Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Kdo poškozuje hospodářství

| 25. 2. 2013

Poslanci nechtějí, aby korupce ve veřejných zakázkách definitivně zmizela.

Pavel Kohout: Kdo poškozuje hospodářství

Novela zákona o veřejných zakázkách údajně přispěla k propadu hrubého domácího produktu o 41 miliard korun. Zároveň způsobila pokles zaměstnanosti o dvacet tisíc osob. Alespoň to tvrdí studie, kterou zpracovaly společnosti Grant Thornton a CEEC Research. Jsou závěry této studie blízké pravdě?

Na tuto otázku lze odpovědět: jen do jisté míry. Je pravda, že masivní zvýšení objemu státních zakázek samozřejmě zvýší HDP už jen z aritmetických důvodů. Analogicky musí být pravda, že výpadek státních zakázek způsobí jeho pokles.

John Maynard nefunguje

Většina čtenářů však asi intuitivně cítí, že podpora nějakého souhrnného číselného ukazatele a skutečná podpora zdravého hospodářství jsou dvě věci, které se mohou někdy i zásadně lišit. A cítí správně. Nicméně, nebyl to slovutný Keynes, který vyzdvihoval přednosti i nesmyslných aktivit za předpokladu, že se roztočí kola ekonomiky?

„Kdyby ministerstvo financí mělo naplnit staré lahve bankovkami, zakopat je v dostatečné hloubce ve starém dole, který bude posléze zasypán městským odpadem, a nechat na soukromých firmách, aby bankovky opět vykopaly podle zásad tržní ekonomiky (přičemž právo kopat by bylo předmětem veřejné soutěže), pak by nemusela být žádná nezaměstnanost. A díky této činnosti by reálný příjem společnosti a její kapitálové bohatství pravděpodobně značně vzrostly. Mělo by vskutku větší smysl stavět domy a tak podobně; ale pokud politické a praktické obtíže brání jít tímto směrem, výše zmíněná činnost by byla lepší než nic.“

John Maynard Keynes: Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, svazek třetí, kapitola desátá, odstavec šestý, publikováno roku 1936. Tak. Odvažuje se někdo namítat něco proti autoritě, která zásadním způsobem formovala hospodaření celého západního světa?

Někdo by se měl odvážit. Odvážit se říci, že veřejné investice nefungují. Celý (nebo téměř celý) západní svět je v dluzích až po uši a hospodářství stagnuje. Velkolepé programy veřejných investic měly menší efekt, než se čekalo. Belgie má třikrát hustší síť dálnic než Česko. Veřejný dluh Belgie byl donedávna také zhruba trojnásobný ve srovnání s českým dluhem; to již neplatí, protože Češi v tomto směru bohužel rychle dohánějí tzv. vyspělé západní země.

Každou korunu otočit desetkrát

Český stát řadu let utrácí více, než kolik činí jeho příjmy. Když se konečně podaří přijmout zákon, který veřejné plýtvání omezí alespoň mírně, zvedne se vlna povyku zleva (Michal Hašek, ČSSD) i zprava (Martin Kuba, ODS). Zákon o veřejných zakázkách ovšem nemá být nástrojem keynesovské stimulace ekonomiky. Má být nástrojem pro zajištění férovosti.

Zákon rozhodně nemá usnadňovat práci zadavatelům. Pokud se v minulosti někteří zadavatelé chovali jako vepři u koryt, pak, marná sláva, je to smutné, ale je třeba zavést přísný režim. Režim, který přinutí zadavatele obrátit každou korunu nikoli dvakrát, ale desetkrát, než ji vydají. I kdyby tento režim měl vést k dočasnému poklesu numerického ukazatele známého pod zkratkou HDP, ekonomice této země prospěje, neboť omezí plýtvání.

Zadavatel přece musí vědět, co zadává

Zde je nutno popřít jeden mýtus. Kritika novely zákona o veřejných zakázkách se soustřeďuje na údajný fakt, že jediným kritériem pro hodnocení zakázek zůstává cena. Není tomu tak. Častá námitka, že zadavatel musí vybrat nejlevnější, tedy „podseknutou“ nabídku, není pravdivá.

Cenové kritérium je jednou ze dvou možností, která má být využívána v případech, kdy jde o zakázku komoditního typu. Tedy o dodávku například kancelářského papíru, energie, generických léčiv a tak podobně. U jakýchkoli složitějších zakázek má být aplikováno pravidlo ekonomické výhodnosti. Pokud zadavatelé nejsou schopni nebo ochotni vypočítat a zdůvodnit ekonomickou výhodnost vypisované veřejné zakázky, je to jejich problém. Ať zakázku prostě nevypisují. Zakázka, jejíž ekonomická výhodnost je neznámá, by ostatně neměla být vypsána v žádném případě.

