Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krach rozpočtové odpovědnosti

| 5. 2. 2013

Před rokem zveřejnil britský výzkumný ústav National Institute of Economic and Social Research zajímavou analýzu. Srovnával v ní vývoj ekonomiky během „velké krize“ třicátých let s vývojem po krizi roku 2008. Výsledek rozhodně nebyl pro dnešní politiky lichotivý – Británie, Španělsko i Itálie vykazovaly ve třicátých letech mnohem rychlejší oživení než po současné krizi.

Krach rozpočtové odpovědnosti

Důvodů je samozřejmě víc, ale tím hlavním byla (a i nadále je) nesmyslná politika „rozpočtové odpovědnosti“ v době, kdy ekonomika potřebovala nastartovat a profinancovat potřebné strukturální změny. Bylo (a i nadále je) zvláštní pozorovat, jak politici prosazovali (prosazují) své ničím nepodložené plány bez ohledu na jasné ekonomické analýzy, které prokázaly škodlivost této politiky. A nejde přitom o nějaké „levicové“ analýzy, které by šlo mávnutím ruky smést ze stolu a odbýt pohrdavou frází o zastaralé ideologii, ale o výsledky práce řady uznávaných institucí včetně Mezinárodního měnového fondu.

Nic než rating!

Jenže řadě vlád – včetně české – se tyto analýzy nehodily. A tak předstíraly, že neexistují. Ideologická víra ve snižování výdajů v době největšího propadu ekonomiky měla vést v „posílení důvěry“. Dokonce i podle tehdejšího šéfa Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta mělo být „klíčovým faktorem řešení krize obnovení důvěry“. Škoda, že nezkusil vysvětlit, jak obnovit důvěru firem, které přicházely o zakázky kvůli škrtání vládních výdajů, jak obnovit důvěru lidí, kteří přišli o práci nebo ji po škole nebyli schopni najít, a jak obnovit důvěru lidí, kteří si museli poradit se snížením svých příjmů kvůli škrtům v sociálních dávkách.

Kdo chce, aby mu lidé důvěřovali, musí být důvěryhodný. Důvěryhodnost si vlády snažily dodat s pomocí vnější „autority“, ratingových agentur. Neúnavně lidem vysvětlovaly, že se musí mít hůř, aby si země mohla udržet dobré hodnocení ratingových agentur (bez ohledu na to, že druhým dechem často tytéž agentury kritizovaly za selhání na počátku krize a vymýšlely jejich přísnější regulaci). Škoda, že lidem také nezkusily vysvětlit, proč by měli kvůli ratingu obětovat svůj blahobyt a co hmatatelného to jejich životu přinese.

Nezapomeňte zapomenout

Popravdě – ono ani žádné rozumné vysvětlení neexistuje. Ano, díky lepším písmenkům od ratingových agentur něco málo ušetříme na úrocích ze státního dluhu. Ale tyto úspory jsou několikanásobně nižší než národohospodářské škody, které „rozpočtová odpovědnost“ způsobí – potlačení ekonomického růstu či přímo pád do recese, vyšší nezaměstnanost a neochotu firem i lidí v nejisté době investovat. Propad výběru daní kvůli ekonomické nejistotě je navíc obvykle vyšší než plánované škrty, takže je potřeba v průběhu roku škrtat ještě víc (a tak ještě přidusit dusící se ekonomiku) nebo na konci roku akceptovat vyšší schodek rozpočtu, než jaký byl plánován – a ohrozit tak těžce kupovanou důvěru ratingových agentur.

České zkušenosti s rozpočtovou odpovědností jasně ukazují tři věci – že škrtání jen pro škrty nefunguje a ekonomiku země sráží na kolena, že nevadí udělat chybu, ale že voliči nesnesou, když si politici nejsou schopni chybu přiznat a napravit ji, a že každá vláda si musí vybrat, pro koho pracuje. Pokud se ale rozhodne, že (vedle pár kamarádů) bude hájit zájmy ratingových agentur a ekonomů odtržených od reality místo toho, aby hájila zájmy svých občanů, zrazuje ty, kteří jí uvěřili předvolební sliby o růstu a prosperitě. Je to sázka na krátkou paměť voličů?

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (91 komentářů)

ste bar | 18. 3. 2013 13:06

...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 9. 2. 2013 08:32

Větší, či menší stát? Zajímavá diskuze.

Na zastánce většího státu by měl dotaz. Většina z vás jistě kupuje zboží a služby dle kvality a toto vyjadřuje ochotou za to zaplatit. Neboli jsou pro vás rozhodující dva ukazatele. Kvalita a cena. Jak toto dokážete řešit například v případě bezpečnosti, když neznáte cenu, povrchně jen kvalitu, ale nemáte možnost jiné volby?

Nebo-li si dovedu představit společnou obranu, nebo alespoň koordinovanou z centra, společnou zahraniční politiku. Co se týče bezpečnosti, tak zde by byla možná a přínosná větší konkurence. Hlavně co se týče bezpečnosti v ulicích. Centrálně a společně bych připustil specialisty s finanční a protiteroristickou odborností.Rozhodující je prevence - více zástupců bezpečnosti v ulicích a tím i větší pocit bezpečnosti obyvatel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kocur | 6. 2. 2013 15:01

Jan Altman napsal: "Stát také může více či méně okrádat budoucí, ještě nenarozené generace, které nemají šanci se k tomu vyjádřit a bránit se - dluh se bude splácet z jejich budoucích daní. Je to jako by po vašem vnukovi najednou někdo v budoucnu chtěl splatit mou hypotéku..."
A teď si vzpomeňte, jaký odpor vyvolal předvolební klip Přemluv bábu! Zejména slova: "Vy si umřete a dluhy nám tu necháte..."
Pan Altman to jen vyjádřil jinými slovy.
A pak se divte, že mladí lidé se odmítají rozmnožovat. Proč taky přivádět na svět zadlužené nevolníky? Dluh je, jak známo, cesta do otroctví. Nejen námi vytvořené dluhy, ale i dluhy, které jsme zdědili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 2. 2013 15:56
reakce na Petr Kocur | 6. 2. 2013 15:01

Podle mne přijde doba, kdy mladí prohlásí, že za dluhy minulých generací necítí žádnou zodpovědnost.

Respektive ona je k tomu situace dožene:

- Až bude polovina lidí v penzijním věku (a mezi produktivní generací bude vysoká nezaměstnanost či "zaměstnanost&q uot;ve státním sektoru), tedy až čtvrtina národa bude muset živit ten zbytek (a vedle toho si spořit na penzi, splácet hypotéku, živit ženu a děti), podmínky se stanou tak nesnesitelnými, že vzdor se stane nevyhnutelně masovým.

- Až daně budou muset být vysoké proto, že státní dluh bude 2-3x vyšší než dnes a bude se z něj platit 2-3x vyšší procento, plátcům daní nezbude nic jiného, než daně napřed minimalizovat a odmítat ve skrytu, ale nakonec převládne názor, že nenesou zodpovědnost za dluhy které nenadělali a odmítnou nést toto břemeno hromadně, organizovaně, demonstrativně, hlasitě.

Podle mne je tento vývoj nevyhnutelný a to ze dvou důvodů:

1) DEMOGRAFIE: lidí v produktivním věku ubývá, lidí v postproduktivním přibývá. Nejen že se tedy bude zhoršovat poměr mezi plátci a příjemci, ale také bude klesat HDP (zkrátka proto, že bude méně produktivních) a tím automaticky poroste poměr dluhu k HDP i kdyby nějakým zázrakem dluh zůstával ve stále stejné absolutní výší (v což ale nevěří ani ten největší optimista).

2) SOCIALISMUS: Demokracie nutně a zákonitě vede k socialismu a socialimus neodvratně k bankrotu. Postupující socializace, byrokratizace, intervencionismus, etatismus, regulace, přerozdělování, atd... je dobře vidět jak na EU, tak na USA. Socialismus zapříčiňuje marasmus, krize, relativizaci vlastnických práv, úpadek. Zpitomnělé masy v reakci na pokles životní úrovně a životních jistot paradoxně požadují ještě více socialismu. A politici je v tom rádi povzbuzují, protože to posiluje jejich moc. Klasický případ pozitivní zpětné vazby.

Šanci oddálit nevyhnutelně se blížící kolaps by měl jen nějaký objev s masivním globálním dopadem. Něco o síle objevu Ameriky a vynálezu parního stroje. Možná k tomu dojde, ale je otázka, zda na to chceme spoléhat. Protože minimálně se stejnou pravděpodobností nás potká nějaká negativní černá labuť.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 7. 2. 2013 13:25
reakce na Jan Altman | 6. 2. 2013 15:56

Dovolil bych si malou korekci, která ale na Vašem názoru nic nemění. Neustále se argumentuje s demografickým vývojem, ale málo kdo se podívá na statistické údaje. Tam by se dozvěděl, že se stále, s malými výkyvy, rodí více dětí, než těch, kteří umírají. Nebo-li nás stále přibývá.

Ovšem, když se podíváme na to, komu se rodí nejvíce dětí, tak zjistíme, že se jedná spíše o budoucí příjemce různých sociálních dávek, než plátce daní. A u druhé skupiny dětí, které budou studovat v zahraničí (ať už z důvodu naší špatné nabídky vzdělání, či z důvodu neperspektivního ekonomického vývoje), se část z nich nevrátí a budou platit daně jinde. Ve výsledku je to pak stejné, jako Vy uvádíte - nepoměr těch, který berou, vůči těm, kteří dávají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Antonín | 5. 2. 2013 22:40

Rozpočtová odpovědnost je důležitá, a právě proto že ti za ní zodpovědní ji nedodržovaly jsme tam kde jsme. Tak že musíme zpátky k rozpočtové odpovědnosti protože dlouhodobě nic jiného neexsistuje, všechno ostatní je je podvod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Karel Dvořák | 5. 2. 2013 16:06

Jsem hluboce presvedcen, ze pan Prouza nema pravdu, problem neni v tom, ze vlada setri (jiste, asi by se dalo setrit smysluplneji, ale to je na jinou debatu). Kdyby vlada vice utracela, vedlo by to jednak k narustu dluhu a take k tomu, ze bychom meli jeste vice nesmyslnych staveb jako je obchvat Sulce na silnici I(R)/7 (chomutovska), dalsi nabrezi jako je to Maxipsa Fika v Kadani, dalsi prumyslovky zrekonstruovane za nesmyslne penize, jako v Ostrove n. Ohri ... A tak by se dalo pokracovat velmi, velmi dlouho. HDP by mozna vzrostl, ale nez takoveto "investice" ;,to snad radeji zadne.
Zdroje tu pritom jsou. Bez ironie. Na uctech se lidem valeji ne desitky, ale stovky miliard korun. Lide s nimi provozuji urokovou turistiku (presouvaji je ze sporiciho uctu uroceneho 2% na ucet uroceny 2,1%), kupuji za ne Kalouskovy "sporici" dluhopisy atd. Cekaji na nekoho, kdo prijde a bez rizika jim jejich penize zhodnoti. Toto chovani je zcasti pochopitelne, ale obavam se, ze bez jeho zmeny, bez vetsi ochoty k riziku a k soukromym investicim tady a ted, se ze soucasne stagnace nemuzeme vyhrabat. Co vsechno se musi zmenit, aby to podstatna cast lidi pochopila a zacala se chovat jako ve svobodnem trznim hospodarstvi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 5. 2. 2013 15:00

Kdo prokázal "škodlivost&quo t;úspor? Hádám, že Krugman... Možná i Keynes a Marx.

Kde stát "profinancovává strukturální změny"? A jak to dělá? Stavbou předražených dálnic, nákupem Pandurů a Casa, projekty typu Opencard?
Stát svým rozhazováním tak maximálně konzervuje neefektivní investice a brání jejich tržní likvidaci a efektivní realokaci kapitálu.

Samozřejmě ne každý s tímto souhlasí, krugmanisti a keynesisti mají svůj názor. Bylo by ale fér, aby nenutili ty s názorem opačným financovat jejich ideje. Nechť si tedy založí nadaci a z ní nechť pomáhají státu financovat jejich nápady. Nechť si vezmou hypotéku a neuvrhají do zadlužení ostatní.

Docela by mne zajímalo, proč by se nápady na utrácení jakékoli vládě (včetně té naší) nehodily. Nevidím jediný důvod, proč by tato vláda neměla s největší radostí utrácet, jak si pánové keynesiánci přejí. Lidé by jí tleskali, do soukromých i stranických kapes by jistě ukápla nějaká ta provize, atd... Přirozeností vlád rozhodně není šetřit. Pokud to ta naše (byť velmi málo a nedokonale) dělá, spíš by řekl, že to je způsobeno vyděšením z reality. Zřejmě pochopili, že dluh, jaký si může dovolit Japonsko či USA, si my rozhodně dovolit nemůžeme a trhy by nás ztrestaly již při podstatně nižších úrovních.
Již nyní platíme na úrocích 70mld ročně. Až se panu Prouzovi splní sen a do Strakovky usedne pro-stimulační vláda ČSSD+SPO s podporou KSČM, brzy uvidíme, jak vzroste jednak samotný dluh a jednak úrok trhem z něj požadovaný. Na konci volebního obrobí budeme na úrocích platit 150mld jen to fikne.

Co lze současné vládě rozhodně vytknout, to je zvyšování daní. Vedle toho, že daně jsou z definice krádeží, tak také mají neblahý vliv na ekonomiku, takže jejich zvyšování v krizi je vedle toho, že jde o zločin, také velmi hloupé a kontraproduktivní.
Šetřit lze pouze na výdajové straně, vyšší odírání občanů není šetřením. Šetřit lze chytře i tupě. Lze tupě plošně škrtat, ale také lze provést analýzu státních agend a úřadů a ty nepotřebné zkrátka zrušit bez náhrady, budovy a majetek rozprodat. A úřadů, které jsou v lepším případě k ničemu a v horším případě škodí, těch máme více než dost.
Navíc takovýto precizní zákrok by byl i daleko snesitelnější pro voliče, než plošné škrtání, které naštve všechny a pouze zajistí, že v příštích volbách KSČSSD dostane tři hlasy ze čtyřech. Pokud by se zrušilo 10 nejzbytečnějších úřadů, lidé to ocení a naštvaní budou jen ti rozehnaní příživníci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 5. 2. 2013 18:29
reakce na Jan Altman | 5. 2. 2013 15:00

Vim ze toho budu litovat, ale neda mi.


Pokud sporim, a chci s toho urok, tak to musim nekde investovat, tudiz
kazda uspora=neci pujcka. Souhlasite?
Pokud ne, prosim rici proc ne.
Pokud ano, tak zde je dalsi krok.

