Šťoucháním vzad!

| 4. 4. 2013

Vzájemné novoroční poplácávání po zádech mezi evropskými politiky vystřídalo další kolo nočních infarktových jednání. Postupně začíná být zřejmé, že pokusy zahnat krizi řečmi nepomůžou. Ekonomové a politici se ovšem shodují, že růst nás čeká už příští rok. Jako by se na tom neshodovali minulých pět let. Fučíkovské označení SSSR jako země, kde zítra znamená již včera, můžeme nahradit novým, evropským: It’s always tomorrow.

Šťoucháním vzad!

V nadcházející atmosféře všeobecné deziluze nás tedy čeká další kolo debaty o tom, kdo za to může a kudy dál. Role už jsou dopředu rozdělené a výsledek známý: Část lidí bude tvrdit, že krizi způsobil kapitalismus utržený ze řetězu, nedostatek regulace, nízké daně a tak podobně. Druhá část bude tvrdit, že společnosti se hroutí pod vahou vlastní regulace, která umrtvila veškerou ekonomickou aktivitu a vyšlechtila obyvatelstvo od kolébky do hrobu přisáté na hrudi ohromného pečovatelského státu.

Regulace bude tedy znovu centrem pozornosti obou stran. Debata bude opět úplně marná, protože obě její strany (socialisté i liberálové) se míjejí jak jeden s druhým, tak s realitou. Panuje mezi nimi totiž jakási nevyřčená shoda na tom, jak regulace funguje, a přou se o to, zda je spravedlivá, žádoucí, ekonomicky udržitelná a tak dále. Proto si dovolím tento pěkný konsenzus drobně nahlodat malým pozorováním.

Nejjednodušší dynamický systém na světě je kyvadlo. Malá kovová kulička visící na tenké nitce. Od doby, co spadlo Newtonovi na hlavu pověstné jablko, víme, jak pohyb takové kuličky popsat. Když označíme ?(t) úhel, o který se nitka v čase t odchyluje od svislého směru, dosazením do Newtonova moudra, žeakcelerace je úměrná působící síle, dostaneme rovnici

ve které konstanta b zahrnuje gravitaci, délku nitky i odpor prostředí. V každém okamžiku je poloha kuličky dána hodnotou ?(t) a její úhlová rychlost hodnotou ?(t), což je derivace ?(t) podle času. Těmito dvěma hodnotami je kyvadlo dokonale popsáno, není potřeba vědět nic víc. Polohu kyvadla můžeme nakreslit do roviny jako tečku, jejíž iksová souřadnice je rovna ?(t) a ypsilonová souřadnice je rovna ?(t). Fyzikové takovému obrázku říkají fázový portrét (slovo obrázek se přestává používat, když se člověk stane docentem). Typický fázový portrét našeho kyvadla vypadá asi takto:

Kulička začne vpravo uprostřed s nějakou počáteční výchylkou a nulovou rychlostí. Když ji pustíme, začne se kývat tam a zpátky, ale odpor prostředí ji bude brzdit. Výchylka i rychlost se tedy budou postupně snižovat, až se nakonec kulička zastaví ve středu obrázku s nulovou výchylkou a nulovou rychlostí. Vývoj kyvadla v čase si tedy představte jako tečku pohybující se rovnoměrně po spirále. Kdyby byl odpor prostředí nulový, kulička by ve fázovém prostoru běhala pořád kolem dokola po křivce, která by připomínala elipsu.

Pro ty z vás, kteří nikdy neviděli fázový portrét, připomínám, že se nedíváte na polohu kyvadla ve skutečném prostoru (tam se toto kývá tam a zpátky), ale na jeho polohu v umělém dvourozměrném prostoru, jehož osy jsou tvořeny polohou a rychlostí. Fyzici si myslí, že je to přehlednější.