Makroekonomická role korupce

Vraťme se k argumentu, že „hádépé“ a ekonomika nejsou jedno a totéž. Hrubý domácí produkt je součtem soukromé spotřeby, investic, vládní spotřeby a čistých exportů. Celý tento přesný součet nepřesných čísel neříká absolutně nic o účelnosti vládní spotřeby ani o vhodnosti a hospodárnosti provedených investic. Vláda může klidně financovat stavbu obchvatů kolem vesniček se stovkou obyvatel – a ejhle, „hádépé“ nám utěšeně roste. Vláda může financovat nekvalitně postavené mosty – a pak bude financovat jejich opravy a nákladnou údržbu, čímž posílí HDP hned dvakrát. Vláda může zadat desetinásobně předraženou zakázku na informační systém, čímž posílí růst HDP desetkrát více, než kdyby zakázka byla férově vysoutěžená.

Tím se dostáváme k problematice čistoty veřejných soutěží. Keynese patrně ani na okamžik nenapadlo, že by korupce mohla hrát makroekonomickou roli. Bohužel hraje. Svoji neblahou úlohu mají i listinné akcie na doručitele. Proč je s nimi takový problém, když se přitom jedná o tradiční cenný papír s tradicí dlouhou stovky let?

Před sto lety hrály veřejné zakázky jen okrajovou roli. Proto i korupce měla menší význam. Nyní, když stát utrácí hodně přes 40 procent HDP (ve srovnání s 10 až 15 procenty před sto lety), korupce má adekvátně vyšší váhu. Listinné akcie na doručitele jsou snadným prostředkem, díky kterému zákonodárci, politici a úředníci mohou profitovat na svých rozhodnutích. Akcie mohou fungovat jako dokonalé korupční platidlo, neboť nepodléhají majetkovým přiznáním a nejsou dohledatelné.

Jediným řešením by byla kompletní evidence v centrálním depozitáři. Každá transakce by zanechala elektronickou stopu, kdykoli dohledatelnou. Zákon, který Sněmovna schválila, však obsahuje díry a je úplně k ničemu. Poslanci ve skutečnosti nechtějí, aby tato forma korupce zmizela definitivně. Veřejnost by to měla vědět.

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (34 komentářů)

ivo malý | 28. 2. 2013 07:18

k panu adamu čablovi a dalším diskutujícím:pane čabla asi jste nečetl nikdy britské listy nebo new york times.Stačí si pročíst článek karla dlejšího z 27/2/2013 a pak bychom mohli trochu diskutovat na jiné úrovni.Neříkám že myšlenky pana dolejšího plně beru i k jiným článkům britských listů se stavím kriticky,některé se líbí některé ne.Ale chceme li neustrnout musíme projít denně širokým spektrem názorů a učinit si svůj vlastní tak jak to činí lidé ve švýcarech,norsku,švédsku,lucem bursku,islanduto většina čechů neumí!!!(masaryk-češi-žáby kuňkající ve svém rybníce!)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 13. 3. 2013 12:04
reakce na ivo malý | 28. 2. 2013 07:18

Precetl jsem si oba clanky zmineneho pana z toho data. Ten prvni byl o devalvaci pojmu - zcela souhlasim. Pojem kapitalismu je devalvovan do takove miry, ze dneska muze pani Cilek prohlasit soucasny system za kapitalisticky. Druhy clanek byl o Marxovi. No, vzhledem ke zdejsi diskuzi nechapu, proc jsem si ho mel precist.

Mozna byste mohl formulovat myslenky sam za sebe a reagovat, nez davat odkaz tu na Cilka, tu na Dolejsiho, tu na Masaryka, treba si lepe porozumime.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 27. 2. 2013 13:01

Jen tak pro zajímavost, kdo a na co potřebuje stát, případně eu-aparát?

Obyčejný (podle ČSSD - normální) člověk jej skoro k ničemu nepotřebuje. Většinou se živí sám (v zaměstnání, či podnikání), koupí si, co chce, či co potřebuje. Stará se o rodinu, aby měla kde bydlet. V podstatě je to svobodný člověk. Ale jen do momentu, kdy do toho vstupuje stát a nařizuje mu, co má dělat, jak to má dělat. Co má, či nemá kupovat a jíst. V podstatě se snaží jej vodit za ručičku, ale zase jen proto, aby z něj udělal nesvéprávného jedince, svého pasažéra/pacienta.

