuje málo nebo rychle, ale je to problém strukturální - minulé vzorce řízení společnosti se přežily, musí se nastavit jiný způsob - legislativa, rozhodování, sociální mechanismy, daně, atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 2. 4. 2013 04:20

Právě včerav pondělí jsem to pochopil. Hospodářská strategie našich politiků je geniální, a geniálně jednoduchá. Abychom byli bohatí jako celek, musí být bohatý každý z nás. A když si všichni nakrademe, .... Tak jednoduché, až nepochopitelné! A tolik zbytečné vědy se z toho nadělá!
Aby obraz prosperity nekazily ani krachující banky, nutno i jim pomáhat. Okrajové potíže státních rozpočtů vyřeší inflace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!