Větší legrace bude, když budeme do kyvadla pravidelně šťouchat a nutit je, aby se kývalo tak, jak chceme my. Asi jako když kostelník houpe zvonem. Fyzik by řekl, že do systému přidáme periodickou hnací sílu, tedy regulaci. Pohyb kyvadla bude daleko zajímavější. Kyvadlo by se rádo kývalo po svém, ale vnější regulace jej nutí kývat se jinak. Chvíli bude vzdorovat, ale nakonec se podřídí a začne rezignovaně skákat tak, jak kostelník píská. Fázový portrét celého toho přesvědčování bude vypadat následovně:

Krátký počáteční vzdor je nakreslen modře a po chvíli už se kyvadlo poslušně pohupuje pořád dokola po červené křivce. Regulátor je přirozeně potěšen, jak systém pěkně reaguje, a tak se rozhodne povzbudit kyvadélko k vyšším výkonům (neboť plán je třeba splnit). Zvýší tedy trochu úroveň regulace (bude do něj šťouchat větší silou) a těší se, jak se červená křivka na obrázku nafoukne. Jenže regulovaný systém na to má úplně jiný názor:

Nejen že se kyvadlu na začátku z té regulace protočí panenka o několik celých otoček, ale nakonec se ustabilizuje na červené křivce, která moc nepřipomíná tu předchozí.

Šťouralové s fyzikálním vzděláním odpustí, ale nitka, na které kyvadélko visí, je nedeformovatelná. Deformovatelná nitka by mi trochu kazila pointu.

Je to taková přehnutá osmička a kyvadlo pravidelně přepíná mezi jejími dvěma záhyby. Perioda kyvadla je tedy úplně jiná – dvojnásobná – než perioda hnací síly. To regulátora pochopitelně rozzuří, protože co je to za pořádek, že kyvadlo skáče s poloviční frekvencí, než on píská. Usoudí, že už té svobody bylo dost a ještě trochu přitlačí. Co na to kyvadlo?

Kyvadlo si dělá úplně, co chce. Nikdy se neustálí na žádné rozumné křivce a jeho pohyb nemá nic společného s tím, jak regulátor reguluje. Nelze to nazvat jinak než vzpourou.

Jaké z toho plyne poučení? I nejjednodušší dynamické systémy (stále prosím mluvíme o kuličce na provázku!) reagují na dobře míněnou regulaci naprosto nečekaným způsobem. Kyvadlo jistě nepodezříváte, že se vzpírá regulaci proto, že by bylo indoktrinováno přílišným sledováním Fox News. Trvalo nám tři století, než jsme aspoň trochu pochopili, jak reaguje kyvadlo na vnější regulaci. Jsou o tom napsány celé knihy a každá stránka skrývá jedno překvapení. Systémy, které jakkoliv souvisejí s lidskou společností, myšlením a rozhodováním, tedy s ekonomikou, jsou nekonečně složitější než kyvadlo. Fungují v nějakém režimu, který má mnoho zpětných vazeb a vyvíjel se tisíce let metodou pokusu a omylu. Proto, až vám zas budě někdo vyprávět, že ten a ten problém se odstraní lepší regulací, vzpomeňte si na kyvadlo. Jediné, čeho nová regulace dosahuje zcela spolehlivě, jsou nezamýšlené důsledky, jejichž odstranění vyžaduje další regulaci, která má více nezamyšlených důsledků a tak dále.

Pokud se domníváte, že problém je lehce řešitelný, jste na omylu.  Jakmile regulátor zjistí, že jeho zásah měl nezamýšlené (a typicky nežádoucí) účinky, vrátí se k původní úrovni regulace, kdy byl s reakcí systému jakž takž spokojen. Jenže systém se typicky nevrátí do původního stavu, ale zareaguje opět nějakou nečekanou změnou. Tento efekt se nazývá hystereze.

Je načase vzít na vědomí, že naše problémy více regulace nevyřeší. Ne proto, že je regulace z nějakého morálního důvodu vadná nebo podle nějaké ekonomické teorie nežádoucí, nebo se protiví nějakému božstvu. Prostě proto, že nemáme nejmenší tušení, jak regulace systém ovlivní. Jediné vodítko je pohled do minulosti: pokud něco funguje pět tisíc let, asi to není fatálně škodlivé a není rozumné to nahrazovat tunou zákonů založených na (tentokrát už) zaručeně správné teorii řízení rizika, byť by tato byla podložena šesti Nobelovými cenami. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (37 komentářů)

Honza Moudrý | 7. 4. 2013 16:38

Jako fyzikální ukázka je to hezké. V prváku nám na VŠukazovali opravdové ''kyvadlo na kyvadle'', které samo o sobě dělá ještě zajímavější věci.

