Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nevypadá jako bankrotující země. Ale je. Reportáž z Kypru

Luboš Palata
Luboš Palata
27. 3. 2013

Šest set tisíc Kypřanů musí vymyslet, čím se v příštích letech živit. Bez ohledu na unijní pomoc a odvrácení hrozby státního bankrotu Kypr definitivně končí jako kapesní bankovní velmoc.

Nevypadá jako bankrotující země. Ale je. Reportáž z Kypru

Je pondělí 25. března večer a Kypr má za sebou oslavu státního svátku, Den nezávislosti, který se tady v řecké části Kypru slaví společně s pevninským Řeckem. Ulice jsou vyzdobené kyperskými a řeckými vlaječkami a to spojení dnes nepostrádá ironický podtext. Bylo to právě Řecko, jeho dluhová a ekonomická krize, která zničila místní bankovní sektor, jenž dobře živil velkou část místních lidí.

V zemi, kde je už v tyto dny hodně přes dvacet stupňů ve stínu, všechno se zelená a kvete, kde se tvrdost zimy měří tím, kolik týdnů prší a kolik vody teče jinak vyschlými koryty řek, nevypadá ani státní bankrot tak, jak by člověk očekával.

Hazardéři na dně

Oslavy státního svátku nejsou nějakým důvodem k protestům, lidé se přišli bavit a slavit a možná i trochu zapomenout na to, co je čeká. „Možná, že to, co se dohodlo teď, je lepší. Ale to, že ‚normální lidé‘ o nic nepřijdou, je blbost. Znám spoustu lidí, kterých se to dotkne, a nemusí jít o žádné boháče,“ říká mi v Nikósii mladý prodavač z novinového stánku, jednoho z mála obchodů, které mají ve sváteční den otevřeno. „Nikdo ale neví, co se bude dít za měsíc, za dva, co bude za rok. Teď sice část peněz zaplatí Rusové, ale co tady bude, až odejdou? Čím se budeme živit?“

Člověk totiž nemusí být bankovním expertem, aby si dovedl spočítat, že díky pomoci Evropské unie a mimořádnému zdanění vkladů nad sto tisíc eur, zdanění v řádu desítek procent, se sice země vyhnula státnímu bankrotu, ale Kypr jako „malá bankovní velmoc“ Středomoří skončil.

Skončil plným právem. To, co předvedli místní bankéři v době řecké krize, kdy kupovali řecké dluhopisy, kterých se už všichni zbavovali, odporovalo selskému rozumu. S penězi svých klientů tak neuvěřitelně hazardovali a nyní oprávněně ponesou následky. Ne ale sami.

Ruské dojné krávy

Vedle vrstvy nejbohatších Kypřanů, z nichž ale mnozí už dávno ukryli své peníze do relativního bezpečí londýnských či švýcarských bank, kyperskou bankovní krizi nejvíc odnesou místní Rusové. „Já už jsem to jednou zažila. V Rusku, v devadesátých letech, kdy nás o úspory připravil Jelcin. A teď to musíme zažívat znova,“ říká stejně jako mnozí jiní čtyřicátnice Naděžda, která už léta žije v Larnace.

Kyperská bankovní krize přitom neničí nějaké ruské oligarchy, ale ruskou střední třídu, která sem na Kypr uprchla před Putinem se stovkami tisíc, maximálně miliony dolarů. Jen část z nich má původ v divoké privatizaci devadesátých let, kdy sem z Moskvy skutečně létala letadla s cestujícími, kteří měli kufry plné peněz.

Kypřané si Rusy zamilovali, protože na rozdíl od jiných imigrantů – najdeme tu třeba britské či německé penzisty – oni rozhazovali peníze plnými hrstmi. Předražené domy, předražené služby, luxusní zboží, drahé restaurace, soukromé školy, to všechno byl vysoce výnosný byznys, kterým padesát tisíc Rusů na šestisettisícovém Kypru živilo velkou část obyvatelstva. A samozřejmě také místní banky, v nichž ještě teď mají dvacet až třicet miliard dolarů. „Ano, spousta našich říká, že se stěhuje pryč, ale uvidíme,“ říká Naděžda, která se sama z Kypru nechystá.

Po Rusech je nadějí plyn

Úplně se Kypr nezhroutí ani s odchodem ruských peněz a likvidací velké části bankovnictví. Pořád zůstává daňovým rájem, kde se platí firemní daně ve výši deseti, respektive nyní po zvýšení přibližně dvanácti procent, takže různé společnosti a firmy z Evropské unie tu zřejmě svá sídla nadále ponechají. Nezmizí ani turisté, kterých sem ročně přijede kolem dva a půl miliónu. To jsou ale v lepším případě jen dvě třetiny ekonomiky, jež jinak téměř nic neprodukuje.

Nebyli by to ale Kypřané, aby si už nenašli nějakou naději do budoucna. „Když padnou banky a odjedou Rusové, máme jedinou naději – že začneme ve velkém brzy těžit zemní plyn,“ říká nikosijský student Fotis, který si v pondělí užívá volna s kamarády. „V moři je ho prý dost na to, abychom byli všichni bohatí,“ usmívá se.

Plyn se však ve velkém bude reálně těžit za tři až pět let. Problém, z čeho žít, budou Kypřané mít obrazně i ve skutečnosti už teď. Kyperské banky, které se měly po krizových dnech v úterý otevřít, zůstaly zavřené. Prý do čtvrtka.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin; úvodní foto isifa/MAFRA/Tomáš Krist

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

bankovnictvíbankydaněeuroeurozónakyprřeckostátní bankrotzdanění bankovních vkladůzemní plyn
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo