Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

HDP roste, ale pracovních míst nepřibývá. Jak je to možné?

| 20. 3. 2013

Na každou ekonomickou bolístku i opravdovou nemoc se dnes používá totéž, po celém světě. Jeden recept vládne všem, jeden jim všem káže: Víc peněz, pusťte do světa ještě víc peněz. Víc peněz v oběhu má rozhýbat ekonomiku, rozjetá ekonomika má spolu s hospodářským růstem přinést také plody v podobě snížení míry nezaměstnanosti. Věří tomu veřejnost, věří tomu politici, věří tomu někteří ekonomové. Nebo se tak aspoň tváří. Ve skutečnosti – a data to potvrzují – to prostě tak jednoduché není.

HDP roste, ale pracovních míst nepřibývá. Jak je to možné?

Vezměme to z druhého konce, z toho konce, kde má klesat nezaměstnanost. Podnikatele při přijímání zaměstnance nezajímají makroekonomické ukazatele. Zajímá ho, jestli se mu zaměstnanec vyplatí. Na jednu misku vah dává jeho plat a další náklady, značnou část z nich dnes představují odvody státu, u nás třeba důchodové a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Na druhou misku potom přidanou hodnotu, kterou zaměstnanec může firmě a jejímu podnikání přinést.

Peníze, peníze, ještě víc peněz

Žijeme ve společnosti hojnosti, kde je skoro všeho dostatek, jediné opravdu nedostatkové zboží, zboží, které bude stále vzácnější a dražší, je energie. V takové situaci je obtížné vymýšlet produkt a službu s přidanou hodnotou – a to je problém, který jakkoli silný proud peněz z centrální banky nemůže vyřešit. Potom nově natisknuté peníze nemají v hospodářství opodstatnění a také se do reálného světa nedostanou. Právě dnes to mámě možnost vidět: většina podnikatelů totiž nechce nové peníze ani za nízký úrok, nemají pro ně upotřebení. A nemají tedy ani důvod najímat nové zaměstnance. Proto také vyspělé ekonomiky trápí nízká míra zaměstnanosti. Učebnicovým příkladem jsou Spojené státy. Graf níž ukazuje vývoj míry zaměstnanosti, tedy poměru zaměstnaných lidí a podnikatelů k celkové populaci v produktivním věku, v USA od roku 1948. Dnes je na úrovni poloviny sedmdesátých let.

Míra zaměstnanosti USA 

Ale přitom – jak ukazuje další graf – reálný hrubý domácí produkt v USA neustále roste. Růst by snad měl ospravedlnit uvolněnou monetární a fiskální politiku.

Reálný HDP USA 

Dobře HDP roste – jenže nijak viditelně nekoreluje s mírou zaměstnanosti. Korelace se nedá najít ani mezi růstem HDP a růstem počtu zaměstnaných v absolutních číslech – všimněte si na dalším grafu hlubokého propadu v prvních desíti letech tohoto století, po propadu se Spojené státy dostaly na úroveň roku 2000. Podobný propad domácí produkt nezaznamenal.

Počet zaměstnaných USA 

Počet obyvatel i HDP Spojených států roste, ale evidentně to neznamená automaticky vyšší počet zaměstnaných lidí. Jak je možné vysvětlit, že hospodářství roste, ale pracujících nepřibývá?

HDP jako odraz virtuálního, nikoli skutečného hospodářství

Vraťme se k úvodní myšlence: podnikatelé nemají pro zaměstnance upotřebení a také si ani nepůjčují levné peníze. Ty ovšem centrální banky dál tisknou. Kde jsou tyto „dodatečné“ finanční prostředky? V rozvahách komerčních bank. Nadměrná likvidita je pro komerční banky jako živá voda pro umírajícího: mohou ji investovat na kapitálovém trhu. Nejdřív kupují aktiva s nízkým rizikem. Čím ale mají likvidity víc, tím víc kupují rizikovější a ještě rizikovější aktiva. Ještě nikdy nepouštěly centrální banky do oběhu takové objemy nových peněz jako dnes; proto dnes také můžeme vidět abnormální růst cen aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy nebo drahé kovy. Finanční instituce z nich mají vysoké zisky – a tyto zisky potom deformují hodnoty hrubého domácího produktu. HDP roste, aniž by se cokoli reálného vytvářelo a aniž by přibývalo zaměstnaných, banky na své obchody zástupy nových pracovníků prostě nepotřebují.

Zisky finančních institucí rostou, dokud centrální banky dodávají do systému likviditu. Až otočí kohoutem do pozice zavřeno, můžeme být svědky prudkého cenového propadu rizikových aktiv, jako jsme už jednou byli v letech 2008 a 2009.