http://www.youtub e.com/watch?v=U39RMUzCjiU
{ br}Autornám bohužel neukazuje celou pravdu. Jsou takové fyzikální systémy, kde vnější vynucovací síla je zdrojem stability a předvídatelnosti, zatímco kdyby byl systém ponechán sám sobě, choval by se chaoticky. Například výše zmíněné kyvadlo na kyvadle nebo nějaký složitý setrvačník.

http://www. pendcon.de/stabilization-of-a- double-pendulum-at-its-stabili ty-boundary.html

Tadyurčitě namítnete, že můj argument je přitažený za vlasy, přece fyzika není společenská věda. No, to není, ale dokud šly argumenty pro vaši pozici, tak vám to nevadilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 10. 4. 2013 18:38
reakce na Honza Moudrý | 7. 4. 2013 16:38

No moc fyzice nerozumim, ale pocitam, ze pokud jsem schopen propocitatdopady sve akce na chovani systemu, pak jej muzu usmernovat smerem ke stabilite. To mozna plati pro kyvadlo na kyvadle nebo setrvacnik, ale urcite ne pro daleko slozitejsi system typu lidske spolecentsvi a jeho interakce se svetem..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 5. 4. 2013 06:45

Pane Fürst, smekám, výborný článek. Bohužel chod našeho státu nejeví žádné známky toho, že máme za premiéra původem fyzika.
Ekonomika je o nějaký ten řád složitější než kyvadlo na pevné niti, příroda sama také, a co teprve lidský mozek. Mozky premiéra, ministrů, politiků,... V nich zřejmě už nic nekmitá, snad už jen samé bifurkace.
A taky z jiného pohledu. Pokud vůbec ještě nějaké fungující kormidlo vůbec je, a pokud u něj někdo stojí (to už nemusí být politici), tak nemusí být zájem o stabilitu, pokud je zájem o zisky a moc, případně moc a zisky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Šindelka | 4. 4. 2013 23:35

Úžasné dokumenty. Ta paní v posledním klipu perfektně ukázala současné převládající komunistické myšlení - "to nebude fungovat, lidi jsou bezhohlední" místo důvěry se hledají způsoby jak kvůli pár deviantům, kteří si stejně nedělejí nic z jakéhokoliv nařízení, otrávit život úplně všem. Aneb protože jeden vekslák šidí na daních, budeme vás držet pod krkem všechny holoubci. Jenže ten vekslák občůrá i to nové nařízení ale všichni poctiví dál musí snášet šikanu. Ach jo. Jenže když poslanci zredukují zákony, nebudou už tak důležití, o práci přijde spousta právníků a soudců a toho bohdá nebude, my ten komunismus a blaho pro všechny vybudujeme, i když se vám to nelíbí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Šuleř | 4. 4. 2013 19:15

Skvělý článek. Dlouho jsem na nic nereagoval, ale dnes musím poděkovat. K diskuzi o automobilismu - tady spíš funguje teorie her (v případě Káhiry možná deterministický chaos :-)). Ale i v tomto ohledu se ke kyvadlu dostaneme lorenzovým pohybem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 4. 4. 2013 16:34

Vždy jsem byl spíše ostražitý vůči paralelám mezi fyzikou a ekonomií. Ekonomie se zabývá chováním lidí, což je naprosto jiná disciplína než fyzikální procesy. Se závěrem článku souhlasím, ale s tou výhradou, že chování ekonomiky je ještě mnohokrát nepředvídatelnější než chování kyvadla, právě díky lidskému faktoru.
Pokud jde o liberály a socialisty: neřekl bych, že mezi nimi panuje jakási nevyřčená shoda na tom, jak regulace funguje. Řada liberálů vystupuje právě ze stejné pozice: říká, že důsledky regulace ekonomiky jsou naprosto nepředvídatelné, což je v naprostém protikladu s vírou socialistů.
Pokud jde o morální rozměr regulace, ten považuji za stejně důležitý, jako ten "technický" ;a to nejen z morálního, ale i "technického&qu ot;hlediska. Regulace je škodlivá mj.proto, že rozkládá v lidech ctnosti, které jsou potřebné k důstojnému svobodnému nezávislému životu, a dělá z nich závisláky na státu. Tím zpětně negativně ovlivňuje vlastnosti celého systému (tady se právě ekonomie liší od fyziky).
Autorovi bych rád poděkoval za další inspirativní text a vzkázal, ať vytrvá v psaní. Je to výborné. Mimochodem, bylo by zajímavé podívat se podobnou optikou na problematiku klimatických modelů a boj proti CO2.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Šalom | 4. 4. 2013 15:59