Pokud cely soukromy sektor (obcane + firmy) setri, CI je to pujcka (aneb kdo si ty penize pujci)? Existuji jen dve moznosti - bud si pujci stat, nebo si pujci "cizinci". Pokud si pujci cizinci, tak si uvedomme, ze si pujcuji porad CZK, aby koupili neco v CZ (zbozi nebo investice).

Takze mame celkem jednoduche P+V=Z, kde P jsou soukrome uspory (nebo dluh pokud negativni), V jsou vladni uspory (nebo dluh, pokud negativni)
, a Z je nase bilance se zahranicim - suma obchodniho prebytku/deficitu a investici (platebni bilance).

Pokud teda chceme aby soukromy sektor sporil, a vlada sporila, tak MUSIME mit prebytek v platebni bilanici, nic jineho fyzicky NENI MOZNE (za predpokladu ze sporeni != zakopani penez na zahrade ale zapujceni, v kteremzto pripade proste jen penize zmizi z obehu uplne coz zase ale znamena neco jineho).

Dle CNB kumulativni platebni bilance za 2012 je zaporna. Tudiz pokud chceme aby soukromy sektor sporil, vlada si MUSI pujcovat (kdyz soukromy sektor nemuze pujcit zahranici, tak zustava jen vlada... ). Nic jineho fyzicky neni mozne pokud uzname ze neci sporeni je neci jina pujcka. A mimochodem, je uplne fuk jestli jsou to zlataky nebo potistene papirky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 2. 2013 23:00
reakce na Vlad Ender | 5. 2. 2013 18:29

Úspora je odložená spotřeba. To je definice úspory. Žádná definice úspora=půjčka neexistuje a má to důvod :-)

Úspora třeba je, když Robinson na ostrově nesní všechny sklizené ořechy, ale desetinu z nich si dává stranou. Buď na horší časy, nebo aby je investoval - až jich bude mít dost, nemusí X dní shánět jídlo a daný čas může věnovat např. výrobě nějakého nástroje, který mu zvýší produktivitu a blahobyt.

Úsporu mohu půjčit za úrok, nebo ne. Ty dvě věci spolu nemají nic moc společného. Když svou úsporu půjčim někomu z rodiny bez úroku, stále to byla úspora. Když svou úsporu vložím do banky a dostanu jednoprocentní úrok při dvouprocentní inflaci, stále to byla úspora, i když úrok byl reálně negativní.

Tzn. nesouhlasím, že něčí úspora musí být pujčka někoho jiného. Robinsonovy ušetřené ořechy nebyly žádnou půjčkou. Strejdova zlatá cihla, na kterou šetřil 3 roky také není žádnou půjčkou (kde je ta protistrana?). Pokud si spořím na dovolenou, dávám si 3000 měsíčně stranou, také to není žádná půjčka.

Co se týče té vlády a jejích úspor: vláda nemůže nic uspořit, protože nic nevydělává.
Má jen to, co sebere jiným proti jejich vůli, nebo to, co si půjčí na účet budoucích generací, aniž ty se mají šanci k tomu vyjádřit. Když vláda bude méně utrácet (stejně to jsou neefektivní nesmysly a zkorumpované zakázky) a pokud možno i méně vybírat, nemá to s úsporami nic společného. Jen nebude brát peníze těm, kteří je vydělali a kteří sami nejlépe ví, jak je efektivně utratit. Vládní útraty tedy nic neřeší. Jen seberou peníze produktivním jedincům či budoucím generacím a nechají je utratit nezodpovědným politikům a úředníkům. Ale stále to jsou ty samé peníze, žádné nové, jaksi navíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 6. 2. 2013 09:17
reakce na Jan Altman | 5. 2. 2013 23:00

Pokud vezmene usporu jako odstraneni penez z obehu, logickym dopadem sporeni vsech je ze penize z obehu zmizi uplne.
Vy berete penize jako hlavne "store of value", neco co ma hodnotu. Pro me penize - at uz v libovolne forme - samy o sobe hodnotu nemaji, maji hodnotu jen v kontextu smenitelnosti za neco jine (t.j. jako transakcni medium). Penize jsou pro me krystalizovana duvera. Srovnavat kokosy s penezi nejde, neb kokos muzu (dokud se neskazi) snist, hrouda zlata je mi na opustenem ostrove na dve veci.

V soucasne spolecnosti v podstate kazda uspora JE pujcka - kdyz mate penize na ucte, je to pujcka bance (ac si to hodne lidi neuvedomuje, a porad si mysli ze jsou to "jejich" penize). Kdyz si za sve penize koupite cihlu zlata, tak s bilanci soukromeho sektoru to nic neudela - predtim mel nekdo cihlu a vy penize, pote mate vy cihlu a on penize (ktere bud spotrebuje nebo uspori). Rozdil by byl, pokud by jste si na cihlu pujcil (nebo pokud si na cihlu pujcil predchazejici) - to by s bilanci soukromeho sektoru neco udelalo.

Pokud si sporite 3k mesicne na dovolenou a nedavate to pod polstar ale mate to na bankovnim ucte, je to zase pujcka (jak jsem rikal, KAZDY bankovni ucet je legalne pujcka bance, a dava bance pravo s tema penezma nakladat jak chce za predpokladu, ze splni dalsi podminky smlouvy).

O vydelavani ci nevydelavani vlady se moc bavit nebudu, protoze to nema smysl. Tvrzeni o kradezi penez vladou ma stejny smysl jako tvrzeni o kradezi penez firmou ABC od ktere si musim neco koupit. vlada poskytuje sluzby ktere pouzivate (fakt ze jste pripojen na internet to silne indikuje, neb to znamena ze mate smlouvu o pripojeni, coz znamena ze pouzivate sluzby vymahatelnosti prava. Na silnici take nejspise jezdite atd. atd.). Muzeme se bavit o tom ze poskytuje zbytecne a predrazene sluzby, a ze nektere poskytuje monopolisticky, ale to neni fundamentalne jine nez nektere koncerny. A tvrzeni ze je to proti vasi vuli - nikdo Vas (uz) nedrzi v CR retezem, emigrovat muzete vzdy, takze schopnost "shopping around" mate. Jen si proste cenite moznosti pobyvat v CR vice nez moznosti pobyvat nekde jinde s nizsimi danemi (a to je ciste libertarianska ekonomicka analyza)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 2. 2013 10:42
reakce na Vlad Ender | 6. 2. 2013 09:17

Kokos, hrouda zlata, cihla stříbra, tuna mědi, barel ropy - to všechno má reálnou cenu pro někoho jiného. Něco z toho se na pustém ostrově neuplatní, ale v reálněm světě ano.

Tvrzení peníze=půjčka, to je námětem textů typu "peníze jako dluh". Je to v podstatě pravda pokud akceptujeme výhradně dnešní vynucené nekryté peníze, které vznikají jako dluh. Dokonce je tam ta závislost obrácená - napřed je dluh a z něj až peníze. Stát si půjčí, centrální banka dluh koupí za nově vytvořené peníze a ty tím vzniknou. Banka půjčí díky systému částečných rezerv více, než si u ní vkladatelé uložili a tím vzniknou peníze. Ale to není nějaký obecný a nutný princip, je to nepřirozený stav umožňovaný a vynucovaný současnou legislativou.

Každopádn ěmoje měsíční 3 tisíce putující do obálky na dovolenou žádnou půjčkou nejsou.

Peníze nejsou žádná samostatná komodita, jen zůčtovací a transakční médium. Na jejich množství nezáleží. Libovolné množství peněz je schopné obsloužit všechny transakce v ekonomice. Jedné, na co má jejich množství vliv, jsou relativní ceny. Když peněz bude 2x méně, ceny budou 2x nižší, ale transakcí bude stále stejně. Když bude peněz 2x více, transakcí bude stále stejně, jen relativní ceny budou 2x vyšší.

Ten poslední odstavec o státu je opravdu podivný. Jak souvisí to, že používám internet, s tím, že souhlasím se státem? Nijak ho k tomu nepotřebuji, ani jeho službu "vynucování práva". Jednak by ji klidně mohl poskytovat trh a jednak v tomto případě není potřeba - pokud by poskytovatel poskytoval internetové připojení špatně, příští měsíc mu již nezaplatím a přejdu k jinému. V čem potřebuji stát??
A stát mne zde drží, resp. drží zde můj majetek. Nebo snad mohu odejít i se svým pozemkem, či na něm vyhlásit samostatnost či daňový ráj?
A který "monopolistickýquot;koncern chcete srovnávat se státem? Služby kterého koncernu musím odebírat i když je považuji za neužitečné či předražené? Možná to platí v případě koncernů, které stvořil sám stát a jejich monopol nadále udržuje násilím (pošta, dráhy, VZP, kartel notářů v povinné komoře, atd...).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Novotný | 5. 2. 2013 14:32

Myslím si, že nepomůže šetřit ani tisknout peníze. V ekonomii stejně jako ve fyzice neexistuje perpetum mobile. Není možné, aby majitelé velkých firem měli astronomické zisky a zároveň široké masy dostatek peněz na spostřebu. Miliardáři spotřebu neudělají. Díky novým technologiím roste produktivita a jednotlivec tak vyrábí stále více zboží, ale jeho příjem roste mnohem pomaleji, spíše stagnuje. Jak pak mohou lidé koupit vše, co vyrobí? Zaměstnavatelé nemohou zvýšovat mzdy, protože by neobstáli v konkurenci. Zatím se to řešilo úvěrovou expanzí, kdy banky půjčovaly chudákům a ti si pak mohli koupit vše, co vyrobili. Nyní je velká část lidí po uši v dluzích a těm už půjčovat není možné, byl by to dar. Úvěrová expanze (finanční pyramidová hra) se začíná zadrhávat a to je příčnou krize. Nevidím žádné řešení, jen přihližet jak se to zhroutí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacky | 5. 2. 2013 20:45
reakce na Josef Novotný | 5. 2. 2013 14:32

Toto je jediný správny pohľad. Už to nie je možné zastaviť, aj keby sme chceli.
Existuje ale aspoň taktika, akoby sa dalo znížiť dopady : Radikálne znížiť dane, prilákať čo najviac zahr. kapitálu, mimoriadne zvýhodniť malých podnikateľov vrátane poľnohospodárskych, radikálne decimovať štátnu správu - a keď to všetko krachne, bude sa dať žiť aspoň ľudsky z toho kapitálu, čo sa tu (u vás,u nás - to je jedno) nazhromaždí a z malého podnikania, ktoré všetko ako-tak udrží nad vodou. Vrátane domácej produkcie potravín s príslušnou mierou zamestnanosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 5. 2. 2013 12:36

Naším primárním problémem není to, že stát utrácí či „investuje“ málo, jak se nás snaží krmit postkeynesiánštíekonomové. Pokud by tomu tak bylo, bylo by řešení velmi jednoduché: čím více natiskneme a utratíme peněz, tím vyšší růst. To už se zkoušelo, a nefunguje to.
Problém je ve skutečnosti v tom, že když stát stát investuje, pak obvykle s nízkým či záporným IRR. Čím více státních investic se zápornou návratností, tím horší stav ekonomiky a nikoliv naopak.
V každém kurzu ekonomie vám na první přednášce řeknou, že ekonomie je věda o rozdělování vzácných zdrojů. Pomocí vládních výdajů možná můžeme krátkodobě zvýšit ukazatel HDP, ale pokud neodstraníme neefektivní přerozdělování zdrojů přes stát, bude to jen další bublina, která v buducnu musí splasknout. Dlouhodobě to ekonomice nepomůže, ale uškodí, protože zdeformuje rozdělování zdrojů.
A pokud jde o ekonomické oživení ve 30.letech: bylo to jen šidítko uměle způsobené vládními výdaji. Skutečné oživení nastalo, až tehdy, když začaly růst soukromé investice – to je až po druhé světové válce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 5. 2. 2013 08:48

Já bych k těm kritickým hlasům ještě připojil příklad Spojených států, kde ani gigantický nárůst vládních výdajů a v podstatě neomezené tištění nových peněz nepřineslo nic jiného než stagnující ekonomiku a trvale vysokou nezaměstnanost.

To dilema je ve skutečnosti mnohem obtížnější. Šetření ničí ekonomiku a státní utrácení taky ničí ekonomiku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 2. 2013 15:10
reakce na Petr Hampl | 5. 2. 2013 08:48

Rozhodnout se, zda své peníze šetřit, či utrácet, může učinit jen ten, kdo si je vydělal. Jen jejich legitimní vlastník.

Mluvit v případě státu o šetření je podivné. Asi jako bychom zkoumali, jak moc šetří kapsáři.

Stát může jen více či méně obírat své poddané (až na jednotlivé pomatence, žádný z nich neplatí daně dobrovolně a s nadšením), rozhazovat za více či méně předražené a zkorumpované zakázky (užitečnost služeb státu nelze objektivně posuzovat, protože je nelze neodebírat a neplatit, nelze přejít ke konkurenci, atd... tzn. nemají tržní cenu). Stát také může více či méně okrádat budoucí, ještě nenarozené generace, které nemají šanci se k tomu vyjádřit a bránit se - dluh se bude splácet z jejich budoucích daní. Je to jako by po vašem vnukovi najednou někdo v budoucnu chtěl splatit mou hypotéku.

Jediná smysluplná diskuse o státním hospodaření je tedy ta, jak co nejvíce snížit daně, zadlužování a výdaje. Samozřejmě ideálně k nule.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 6. 2. 2013 10:39
reakce na Jan Altman | 5. 2. 2013 15:10

Zajímala by mě Váše představa státu, který by svou výdajovou stránku limitně přiblížil k nule? Pochopil bych soukromé školství, zdravotnictví a spoření si na penzi. Ale co třeba základní funkce státu jako je zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti? A kdo a za čí peníze by měl dohlížet na dodržování a výkon práva? Policie, armáda a soudy jsou podle mého názoru složky, které nelze nahradit a musí být státní. Nedovedu si totiž představit situaci, že by například osoba, která není z nějakého důvodu výdělečně činná a nemá tudíž finanční prostředky na to, aby si platila bodyguarda, tak že by ji lidé mohli zcela beztrestně okrádat, pokud by zde nefungovala státní policie mající za úkol měřit v oblasti práva všem stejným metrem bez ohledu na výši jejich finančního příspěveku do rozpočtu apod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 2. 2013 16:02
reakce na Petr Holub | 6. 2. 2013 10:39

Jak by někdo mohl okrádat někoho, kdo nemá peníze? :-)
A dovolili by občané a agentury zajišťující výkon práva (pojišťovny?) pošlapávání práv u lidí, kteří nemají na pojištění? Nebáli by se, že takový zločinec dříve či později poškodí i je a tak by raději preventivně zasáhli o na obranu nepojištěného?