Zisk finančních institucí USA 

Autor je hlavní investiční stratég ČP Invest

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (59 komentářů)

Eleonora Nová | 21. 3. 2013 11:22

I kdyby se našel superekonom, který by vymyslel geniální záchranu ekonomiky v jednom státu, bude uskutečnění záchrany bohužel nemožné. A to z důvodu provázanosti nejen v bankovních a politických sférách do jiných zemí.
Takže např. některá možná opatření v Česku nebudou zrealizovány, protože to není žádoucí.
Jiná by byla, kdyby opravdu nastala globální krize z různých důvodů, která by nastala v jednom období pro všechny. Restart dějin lidstva.
Ale to si já určitě nepřeju. To si raději budu dál číst o HDP, o růstu a jiných mantrách ekonomiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kocur | 20. 3. 2013 13:32

A teď si zkuste prodloužit ty křivky HDP a zaměstnanosti za nejbližší i vzdálenější horizont! Co Vám z toho vyjde? Jak dlouho se dá žít z podstaty a odvracet neodvratitelné? A s jakými následky pro společnost, generace současné a příští?
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, napadá mě jen jedno řešení: Válka, revoluce, totální bankrot. Války měly očistný vliv na společnost a ekonomiku. Po přestálém utrpení byly lidé plni optimismu, plodili děti, budovali poničenou zemi a věřili ve šťastnou budoucnost, měli jasný cíl.
Pro ekonomiku byla válka manou nebeskou: 1. fáze - zbrojení a budování válečné infrastruktury, 2. použití válečných prostředků, mohutná zbrojní výroba a vývoj, 3. fáze - poválečná obnova a prudký růst.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 20. 3. 2013 14:00
reakce na Petr Kocur | 20. 3. 2013 13:32

Ve světě, ve kterém má velká řada zemí jaderné, biologické a chemické zbraně, může blouznit o válce jako řešení systémové krize jen naprostý šílenec. Nepochybně, řešení by to bylo, ale konečné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Kocur | 20. 3. 2013 18:18
reakce na Martin Brezina | 20. 3. 2013 14:00

Pane Brezino, rozhodně nenavrhuji zahájit 3. světovou válku, protože život by se opravdu pak mohl znovu vyvíjet od bakterií, odolných vůči radiaci. Chtěl jsem jen upozornit na určité cykly, které až dosud úspěšně fungovaly. Lidé už jsou takoví, bohužel. Holt potřebují hodně utrpení, aby přestali na chvíli blbnout a solidárně, pořádně makat. Jsou o tom celé filozofie (např. zenbuddhismus). Pokud nám bude vládnout ego, je jediným prostředkem k cestě vpřed více utrpení. Ukazuje, že něco děláme špatně a je třeba se zgruntu změnit.
Kdysi jsem věřil ideálu první republiky, ale i tehdy měla společnost k dokonalosti velmi daleko a vnitřní rozpory vedle k posílení nacismu a komunismu (v podstatě socialismu nacionálnímu a internacionálnímu). K témuž znovu směřujeme, postupujeme v kruhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Shenkawski | 20. 3. 2013 13:51
reakce na Petr Kocur | 20. 3. 2013 13:32

To vsechno muze pomoci rustu DPH. Ale urcite se tim nestaneme bohatsi. Broken Window falacy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Shenkawski | 20. 3. 2013 13:57
reakce na Petr Shenkawski | 20. 3. 2013 13:51

Hahaha. HDP samozrejme :D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 20. 3. 2013 09:44

Proč HDP roste a zaměstnanost/mzdy/blahobyt ne?

No vidím tyto hlavní důvody:

1) HDP není žádná reálná veličina, jen fetiš politiků a byrokratů. O prosperitě firem a blahobytu lidí neříká nic.

2) Sám vzorec výpočtu HDP je až komický. Zejména ono "G". Vládní výdaje ze započítávají v plné výši. Ať vláda nakoupí sebevětší nesmysly (propisky po milionu Kč). G by se zkrátka přičítat nemělo. Možná by se mělo spíš odečítat, protože vládní výdaje škodí (a to nejen tehdy, když vláda za ty peníze založí další uřad komplikující podnikání).

3) Další problém je s inflací. Růst HDP se spočítá tak, že se porovnává minulé období se současným, očištěným o inflaci. Ale o jakou? Oficiální dvouprocentní a ne neoficiální osmiprocentní! Protože kdyby se HDP očistilo o jinou, než oficiální inflaci (např. shadowstats.com), tak v USA HDP klesá již dekády. Ostatně kde jsou ty doby (fifties, sixties), kdy otec uživil rodinu, matka byla v domácnosti, otec zaplatil i zdravotní péči o rodinu, vzdělání dětí, atd... Dnes pracuje otec i matka (pokud mají to štěstí a práci sehnali), sotva stačej splácet bydlení a platit zdr.pojistku a na studia se jejcih děti musejí (pravděpodobně nesplatitelně) zadlužit. Tak kde je ten pokrok a růst za 50 let? A to američani ještě maj štěstí, že mohou kupovat levná korejská auta a čínskou elektroniku (za dolary, které si FED natiskne) - kdyby nebylo globalizace, tak auto stojí 2x tolik a televize 5x tolik.