Tento model kyvadla je pěkný, v ekonomice by se dal přirovnat k výši daní - má rozmezí kdy se systém chová rozumně, pak kdy uhne (do šedé ekonomiky) a pak kdy se vzepře (převrat). Tyto nebezpečí tu sice jsou, ale situaci, která nás nyní trápí, by spíš vystihl model mnoha kyvadel (každé se nějakou regulaci) spojených pružinami. Systém se tam nějak ustálí, ale rozdíl v regulaci několika kuliček může výrazně rozhodit všechny kyvadla.
Pokud všechny kuličky mají stejnou regulaci, stejnou hnací sílu, tak se i celý systém pohybuje hezky předvídatelně. Snaha změnit část systému ale zasáhne i mnoho dalších, u kterých se to nepředpokládalo. Pravidla, která neplatí pro všechny (naše zákony pro každého jiné), tak systém destabilizují.
Uznávám ale, že model tak ztrácí svojí jednoduchost a snadnou pochopitelnost a stále mu ještě chybí několik dalších úprav, aby byl věrný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom Novak | 4. 4. 2013 15:58

Vynikající článek na mé oblíbené fyzikálně-matematické téma, jen doplním, že hystereze nebo-li z fyzikálního hlediska paměť materiálu je spojena s lidskou povahou víc než si mnozí připouští.. Děkuji za jeho zveřejnění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 4. 4. 2013 14:49

Opět brilantně popsaná realita. Autor má pravdu v tom, co je, ale nikde jsem zatím nečetl, neslyšel, jak to udělat, aby bylo méně regulace a více svobody...

Proč by měl, námi zvolený, politik bojovat proti regulacím, když by byl sám proti sobě? Od starostů počínaje, přes hejtmany až po poslance a ministry je jeden z nejdůležitějších volebních slibů, zajistit co nejvíce peněz, pro svůj region. Něco jako porcování medvěda, tentokrát již celoevropského. Je pravda, že o jeho krmení se stará i naše republika a to dílem nemalým, ale koho to zajímá? Lidé chtějí nové cyklostezky, aquaparky, megakina .... tak proč jim je nedopřát? Je pravda, že obec by potřebovala třeba opravit rozvod vody, prodloužit kanalizaci, opravit veřejné osvětlení .... ale na to nejsou vypsány žádné dotační tituly, tak mají smůlu. Ti "chytřejší" ;to řeší tak, že to potřebné financují z předražený dotovaných zakázek....

Proto by mne zajímalo, zda je vůbec reálné snížení, či odstranění dotací?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Eleonora Nová | 10. 4. 2013 10:22
reakce na Fery Marra | 4. 4. 2013 14:49

zrušit kyvadlo ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Juraj Vyskočil | 4. 4. 2013 10:19

Výborný článok. Názorných analógií, na ktorých sa dá pekne ukázať labilita nerovnovážnych dynamických systémov (v zmysle "ako málo stačí"), by som tu uvítal ešte viac.
Tento článok spolu s dávnejším (http://www.finmag.cz/cs/finma g/kaleidoskop/poznamka-o-samoo rganizovanem-kriticnu-a-evrops ke-dluhove-krizi/)považujem za výborné precedensy.
Držím tomuto autorovi palce.