Těžko říct, ale dobré by bylo si přečíst například toto:
http://www.libinst.cz /Files/KqLFy4r2/profile/2662/p ravo_obrana.pdf


Kaž dopádněmi je zvláštní, že máte starost o to, že by někteří jednotlivci neměli na ochranu před okradením a řešit to chcete okradením všech (a to tak že masivním). To mi moc nedává smysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 6. 2. 2013 16:32
reakce na Jan Altman | 6. 2. 2013 16:02

Napsal jsem osoba, která nemá dostatek finančních prostředků na to, aby si hradila bodyguarda. Tzn., že pořád může mít dost peněz na jídlo, nehledě na invalidní vozík, který by se dal třeba taky speněžit.
Proč by měla pojišťovna chránit nepojištěnce, vždyť se jí to nevyplatí? Když například pojedu do zahraničí nepojištěn a zraním se, tak se na mě pojišťovna taky vykašle. A jakou motivaci by potom lidé měli platit si to pojišťení, když nepojištěnec by byl před grázly chráněn stejně jako osoba, která si pojištění platí?
Sám jste v příspěvku naznačil, že ochrana a výkon práv je veřejným zájmem všech. Jediný kdo snad nemá zájem na tom, aby se zde potírala kriminalita a fungovaly nezávislé soudy může být ten zloděj, který by vzniklé anarchie využil.
Pokud je něco ve veřejném zájmu, má to fungovat pro všechny a všem měřit stejným metrem, pak je nesmysl to nazývat masivním okradením a je naopak spravedlivé, když něco, co všichni ve státě potřebují a využívají stejnou měrou, rovným dílem i zaplatí.
Nehledě na to, že anarchistické režimy obvykle směřovaly ke vzniku diktatury. Děkuji za odkaz na knihu, podívám se až bude víc času. Přikládám odkaz na video, kde jsou zmíněny i nevýhody anarchie.
http://www.youtube.com/wat ch?v=p2jel7l6VWk&list =PLYqI2tc080yMiIA7thI-pbLdKsS- KfOok
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 7. 2. 2013 09:57
reakce na Petr Holub | 6. 2. 2013 16:32

„Proč by měla soukromá pojišťovna chránit nepojištěnce?“ Odpověď je jednoduchá. Důvodů je hned několik. Nikdo nerozezná na první pohled, jestli daná osoba je pojištěna nebo ne, tj. útočník ani strážce pořádku. Strážce pořádku má naopak zájem eliminovat násilí z principu, nebude riskovat, že příště někdo napadne osobu pojištěnou. A tímto se dostáváme k jádru problému. Úkolem pojišťovny je mimo jiné nahrazovat způsobené škody a tedy pojištěná osoba má proti nepojištěné jednu nepopiratelnou výhodu a to pokud se násilí nepodaří (z nějakého důvodu) zabránit, má ve smlouvě ustanovenou příslušnou náhradu škody. To dnešní právní řád řeší jen na oko (soudy, ale vězni si pak užívají placenou dovolenou..) a nesmyslné trestání viníků je pak pouhé plácání do vody. Dalším důvodem, proč by je pojišťovna chránila, je třeba prestiž a přilákání dalších platících klientů. Důvodů se dá najít tisíce. Vaše srovnání se zdravotním pojištěním v zahraničí kulhá na obě nohy, stejně tak by podle Vaši teorie v minulosti neexistovali námořní majáky, klasický „veřejný statek“ (pojem oblíbený zejména u etatistů, podobně jako perpetum mobile u fyziků), které slouží všem, podobně i iluze o veřejných pastvinách pohled do historie lehce vyvrací.
Pod veřejný zájem se schová cokoliv nemyslíte? Takže si tím obhájíte jakékoliv násilí.. Spravedlivé je jen to, co neodporuje přirozenému právu a zakládá se na svobodné vůli jednotlivce. Vaše představa o anarchii je značně překroucená. K diktatuře směřuje jen takový režim, kde nejsou vymahatelná vlastnická práva a svoboda jednotlivce, důsledek této absence lze snadno zneužít ke koncentraci moci a manipulovat běsnící dav. Aby jste nakonec nebyl překvapen do čeho dospějeme ze současného systému. To nemá nic společného se svobodnou společností, kterou tady pan Altman obhajuje. Mimochodem máte snad pocit, že právní stát a Vámi zmíněné policejní složky u nás fungují tak jak mají?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 7. 2. 2013 15:30
reakce na Tom Novak | 7. 2. 2013 09:57

Chtěl bych jen podotkout, že to kam vede "privatizovaná& quot;spravedlnost můžeme v historii i dnes vidět na mnoha příkladech. V historii třeba na jednotkách SA, které vyplnily mocenské vakuum vytvořené kolapsem Výmarské republiky tak dokonale, že se z toho mnoho spoluobčanů nevzpamatovalo až v zákopech u Stalingradu nebo za branou kde práce osvobozovala. A to ti hoši chtěli jenom troch pořádku pro ty svoje.

V dnešní době to vidíme například v mnoha amerických čtvtích, kam policie moc nezajíždí, ale kde bez problémů vybírají výpalné (pardon pojištění) místní albánské, mexické nebo čínské gangy. Pokud mi řeknete, že to není dobrovolné pojištění, mále samozřejmě pravdu, ale taky smolíka, protože stěžovat si můžete leda na lampárně, protože ty hnusné státní soudy a policii jste samozřejmě zrušil. Takže budete "svobodně" platit Igorovi, Raúlovi, nebo Čongovi dokud mu za babku neodprodáte svůj dům a neodstěhujete se jinam pod "svobodnou" ;ochranu jiné organizace.

Kam vedou paralelní právní struktury, lze vidět i v klasickém filmu Kmotr - Vy třeba nechtěně někoho urazíte a hned k vám přijde někdo s nabídkou, kterou nelze odmítnout. Tak hodně štěstí s tím, až budete s kulkou v hlavě žádat svoji pojišťovnu o náhradu škody.

Pokud mi řeknete, že většina lidí je slušných - to na věci nic nemění. Stačí pár extremistů/grázlů/mafiánů a neutrální většina se buď ze strachu podvolí (viz Německo) nebo se přidá, aby měla alespoň nějakou ochranu (viz. Kmotr).

A co třeba takový rasizmus? V USA zrušíme třeba tu násilnickou federální vládu a třeba Alabama se rozhodne, že ta rasová segregace je fakt dobrý nápad. Vznikne soukromá bezpečnostní služba jen pro bílé. její policisté samozřejmě nehne pro žádného černocha ani prstem, protože toho pozná na první pohled. Černoši si založí vlastní gang (pardon pojišťovnu) jenom pro sebe. Mlčící nerasistická většina chce být neutrální. Jako výsledek, vraždy bílých černými a naopak nebudou trestány a dojde k perzekuci (pogromům) na bílé/černé en-bloc. To donutí ty neutrální se přidat na jednu ze stran kvůli ochraně. A máte tu občansou válku jako vyšitou nebo alespoň rasovou segragaci.

Pokud mi nevěříte, prostudujete si prosím dějiny středověku v kapitole "Pogromy na židy", co se taky dělo lidem, kteří zrovna nepožívaly vladařovy ochrany.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 2. 2013 22:31
reakce na Petr Molik | 7. 2. 2013 15:30

Zato komunistická či nacistická STÁTNÍ spravedlnost zavedla ráj na zemi, že....
I kdybyste chtěl začít srovnávat nestátní a státí zlo, tak si tedy na jednu stranu dejte počet mrtvých na straně vyplňovačů mocenského vakua (mafie, SA) a na druhou stranu počet mrtvých na účtě státu. Od Stalina po Hitlera, od PolPota po KimIrSena, od koloniálních akcí demokratické Británie a Francie, po humanitární bombardování USA. Nutně vám vyjde rozdíl asi tak devět řádů.

Všechny příklady, které uvádíte, od kmotra po SA, nevznikly v bezstátním prostředí (na rozdíl od např.divokého západu či středověkého Islandu). Všechny vaše příklady se odehrávaly v prostředí zkorumpovaného státu, za asistence zkorumpované státní moci bránící vzniku skutečně tržní svobodné alternativy. Mohly se snad tehdy ochrany legálně chopit pojišťovny či nějaké vzájemněpomocné spolky? Ne, ve všech těchto případech byla pokojná a svobodná tržná alternativa státní mocí zapovězena a nutně tak šanci měly výhradně kriminální a korumpující alternativy!

Co se týče rasové segregace, tak je to sice hloupost, na druhou stranu je třeba rozlišovat případy, kdy je zcela legální/legitimní. Jako vlastník školy, restaurace, autobusu, ... bych měl mít právo sám rozhodnout, komu své služby nabízet chci a komu ne. Pevně věřím, že i bez státní regulace by segregace dnes byla opovrhovaným minoritním chováním. Ale nikomu bych si neosoboval právo nařizovat, koho do své hospody musí pustit. Nelegitimní je pouze násilí, tedy poškozování něčího zdraví či majetku (a je jedno, z jakého důvůdu, zda třídního, rasového, národnostního, ...). Každý je vlastníkem svého těla a nikdo jiný na něj nemá právo - proto je naprosto nelegitimní např. nedávné referendum v Rakousku o povinné vojenské službě (důchodkyně X rozhoduje o životě mladého muže Y). Každý je i vlastníkem plodů své práce a narušení tohoto práva je také nelegitimní. A je jedno, zda to narušení nazvete nějakým eufemismem, jako třeba arizace židovského majetku, znárodnění, vyvlastnění, daň, atd..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 11:13
reakce na Jan Altman | 7. 2. 2013 22:31

A kam se poděla ta svobodná společnost středověkého Islandu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 11:08
reakce na Jan Altman | 7. 2. 2013 22:31

"Všechny příklady, které uvádíte, od kmotra po SA, nevznikly v bezstátním prostředí (na rozdíl od např.divokého západu či středověkého Islandu)."

A co vzniklo z toho skvělého divokého západu? Proč všechny známé společnosti lidských jedinců od počátků dějin spadly do toho dnešního hnusného neefektivního uspořádání společenství s podstatou násilí?

"Každ ýje vlastníkem svého těla a nikdo jiný na něj nemá právo"
A z čehopak vzniknul ten rasismus v USA? Z úzkostlivého uplatňování tohoto životního postoje?

Jakpak vznikaly ty postoje s nedotknutelným právem odmítnout službu černochovi? Země rozparcelovaná mezi pány tvorstva, bělochy. A najednou se tam narodí černoch. Přál bych vám život v takové zemi, kde se narodíte bez vlastního jmění, bez jmění rodičů. Budete tvrdit, že za narození jsou zodpovědni rodiče? Myslíte ty, kteří na území byli přivlečení násilím.

Jakpak vznikaly ty postoje s nedotknutelným právem odmítnout službu indiánovi? Ukradete někomu půdu a pak se mu budete mstít za to, že existuje jeho potomek? To je vaše ideální společnost?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 8. 2. 2013 12:10
reakce na Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 11:08

Nikdo nepopírá vývoj společnosti ani to, že to nebyla cesta ideální. To ovšem neznamená že dnešní stav je konečná stanice. Není snad prostor pro zlepšení? Té Vaši „ideální společnosti“ nedosáhnete utkvělým lpěním na současném stavu ani tvrzením, že když jsme za tisíce let na nic lepšího nepřišli, že nic lepšího neexistuje. Přečtěte si třeba knihu Matta Ridleyho: Původ ctnosti a možná Vás překvapí, jak je lidské chování spjato s jeho geny, jaká strategie (z hlediska přežití) vítězí z krátkodobého pohledu a jaká z dlouhodobého a nebudete se možná tolik divit rasismu, kolonialismu, indiánům apod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 13:16
reakce na Tom Novak | 8. 2. 2013 12:10

To já se nedivím... Já upozorňuji na vysokou pravděpodobnost opakování historie. Lidé se nezměnilli. Jsou stejní, jako na počátcích lidských dějin, jejich pohnutky jsou stejné, jejich myšlení je stejné. Jak ostatně sám píšete... Pokud je stejná podstata, forma bude velice podobná pouze se přejmenují jevy. Nová společnost, ani nové uspořádání se nezformuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 7. 2. 2013 15:40
reakce na Petr Molik | 7. 2. 2013 15:30

K tématu rozhodně též možno doporučit články Jana Daniela z loňského pozdimu: http://www.finmag.cz/cs/autor/jan-daniel/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 7. 2. 2013 20:40
reakce na Gabriel Pleska | 7. 2. 2013 15:40

A tiez mozno doporucit diskusiu pod tymito clankami, kde je pomerne pekne vyargumentovane, ze ani pan Daniel nema recept na pravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 8. 2. 2013 10:56
reakce na Martin Risik | 7. 2. 2013 20:40

Pane Rišíku (doufám, že jméno nepřepisuju špatně) – samozřejmě včetně diskuze, diskuze jsou půl Finmagu. Myslím ale, že pan Daniel si znalost receptu na pravdu nenárokuje, to byste mu křivdil. A já jsem si vůbec netroufal tvrdit, že v nich nějakou nezpochybnitelnou pravdu najdete. To, co v nich najdete, jsou ale postřehy z reálného světa, které se jistě mohou hodit, aby poutaly na zem někdy spíš teoretizující diskuzi ;)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 8. 2. 2013 14:12
reakce na Gabriel Pleska | 8. 2. 2013 10:56

Pan Pleska, nechcel som aby moj prispevok vyznel ako vycitka. Len som chcel poukazat, ze diskusia pod clankami pana Daniela vcelku spravne popisala situaciu, kedy organizovany zlocin sice nastupil namiesto statu, ale nebola to tak celkom nahrada statu. Totiz aj na uzemi, kde OZ "vladol", stale platili zakony statu a v nevyhode boli hlavne ti, ktori sa zakonmi statu stale riadili. To jest nevzali spravodlivost do vlastnych ruk a nebranili sa OZ, napriklad aj ilegalne drzanymi zbranami, ktore OZ hojne vyuzival.
Inac moje priezvisko sa pise bez makcena na "s". Pisem z UK, na laptope bez diakritiky, tak to potom tak vyzera. Uznavam,ze moje priezvisko je trochu atypicke, ale co uz, nevybral som si ho :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 8. 2. 2013 14:22
reakce na Martin Risik | 8. 2. 2013 14:12

Děkuju, příště si ten háček odpustím, na to mám pamatováka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 6. 2. 2013 20:56
reakce na Petr Holub | 6. 2. 2013 16:32

Problém je v tom, že vy si tu společnost představujete, jako soubor sobeckých zlých jednotlivců uzavřených ve svých světech.