A pro doplnění k HDP:
http://stats.libinst.c z/stranka.php?id=13
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 20. 3. 2013 10:13
reakce na Jan Altman | 20. 3. 2013 09:44

Čímž ostatně z druhého břehu říkáte něco podobného, co tvrdím i já. Západní ekonomiky už dávno neprosperují. Chybějící výkon a zaměstnanost se marně (neohrabaně, neefektivně, korupčně) snaží doplňovat a nahrazovat stát.
Na druhou stranu, na rozdíl od vás si nemyslím, že se něco vyřeší, když se stát z ekonomiky zcela stáhne. Pokud si promyslíte grafy autora výchozího textu, tak se z nich dá vyvodit tohle: Současný byznys (přesněji řečeno, jeho nejvýkonnější a nejprogresivnější část) už dávno není orientován na poskytování zboží a služeb. Už to dávno není ta smithovská neviditelná ruka, pomocí níž člověk ve svém sobeckém zájmu sloužil nevědomky těm druhým - tím, že jim poskytoval služby nebo je zaměstnával. Současný byznys lidem služby neposkytuje a zaměstnávat je nemusí, nevyplatí se to, živit lidi. Současný byznys hraje ve virtuálním kasinu a směřuje k systémové koncovce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 20. 3. 2013 11:35
reakce na Martin Brezina | 20. 3. 2013 10:13

Jistě. Jenže celé to kasino je umožněné a poháněné prostřednictvím vynuceného státního monopolu na padělání peněz.
Pomocí fiat money, systému částečných rezerv, morálního hazardu plynoucího z instituce "posledního věřitele", ze všech těch QE a LTRO.
Bez státu by neexistoval pojem "too big to fail".
Bez tisku dolarů by Amerika nemohla léta rušit fabriky a místo toho zboží dovážet z Asie za dolary, které si jen tak tisknou. Pokud by finanční systém byl jako před 1971 (nebo spíše před válkou), trh by USA rychle donutil k vyrovnání zahraničního obchodu (ne že bych byl nějaký fanda brettonwoodu...).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Toman | 25. 3. 2013 20:06
reakce na Jan Altman | 20. 3. 2013 11:35

Tak nějak.

(Trocha alternativního čtení: http://www.debtdeflation.com/blogs/manifesto/)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 20. 3. 2013 08:54

"...zboží, které bude stále vzácnější a dražší, je energie." "...proto dnes také můžeme vidět abnormální růst cen aktiv, jako jsou akcie..."
Vývoj ceny elektřiny (na burze) a potažmo akcií energetických firem (ČEZ padá už mnoho měsíců) vaše slova vyvrací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 20. 3. 2013 11:04
reakce na Dalibor Pešek | 20. 3. 2013 08:54

Vzhledem k dotacím a povinnému výkupu OZE, burza už není burzou a tudíž cena na ní není cena, ale jakési hausnumero. A pohyby na burze mohou mít milion důvodů, které s cenou/kvalitou/dostupností/atd .produktu nemusí souviset.
Citát dne: Trh s elektřinou byl dříve normální trh, ovšem po několika letech péče Evropské unie je to druhé zemědělství.
https://twitte r.com/m_rumler/status/31415844 1008619522
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 20. 3. 2013 07:40

"HDP roste, ale pracovních míst nepřibývá. Jak je to možné?!

Pane, nechápu, jak se můžete takhle naivně ptát. Za všechno mohou regulace. Ty zvyšují cenu práce. Pokud se regulace zruší, klesnou mzdy na svou rovnovážnou úroveň a trh práce se vyčistí. To vám tady vysvětlí každý ekonom-amatér.

Že pak lidé budou brát taky 5 nebo i 3 tisíce měsíčně? No a co? Pokud je cena práce prodavaček, uklízečů a podobných profesí tak malá, musejí si zvyknout, že budou žít v garážích po pěti lidech a ještě budou rádi, že nejsou na ulici. Holt, 21. století nění žádná pečovatelská selanka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 20. 3. 2013 15:29
reakce na Martin Brezina | 20. 3. 2013 07:40

No... ale máte v podstatě pravdu. Proč by růst HDP měl způsobovat nižší nezaměstnanost, když se jedná o nevyčištěné trhy? To je mimochodem docela zajímavá otázka. Obzvláště začne být zajímavá v momentě, kdy očistíte HDP o vliv finančních krizí.

Ale zkuste mi - jako ekonom profesionál - vysvětlit, jak brát 5 nebo 3 tisíce měsíčně (poněkud nereálně nízká čísla) je horší než brát 0. Asi jsem ve škole chyběl, ale tomuhle opravdu nerozumím...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 20. 3. 2013 23:13
reakce na Ondřej Palkovský | 20. 3. 2013 15:29

Minimální mzda podle mě není příliš důležitá. Bere ji jen 90 tis. lidí a je otázkou, kolik z nich dostává další část peněz "bokem" (je možné, že většina).

Docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby byla min. mzda zrušena. Pokud by zároveň nebyly zrušené (či výrazně omezené) sociální dávky, pravděpodobně by se nic dramatického nestalo. Podnikatel musí nabídnout tolik, aby zaměstnanec měl pocit, že se mu vyplatí pracovat. A rozdíl mezi min. mzdou a soc. dávkami často není až tak výrazný, aby mohli podnikatelé po případném zrušení min. mzdy odměny výrazně snížit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 20. 3. 2013 23:59
reakce na Radovan Kubát | 20. 3. 2013 23:13

V Praze by se nestalo vůbec nic, tam snad minimální mzdu nikdo nebere, a kdo bere, dostává peníze bokem. Ale pokud jde o mimopražské, speciálně ty vzdálené okresy s vysokou nezaměstnaností, tak bych si tím zas tak jistý nebyl.Ony tam životní náklady jsou výrazně nižší než v Praze, takže ta minimální mzda nakonec zas tak extrémně málo není.