Stát má zajistit bezpečnost svých občanů. Dělá to k jejich spokojenosti?
Stát má co nejjednodušeji, nejlevněji a co nejšetrněji spravovat věci veřejné. Dělá to ku spokojenosti občanů?
Stát má chránit svobodu občanů. Dělá to ku jejich spokojenosti?

Stát, místo aby byl v roli služebníka těch, kteří jej platí, tak se postupně stal učitelem, ředitelem, poradcem, nařizovatelem, drábem, otrokářem a nakonec i likvidátorem. O nějaké filozofii služby není ani řeč. Nebo-li stát převzal pozici "svobodného&quo t;občana a jeho přeřadil do role nesvobodného závisláka. Tohle nemá s kapitalismem nic společného. Tímto slovem se zde straší malé děti a staré nostalgiky, jenž nikdy nepoznali jiný systém, než ten komunisticko-socialistický.

Pokud zde někdo volá po resetu současného systému (mylně po konci kapitalismu), tak s ním souhlasím. Neboť (evropský) socialismus, tak jako ostatně vždy, skončí na tom, že dojdou zdroje. Pak se můžeme bavit o tom, zda začít budovat nový, skutečný, kapitalismus na základě svobodné vůle svobodných lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 2. 2013 16:48
reakce na Fery Marra | 27. 2. 2013 13:01

Jak můžete po nějaké organizaci chtít, aby se chovala jako váš placený služebník, když jí platit musíte, když ona rozhodujete, kolik budete platit a co vám za to dá? Když nemůžete odejít ke konkurenci, nebo se rozhodnout, že o dané služby nestojíte vůbec?
Má-li nějaká organizace takové pravomoci a moc, težko se kdy bude chovat jako uctivý služebníček...

Představ tesi, jak by se v takovéto situaci chovala jakákoli jiná organizace. Třeba Nokia, nebo Škoda Auto. Představte si, že byste si nesměl koupit nic než Škodovku. Představte si, že byste Škodě musel odvádět nějaké procento z příjmu (a procento z každého vašeho nákupu čehokoli) a za to byste měl jednou za X let nárok na auto zdarma. Jaké kvality by asi dosahovalo?
A pomohlo by vám nějak, že byste měl jednu akcii Škody (z 10ti milionů vydaných)?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 27. 2. 2013 18:14
reakce na Jan Altman | 27. 2. 2013 16:48

Ono stačí překonat onu psychologickou překážku a přestat věřit v to, že jste jakýmsi nevolníkem v království zvaném Česká Republika. Tak jako nenajdete perfektní auto, tak nenajdete perfektní stát. Ale jsou lepší auta než Škoda a jsou státy, kde za svou práci dostanete více zaplaceno, odevzdáte méně na daních a přesto obdržíte lepší služby. Stačí se tam přestěhovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 2. 2013 21:48
reakce na Radovan Dell | 27. 2. 2013 18:14

"Tak jako nenajdete perfektní motorku, nenajdete perfektní koncentrák."

Poraďtemi, jak se do jurisdikce takového státu přestěhovat i s pozemky po předcích, přáteli, rodiči o které se musím starat, jak to vysvětlit dětem, atd... A odškodní mne někdo, když zde budu muset nechat obchodní kontakty a hledat si jinde nové?

A byli nacisti vlastně OK do doby, do kdy nechávali židy relativně volně emigrovat?

Jak už říkala moje babička za komunistů: proč bych utíkala, ať táhnou ty sv**ě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 28. 2. 2013 07:40
reakce na Jan Altman | 27. 2. 2013 21:48

V podstate me takova odpoved neprekvapuje. Pripomina mi to zenu, jejiz manzel ji podvadi a bije a ona presto zustava ve snatku manzelskem, stezuje si kamaradkam, ale nikdy se nerozvede.

Vymluvy na me neplati, ja se prestehoval, jde to.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 28. 2. 2013 12:25
reakce na Radovan Dell | 28. 2. 2013 07:40

Nuz z krajin Europy ako "najnormalnejsiaquot;krajina z hladiska spravovania veci verejnych mi pride Svajciarsko. Emigrovat do inej krajiny Europy nevidim ako dobry napad. Ja sam zijem uz siesty rok v UK, a aj ked sa moja ekonomicka situacia zlepsila pomerne dramaticky, neviem si zatial predstavit tu zostat nastalo. Krajina s dlhom v pomere k HDP vyssim ako v Grecku, Spanielsku alebo Taliansku, "rozvinuty" ;socialny system, vysoke dane...Preziva to len vdaka lacnym pozickam, ktore krajina zatial vie ziskat. Ale dokedy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 2. 2013 17:18
reakce na Martin Risik | 28. 2. 2013 12:25