Společnost bez státního násilí může zůstat stále společností. Lidé si mohou pomáhat, zakládat spolky a dobrovolné organizace, charitu. Dělají to i dnes, proč by to nedělali ve společnosti bez státního násilí. Stát dnes přece nenutí lidi sdružovat se v dobrovolnických organizacích.

Tyto organizace lidé zakládají někdy dokonce státu navzdory.

Podívejte se na nedávný příklad z Ruska. Tam se vládě přímo nelíbí, že si lidé pomáhají navzájem a chtějí mít dobrovolnictví pod kontrolou.

Pokud vyjdete z předpokladu, že lidé jsou většinově buďto zlí padouši nebo hloupé ovce, pak zřejmě budou vaše úvahy platit. Jenomže lidé ve většině nejsou takoví.

Dalším příkladem může být klub nadaných dětí, fungující v podstatě také státu navzdory a zcela na dobrovolné bázi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 7. 2. 2013 05:19
reakce na Michal Weinfurtner | 6. 2. 2013 20:56

Dobrovolné sdružování je zcela v pořádku a funguje u záležitostí, které nemají celospolečenský záběr. Každé takové uskupení si vytvoří svá pravidla a podmínky. Pokud je pro jednotlivce výhodné je akceptovat, tak do daného spolku může vstoupit a požívat jeho výhod. Proti tomu samozřejmě nic nenamítám. Jenže u policie, armády a soudů je toto složitější. U těchto složek je třeba, aby tu fungovaly celostátně, pro každého a nezávisle, jinak jejich existence nebude mít smysl. A to nelze zajistit nějakým dobrovolným sdružováním se do spolků. Nedovedu si představit situaci, že by se kupříkladu polovina lidí rozhodla, že služeb policie využívat nebude. Jak by policie postupovala v případě, když by takového člověka někdo zavraždil? Ta vražda by se nevyšetřovala, protože si to nezaplatil? Tím pádem by se vraždění těchto lidí stalo beztrestné, což by vedlo k tomu, že by si tu policii beztak raději začali platit všichni. Čili veřejný zájem. Obdobně to platí u soudů i u armády.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 2. 2013 08:41
reakce na Petr Holub | 7. 2. 2013 05:19

Cožpak různé nadace a dobrovolné charitativní organizace nefungují celostátně ? Některé dokonce celosvětově, například Transparency International, live aid, najdete spoustu příkladů organizací, které fungují mimo vlády států a často pomáhají lidem proti jejich vládám.

Problém Váš a spousty lidí je, že si to prostě jen nedovedete představit. Co třeba dnes fungující městské policie. Já vím že dnes jsou pod vedením státu. Ale fungují jaksi mimo celostátní policii. Jaký je v tom problém ? Fungují, dohlížejí, přestože jsou zřizované a kontrolované jednotlivými malými společenstvími, tedy obcemi.

Dokonce si obce vytvářejí dohody a tam kde nemají peníze na zřízení vlastní městské policie se vším všudy, nakupují tuto službu u sousedních obcí.

Já vím, namítnete že obce mají peníze od státu z vynucených daní a kdyby nebyl stát, obce by peníze neměly žádné, a lidi by dobrovolně své obci peníze nedávali.

A že by každá menší společnost měla jiné pravidla ? Co USA ? Tam má každý stát trochu jiné pravidla. Dokonce některá města mají svá pravidla odlišná od zbytku státu.

A ty odlišnosti jsou dosti významné. Představte si ó hrůzo, že v USA některé oblasti fungují zcela bez územního plánování. A jiná místa zase územně plánují. A přesto se USA ještě nerozpadly a ty oblasti bez ÚP nebyly zastavěny chaotickým shlukem nevkusných staveb které vadí všem.

Je to státní propaganda která vám nedovoluje si představit společnost bez státního násilí. Už od školky jsme vychováváni v nekritické úctě ke všem pravidlům přicházejícím shůry autorit. Je na nás rodičích abychom svou výchovou působili proti této propagandistické mašinerii výuky dětí a rozbíjeli ten úzus že bez státu a jednotných pravidel a pravidel na každou maličkost bychom uvrhli zemi do chaosu. Není to pravda.

Veřejný zájem je poněkud problematický termín a dnes se za ním nejčastěji skrývá zájem některé ze zájmových skupin které aktuálně uchvacuje moc násilí.

Je falešné a lživé tvrzení, že veřejný zájem = zájem všech, nebo snad zájem většiny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 8. 2. 2013 05:42
reakce na Michal Weinfurtner | 7. 2. 2013 08:41

O organizaci a způsobu fungování těch bezpečnostních složek je možno vést diskuzi a jsem ji otevřený. Je mi totiž úplně jedno, zda se mi o bezpečnost před domem bude starat policie městská, státní, či nějaká jiná. Nic se ale nezmění na tom, že takovou policii bude třeba zaplatit a bude ji muset zaplatit každý, kdo služeb té složky na daném území využívá. To znamená každý. A je jedno, zda se jedná o území státu, města nebo jiného celku. To už je potom spíš otázka pro odborníky, aby řekli který systém rozdělení je pro bezpečnost nejefektivnější. Aby například nedocházelo k situaci, že zloději, který vykrade banku v jednom městě postačí, aby přejel do města druhého, kde policie z prvního města již nemá pravomoc a kde ho nikdo nebude stíhat apod. U nás máme rozdělení takové, že na prkotiny typu špatné parkovaní si město může zřídit městskou policii. Organizovaný zločin, nelegální přistěhovalectví, obchod s drogami a jiné zločiny přesahující svojí povahou hranice města, řeší policie státní. Nejsem odborník, abych dovedl vyargumentovat, zda je to tak výhodné, ale vím jistě, že se společnost bez služeb policie, armády a soudů neobejde, ať už ty služby budou v jakékoli formě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 8. 2. 2013 08:48
reakce na Petr Holub | 8. 2. 2013 05:42

Ano. Lidi se neobejdou bez služeb policie, armády ani soudů. Lidi se neobejdou ani bez služeb pekaře, kominíka nebo zemědělce.

Lidi často namítají, že třeba zdravotnictví nemůže být jen soukromé, protože se zdravým není radno si zahrávat a udělat ze zdraví kšeft je prý nemravné.

Přitom si vůbec neuvědomují, že zatímco bez zdravotnictví většina lidstva dobře přežije nejméně 40 let ( tepve po 40 přicházejí v průměruna člověka obvykle vážné nemoci ), bez kvalitní potravy sotva měsíc.

Přesto se lidé nebojí tak kritický sektor, jako je výživa svěřit do rukou soukromých producentů a tržních sil. Vůbec se nebojí, že bude pečivo jen pro nejbohatší, když pekaři utvoří kartel, monopol a pod. Kdežto ze soukromého zdravotnictví mají děs a hrůzu.

Stejnou hrůzu mají z toho, že by služby policie a armády měl poskytovat soukromý sektor. Jsou to iracionální emoce, které v těchto případech lidi vedou do náruče státu. Nikoli rozum.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 8. 2. 2013 12:01
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 2. 2013 08:48

Obávám se, že výkon práva nelze slučovat dohromady se ziskem a konkurencí. Výkon práva by měl být nestraný. Žádná soukromá firma nedovede být nestraná, zvláště pokud jsou ve hře peníze. Policie i soudy už teď trpí přetěžkou byrokracií i korupcí. Zahrnutí korupce přímo do systému by spravedlnosti ani kvalitě těchto složek státu nijak neprospělo. Vidím zde tolik důvodů proč je to nemožné, že se mi je ani nechce vyjmenovávat.

Nedovedu si představit, jak by měla fungovat policie, kterou by si někdo platil, někdo by si ji neplatil. Pro koho by pak vlastně pracovala? Jaký vztah by měla k lidem, kteří si ji neplatí? Jaké by to bylo s konkurencí? Mohl by si každý zřídit svoji vlastní bezpečnostní složku a přijít s ní na trh? Mohla by si například mafie zřídit svoji bezpečnostní složku? Jak by to bylo s propojením databází? Jak by to bylo s pravomocemi? Jak by probíhalo utajené vyšetřování? Zatímco u takového pekaře odpovědi na tyto otázky znám, u policie není jednoduché odpovědět a spíše si myslím, že je to nereálné. A to jsem se nedostal k soudům a k armádě. I v těchto subjektech by měl zafungovat trh? Jak by byla zajištěna nezávislost soudů, pokud by byly vypuštěny na trh a firmy by začaly v tomto odvětví podnikat? Jak by rozhodly ve sporu například zkorumpovaného politika, který si za milion měsíčně pravidelně platil all inclusive court členství, které jako bonus zahrnuje prominutí trestů až do výše 10ti let? Mohl by takový člověk beztrestně zabíjet? Byl by vyšetřován bezpečnostní složkou, kterou vlastní? Nestačilo by pak zřízení si vlastní bezpečnostní složky a soudu k doživotní beztrestnosti a možnosti šikanovat druhé spoluobčany? Vybírat od nich měsíční výpalné ve výši 90 procent mzdy? Nezvrhl by se systém v anarchii, kde mezi sebou soupeří jednotlivé bezpečnostní složky, každá mající jiné zájmy a uplatňující právo jiným způsobem? Nestalo by se nesnažší formou obživy zřídit si soud a po té zažalovat každého koho potkám, aby můj soud mohl prosperovat? atd. atd.

Je to zkrátka jiný druh služby, jejíž dobré fungování je neslučitelné s tím jak funguje trh. Zatímco pekař poskytne nejlepší služby tomu, kdo nejlépe platí. U soudu by toto znamenalo, že ti ostatní budou žít v bezpráví jenom proto, že ten soud není třeba jejich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 8. 2. 2013 14:09
reakce na Petr Holub | 8. 2. 2013 12:01

Spravedlnost není něco co lze uzpůsobovat podle potřeby. Zdá se, že na tom se shodneme (nezáleží na tom jestli jde o život, majetek peníze atd.). Můžete mi prosím vysvětlit, jak to souvisí s tím, kdo nad ní dohlíží a jak za ni platí? Věta:

„Zahrnutí korupce přímo do systému by spravedlnosti ani kvalitě těchto složek státu nijak neprospělo.“

Pokud jste tím chtěl říct, že svobodný trh představuje prostor pro korupci, tak ani netušíte co to „korupce“ je. Možná Vás to překvapí, ale ve společnosti nejde vždy jen o „peněžní“ zisk. Pokud platí, že spravedlnost je nestranná (nelze „koupit“), zbytek Vašich obav nedává smysl.
Všechny popisované jevy se vyskytují v současném systému. Navíc je tu téměř s jistotou porušena objektivita díky monopolu (stát soudí sám sebe), který prodražuje (neefektivní) služby a vytváří dodatečný prostor pro korupci. Opak je pravdou, svobodný trh korupci trestá, zatímco stát spolu s monopolem ji vytváří.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 8. 2. 2013 17:23
reakce na Tom Novak | 8. 2. 2013 14:09

Právě jsem to popsal kolegovi Altmanovi výše.
Souvisí to tak, že si nedovedu představit fungující svobodnou společnost, ve které policie, soudy a armáda fungují pouze pro někoho. Pro někoho kdo si tyto instituce platí nebo je dokonce sám vlastní. Jsem ochoten přijmout názor, že dokonalý systém k výkonu práva neznáme a že i když tyto instituce provozuje stát, přesto se jednotlivci snaží i skrze něj prosazovat své osobní zájmy na úkor ostatních. Ale mají to ztížené a jejich snažení lze nějakým způsobem minimalizovat. Jak by ale dopadla spravedlnost, kdyby se ambicím těchto lidí dal volný průchod? Představme si takového majitele armády. Co by mu bránilo v tom, aby nepoužil veškeré své lidi a vybavení k vykořisťování všech ostatních lidí ve státě? Kam by se potom poděla svoboda všech lidí, kteří žádnou armádu nevlastní?

Ale myslím, že otázek jsem již vznesl dost. Snad se mi i podařilo trochu osvětit můj názor na věc a pokud ne, tak se nejspíše shodneme v tom, že se v něktěrých otázkách neshodneme. :-)

Ještě mě zaujala větička, že svobodný trh korupci trestá...tak jsem si vzpomněl na raná 90tá léta, kdy jsme tu ten svobodný trh bez regulací chvíli měli a nikdo nikomu nebránil např. od lidí vybrat peníze na různé investiční účely a po té s těmi penězi utéci pryč a ty lidi okrást. To je podle mě také jeden z důkazů, že absolutní anarchie nefunguje, popřípadě není nejlépe fungujícím systémem, zrovna tak jako absolutní diktatura. Respektive se domnívám, že anarchie nakonec stejně skončí diktaturou, neboť ten, kdo získá v tomto neregulovaném systému největší moc, začne ovládat všechny ostatní. Tak jak se říká na vesnici, že nejsilnější pes .... :-) Proto je podle mého názoru lepší, když je tento nejsilnější pes demokraticky volen lidmi a spravuje policii, armádu, soudy pouze po určitou dobu, nemá neomezenou moc nad svěřeným majetkem a pokud se při správě veřejných prostředků neosvědčí, tak je v příštích volbách vyměněn za jiného. Přičemž každý má šanci stát se tímto psem, pokud přesvědčí veřejnost, že právě on bude tím nejlepší správcem jimi svěřených prostředků. Ale to už odbpčuji, volební systémy apod. se mi probírat nechce :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 11. 2. 2013 07:08
reakce na Petr Holub | 8. 2. 2013 17:23

Příklad z 90-let je možná odstrašující, ale proto je tak důležitá důvěra a dobrá pověst. V tomto případě je alespoň pachatel znám a pokud je na útěku, stále mu hrozí soud. Také přidám příklad s krádeží: http://www.plytvanistatu.cz/ Tady je pachatel pro účely vyšetřování „neznámý“ a s náhradou škody se nikdo netrápí.. Opravdu nevidíte žádný rozdíl (a to nemyslím pouze výši škod)?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 11. 2. 2013 09:41
reakce na Tom Novak | 11. 2. 2013 07:08

Já bych spíš napsal, že pachatel je lidmi dosazený, mající dvě tváře. Lidé ale mají možnost pachatele ke svým penězům nepouštět, zvolí-li si k vládě nějakou liberálně zaměřenou stranu, například "svobodné" .Jak je ale zřejmé z volebních průzkumů, je společnost zcela spokojena s nastavením toho systému a lidé budou opět volit strany prosazující větší centralizaci ve státě. Já vím, smutné. Nutno podotknout, že ani natolik pravicová strana, jako jsou svobodní by nerušila policii, armádu a soudy a to mají podporu jen nějaké 2,5 procenta. Tato malá statistika by nám již skutečně mohla napovědět, že provoz těchto tří institucí státem je skutečným veřejným zájmem, neboť podpora názoru na jejich zrušení je prakticky nulová.