Ale přesně - ona je to otázka i výše sociálních dávek. Bohužel mezní zdanění je díky sociálním dávkám extrémně vysoké, asi by to chtělo spíše reformu, aby tomu tak nebylo, něco ve smyslu negativní důchodové daně... ale to naráží na spoustu dalších problémů....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 3. 2013 07:20
reakce na Ondřej Palkovský | 20. 3. 2013 23:59

Prosím vás, v roce 1933 tady ani minimální mzda ani sociální dávky nebyly, a přesto tady byla ještě o dost vyšší nezaměstnanost, než je dnes. A ani ty daně. Prostě, upnout se na jednu myšlenku: za vše může zlý taťka stát - ačkoliv krize měly tržní ekonomiky již v době, kdy v nich hrál stát minimální roli, tj. v polovině 19. století - není ani produktivní, ani racionální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 10:05
reakce na Martin Brezina | 21. 3. 2013 07:20

Koukám, že mlátit slaměného strašáka je vaše oblíbená činnost...

S dovolením bych se ocitoval:
"ale to se domníváme všichni, že těch faktorů je více. A souhlasím, že v krátkém období jsou i jiné mnohem významnější faktory; v delším období mě ale žádné významnější faktory nenapadají...."
{ br}Takžeznovu a lépe?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 09:54
reakce na Martin Brezina | 21. 3. 2013 07:20

Vybrat si zovna období Velké hospodářské krize... Nicméně lze snadno dokázat, že za většinu krizí z hisorie opravdu může stát.

Např. zde:
http://www.knihycz.cz/ krach--P21227
Zde:
http: //www.arara.cz/t/product.php?i d=264229&ref_id=zbozi
Nebozde a dokonce zdarma:
http://www.jesushue rtadesoto.com/art_lib_chec/din ero_chec.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 10:02
reakce na Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 09:54

Nicméně, jste si na příčinu nezaměstnanosti nakonec odpověděl sám: Je krize. (Já jenom dodávám, že stát brání jejímu "vyřešení" .Krize bez zásahů státu v historii většinou zmizela do 1,5 roku.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 3. 2013 16:56
reakce na Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 10:02

Správný pravičák by jistě řekl, že nezaměstnanost je tak vysoká, protože se lidem nechce pracovat a taky kvůli zákoníku práce, který brání v rychlém a levném propouštění a firmy kvůli němu raději zaměstnance nepřijímají.

Podle mě je nezaměstnanost tak vysoká třeba i proto, že jsou zaměstnanci ochotni pracovat zdarma přesčas. V mém okolí je takových zaměstnanců spousta. Pokud by přesčasy neakceptovali (přesčas lze nařídit jen výjimečně, pokud je někdo v práci přesčas každý den, věřím, že by u soudu našel zastání), musely by firmy samozřejmě přijmout další zaměstnance.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 17:53
reakce na Radovan Kubát | 21. 3. 2013 16:56

Oni nepracují "zdarma přesčas". Oni pracují za peníze přesčas, akorát formálně mají podepsané smlouvy úplně jinak, protože jim zákon takovou dohodu zakazuje.

A říkat lidem, že způsobují nezaměstnanost tím, že pracují moc mi připadá trochu podivné. Nehledě na to, že je to opět otázka ceny...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 3. 2013 19:48
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 17:53

No nevím nevím. Kdybych to bral jako vy, mohl bych říct, že když pracovník zvládne v některý den práci za osm hodin (a ne za obvyklých 10 hodin), pracoval osm hodin za mzdu a jako bonus měl dvě hodiny placeného volna:)

Mně to jako podivné nepřijde. Když to vezmu do extrému - pokud bychom pracovali šest dní v týdnů dvanáct hodin denně (jako to bylo běžné ještě mezi 1. a 2. světovou válkou), byla by nezaměstnanost stejná, nebo vyšší?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 21:52
reakce na Radovan Kubát | 21. 3. 2013 19:48

A nebo se můžete podívat na věcnou stránku věci - když uděláte práci X, dostanete Y peněz. Kdyby zaměstnavateli zákon nebránil, tak by třeba tu smlouvu takhle klidně napsal. A kdyby ta smlouva takhle byla napsaná, tak byste taky pracoval zadarmo? Dneska je to cár papíru pro pracovní úřad, a smlouvu máte de-fakto ústní a poněkud soudně nevynutitelnou. Ale funguje to. A zadarmo to není.

Jaká by byla nezaměstnanost? Netuším. Podle mě to spolu vůbec nesouvisí. Pokud ten člověk bude více pracovat, tak to zřejmě dělá za účelem, aby ty vydělané peníze utratil... a když si toho chce za těch víc peněz víc koupit, tak to toho někdo musí víc vyrobit.

Druhá věc je, že tohle není tak jednoduché - v momentě, kdy se dostanete do kvalifikovaných odvětví, zjistíte, že sehnat dobrého člověka je velký problém - a nezaměstnanost se v Evropě (kupodivu třeba nikoliv v Jižní Korei...) jaksi týká především nekvalifikovaných lidí (paradoxně, přesně tento výsledek se dá očekávat jako důsledek silné regulace trhu práce).