Ale chcelo by to asi upraviť rovnicu trochu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dan Balogh | 4. 4. 2013 09:57

Výborné. Děkuji autorovi i redakci za zařazení tohoto článku! Je tou správnou odpovědí na "blábolení" ;Lorda Sterna ze včerejška. Ten je přímo ukázkový exemplář arogantního a sebestředného sobce, kterému moc zamotala hlavu tak, že se rozhodl být samozvaným Spasitelem. Jak může někdo se vzděláním tvrdit, že ví co je tržní selhání a co jím není??? Jak může někdo nadřadit svůj individuální názor nad svobodné rozhodnutí desítek či stovek miliónů lidí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 09:55

Neregulace v praxi: http://www.youtube.com/watch?v=LzjifmHavAQ
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 19:23
reakce na Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 09:55

Vidím, že je potřeba více důkazního materiálu:

http://www.youtube.com /watch?v=BmKAe0pcIy0

1/ 2
http://www.youtube.com/wa tch?v=0Sjb2ixxkLU
2/2
ht tp://www.youtube.com/watch?v=C wPLIupAMyk
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dan Balogh | 4. 4. 2013 10:08
reakce na Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 09:55

Pozoruhodné je, že to, navzdory naším evropským předsudkům, funguje. Znám to z Káhiry. Žije tam 8 mil. lidí a dopravu téměř nic neřídí, přednost má to největší auto. V noci většina vozů nesvítí. Mají jen klakson. Přesto jsem tam za 3 týdny neviděl jedinou nehodu. V Praze ji vidím, pokaždé když tam na pár hodin přijedu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Matejka | 4. 4. 2013 15:08
reakce na Dan Balogh | 4. 4. 2013 10:08

Buď jste byl jinde než v Káhiře, nebo máte problém se zrakem, nebo příliš generalizujete (vyberte si sám, já Vás neznám :-)
http://en.wikipedia.org/wi ki/List_of_countries_by_traffi c-related_death_rate
Cituji :Počet úmrtí při dopravních nehodách na 100 000 motorových vozidel: ČR: 20 vs Egypt: 188 (pro srovnání Německo: 7.2, USA: 15, Rusko: 55, Slovensko: 14, Čína: 36)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dan Balogh | 4. 4. 2013 22:00
reakce na Petr Matejka | 4. 4. 2013 15:08

Na rozdíl od Vás věřím víc vlastní zkušenosti než wikipedii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 4. 4. 2013 16:11
reakce na Petr Matejka | 4. 4. 2013 15:08

Vietnam, odkud je příkladné video, 16 na 100 000 obyvatel

Ale prosté srovnání hrušek a jablek obvykle snadno ohnete podle toho co chcete dokázat.

Ve skutečnosti jsou na tom ve Vietnamu mnohem lépe než v ČR, protože když se podíváte v čem a na čem tam jezdí, tak jsou mnohem úspěšnější než jsme u nás. Jezdíme tu na lepších silnicích a v mnohem bezpečnějších autech, přesto máme jen o 6 úmrtí na 100 000 lidí méně než má Vietnam bez předpisů a převážně jezdící na kolech a motorkách.

Spontánní řád prostě funguje dobře a lépe než tuhé předpisy. Je to prosté, protože u tuhých předpisů se lidé na předpisy začnou spoléhat. Většina nehod se pak odehraje tak, že někdo předpisy poruší a ostatní to neočekávají, takže nezareagují včas. A je úplně jedno z jakého důvodu ten někdo ty předpisy poruší, jestli z nedbalosti, záměrně nebo z jiného důvodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Matejka | 4. 4. 2013 18:51
reakce na Michal Weinfurtner | 4. 4. 2013 16:11

Když už se bavíme o úmrtích na silnicích, měli bychom v ideálním případě použít počet úmrtí na ujeté kilometry. Protože pro Vietnam není tato metrika k dispozici, druhou nejlepší volbou je počet úmrtí na počet vozidel (auta i motorky). Ne počet úmrtí na počet obyvatel, jak navrhujete vy.

Jak to tedy vychází: ČR 20, Vietnam 55, neboli 2.5 krát horší. Když se podíváte na zranění (na 100k vozidel), skóre je následující: ČR 418, Vietnam 1930, tedy 4x horší.