Děkuji za odkaz, jsou to zajímavé informace. To, že se ve státě krade je stará známá věc. Řešení ale nevidím v kompletním zrušení státní moci, nýbrž v ořezání všech složek, které si může soukromý sektor vykonávat sám. A to jsou všechny, až na tři které jsem jmenoval.

Přidám odkaz na video, ve kterém je rozebráno, jaká velikost státu je ekonomicky nejvýhodnější a proč.
http://www.youtube.co m/watch?v=Ptc82u_8ULY
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 11. 2. 2013 14:22
reakce na Petr Holub | 11. 2. 2013 09:41

To je jen vrcholek ledovce, zlomek toho co prosákne na veřejnost, na 99 % procent plýtvání se nikdy nepřijde. Díky za video, přidám ještě další interaktivní informace o vývoji rozpočtu ČR (částečný přehled už od roku 1993). http://debtville.cz/cs/2012/ Ano, klíčem je nepouštět lidi k cizím penězům, ale to se nedá prakticky provést bez demonopolizace uvedených odvětví a přiznání si určité odpovědnosti. Nevidím žádný důvod proč by nemohla armáda, policie i soudy existovat nezávisle na státu, samozřejmě že ne ve stejné podobě jako nyní. Souhlasím s panem Altmanem a pokud se někdo bojí koncentrace moci, ať fungují oba systémy paralelně a uvidíme kdo přežije déle. Zda svobodný systém ala internet nebo ten stávající zkostnatělý. Jako příklad z IT lze uvést rozšíření operačních systému na bázi Unixu (Linux a další volně šiřitelé OS) a jejich zastoupení v serverových aplikacích, které představuje cca. 80 % ve světě na úkor OS od Microsoftu (zastoupení se pohybuje od 10 do 13 %) a u superpočítačů je procento využívající Linux ještě o deset větší. To mimo jiné dokazuje, že ne všechno za co jsme ochotni platit je automaticky lepší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 11. 2. 2013 20:55
reakce na Tom Novak | 11. 2. 2013 14:22

Já si právě tu podobu u těchto tří institucí nedovedu představit, poněvadž u nich považuji za důležité, aby si zachovaly maximální nezávislost, což mi nepasuje s tím, že by měly být tyto instituce někým soukromě vlastněny.
Osobně se domnívám, že kdybychom tu měli více různých policií, armád a soudů, že by to bylo ekonomicky neefektivní, přineslo by to více byrokracie a zvětšil by se prostor pro korupci.
Neumím si představit, jak by například moje babička, která má nulové zkušenosti s válčením, vybírala kterou armádu si pronajme a kterou ne. Jak by se rozhodovala v otázce volby policie a soudů, když tomu nerozumí a nedokáže zjistit, kdo by ji nabídl ty nejlepší služby za rozumný peníz. Ani já tomu nerozumím a nevím co všechnno armáda a policie potřebuje a jak má fungovat a zda by ta levnější byla vždy tou skutečně nejlepší volbou. Nevím, k čemu například slouží oddělení pobytového režimu cizinců. Potřebuju takovou skupinu policistů? Měl bych na ní poslat víc peněz nebo méně? A takových složek a podsložek je v armádě i v policii celá řada. Dokáže řadový občan objektvně zhodnotit, které z nich potřebuje více a které méně?
Určitou volbu občanů spatřuji v tom, že téměř sto procent populace volí takové strany, které slibují zachování armády, policie i soudů ve státním sektoru v péči odborníků. Skupinu, která tento názor nesdílí tvoří dle mého názoru jen několik stovek jednotlivců rozmístěných různě po republice a zcela jistě by nevytvořili dostatečnou poptávku, která by mohla zapříčinit vznik nějaké další armády, policie nebo soudu. Neboť provoz armády, policie a soudů je velmi nákladnou záležitostí. Osobně se domnívám, že je to nemožné i technicky, aby tu koexistovalo několik armád, policií a soudů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 12. 2. 2013 10:41
reakce na Petr Holub | 11. 2. 2013 20:55

„Já si právě tu podobu u těchto tří institucí nedovedu představit..“ Ale to je v pořádku, ani já si ji zatím nepředstavím. Je to tím, že každý je specializován v jiném oboru. Pokud jsme si to zvolil svobodně, je to v pořádku :-). K Vašim obavám bych Vám jen doporučil text Leonarda Reada, Já tužka. Vsadil bych se, že tak jednoduchou věc jako tužka, by jste taky nedokázal vyrobit, ale to ještě nedokazuje, že tužky nemůžou existovat.. I ta, všemi uctívaná, božská instituce jménem stát se skládá pouze z lidí..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 2. 2013 01:09
reakce na Petr Holub | 11. 2. 2013 20:55

"Neumím si představit, jak by například moje babička, která má nulové zkušenosti s válčením, vybírala kterou armádu si pronajme a kterou ne"

Ono s tym "valcenim" ma dost malo skusenosti aj samotna armada, ako ukazuje historia. Takmer vsetky dolezite bitky 2 svetovej vojny boli rozhodnute malou nahodou, ktora presmerovala misky vah na tu "spravnu" stranu. Ako priklad: bitka o Midway, alebo bitka o Britaniu. V oboch pripadoch male nahody obratili priebeh bojov. Ono to skor vyzera, ze v konecnom dosledku rozhodlo to, ake boli ekonomiky: vzdy vyhrala slobodna, neregulovana ekonomika nad centralizovanou,pokial hovorime o WW 2. Aj sovieti, coby centralizovana ekonomika, vyhrali s podporou tych necentralizovanych.

quot;Určitouvolbu občanů spatřuji v tom, že téměř sto procent populace volí takové strany, které slibují zachování armády, policie i soudů ve státním sektoru v péči odborníků"
V podstate od utleho detstva je clovek masirovany skolou a mediami o tom, aka prospesna a potrebna je armada alebo policia pre fungovanie statu. Prezidentov portret, ako vrchneho velitela armady visi v kazdej triede. Ako stredoskolakovi mi prisiel obciansky preukaz odovzdat prislusnik policie,aj prislusnym komentarom. Denne pocuvame v mediach spravy o "uspechoch" ;policie v boji proti zlocinu. V mainstream mediach neexistuje alternativa k tymto spravam. Jedine o skorumpovanych sudoch sa nieco dostane medzi ludi.
A potom sa divite, ze takmer 100 percent ludi podporuje armadu a policiu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 12. 2. 2013 01:40
reakce na Martin Risik | 12. 2. 2013 01:09

Myslím si, že tu máme nezávislá média. Policie si v nich žádnou kampaň neplatí a tak předkládají lidem ke čtení a sledování pouze to, co lidé sami chtějí. Neříká se tomuhle náhodou ten svobodný trh?

Jinak použít výraz "neregulovaná&q uot;ekonomika není úplně přesné. Těch regulací byla a je samozřejmě celá řada, ale chápu co tím myslíte. Proti svobodnému trhu samozřejmě nic nemám a jsem jeho zastáncem. Ten můj argument s babičkou je myšlený tak, že armáda, policie i soudy jsou značně složité instituce a drtivá většina občanů zdaleka nerozumí tomu, jak fungují a už jen proto si myslím, že by nebyl dobrý nápad, aby o financování těchto složek rozhodoval každý občan zvlášť. Když někdo něčemu nerozumí, neměl by o tom rozhodovat a raději by měl přenechat rozhodování odborníkovi, kterého si zvolí a tím "zaměstná" .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 2. 2013 17:33
reakce na Petr Holub | 12. 2. 2013 01:40

Ad LordBexr
Budem hovorit za Slovensko, neviem ako to je v Cechach. Nazvat slobodnym trhom situaciu, ked na jednej strane je verejnopravna televizia a rozhlas s politicky nominovanymi riaditelmi,pricom na tieto institucie sa musia danovi poplatnici "skladat" ci chcu alebo nie, a na strane druhej sukromne media, ktore si na seba musia samy zarobit, je trochu trufale. A este aj tie sukromne za vela nestoja, pretoze su lahko ovplyvnitelne politickymi spickami. Vacsina moderatorov politickych diskusii su absolutne neskodni, davaju politikom tie spravne otazky a ti, ktori sa pytali tie nespravne, uz v mainstreamovych mediach nepracuju.
Ano, mate pravdu, policia si kampan neplati. Ale pozrite si hlavne televizne spravy ktorejkolvek slovenskej televizie. Priklad: po strajku lekarov sa clovek mohol dozvediet zaujimave skutocnosti pri reportazi o dopravnej nehode. K pripadu bola privolana policajna hliadka, rozhovor s prislusnikom policie. Boli privolani hasici, rozhovor s hasicom, coby hrdinom dna. Ale rozlamanu obet dopravnej nehody, cuduj sa svete, zachranila sanitka.Nie clovek, sanitka. Ani zmienka o zdravotnickom personale, alebo o lekaroch. Skratka bolo lepsie o nich v tom case mlcat.
Mate pravdu,policia si kampan neplati. Ani nemusi, dostane ju bezplatne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 12. 2. 2013 07:56
reakce na Petr Holub | 12. 2. 2013 01:40

Ad Martin Risik

Myslím, že jste nechtěně narazil na jeden z problémů odpůrců státu. Všude píšete, že ve svobodné společnsti by racionální občané dělali racionální rozhodnutí, která by maximalizovala celospolečenský užitek.

Ale pokud dáte takový návrh do konkurenční soutěže idejí (viz volby) a dostanete 0,5% hlasů, hned vytahujete indoktrinaci, mediální manimulaci, nevzdělanost atd. Vaše teorie jsou dokonalé, jenom ti lidé Vám to kazí.

Je to stejné jako v novinách označovat voliče pravice jako moudré a voliče levice jako zmanipulované. Pokud je člověk demokrat, nemůže si vybírat jenom ty hrozinky co se mu hodí do krámu.

Abych nebyl opět pranýřován za něco co jsem neřekl - Nikdy a nikde netvrdím, že většina (i ta absolutní) má vždycky pravdu. Nemá. Ale ustavili jsme takový systém jako demokracie s periodickou možností korektivu, protože alternativou je nějaká vládnoucí třída (nebo jednotlivec) což historicky většinou končívá revolucí.

A k té racionalitě - proč si myslíte, že preferovat státní univerzální spravedlnost (byť s případy jako Berka, Pitr a podobné) před systémem mafiánských soukromých exekutorů (kteří se samoregulují tak dokonale, až proti těm největším excesům musel zase zasáhnout stát, není pro většinu z nás vysoce racionální volba? Při stížnosti na zvůli státu existuje alespoň něco jako správní nebo ústavní soud. Stížnost na komoru exekutorů (třeba na odškodnění pro neoprávněně zabavený a prodaný majetek) prý má podobnou účinnost jako podání na lampárně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 2. 2013 17:43
reakce na Petr Molik | 12. 2. 2013 07:56

Ad Peter Molik
"hned vytahujete indoktrinaci, mediální manimulaci, nevzdělanost atd. Vaše teorie jsou dokonalé, jenom ti lidé Vám to kazí."
Prosim precitat Lex Schwarzenberg, tu na finmagu, krasny priklad medialnej manipulacie vo volbach.
"Je to stejné jako v novinách označovat voliče pravice jako moudré a voliče levice jako zmanipulované. Pokud je člověk demokrat, nemůže si vybírat jenom ty hrozinky co se mu hodí do krámu"
Ja som sa nikde neodvolaval na pravicu,lavicu, alebo demokraciu. A nerozumiem, preco by si clovek nemohol vyberat, co je prenho dobre. Ak ho niekto demokraticky posle na takmer istu smrt do vojny, to ma bez rozmyslania posluchnut? Nema absolute ziadne pravo na odpor?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 11. 2. 2013 13:22
reakce na Petr Holub | 11. 2. 2013 09:41

Píšete: "Řešení (korupce) ale nevidím v kompletním zrušení státní moci, nýbrž v ořezání všech složek, které si může soukromý sektor vykonávat sám."

S tím bych si dovolil nesouhlasit. Jak už jsem psal v jedné reakci, velikost redistribuce není přímo úměrná korupci v systému. Jako typický příklad prosím vezměte skandinávské státy, kde se přerozděluje hodně a korupce je tam jedna z nejnižších a na druhé straně různé banánové republiky nebo chudé africké země, kde stát neplní ani ty základní funkce (bezpečnost, soudnictví) a pár potentátů tam v pohodě rozkrádá i z toho mála co se vybere.

Aby to pochopili i ti nejradikálnější antietatisté: Výše uvedený výrok neznamená, že preferuji větší nebo menší přerozdělování nebo nějaký konkrétní veřejný statek, ale opravdu jenom to, že korupce by neměla být argumentem pro zrušení toho nebo onoho programu - je ale potřeba bojovat proti té korupci.

To přece platí jak ve státním, tak privátním sektoru. Pokud jste podnikatel s hospodou nebo obchodem, který generuje příjmy ale je ve ztrátě, protože zaměstnanci Vám rozkrádají potraviny nebo zboží, není přece hned nutné to podnikání ukončit - třeba to chce jenom poctivější zaměstnance.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 10:52
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 2. 2013 08:48

No tak to je snad velký rozdíl mezi kartelem pekařů, který je možno nahradit privátně u každého doma, anebo mezi ozbrojenou mafií, která bude "spravedlnost&q uot;zajišťovat pouze vyvoleným osobám a šikanovat ostatní.

Když vám zemědělec neprodá, pekař neupeče, kominík nevymete komín, zajistíte si to sám. Svou vlastní prací. Pokud na vás někdo násilně něco vymáhá, svou vlastní energií a prací to nedovedete kompenzovat. Důkazem budiž váš pláč nad státním násilím.