A další věc je, že mi není jasné, jak by se to mělo omezovat - ti lidé pracovat přesčasy apod. CHTĚJÍ - protože si vydělají víc peněz. Zakazovat práci mi fakt nepřipadá jako dobrá politika....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 3. 2013 23:23
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 21:52

Co se týče té smlouvy, tak pokud se nepletu, mzda může být hodinová (tzn. x hodin za y peněz), nemusí být měsíční se stále stejným počtem hodin, které musí zaměstnanec odpracovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 3. 2013 23:20
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 21:52

Myslím, že mixujete placenou a neplacenou práci přesčas. Já jsem měl na mysli neplacenou práci přesčas (dříve mohl zaměstnavatel nařídit neplacenou práci přesčas jen vedoucím pracovníkům, současná vláda ale pravidla změnila). Ta podle mě žádný pozitivní přínos pro zaměstnance nemá. Zpravidla ji vykonávat nechtějí a více věcí si také nekoupí.

Na placených přesčasech bych našel mnoho pozitiv (především z pohledu zaměstnance:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 23:58
reakce na Radovan Kubát | 21. 3. 2013 23:20

Jasně, představme si dvě situace:
1) zaměstnanec dělá onu "neplacenou&quo t;práci
2) zaměstnanec neprovede neplacenou práci - protože je neplacená, odmítne

V případě 2) zjistíme, že pravděpodobně zaměstnanec brzy přijde o zaměstnání, nebudou mu vyplaceny prémie nebo něco podobného. Aneb peněžní příjem zaměstnance se sníží. Takže v situaci 1) jsou příjmy zaměstnance vyšší než v situaci 2). Takže pomineme-li formální stránku věci typu pracovní smlouva, počítání odpracovaných hodin apod., tak věcně se jedná o normální placenou práci. Jenom se to prostě nevejde do kolonek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 22. 3. 2013 17:19
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 3. 2013 23:58

Nemyslím si, že pokud zaměstnavatel od zaměstnance opravdu potřebuje práci přesčas, spokojí se s tím, že mu strhne prémie a práce (výrobek, služba) nebude hotová. Každý dobrý vedoucí (dobrý pro firmu) neposlušného zaměstnance přinutí práci vykonat a nebo ho vyhodí a vezme flexibilnějšího, kterému nebudou přesčasy vadit (resp. vadit mu nejspíš budou, práci ale neodmítne udělat).

Stále jsem přesvědčen o tom, že přesčasy (ať už placené nebo neplacené), které vykonávají zaměstnanci pravidelně (ne např. jednou za rok před Vánoci když má firma mnohem více zakázek) zvyšují nezaměstnanost. Tohle mi asi nikdo nevymluví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 22. 3. 2013 19:00
reakce na Radovan Kubát | 22. 3. 2013 17:19

No vždyť to píšu, naprosto souhlasím, že vyhazov je pravděpodobný.

Ohledně zvyšování nezaměstnanosti: podle mého názoru tady drtivá většina lidí pracuje "podčas" - klidně by mohli pracovat 50 hodin týdně, a oni se flákají a většina jich pracuje méně než 50. Nebo dokonce extrémně podčas, pracovat takových 60 hodin týdně se dá taky.

Co je zvláštního na tom čísle 40 hodin týdně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 22. 3. 2013 21:39
reakce na Ondřej Palkovský | 22. 3. 2013 19:00

Samozřejmě záleží na druhu práce a na výdrži zaměstnance. Osobně neznám nikoho, kdo by zvládl intenzivně pracovat 8 hodin denně (40 hodin týdně). Čím delší je odpracovaná doba, tím více toho pracovník udělá, přímá úměra ale rozhodně neplatí. Tzn. pokud odpracuje desetičlenný kolektiv každý den např. 15 hodin navíc, jistě by stačilo přijmout jednoho pracovníka, který by za 7-8 hodin zvládl stejný objem práce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 22. 3. 2013 21:48
reakce na Radovan Kubát | 22. 3. 2013 21:39

O co má výdrž zaměstnance společného s tím, že "pracovat víc než 40 hodin týdně způsobuje nezaměstnanost"? Proč zrovna 40 - proč ne 30, 20, 50...?

A bylo by těch 10 lidí ochotno se složit na toho jedenáctého? Že by ne...?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 23. 3. 2013 18:11
reakce na Ondřej Palkovský | 22. 3. 2013 21:48

Čím více toho každý zaměstnaný odpracuje, tím je nezaměstnaných více.Nebo se mýlím?

Nevím, proč je pro téměř všechny zaměstnavatele standard 40 hodin týdně. Více to být nemůže kvůli zákoníku práce. Klidně to ale může být méně. Poptávka po částečných úvazcích je údajně (věřím, že to tak opravdu je) větší než jejich nabídka.

Nevím, proč by se měli skládat. Pokud má firma tolik práce, že ji 10 lidí nestíhá, jistě má i peníze na to, aby zaplatila 11 lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 25. 3. 2013 10:59
reakce na Radovan Kubát | 23. 3. 2013 18:11

Ano, mýlíte se. Je to analogické např. tvrzení - čím více se vyrobí aut, tím více je neprodaných aut...

Ale na poslední otázku: třeba nemá. Co pak?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 25. 3. 2013 18:09
reakce na Ondřej Palkovský | 25. 3. 2013 10:59

Teď tedy nevím jestli vám rozumím. Podle vás se prodá víc aut pokud se jich víc vyrobí?? Proč by to tak podle vás mělo být?
Platí to i třeba o chlebu - čím více se vyrobí chleba, tím více ho lidé koupí a zkonzumují/vyhodí?