Interpretovat se to dá různě, např. tak, že díky regulaci a tuhým předpisům tu jezdí mnohem bezpečnější auta než ve Vietnamu. Rozhodně mi z toho nevyplývá, že v dopravě funguje spontánní řád lépe než tuhé předpisy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Šalom | 4. 4. 2013 19:42
reakce na Petr Matejka | 4. 4. 2013 18:51

Čísla jsou horší, ale zdaleka ne o tolik, kolik bych čekal, když to vidím. Podle mě to funguje překvapivě hladce. Nicméně u nás bych to nechtěl.
1. nemáme malé skůtry, kterých se tam vyhne dvacet, ale auta, se kterými tři lidi zablokují křižovatku
2. jezdit na zelenou je pohodlnější.
U nás bychom možná stejného počtu úmrtí asi dosáhli i jenom kdybychom povolili odbočovaní vpravo na červené jako v USA.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 20:18
reakce na Petr Šalom | 4. 4. 2013 19:42

1. To je úplně jedno. Opět viz videa níže. Navíc je možné, že by se potom způsob dopravy změnil.

2. Ano, jezdit na zelenou je pohodlné - je to falešný pocit bezpečí. Čekáte třeba 2 minuty zbytečně na červené a když konečně skočí zelená, tak se zrovna někdo zleva snaží ještě stihnout zelenou/oranžovou, tak na to šlápne a narazí do vás.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Šalom | 4. 4. 2013 21:52
reakce na Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 20:18

Videa jsou pěkná, asi to tedy vidím moc černě a zvládli bychom to také. Chtěl bych si to vyzkoušet. Líbí se mi třeba americká čtyřsměrná stopka, kdy přednost má ten, kdo dřív přijel. Asi by tím šlo i u nás ušetřit spoustu semaforů a drahých kruháků.

Že do mě vrazí nějaký pitomec, to hrozí vždycky. Měl jsem na mysli čistě sobecky moje pohodlí, že když na tu zelenou počkám, tak s velkou pravděpodobností pak do nikoho nevrazím, aniž bych to musel nějak zvlášť hlídat. Je dobré takto vypínat myšlení? Možná ne. Pohodlné? To ano.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 22:30
reakce na Petr Šalom | 4. 4. 2013 21:52

Chápu. Na druhou stranu, když se podíváte na to první video, tak to nevypadá, že by jim to připadalo nepohodlné - obvzlášť je to vidět na chodcích - přecházejí silnici s naprostým klidem... Je to možná jen otázka zvyku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Šindelka | 4. 4. 2013 22:20
reakce na Petr Šalom | 4. 4. 2013 21:52

To už prakticky vyzkoušeli někde v Německu, či kde. Ve čtvrti plné značek značky zrušili a platilo pouze pravidlo pravé ruky. Klesla jak nehodovost, tak i průměrná rychlost vozidel. Jenže to není nic pro úředníky. Nikdo nedostává bakšiše za výrobu a instalaci značek, městská policie taky přichází zkrátka. Onehdá jsem si mohl na procházce ukroutit hlavu údivem. Slepá ulička dlouhá slovy 5 metrů. Na jejím začátku tři sloupy se značkama (dopravníma) a čtvrtý sloupek čerstvě zabetonovaný, asi na něj chtěli dát ceduli "TOHLE VYMÝŠLEL DOPRAVNÍ INGENÝR"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 19:35
reakce na Petr Matejka | 4. 4. 2013 18:51

Jakákoliv interpretace vycházející pouze z těchto čísel, je naprosto zcestná. Je asi milion věcí, které je potřeba vzít v úvahu a to včetně kvality zdravotnictví v zemi (Na tom dost závisí míra úmrtnosti.).

Jednoduchá smysluplná statistika je následující: Jak to vypadalo před zrušením předpisů a jak po zrušení. Viz videa níže.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 4. 4. 2013 15:43
reakce na Petr Matejka | 4. 4. 2013 15:08

To jsou, pane, zmanipulované statistiky fanatických etatistů a regulátorů. Vědec sleduje pohyb kyvadla a vliv regulací na jeho rostoucí chaotičnost a je jasno. Nějaké statistiky nemají proti normativnímu pohledu vědy šanci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 4. 4. 2013 12:52
reakce na Dan Balogh | 4. 4. 2013 10:08

Protože u nás jsou pravidla, která nikdo nedodržuje (pěkně je to popsáno v seriálu o právu zde na Finmagu) zatímco v Hanoji či Káhiře každý dává pozor. Ale ono pak se nedá jezdit moc rychle, což českým řidičům nevysvětlíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 4. 4. 2013 07:50