Stavět pravidla společnosti na domněnce dokonalosti rozumu je velice nerozumné. To, že něco rozum nepostřehne, neznamená, že to neexistuje. A taky platí, že pokud věci pojmenujete jinak, nestanou se lepšími, nezmění se jejich podstata.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 8. 2. 2013 12:08
reakce na Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 10:52

„.. mafií, která bude "spravedlnost&q uot;zajišťovat pouze vyvoleným osobám a šikanovat ostatní.“ A neděje se tak „náhodou“ už teď? Pořád nechápu, jak se rozumný člověk může stavět na stranu kartelů a monopolů a takhle je donekonečna obhajovat. Tímto pouze popíráte realitu a existenci pravidla, „že absolutní moc korumpuje absolutně“. Základem toho je nepochybně pojmenovávání věcí falešnými jmény.
Řekl bych, že nikomu ze zdejších diskutujících nejde o rozvrat společnosti a chaos, ale o zrušení monopolu a vlády úzké skupiny lidí nad životy jiných a to může v důsledku přinést pouze zlepšení současné situace. Pokud se mílím, tak jen do mě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 13:03
reakce na Tom Novak | 8. 2. 2013 12:08

Mýlíte se.
:-)

Nestavím se na stranu kartelů a monopolů. Považuji je za stejně ohavné, jako vy. Co nás rozděluje, jsou stanoviska, jakým způsobem zjednat nápravu. Já tvrdím, že systém, ať už jej nazveme stát či svobodná společnost, nezajistí ve společnosti spravedlnost a prosperitu trvalého charakteru. Spravedlnost musí provozovat všichni lié, ne jen část. Nelze mít spravedlnost bez ohleduplnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 8. 2. 2013 13:53
reakce na Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 13:03

Můj omyl, škoda, že příspěvky nejdou po odeslání editovat. :-) V podstatě souhlasím s myšlenkou, že lidé budou mít takový systém jaký chtějí. Bez morálních hodnot (jako je čest, spravedlnost, zdrženlivost..) nelze dlouhodobě budovat žádnou společnost, ale zároveň si stojím za tím, že to nelze ani obráceně. Tedy pokud máte společnost založenou na pošlapávání těchto hodnot, nelze očekávat zlepšení morálky. Takže se točíme v kruhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 14:51
reakce na Tom Novak | 8. 2. 2013 13:53

Točíme se v kruhu pouze tehdy, pokud se snažíme najít všeobecně platný systém, kde by byli spokojení úplně všichni a to bez vlastního přičinění.

Na straně liberalistů vidím spoustu bezohlednosti k faktu, že existují lidé slabí, kteří kvůli své slabosti porušují pravidla za účelem vygenerovat zisk s menší námahou. Na straně kapitalistů vidím bezohlednost k faktu, že zisk nelze generovat do nekonečna. Na straně socialistů, kteří jsou dneska u moci, vidím bezohlednost k faktu, že používají násilí, bezohlednost k faktu, že existují lidé, kteří nechtějí být součástí jejich projektu.

Všichni chtějí mít vlastní dokonalý svět, bez ohledu na fakta. A dokud tu bude bezohlednost, nebude tu lepší společnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 11. 2. 2013 15:33
reakce na Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 14:51

Jakto že nelze zisk generovat do nekonečna?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 11. 2. 2013 16:12
reakce na Michal Jeřábek | 11. 2. 2013 15:33

Tak to vám jistě vysvětlí lépe pan Altman. Napsal už mnoho pravdivých analýz ohledně generování nekonečného dluhu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 12. 2. 2013 08:38
reakce na Ferdinand Mácha | 11. 2. 2013 16:12

To je škoda, že mi to nevysvětlíte, protože třeba zemědělství produkuje zisk už přes deset tisíc let (pravda není to nekonečno) a nezdá se, že by to v nejbližší době mělo skončit. Tak bych se rád poučil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 12. 2. 2013 09:22
reakce na Michal Jeřábek | 12. 2. 2013 08:38

Fyzikálně jsme omezení svou Zemí. Pokud věříte, že Země obsahuje nekonečné množství přírodních surovin pro generování nekonečného zisku, pak já tuto víru nesdílím. A proto tvrdím, že zisk nelze geerovat do nekonečna.

Zmínka o nekonečném dluhu byla míněna jako ilustrace nekonečně generovaného zisku - zisku financí. Virtuálně si lze posnovat hranice a tisknout peníze téměř do nekonečna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 12. 2. 2013 09:54
reakce na Ferdinand Mácha | 12. 2. 2013 09:22

"Fyzikálně jsme omezení svou Zemí."

- Zatím.

Chtěl jsem jen upozornit na to, že existují zdroje obnovitelné nebo i recyklovatelné. Když se vrátím k zemědělství: Není důvod, proč by se měla zvířata přestat rozmnožovat a znemožnit tak generování zisku. (Velikost Země samozřejmě limituje možnosti růstu.) Stejně tak lidé nikdy nepřijdou o schopnost pracovat...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 12. 2. 2013 09:56
reakce na Michal Jeřábek | 12. 2. 2013 09:54

Zisk je spíše myšlenkový konstrukt něž fyzikální záležitost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 12. 2. 2013 10:46
reakce na Michal Jeřábek | 12. 2. 2013 09:56

Naprostý souhlas, to si evidentně spousta obhájců pouze stání bezpečnosti neuvědomuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 13:10
reakce na Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 13:03

A pokud nelze mít spravedlnost pro všechny, bude spravedlnost pouze pro někoho. A tak docházelo k pokusům, kdy byla postupně zřizována spravedlnost pro nejsilnější, pak částečně pro jejich vazaly...

A dospěli jsme ke dnešnímu stavu, kdy je možné žalovat stát a zvítězit a získat odškodnění nad státem. A nenáviděný stát pak v některých případech ustupuje a odškodňuje. Myslím, že je to posun, i když je k ideálu velice daleko. Nevěřím, že by bylo lepší vrátit se zpět do historie, která nás plynule zavedla k současnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 6. 2. 2013 20:31
reakce na Petr Holub | 6. 2. 2013 16:32

"Pokud je něco ve veřejném zájmu, má to fungovat pro všechny a všem měřit stejným metrem, pak je nesmysl to nazývat masivním okradením a je naopak spravedlivé, když něco, co všichni ve státě potřebují a využívají stejnou měrou, rovným dílem i zaplatí."

Ako do tejto vasej vety zapadaju dane? Dnesne dane, to je podla Vas platba " rovným dílem"? Ved hocijaka sadzba dane v percentach je vlastne progresivna, cim vacsi prijem, tym vacsia dan, pricom kazdy obcan ma narok na rovnaku uroven sluzieb poskytovanych statom, bez ohladu na vysku dani, ktore zaplatil.
Toto mne vobec nepripada,ako rovnaky meter pre vsetkych.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 7. 2. 2013 04:38
reakce na Martin Risik | 6. 2. 2013 20:31

Osobně jsem pro zrušení daně z příjmu i ze zisku, protože si myslím, že to jsou jedny z nejvíc kontraproduktivních daní. Vysoké daně z příjmů a zisku jsou tvrdým políčkem do tváře konkurenceschopnosti dané země, o čemž se může momentálně přesvědčit například Francie. Myslím si, že kdyby tu vláda byla schopna provést skutečné reformy, nebylo by již peněz z těchto daní třeba a bylo by záhodno, aby zůstaly občanům v kapse, kteří by je mohli použít na cokoliv by uznali za vhodné. Například na zaplacení si zdravotního pojištění, školného či by si je uspořili na důchod. Díky zapojení trhu by poskytování těchto služeb bylo levnější, než když se tyto služby profinancovávají skrze stát, zamezilo by se plýtvání, korupci a vzrostla by kvalita těchto služeb.

Co se týče daňové progrese, považuji to za nesmysl a okrádání. Myslím si, že daňová progrese značí nehospodárnost těch států, ve kterých je zavedená, neboť politikům prosazujícím takovouto formu daně nejde ve skutečnosti o nějakou "spravedlnost&q uot;.Jde jim o peníze, za které by mohli poplatit své předvolební sliby, díky kterým vyhráli volby a dostali se k moci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 7. 2. 2013 11:10
reakce na Petr Holub | 7. 2. 2013 04:38

No ak ste za zrusenie dane z prijmu a aj dane zo zisku, ako by ste potom "verejny zaujem" financovali?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 8. 2. 2013 11:22
reakce na Martin Risik | 7. 2. 2013 11:10

Zkouším už odpovědět potřetí a ne a ne se to tu zobrazit. Copak je asi špatně :-)
Napsal jsem, že největší část příjmů státního rozpočtu tvoří výběr DPH a spotřební daně a že náklady na policii, armádu a soudy tvoří jen zlomek výdajů, z čehož mi vyplývá, že k zachování chodu těchto institucí by si stát bohatě vystačil s výběrem DPH a ještě by ji mohl snížit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 8. 2. 2013 05:46
reakce na Martin Risik | 7. 2. 2013 11:10

Nejsem sice odborník na daňovou soustavu, ale domnívám se, že většinovou položku příjmů státního rozpočtu tvoří výběr DPH a spotřební daně, přičemž výdaje na policii, soudy a armádu nejsou v rozpočtu majoritní. Z této úvahy mi vyplývá, že i ta DPH by mohl být nižší. Jedná se samozřejmě o teorii, jak by to dle mého názoru mělo fungovat a vím, že takovou radikální změnu nelze ve státě provést ze dne na den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 2. 2013 14:43
reakce na Petr Holub | 8. 2. 2013 05:46

Nejen ze dne na den. Nelze ji prosadit vůbec. Stát/byrokracie má tendenci růst, ne se zmenšovat.

Problém všech diskusí se zastánci státu je ten, že jeho zastánci argumentují státem z učebnice občanské nauky pro třetí třídu a ne tím reálným. Státem, který efektivně vykonává své "nezastupitelnéquot;funkce, protože o tom panuje "celospolečenský konsenzus".
Reálný stát, který krade, vraždí, fízluje na každém kroku, korupčně rozdává miliardy, atd... ten etatisté nějak nevidí.

Vždy bychom si tedy na úvod každé takové debaty měli říct, zda mluvíme o státu učebnicovém, či reálném.

Pokud diskutujeme o učebnicovém, kritika je: Žádný konsenzus neexistuje. Žádné nezastupitelné funkce státu neexistují (pokud nepřijmeme "důkaz úporným tvrzením"). Žádná společenská smlouva neexistuje (ukažte mi můj podpis pod ní). Stát více externalit vytváří, než řeší. Násilné donucení je nelegitimní. Každý jedinec je vlastníkem sebe sama, svého těla, plodů své práce, toho, co za ně dobrovolně smění. Kdo to popírá je zloděj, bez ohledu na to, jakým eufemismem svou krádež nazve.

Pokud diskutujeme o státě reálném, kritika je např: Rath. Palas. Vondra. Fencl. Paroubek. Holokaust. Gulag. PolPot. Beneš, kolektivní vina sudeťáků, znárodnění 1946. Hollande a 75% daň. Roosewelt a znárodnění zlata 1933. Útok na Irák kvůli neexistujícím ZHN. Povinná vojenská služba (=otroctví). Vyvlastňování ve "veřejném zájmu". Berlusconi. Hiroshima. Znárodnění penzijních fondů. Atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 8. 2. 2013 16:48
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2013 14:43

Je třeba napsat, že se shodneme alespoň zčásti a to v té, která se netýká policie, soudů a armády. Tyto tři složky považuji za skutečný veřejný zájem, který je třeba realizovat pro každého bez rozdílu, jinak by žádná z těch institucí nemohla reálně fungovat. Kdybychom například přestali ze svých daní financovat armádu, co by bránilo zemím, které si armádu financují, aby to naše území zabrali a začali vyžadovat placení daní na "svou" armádu, která to tady zabrala? apod. Namítnete, že se bude armáda financovat ze soukromých zdrojů. Jak potom bude v případě války fungovat, když například Vy by jste peníze na její provoz platil a Váš soused ne? Pustí nepřátelské tanky na sousedovu zahradu, kdežto na Vaši už ne? To by asi technicky nebylo dost dobře proveditelné, nemýlím-li se.

Pokud přistoupíme na obecnou definici svobody, kde svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, pak v kombinaci s tím, že právo je nedělitelné nám vychází to, že pro jeho výkon je třeba toho, aby se na něm podíleli všichni stejně. Nemá smysl, aby policie, armáda i soudy fungovaly jenom pro někoho, kdo si to zaplatí. Takový soud nebude mít smysl.

Jinak vše ostatní, co je socialisty veřejným zájmem nazýváno, je ve skutečnosti zájmem osobním, ať již pro jednotlivce nebo pro užší skupinu lidí, která těží z té skupiny druhé a na tom bychom asi nalezli shodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 2. 2013 14:59
reakce na Petr Holub | 8. 2. 2013 16:48

Ale jak se popasujete s tím, že to co vy považujete za "skutečný veřejný zájem", jiní vidí jinak? A nejen já, takových je víc. Pak zcela jistě nejde o nějakou uneverzální pravdu, ale o názor váš a vám podobných proti názoru mému a mně podobných. A nevidím důvod, proč by jedni měli mít právo zvůj názor natlačit těm druhým.

Armáda: a kdy naše armáda splnila své poslání? 38? 68? A nebyla by tehdy účinnější nějaká decentralizovaná obrana, ozbrojené, vycvičené a motivované obyvatelstvo, pojišťovany hájící pojištěný majetek, fabriky s vlastní protileteckou obranou, atd...? Těžko by to mohlo být horší, než to bylo tehdy... (takže si uvědomte, co tady hájíte - něco co se prokazatelně neosvědčilo).
U centralizované moci stačí uplatit či zastrašit hlavu (Beneš, či Dubček unesený do Moskvy) a lidem není nic platné odhodlání se bránit. Proč asi internet byl navržen právě tak, že nemá jedno centrum a nelze tak jednou bombou vyřadit celou síť?

Proč vyhrály USA studenou válku? Z vyšší míry ekonomické svobody plyne větší prosperita a inovace. Stačilo jim na obranu dávat procentuálně podstatně méně, než CCCP a přesto to bylo více. A stejný rozdíl by byl mezi svobodnou společností a okolními státy demokratického socialismu. Území ještě svobodnější než Tchajwan by mělo dost financí a technologií na obranu proti impotentním byrokratickým molochům.