Proč by na dalšího zaměstnance neměl peníze?
Z praxe vím, že to může být třeba proto, že si pan majitel "musel" koupit auto za 5,5 mil. Kdyby si ale pan podnikatel koupil auto jen za 3 mil. (ani s takovým by si ostudu neutrhl), měl by možná i na toho dalšího zaměstnance...Jenže proč by to dělal, když je nezaměstnanost taková, že jeho zaměstnanci (pracující zdarma přesčas) jsou rádi, že vůbec nějakou práci mají? Možná namítnete, že je to takhle v pořádku. Svým to tak v pořádku je, bude to tak ale jen do té doby, než flustrace zaměstnanců přeroste v něco nepěkného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 23. 3. 2013 19:36
reakce na Radovan Kubát | 23. 3. 2013 18:11

Prvni veta predpoklada, ze "prace" je urcite omezene a presne dane mnozstvi. Tak to (alespon dlouhodobe) neni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 24. 3. 2013 13:32
reakce na Adam Čabla | 23. 3. 2013 19:36

Přesně dané množství práce není, nicméně objem se podle mě příliš nemění. Kolik nových pracovních míst by podle vás vzniklo, pokud by zaměstnanci začali plošně pracovat třeba o dvě hodiny denně navíc?

Podle mě moc ne. Proti nárůstu pracovních míst by působilo to, že lidé by měli méně času a chuti na utrácení. A zrovna nízká domácí poptávka je aktuální problém.

Vezměte si kolik služeb existuje díky tomu, že mají lidé relativně hodně volného času. Jaká by byla návštěvnost kin, divadel, obchodních center, restaurací, fitness atd. pokud by běžný zaměstnanec pracoval 10-12 hodin denně? Kolik lidí by mělo ČAS a CHUŤ jít za kulturou/zábavou po tolika hodinách v práci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 25. 3. 2013 13:28
reakce na Radovan Kubát | 24. 3. 2013 13:32

Jenomže to by ti zaměstnanci museli mít důvod, aby pracovali plošně o 2 hodiny více.A na tom důvodu velmi silně závisí odpověď na vaši otázku - a vzhledem k tomu, že jeden z hlavních důvodů by zřejmě bylo, že si za ty peníze chtějí něco koupit...a tím, že by více pracovali, a více vydělali, by svoji domácí poptávku zvýšili....

Jaká by byla návštěvnost kin apod? Nevím. Ale to může být strukturální problém (změna poptávky), nikoliv "pokles poptávky".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 25. 3. 2013 17:53
reakce na Ondřej Palkovský | 25. 3. 2013 13:28

Z vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že si myslíte, že to funguje následovně: čím více člověk pracuje, tím více zaměstnavatel vydělá a tím více může zaměstnanci zaplatit. Tak to ale nefunguje (i když by to tak asi bylo ideální). Přímá úměra mezi ziskem firmy a mzdami zaměstnanců existuje jen výjimečně. Příklad - berou ve ztrátových ČSA nebo v Lufthanse výrazně nižší mzdy než v ziskových nízko nákladových aerolinkách? Pokud vím, tak ne. Mnoho ztrátových firem platí lépe než silně ziskové firmy. Nebýt odborů, bylo by to možná jinak. Zrušení (či samovolný zánik) odborů je ale velmi nepravděpodobné, takže nemá moc smysl uvažovat v rovině co by kdyby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 25. 3. 2013 16:49
reakce na Ondřej Palkovský | 25. 3. 2013 13:28

Je velmi nejisté, jestli by si zaměstnanci vydělali více pokud by opracovali více hodin. Zaměstnavatel zpravidla platí zaměstnanci tolik, aby si ho udržel. Záleží tedy především na tom, kolik platí konkurence. Pokud by nový zákoník práce zavedl např. 45 hodinový pracovní týden (nepochybuji o tom, že by naprostá většina zaměstnavatelů začala využívat horní hranici), je celkem pravděpodobné, že by mzdy zůstaly stejné (lidé by si - stejně jako teď - neměli kde polepšit).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 25. 3. 2013 08:14
reakce na Radovan Kubát | 24. 3. 2013 13:32

Ještě před pár lety byla nezaměstnanost pod 4 %. Takže si myslíte, že vlády byly tak strašně chytré, že těch 40h za týden trefily úplně přesně, aby zmizela nezaměstnanost? A co kdyby se tenkrát rozhodly, že to bude 50h, tak by byla nezaměstnanost vyšší? Dost těžko - současná pracovní doba je spíše náhodné rozhodutí.

Práce totiž generuje další práci - vytěžíte-li více dřeva, pak musíte více dřeva zpracovat. Díky delší pracovní době si lidé vydělají více, tak se to i spotřebuje. (Sayův zákon trhu.)