To je sice hezké, ale autor se snaží naznačit, že ekonomika v minulosti regulována nebyla a proto fungovala, zatímco dnes regulována je, a proto nefunguje.
Takže: ekonomika samozřejmě byla regulována vždy, a to sadou regulí právních a náboženských, z nichž ty druhé už přestaly působit.
Za druhé, to že něco nějak "funguje", ještě neznamená, že to funguje k libosti jednoho z aktérů systému, to jest člověka. Příroda taky nějak funguje, ale člověk ji dost zjevně zreguloval (vidíme všichni kolem sebe), a ostatně tato regulace předchozího přírodního fungování je také obsahem civilizace. Návrat k neregulaci by možná uspokojil příznivce matematických či fyzikálních modelů a nějakého fanatického ekologa, ale nikoliv většinu lidí na téhle planetě. A totéž se dá ostatně napsat o implicitním programu, který je v podtextu této autorovy fyzikální analogie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 4. 4. 2013 15:57
reakce na Martin Brezina | 4. 4. 2013 07:50

Pan Březina buď nerozumí slovu analogie a nebo se nám tady asi snaží vysvětlit, že on sám ví nejlépe jak uspokojit „většinu na téhle planetě“ a tak by se této role vrchního regulátora mile rád zhostil, nemám pravdu? Jiný smysl Vašeho příspěvku jsem opravdu nenašel. Nebo si autor příspěvku zkouší sám sobě odporovat a tak klamat čtenáře? Tj.: „ekonomika samozřejmě byla regulována vždy“ vs. „Návrat k neregulaci by možná uspokojil příznivce matematických..“
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 4. 4. 2013 17:44
reakce na Tom Novak | 4. 4. 2013 15:57

Možná, kdybyste uměl číst, tak byste poznal, že věta "Návrat k neregulaci by možná uspokojil..." se vztahuje na regulaci procesů v přírodě (a nikoliv k ekonomice), kterou provádíme od počátků lidské civilizace a opravdu by mne zajímalo, jestli je autor přesvědčen, že bychom se měli od regulace přirody vrátit k původnímu, předcivilizačnímu stavu věcí. Protože pokud je jeho analogie platná, tak je civilizace jednoznačné zlo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 4. 4. 2013 12:49
reakce na Martin Brezina | 4. 4. 2013 07:50

Podle mého autor nic takového netvrdí. Myslím si, že to co bylo v historii, je popsáno tím obrázkem s prvotní regulací. Takže není zájem se vrátit do nějakého zcela neregulovaného stavu, ale omezit regulace na minimum, protože nikdy nejsme schopni předvídat jejich důsledky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 4. 4. 2013 13:10
reakce na Petr Síla | 4. 4. 2013 12:49

Myslím, že tvrdí: "Jediné vodítko je pohled do minulosti: pokud něco funguje pět tisíc let, asi to není fatálně škodlivé a není rozumné to nahrazovat tunou zákonů..."
Celkov ěje jeho úvaha typickým příkladem redukcionismu. Něco, co pracuje na daleko vyšší úrovní komplexnosti, posuzuje něčím, co je zcela triviální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 14:27
reakce na Martin Brezina | 4. 4. 2013 13:10

A protože je to daleko komplexnější, tak se to úspěšněji reguluje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 4. 2013 16:52
reakce na Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 14:27

Máte s Brezinou stejný problém (teda on jich má asi o tisíc víc, podle toho co sem píše:-)). To, že se něco tzv. "chová komplexně", vůbec neznamená, že se jedná o tzv. "složitý systém". I to nám říká čtvrtý fázový portrét.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 4. 4. 2013 18:53
reakce na Jan Pozner | 4. 4. 2013 16:52

Ach jo, mezi komplexním systémem a tím, že něco "chová komplexně" je asi stejný rozdíl, jako mezi hodinkami a holinkami. Ale jo, mimo mísu je místa dost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 4. 2013 19:17
reakce na Martin Brezina | 4. 4. 2013 18:53

Taky si povzdechnu:-)
O tom, že je nějaký systém komplexní usuzujete z jeho chování, případně počtu operujících jednotek. A to je právě ten klam, o složitosti vztahů a pravidel v něm to vůbec nic nevypovídá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 4. 4. 2013 16:06
reakce na Michal Jeřábek | 4. 4. 2013 14:27

Podle pana Březiny nepochybně :-))). To že je to v rozporu s realitou přeci nikoho trápit nemusí..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Fürst
Studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!