Problém černých pasažérů byl již diskutován mnohokrát a nemá cenu to tady znovu rozebírat. Hasila by pojišťovna dům nepojištěného souseda? No minimálně tehdy, pokud by hrozilo, že oheň přeskočí na pojištěný dům....
Ochrana majetku je služba jako každá jiná. Neexistuje legitimní právo někoho nutit platit za jiného. Ovšem může se ukázat, že to dotyčný z mnoha dobrých důvodů udělá dobrovlně, případně že to budou dělat určité spolky a nadace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 10. 2. 2013 21:01
reakce na Jan Altman | 10. 2. 2013 14:59

Myslím si, že tu máme formu obrany, která využívá výhod jak centralizovaného, tak decentralizovaného uspořádání a tou je členství v NATO. "Centralizovanáquot;výhoda spočívá v tom, že naše potencionální obranná síla je násobně vyšší, než tomu bylo před vstupem do tohoto spolku. A "decentralizovanáquot;výhoda tohoto členství spočívá v tom, že každý stát v tomto spolku je stále suveréní jednotka a případné zastrašení jakési hlavy státu by se muselo provést ve všech 28 členských zemích, včetně USA nebo Velké Británie. Členem NATO může být pouze stát, nikoliv soukromý subjekt. Osobně si myslím, že je pro nás daleko bezpečnější být členem takovéto nadnárodní síly s největší armádou na světě, než si svůj dvorek hlídat sám s klackem v ruce. Myslím si, že takovéto centralizované řešení armády je i úsporné a výhodné pro každého,neboť žádný z těchto subjektů by ze svých prostředků nebyl schopen takto velkou armádu postavit a dál ji financovat. Takže nám tato forma centralizované obrany přináší více bezpečí za méně peněz. Toť k ekonomické a bezpečnostní výhodnosti.

Zbývá nám otázka filozofická, zda je správné aby na tuto armádu přispíval opravdu každý i ten, kdo třeba nemá o žadnou obranu svého majetku zájem. Jistě by bylo technicky proveditelné, aby občan v daňovém přiznání vyplnil, že nechce platit na armádu a peníze by mu byly vráceny. Ostatní by tím pádem museli platit o to více a došlo-li by k napadení státu, armáda NATO by po té jistě bránila na daném území každého bez vyjímky. Otázka je, zda je toto řešení spravedlivé pro všechny? Já si myslím, že ne a připomíná mi to něco na způsob toho, kdy jedna část občanů pracuje a odvádí daně a jiné části občanů jsou z těchto daní nakoupeny nové byty, které pak zdevastují. A ano, lze je nazvat černými..pasažéry. Také si myslím, že by to těm, kteří na armádu nepřispívají přineslo konkurenční výhodu a že by to v konečném důsledku vedlo k tomu, že by na armádu nechtěl přispívat nikdo, čímž by se celé naše území stalo nehlídané, připravené na další vpád vojsk cizích mocností. Ač se to zdá být v dnešní době jakkoli nereálné. Doufám, že jednoho dne tu nebude žádné armády třeba a nikdo nebude tuto naši otázku muset vůbec řešit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 2. 2013 10:22
reakce na Petr Holub | 10. 2. 2013 21:01

I před válkou mělo ČSR spojenecké smlouvy a byly evidentně k ničemu.
A i v tržním pojetí obrany bychom byli členy nadnárodních organizací. Pokud by obranu majetku zajišťovaly pojišťovny, s velkou pravděpodobností by šlo o nadnárodní megapojišťovny, které by měly jednak dostatečnou ekonomckou sílu obranu úspěšně realizovat, měly by ale i silný vliv, který by mohly uplatňovat při předchzázení konfliktům.

Pokud podle vás centralizovaná armáda má takové výhody a přináší nejvíce bezpečí za nejméně peněz, pak by se nemusela bát konkurence a platby na ni by nemusely být vynucovány násilím. Ale mně logika naopak říká, že násilím lidí musí být nuceni pouze do věcí, které jsou zjevně nevýhodné. Jako je sociální "pojištění" ;,průběžné penze, atd... Těch by se dobrovolně asi také účastnil málokdo a v mém pojetí to znamená, že by se tedy holt lidi neúčastnili, museli by se zajistit jinak, ale ten jednotný systém by zřejmě přestal existovat. A ve vašem pojetí to znamená to, že je "potřeba" lidi k účasti přinutit násilím. S tím já nikdy nebudu souhlasit a vždy to budu považovat za nelegitimní násilí, zločin.

Také když říkáte A, musíte říci i B. Váš systém, kde stát má právo násilím lidi donutit k účasti na průběžné penzijní pyramidové hře, platbě na financování Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví, k platbě za armádu, atd... má své jasné důsledky:
1) Neefektivita a plýtvání (CASA, ...)
2) Nemáte žádný důkaz, že to funguje a že pokud se opět ukáže reálné nebezpeční, spojenci nás opět nenechají na holičkách a naše armáda se zase neukáže jako impotentní (historie ukazuje spíše to, že váš systém nefunguje a plácání se po zádech v době, kdy se nic neděje, není žádným důkazem)
3) Pokud souhlasíte se státním monopolem na násilí, souhlasíte tedy i s tím, že stát má právo v momentě, kdy se cítí ohrožen, vás uvrhnout do otroctví? Povolat vás proti vaší vůli do zbraně a poslt vás někam proti vaší vůli chcípnout? Opravdu s tímto souhlasíte? Protože ze zákona máte povinnost uposlechnout! Naopak já cítím morání povinnost trvat na tom, že nesme ovce, majetek státu, nevnolníci pěstovaní na daně a jako případná potrava pro kanóny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 11. 2. 2013 14:06
reakce na Jan Altman | 11. 2. 2013 10:22

Jenom jedna poznámka a jeden dotaz.

Myslím, že Vámi zmiňovaná éra práva na divokém západě demonstruje spíše rozdíl mezi kontinentálním právem dle Napoleonského kodexu (stát jako garant univerzálního systému, soudci jako státem dosazení vykonavatelé) a anglosaské tradice(spravedlnost "zdola" člověk je souzen porotou svých spoluobčanů v obci, lze mít různé tresty za stejné činy dle místa soudu a soudce pouze jako úředník). Troufám si ale tvrdit, že i na divokém západě existoval princip donucení, byť pouze lokální autoritou. Pokud si osadníci v nově založené obci zvolili šerifa a dohodli se na nějakých lokálních pravidlech, která šerif hlídal (třeba nenošení koltů do banky), pak to platilo pro všechny - ti co šerifa nevolili neměli "opt-out" z jeho jurisdikce, takže když přijeli bandité vyloupit banku, nemohli používat argument, že oni šerifa neuznávají a ti místní co volili jeho protikandidáta se po dobu šerifova mandátu museli podřídit taky.

Dotaz: Jak Váš systém soukromých pojišťoven řeší problém Habeas corpus, nedotknutelnosti majetku a odnětí svobody, pokud nikdo nemá právo toto omezovat?

V dnešní době nadáváme na stát, ale lidí oprávněných vstoupit k Vám do bytu není mnoho a omezit Vaši svobodu může pouze policie (armáda v případě vyjimečného stavu). Proto třeba i ti revizoři v metru musí chodit s policií, protože je relativně přesně určeno, kdo vás může zatknout/omezit (ve veřejném prostoru nebo u Vás doma, ať se tu nebavíme o ochrance v supermarketu).

Jak to bude fungovat u soukromníka? Pan Novák zabije pana Horáčka a jsou u toho svědci. Pan Horáček byl pojištěn. Za Novákem přijde pan X a prohlásí: "Já jsem zástupce pojišťovny Kooperativa a jdu vás zatknout" A Novák ho pošle někam, protože Habeas Corpus. A co když těch pojišťoven bude padesát (nebo víc jako soukromých exekutorů) a budou se samoregulovat a podnikat za účelem zisku - pokud nebudou mít právo Vás zadržet, vstoupit na Váš pozemek nebo zabavit majetek k odškodnění, celý Váš systém se sesype jako domeček z karet. A nikdo soudný by soukromému subjektu (nebo desítkám subjektů) souhlas k něčemu takovému nedal. I ti soukromí exekutoři můžou do domu jen proto, že jim to státumožnil - dlužník by sám dobrovolně exekutora nikdy přes práh nepustil.

Na závěr rada jak v takovém systému třeba beztrestně zabít manželku - prostě zapomenete obnovit/zaplatit její bezpečnostní pojistku a pak ji můžete klidně shodit z balkónu - byla přece nepojištěná, tak koho to zajímá :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 11. 2. 2013 13:54
reakce na Jan Altman | 11. 2. 2013 10:22

3) A proč by to mělo být proti něčí vůli? Vždyť už dnes fungují armády na bázi dobrovolnosti. A po Mnichovské dohodě se stal pravý opak. Mužům, kteří byli ochotní se stát otroky a potravou pro kanóny, to nebylo umožněno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 11. 2. 2013 13:35
reakce na Jan Altman | 11. 2. 2013 10:22

3) Branná povinnost byla zrušena.
2) Nemám důkaz, že decentralizovaná forma funguje :-) NATO již několik akcí úspěšně absolvovalo. Jinak důkaz nelze mít nikdy, lze se jen opírat o dohodu, která je uzavřena. Myslím, že historie již ukázala, že život v míru je výhodný pro všechny zůčastněné, a tudíž se nedomnívám, že by se některý z členů aliance rozhodl tento fakt nerespektovat a dohodu porušit. Historie ukázala, kam takovýto přístup vede a že v konečném důsledku na něj doplatili všichni. Někteří více, jiní méně. Je zkrátka výhodnější se společně bránit, než někoho obětovat a tím oslabit sebe, kdežto nepřítel se stal díky absorbci nové armády silnějším.
1) Nemyslím si, že by bylo výhodnější tu mít místo jedné armády, armád deset, které by si konkurovaly na trhu. Jednoduše proto, že 10 armád stojí víc peněz, než armáda jedna, přičemž více než jednu armádu nepotřebujeme. A i když se v té armádě provozované státem skutečně plýtvá, nelze říci, že by byla předražená více, než třeba desetinásobně.
To nemluvím o tom, že jediný dostatečně silný investor na provoz armády je tu stát a způsob jak za armádu ušetřit není ten, aby si jednotlivé armády konkurovaly. Je tomu přesně naopak. Členství v alianci umožnilo českou armádu podstatně zmenšit a zrušit např. i tu brannou povinnost.

Jinak bych se vyvaroval toho, škatulkovat mě mezi přívržence průběžného systému penzí apod. Ten tady neobhajuji.
Nedomnívám se, že se tu placení peněz na provoz armády musí vymáhat násilím. Jednak se nikde neozývají žádné protesty za snížení daní a zrušení armády a druhak, ve volbách není patrná nějaká přízeň voličů stranám, které by něco takového prosazovaly. Z této statistiky usuzuji, že se skutečně jedná o veřejný zájem. Snad až na několik jednotlivců, kteří ale mají díky svobodnému systému o své pravdě možnost přesvědčit ostatní a alespoň nějakou cestou se té své spravedlnosti domoci.

Možná by ke spokojenosti všech mohl být užitečný systém, který by umožnoval každému občanovi přesměrovat svůj příspěvek placený do rozpočtu na armádu, na jakoukoli jinou armádu, která by tu na našem území fungovala a byla by zavázaná k obraně naší země. Tím by se vytvořilo konkurenční prostředí a vytvořil by se prostor pro vznik nových a efektivnějších armád. Naše současná armáda by mohla být nadále členem aliance a občané by si sami rozhodli, která verze obrany je pro ně výhodnější. Zda ta centralizovaná, či decentralizovaná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 11. 2. 2013 11:08
reakce na Jan Altman | 11. 2. 2013 10:22

3) Branná povinnost byla zrušena.
2) Nemám důkaz, že decentralizovaná forma funguje :-) NATO již několik akcí úspěšně absolvovalo. Jinak důkaz nelze mít nikdy, lze se jen opírat o dohodu, která je uzavřena. Myslím, že historie již ukázala, že život v míru je výhodný pro všechny zůčastněné, a tudíž se nedomnívám, že by se některý z členů aliance rozhodl tento fakt nerespektovat a dohodu porušit. Historie ukázala, kam takovýto přístup vede a že v konečném důsledku na něj doplatili všichni. Někteří více, jiní méně. Je zkrátka výhodnější se společně bránit, než někoho obětovat a tím oslabit sebe, kdežto nepřítel se stal díky absorbci nové armády silnějším.
1) Nemyslím si, že by bylo výhodnější tu mít místo jedné armády, armád deset, které by si konkurovaly na trhu. Jednoduše proto, že 10 armád stojí víc peněz, než armáda jedna, přičemž více než jednu armádu nepotřebujeme. A i když se v té armádě provozované státem skutečně plýtvá, nelze říci, že by byla předražená více, než třeba desetinásobně.
To nemluvím o tom, že jediný dostatečně silný investor na provoz armády je tu stát a způsob jak za armádu ušetřit není ten, aby si jednotlivé armády konkurovaly. Je tomu přesně naopak. Členství v alianci umožnilo českou armádu podstatně zmenšit a zrušit např. i tu brannou povinnost.

Jinak bych se vyvaroval toho, škatulkovat mě mezi přívržence průběžného systému penzí apod. Ten tady neobhajuji.
Nedomnívám se, že se tu placení peněz na provoz armády musí vymáhat násilím. Jednak se nikde neozývají žádné protesty za snížení daní a zrušení armády a druhak, ve volbách není patrná nějaká přízeň voličů stranám, které by něco takového prosazovaly. Z této statistiky usuzuji, že se skutečně jedná o veřejný zájem. Snad až na několik jednotlivců, kteří ale mají díky svobodnému systému o své pravdě možnost přesvědčit ostatní a alespoň nějakou cestou se té své spravedlnosti domoci.

Možná by ke spokojenosti všech mohl být užitečný systém, který by umožnoval každému občanovi přesměrovat svůj příspěvek placený do rozpočtu na armádu, na jakoukoli jinou armádu, která by tu na našem území fungovala a byla by zavázaná k obraně naší země. Tím by se vytvořilo konkurenční prostředí a vytvořil by se prostor pro vznik nových a efektivnějších armád. Naše současná armáda by mohla být nadále členem aliance a občané by si sami rozhodli, která verze obrany je pro ně výhodnější. Zda ta centralizovaná, či decentralizovaná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 15:00
reakce na Jan Altman | 8. 2. 2013 14:43

Tak to píšete naprosto správně!

A ještě byste si možná mohl uvědomit, že pokud se vy bavíte o svobodné společnosti, nemluvíte o realitě. Mluvíte o společnosti z knih a teoretických pojednání.

Svobodná společnost má také 2 verze. Tu, kterou předkládáte v diskuzích, utopická, jako utopický stát. A ta druhá verze byla v průběhu lidských dějin proměněna v dnešní společnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 2. 2013 15:01
reakce na Ferdinand Mácha | 8. 2. 2013 15:00

Podle vás jsme nutně došli ke zřízení jaké máme a proto je to zřízení správné či alespoň jediné možné.
Ale stejně tak šlo v určitý čas hájit nevolnictví či komunismus. K tomu jsme také došli historickým vývojem.
Ale jestli to ty režimy legitimizuje a ospravedlňuje, jestli to nějak dokazuje, že jsou jediné možné, o tom vážně pochybuji. Ale vy asi ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 11. 2. 2013 13:48
reakce na Jan Altman | 10. 2. 2013 15:01

Ne. To podle vás je to správné. Vy tvrdíte, že trh volí jenom správně.