Pokud budou mít lidé méně volného času, pak budou mít jiné potřeby k uspokojování. Místo placení kina si budou třeba muset platit uklízečku nebo třeba nějakou formu regenerace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 25. 3. 2013 16:36
reakce na Michal Jeřábek | 25. 3. 2013 08:14

"Takže si myslíte, že vlády byly tak strašně chytré, že těch 40h za týden trefily úplně přesně, aby zmizela nezaměstnanost?"
Pročje to zrovna 40 hodin týdně nevím (jistě by se to dalo dohledat, mě to ale zas až tak nezajímá).
Nezaměstnanost samozřejmě ovlivňuje mnoho faktorů, netvrdím, že délka pracovní doby je jediný faktor.
"A co kdyby se tenkrát rozhodly, že to bude 50h, tak by byla nezaměstnanost vyšší?"
Jsem přesvědčený o tom, že ano.
"Díky delší pracovní době si lidé vydělají více, tak se to i spotřebuje. (Sayův zákon trhu.)."
Určitě si vydělají více? Není to spíš tak, že mzdy by byly přibližně stejné i kdyby byl standardní pracovní týden třeba 35 hodin? Zaměstnavatel platí zaměstnanci tolik, aby mu neodešel. A to s délkou pracovní doby příliš nesouvisí. Ostatně není žádným tajemstvím, že většina zaměstnanců by svou práci zvládla za kratší dobu, než jakou v práci stráví. Zaměstnavatelé jsou většinou ti, kteří trvají na 40 hodinách týdně (a to i v době, kdy nemají tolik práce, aby museli zaměstnanci být v práci po celou smluvenou dobu).
Menšina přetížených zaměstnanců by ale mohla pracovat kratší dobu a část jich práce by mohli vykonat současní nezaměstnaní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 26. 3. 2013 08:23
reakce na Radovan Kubát | 25. 3. 2013 16:36

Možná že by si nevydělali více v nominální hodnotě, ale pak by museli poklesnout ceny (zvýší se nabídka). Budou-li zaměstnanci pracovat méně, pak bude existovat méně statků (klesne nabídka) a ceny budou muset vzrůst. (To jak jsme bohatí, závisí převážně na tom, jak moc pracujeme.)

Co se týče toho příkladu s autami, co vám dal pan Palkovský, tak samozřejmě, že prakticky se prodloužení pracovní doby neprojeví tak, že se v každém odvětví zvýší výroba třeba o 20 %, ale bude to záviset na konkétní poptávce (Možná nějaká automobilka zkrachuje, protože poptávku dokáží uspokojit ostatní. Výroba se pak může přesunout jinam.).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 26. 3. 2013 17:45
reakce na Michal Jeřábek | 26. 3. 2013 08:23

Je otázkou, zda by u nás více odpracovaných hodin vedlo k většímu blahobytu. Uznávám, že třeba Japonci jsou bohatší než my a může to být i díky tomu, že více pracují. Japonci ale mají jinou mentalitu (průměrný Čech by jejich pracovní nasazení dlouho nevydržel). Obávám se, že kdyby se u nás prodloužila pracovní doba třeba na 45 hodin týdně, o moc více bychom nevyprodukovali. Jak už jsem psal - většina lidí (Čechů) nevydrží intenzivně (nebo řekněme slušným tempem) pracovat ani těch 40 hodin týdně.

Těch faktorů je podle mě více. Již zmínění Japonci tráví v práci mnohem více času než třeba Němci a výrazně bohatší nejsou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 17:11
reakce na Radovan Kubát | 21. 3. 2013 16:56

Ne každý správný pravičák musí být idiot. Nebo co jste chtěl říct tím začátkem?

A neexistují ty přesčasy právě proto, že není možné zaměstnat další lidi pod min. mzdu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 3. 2013 19:42
reakce na Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 17:11

Tím jsem chtěl říct, že názory některých pravičáků (resp. těch, kteří se za ně považují) mi přijdou lehce demagogické.

Určitě to není proto, že není možné zaměstnávat lidi za méně než minimální mzdu!! Přetížení lidé v mém okolí rozhodně nepracují za min. mzdu (pracují zpravidla za několikanásobek).
Pokud není potřeba v některých případech další člověk na plný úvazek, může firma zaměstnat pracovníka na částečný úvazek (což s min. mzdou nijak nesouvisí).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 20:50
reakce na Radovan Kubát | 21. 3. 2013 19:42

Tak pistě někteří pravičáci a ne správní pravičáci.

To je úplně jedno za kolik pracují stávající zaměstnanci. Částečný úvazek není totéž.

Zkrátka zaměstnat dalšího člověka se prostě nevyplatí, tak jsou zaměstnanci nuceni pracovat přesčas. (Taky můžu říct: Znám lidi, kterých se to týká.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 3. 2013 21:47
reakce na Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 20:50

Omlouvám se za nepřesné vyjádření. Myslel jsem "správného" ;pravičáka, tedy člověka, který se cítí nadřazený a přitom jen papouškuje to, co mujeho oblíbená strana chytře nakukala.

V tom dalším nevím, jak to myslíte. Myslíte to tak, že pokud by nebyla min. mzda, mohl by podnikatel přijmout další zaměstnance, kterým by dal méně, než je současná minimální mzda?

To podle mě není reálné, protože za méně než min. mzdu by nesehnal zaměstnance s potřebnou kvalifikací. Řešit to může částečným úvazkem a ten není v rozporu se současnými zákony.