A samozřejmě že nic nevylučuje další vývoj. Ale vývoj není nějaký naivní restart, jako když hráč počítačové hry "zemře" a pro pokračování se musí vrátit na začátek nebo na úroveň, kterou si uložil.

A pokud budete číst pozorně, určitě v mém textu neuvidíte snahu o legitimizaci násilí. Právě naokpak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Jeřábek | 5. 2. 2013 08:36

Pane Prouzo, nepletete si náhodou škrty a zvyšování daní? Možná že z krátkodobého hlediska máte pravdu, státní výdaje skutečně snadno zvýší uctívané HDP, ale je to opravdu to, co potřebujeme?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 2. 2013 15:13
reakce na Michal Jeřábek | 5. 2. 2013 08:36

Přesně tak, pokud vláda zvýší dluh o 100mld (nebo si 100mld nechá vytisknout od ČNB) a ty peníze utratí za sebevětší a sebepředraženější nesmysl, HDP vzroste.
Dokonce i když ty peníze utratí za něco, co lidem a ekonomice škodí, v ten okamžik HDP vzroste.
Je jen málo nesmyslnejějších ukazatelů, než HDP. Spíše je to nové náboženství, nebo minimálně fetiš.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 5. 2. 2013 04:28

To do nekonečna diskutované dilema, jestli je potřeba škrtat (= šetřit rozpočet), anebo naopak neškrtat (= utrácet,neboli smířit se světším deficitem) mně pořád a pořád nejde na rozum. Asi je to už moje stařecká senilita.

Ale ještě bych trochu chápat podobné dilema. A sice: šetřit na s prominutím blbostech a současně vydávat za užitečné akce - anebo naopak škrtat užitečné výdaje a utrácet za blbosti? Podle mého názoru dělá naše vláda příliš to druhé, ač by měla dělat příliš to první.

(Jaksi se už ve veřejných diskuzích nerozlišuje mezi "utrácet" a "rozumně investovat" . A podobně mezi pojmy " bezhlavě škrtat" a "rozumně šetřit". Jedno vím jistě. Náš Baťa blahé paměti stále "rozumně šetřil" a současně s tím stále "rozumně investoval". A moje matka, dávno nebožka, to uměla taky. Jakápak věda.

A ve hře jsou ještě další dilemata, na příklad. Nechat hospodářství se konečně trochu vzpamatovat, nebo je nechat dál rozkrádat jak se jen dá, a dokud se dá?
Podle mého názoru dělá naše vláda příliš to druhé, ač by měla dělat příliš to první.

Nebo další dilema. Co je u nás naprosto nezbytnou (nikoliv dostačující) podmínkou rozpočtové odpovědnosti. Ponechat dál vládu rozpočtové zodpovědnosti vládnout, nebo ji nahradit jinou?
Podle mého názoru to druhé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Vytiska | 5. 2. 2013 02:11

Článek útočí proti úsporám v rozpočtu ale nepřináší žádné přesvědčivé argumenty které by naznačovali jak přesně nás má opačná strategie vyvést z krize.

Příčinou krize byl život na dluh a nad poměry - logicky není možné vyřešit problém který vznikl kvůli přílišnému utrácení tím, že začnu utrácet ještě víc.

Je to stejné jako byste chtěl řešit spánkový deficit tím, že se budete snažit bdít ještě déle a budete doufat že pokud budete pořád vzhůru tak vás únava sama přejde.

Stát je nejhorší hospodář a jím utracené peníze by téměř jistě vytvořili jen bublinu která by nepřinesla žádné systémové řešení - jen by problém na čas zametla pod koberec a dluh znásobený bezuzdným utrácením by byl ještě těžší.

Stát naopak šetří příliš málo - měli by se zrušit veškeré dotace, zbytečné úřady a zjednodušit administrativu, čímž by se značně omezilo rozkrádání státních financí a plýtvání - trh by se narovnal, snad by bylo možné postupně snižovat daně a ekonomika by se znovu roztočila.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 5. 2. 2013 09:08
reakce na Martin Vytiska | 5. 2. 2013 02:11

Škrty nechme na chvíli stranou, ale nepišme proboha pořád dogmaticky, že"Stát je nejhorší hospodář". To mělo určitou platnost někdy na začátku devadesátých let, když jsme se zbavovali státu, který kontroloval 100% ekonomiky. Dneska už jsme doufám dál a je vidět, že role státu je v NĚKTERÝCH oborech vysoce žádoucí, i když nenese jasně vyčíslitelné peněžní zisky, protože vytváří značné pozitivní externality.

Takové obory jsou například: MHD (z toho profitujete i jako řidič, protože každá tramvaj znamená třeba o padesát aut méně na silnici), zdravotnictví (u amerických privátních pojišťoven se nedoplatíte, a nebo budete po jednom úrazu z mládí už nepojistitelný), Voda/Plyn/Elektřina (aneb jak Bolivijci svrhli vládu, když se jim po privatizaci vodáren zvedly účty za vodu 10x).

Pokud někdo argumentuje, že ve velkém státním sektoru se více krade, je to problém společnosti a ne veřejné služby - skandinávské státy přerozdělují hodně, ale korupce je tam jedna z nejnižších. V mnoha rozvojových státech je rozpočet státu nevelký a přesto tam korupce kvete. Korupce by se neměla míchat do diskuze o přínosu dané veřejné služby.

Ti co do dogmaticky trvají na privatizaci všeho, jsou stejně ideologicky zaslepení jako ti co nadšeně znárodňovali každého hokynáře a kolektivizovali každý záhumenek v padesátých letech. Soukromý vlastník možná vymýtí nějaké plýtvání v organizaci, ale až zruší večerní MHD a odmítne pojistit chronicky nemocnou dceru, aby mohl vykázat růst zisku o 15%, bude pozdě litovat těch nepeněžních externalit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 5. 2. 2013 20:41
reakce na Petr Molik | 5. 2. 2013 09:08

Hromadná doprava je naopak ukázkou, jak její státní regulace a monopolizace vede k obludnému nárůstu spotřeby zdrojů.

Například České dráhy vozily v roce 2010 jednoho cestujícího z Prahy do Chomutova za 3200Kč. 200Kč zaplatil cestující, 3000Kč zaplatili daňoví poplatníci. Jakýkoliv soukromý dopravce by to dokázal řádově levněji.

Když se podíváme, kolik každý z nás v daních zaplatí za hromadnou dopravu, jde o mnoho tisíc ročně. Každému Pražanovi spoluobčané přispívají zhruba 10000Kč ročně jen na MHD.

Výsledkem je neuvěřitelné plýtvání omezenými zdroji. Tam, kde by zvládl dopravu malý mikrobus, jezdí vlak. Tam, kde by zvládlo dopravu jedno osobní taxi, jezdí autobus.

A to plýtvání ve výsledku platí všichni bez rozdílu. Kdyby jim stát peníze ponechal, mohli by se lidé dopravovat za své mnohem efektivněji, byť zdánlivě dráž.

To křivení cen má i další negativní externality: V extrémním případě spotřebují dotované dopravní podniky na cestu pracujícího do práce více hodnot, než jich dotyčný dokáže v práci vytvořit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 6. 2. 2013 07:12
reakce na Stanislav Brabec | 5. 2. 2013 20:41

Jako příklad úžasně fungujícího většího města bez MHD doporučuji zajet do Los Angeles, kde nechali MHD tak dokonale zakrnět (podfinancovat), že je tam každý den na mnohaproudých silnicích mnohoset kilometrů zácp, takže průměrná ryhlost dopravy klesla velmi blízko rychlosti chůze. Každý z těch američanů je ovšem úžasně svobodný, nezávislý a samostatný když tráví 90 minut deně v nějaké zácpě a srká u toho Starbucks latte. V každém autě je samozřejmě jeden, maximálně dva lidé. Opravdu je provoz jedné tramvaje ve špičce dražší než amortizace padesáti aut, benzín, produktivní čas těch padesáti lidí (plus samozřejmě čas na nalezení parkování), celodenní parkovné (zkuste placeně zaparkovat na osm hodin v New Yorku nebo Hong Kongu) atd.

Ano, spoustu z toho nevidíte, a spousta z toho je peněžně nevyčíslitelná, ale ty externality existují. Co třeba školou povinné děti, ty by potřebovali extra školní autobus, protože vy jako rodič je asi těžko odvezete domů ve dvě odpoledne. No tak škola pořídí školní autobus, že. Je to ale opravdu efektivní, platit extra řidiče a vozidlo, který udělá jeden okruh ráno a jeden večer?

Nikde jsem nepsal (ani nenaznačoval), že veřejná doprava nemá být efektivní a úměrná populaci a potřebě v místě. V Praze by asi mikrobusy nestačily a Cheb zase nepotřebuje metro. O vlakové dopravě jsem nepsal pro jistotu vůbec. Nevklátejte mi prosím do úst věci, které neříkám.

Co se týče vzácných zdrojů - já ovšem považuji prostor v ulicích našich měst za velmi vzácný statek, protože ty ulice vznikly v minulých stoletích pro zcela jinou hustotu přepravy. Pokud projektujete moderní megapoli na zelené louce jako třeba Dubai, klidně můžete postavit osmiproudé dálnice a dostatek parkingů. Zkuste to udělat třeba v dnešním New Yorku a uvidíte co vám řeknou.

Na komentář pana Altmana nehodlám reagovat. Vzít mou preferenci MHD, extrapolovat ji na moji chuť platit 90% daňě (90% bylo mimochodem nejvyšší daňové pásmo pro bohaté v USA za dob kapitalisty Eisenhowera, to až socialista JFK je snížil), žít v kibucu a chovat je jako hippie a pak mě za to urážet, je klasický argumentační faul. My všichni víme, že pan Altman, považuje za nepřípustné vměšování státu i povinnou školní docházku nebo očkování dětí.

Jenom nevím proč pan Altman místo toho remcání už dávno neodjel do nějaké země kde se žádné daně neplatí a kde si může svobodně pojistit co chce a investovat do čeho chce. Já to tak udělal, nelituji, ale nemám potřebu tady exhibovat oškodlivosti státu a tyranii úřadů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 2. 2013 22:16
reakce na Petr Molik | 6. 2. 2013 07:12

Popisujete příklady, kde sice na jednu stranu stát "podfinancoval& quot;MHD, ale zároveň znemožnil, nebo silně zkomplikoval vznik soukromé tržní náhrady.
Neexistuje jediný důvod, proč by soukromá MHD nemohla fungovat a to lépe a efektivněji, než ta erární. Jen jí v tom erár nesmí bránit. Není jediný důvod, aby se na vytížené trase nevyplatil 50ti místný autobus proti 50 autům. Není jediný důvod, proč by se na méně vytížené trase nevyplatil 8mi místný mikrobus. Pro příklad se podívejte do arabských měst, která jsou prostředky mezi busem a taxi plná. Ale zkuste si něco takového začít provozovat v Praze či LA. Erár vás nepustí na zastávky, bude po vás vyžadovat milion papírů, půlku výdělku vám sebere na daních, atd... Plus je zde demotivace lidí se snažit, protože když člověk zůstane doma, dostane podporu. Při tom by si mohl v bazaru za 60.000 koupit starej minivan a mohl by začít být užitečný.

Nic, tedy ani hromadná doprava, nemůže být efektivní, pokud ji neprovozuje konkurenční trh, ale erární monopol, či pokud je trh deformován regulacemi a dotacemi.

A proč bych někam odjížděl? Co takhle kdyby stát odjel z mého pozemku?

O daních a kibucu mluvím proto, že nesouhlasím s tím, aby váš názor měl být závazný pro mne. Pokud si chcete něco dotovat, respektuji to a nebráním vám v tom. Jen říkám, že nemáte právo nutit mne se toho účastnit. Odkud by se toto vaše právo mělo brát?

Kdyby erár šel příkladem a všechny své úřady vystěhoval na kraj Prahy, někam na konečné metra či busu, kde by byla dobrá dosažitelnost autem a dostatek parkovacího místa, třeba by se zátěž ve městě snížila. Lukrativní budovy v centru by šlo prodat a o to snížit daně.
Jenže to by úřednice o tříhodinové přestávce mezi lakováním nehtů nemohly chodit po obchodech v centru...
Vzhledem k tomu, že stát přerozděluje polovinu HDP a druhou polovinu hospodářství reguluje, odstěhovalo by sa za úřady na okraj i mnoho firem.
Ostatně kdyby erár korupčně neuděloval výjimky pro stavbu kancelářských budov v centru (např. s ohledem na nemožnost vybudovat předepsaný počet garážových stání úměrný počtu zaměstnanců), také by nápor na dopravu v centru snížil.
Skoro to vypadá, že hájíte státní zásahy tím, že jsou nutné pro odstraňování následků jiných státních zásahů...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 2. 2013 15:21
reakce na Petr Molik | 5. 2. 2013 09:08

Ideální by bylo, aby lidé s názorem jako máte vy, měli možnost své vize zrealizovat, ale aby lidí, kteří mají názor opačný, mohli zase žít podle svého.

Tedy aby socialisté mohli odezdávat klidně i 90% svých příjmů do společné kasy a navzájem si z toho vyplácet dotace, podpory, platit vzdělání i zdravotní péči, klidně si i provozovat socialistické či družstevní podniky počínaje zemědělskými družstvy a konče třeba i výrobou automobilů v nějakém AZNP.

Něco na způsob kibucu.

Lidé jiného názoru by se nemuseli účastnit státní průběžné penzijní pyramidové hry a mohli by si na penzi spořit pomocí investic do nemovitostí, akcií a drahých kovů. Platili by si komerční zdravotní pojištění u nějaké Allianz. Atd...

Nikdo by druhému nebránil žít podle jeho přesvědčení.
To by bylo fér.
Ale pokud někdo má takový socialistický názor a zároveň to pojímá tak, že k účasti v takovém systému chce násilím donutit všechny (byť by šlo o menšinu), pak je dobré jednoznačně poukázat na to, že jde o popření lidských a vlastnických práv, nelegitimní násilí a donucení, popírání práv menšin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 5. 2. 2013 09:53
reakce na Petr Molik | 5. 2. 2013 09:08

Když vytvoříte soukromý monopol a ještě znemožníte vstup konkurence na trh, tak se není čemu divit, že cena stoupe třeba stokrát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!