Podle mě se práce přesčas zaměstnanců s min. mzdou netýká. Pochybuji, že někdo z těch 90 tis. lidí pracuje ještě přesčas. Myslím, že práce přesčas se naopak týká lidí se střední a především vysokou kvalifikací (a ti rozhodně za min. mzdu nepracují).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 21:53
reakce na Radovan Kubát | 21. 3. 2013 21:47

To máte pravdu, že se to nejspíš nebude týkat minimální mzdy. Nicméně, cena práce je stejně uměle zvýšena u všech příjmových skupin, a to může být jeden z důvodů existence přesčasů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 3. 2013 23:11
reakce na Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 21:53

Podle mě v tomto odvody ze mzdy nehrají velkou roli. Hlavní je podle mě to, že práce přesčas vyjde zaměstnavatele na 0 Kč zatímco přijetí dalšího pracovníka stojí peníze (a stálo by to peníze i kdyby byly odvody nově přijatého pracovníka 0 Kč).

Odvody (soc., zdrav., daň) jsou vysoké a pokud by byly nižší, byli bychom konkurenceschopnější a pracovních míst by bylo více. Vysoké odvody ale nesnížila ani pseudopravice, která je nyní ve vládě. Šance na změnu je tedy naprosto minimální. Aby ke změně došlo, museli by jednobarevnou vládu sestavit třeba Svobodní a to je dost nepravděpodobné (pravděpodobně se ani nedostanou do parlamentu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 22. 3. 2013 08:01
reakce na Radovan Kubát | 21. 3. 2013 23:11

Možná ano a možná taky ne. Spíš se vyskytují oba případy. Ono taky přijmout nového zaměstnance může být pro někoho byrokratické peklo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 22. 3. 2013 17:04
reakce na Michal Jeřábek | 22. 3. 2013 08:01

Podle mě je největší zátěží přijmutí prvního zaměstnance. Nemyslím si, že by byl velký rozdíl např.mezi firmou, která má 11 nepřetížených zaměstnanců a firmou, která má 10 přetížených zaměstnanců, kteří musí pracovat přesčas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 22. 3. 2013 19:41
reakce na Radovan Kubát | 22. 3. 2013 17:04

Firmě nějspíš těch prvních 10 zaměstnanců stačilo, to vznikne až časem, že je potřeba další, jenže je daleko jednodušší těm 10 říct, že budou dělat přesčas, než najímat dalšího.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 22. 3. 2013 21:31
reakce na Michal Jeřábek | 22. 3. 2013 19:41

Přesně to mám od počátku na mysli. Zájmem státu (vlády) by mělo v současné době být to, aby firma přijala toho jedenáctého zaměstnance. Pro státní kasu je nepoměrně výhodnější inkasovat odvody za dalšího zaměstnance než vyplácet podporu. Bohužel tato vláda naopak změnila příslušný zákon tak, že nyní je možné nařídit neplacený přesčas jakémukoliv pracovníkovi, před změnou měli neplacené přesčasy součástí mzdy jen vedoucí pracovníci. Proč tuto změnu tato vláda prosadila dosud příliš nechápu. Asi tím vláda chtěla získat body u svých voličů, kterými jsou především podnikatelé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 20:54
reakce na Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 20:50

Oprava: Tak pište někteří pravičáci a ne správní pravičáci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ctirad Beránek | 21. 3. 2013 12:09
reakce na Michal Jeřábek | 21. 3. 2013 10:02

Krize většino skončily krachem starých firem a přichodem nových s novými výrobky a službami. Ale tomu se dnes politici brání, radši budou prodlužovat krizi donekonečna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 20. 3. 2013 13:07
reakce na Martin Brezina | 20. 3. 2013 07:40

Co by za to někteří dali, kdyby mohli brát 3 tisíce měsíčně. V každém případě není důvod, aby čisté mzdy takto klesly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 20. 3. 2013 14:04
reakce na Michal Jeřábek | 20. 3. 2013 13:07

Je zde nyní 600 tisíc nezaměstnaných. 90 tisíc lidí bere státem stanovenou minimální mzdu. Ta v současnosti dělá 8 tisíc kč (tj. ani ne 7 tisíc čistého) a podle místních učebnicových liberálů je jedním z důvodů vysoké ceny pracovní síly u nás a následné nezaměstnanosti. Na kolik by musel klesnout cena pracovní síly, aby se trh vyčistil a zaměstnali se všichni, kdo chtějí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 20. 3. 2013 14:44
reakce na Martin Brezina | 20. 3. 2013 14:04

To samozřejmě těžko spočítám. Nicméně, když někdo bere 8 tisíc hrubého, tak zaměstnavatele stojí zhruba 11 000 Kč (když počítám přímé náklady). Nepochybně by pravěpodobně vznikla nějaká pracovní místa s cenou okolo pár tisíc, což by ale spousta lidí žijících v absolutní chudobě možná ocenila. Osobně si ale nemyslím, že minimální mzda je hlavní problém ČR (Všichni nezaměstnaní by nejspíš nevydělávali pod min. mzdu. Při stejné min. mzdě byla nezaměstanost i pod 5 % a důvodů nezaměstnanosti je samozřejmě mnohem více.). Ale já jsem věc nijak neanalyzoval, abych vám mohl říct, kde přesně je problém. (Taky vám můžu říct jenom x učebnicových teorií :))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 20. 3. 2013 14:29
reakce na Martin Brezina | 20. 3. 2013 14:04

Zajimave, ze jste pri tom zvysovani ceny prace uplne zapomnel na vysoke odvody (danove, socialni, zdravotni) a neuveritelne mnozstvi regulaci trhu jak pracovniho tak prakticky vsech ostatnich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal ValentíkMichal Valentík
Hlavní investiční stratég ČP Invest

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!