No já mám v Británii část rodiny a několik známých a já bych se tam tedy nehrnul. Hlavně kvůli počasí :-)
To spíš ti, které tam mám, jezdí k doktorovi zpět do ČR. Neznám češku, která by tam třeba chtěla rodit.
A také sem jezdí uklidnit si nervy před postupující islamizací.
Ano, je-li někdo zaměstnanec, tak samozřejmě gáže tam je vysoká a pokud si sežene cenově stravitelné bydlení, může si dost našetřit (i když klesající pound mu bude nepřítelem). Na druhu stranu znám v ČR dost IT živnostníků (vývojářů, webdesignérů, databázisků), kteří si tady (i pohodlnou prací z domova) vydělají 100k i více a zbyde jim z toho docela dost (nízké náklady na bydlení, daňový paušál, nebo ještě výhodnější optimalizace, atd...). Takže o ekonomice to tolik není. Ostatně šikovný instalatér či malíř pokojů si (minimálně v Praze) taky přijde na slušný peníz a tipnul bych si, že na daních neodvede skoro nic, protože většinu příjmů zapře. Takže je otázka, zda-li by si v Británii nějak dramaticky pomohl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 28. 2. 2013 19:08
reakce na Jan Altman | 28. 2. 2013 17:18

Zo zdravotnictvom v Britanii je to na dlhsiu debatu. V skratke: pokial ide o zivot, alebo nieco naozaj akutne, tak je to OK. Manzelka mojho znameho tu odrodila (v NHS nemocnici) bez nejakych tazkosti. Ja som stomatolog a uz som odoslal z ambulancie pacientov s podozrenim na nador a tiez to prebehlo velmi rychlo, s dobrymi vysledkami, taktiez v NHS nemocnici. Zvysok zdravotnej starostlivosti je o nicom (napr prakticki lekari), ak tu clovek chce slusne zaobchadzanie, bez sukromnej zdravotnej poistky to nejde.
Co sa tyka dani, tak zapriet prijmy, to je na kriminal. Verejna mienka je silne naklonena v prospech dani, v mediach panuje silne presvedcenie, ze dane su "nase" a ze sa vyuziju v prospech kazdeho obcana, preto ich treba poctivo platit. Ja osobne to povazujem za naivitu bezneho elektoratu. U ludi, ktori tusia o co naozaj ide v tejto hre na "nase dane" zase panuje strach pred vladou. Moc tejto "organizacie&qu ot;je naozaj strach nahanajuca a napr aj hviezdy showbiznisu, ktore sa "previnili" ;tym, ze optimalizovali svoje dane zalozenim firmy s jednym konatelom (aby sa vyhli plateniu dani ako zamestnanci), tvrdo narazili a kapitulovali pod tlakom vlady a medii.
Co sa tu zijucich emigrantov tyka, poznam dost pripadov, kedy sa ludia rozhodli opustit Britaniu a vratit sa domov (a neboli to len cesi alebo slovaci), no po par mesiacoch to doma zabalili a vratili sa spat do Britanie. Jedna kolegyna z Noveho Zelandu to napr doma nevedela vydrzat a vratila sa spat do UK, vraj jej chybal ruch a zivot tejto krajiny. Tak neviem.
Pocasie ste zhodnotili spravne, k tomu niet co dodat. :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 2. 2013 12:24
reakce na Radovan Dell | 28. 2. 2013 07:40

Jistěže to jde. Ale má to své náklady.
Proč podle vás ani za komunismu neodešlo daleko více lidí? Nějaká cesta by se jistě našla.
Plus je otázka, KAM dnes jít. Po EU to nemá cenu, socialismus je všude stejný. Fašizující a socializující policejní USA také nelákají.
Navíc nejde přeci jen o výši daní - udělejte si průzkum mezi CZ živnostníky a podnikateli, kolik reálně odvedou. Myslím, že to tak hrozné není, Čech si totiž cestičku vždy najde. Takže spíše jde o principiální svbodu a lidská a vlastnická práva, ovšem s těmi je v rozpru každá demokracie, respektive každý stát. Takže moc není kam utéct.

Jiný pohled může mít nepodnikající zaměstnanec gážista, protože někde na západě dostane větší mzdu a v některých zemích mu z ní seberou menší daně (i když zase zaplatí více za bydlení, atd...). Ale podnikatel není až takovýcm daňovým nevolníkem, chovným daňovým dobytkem, respektive z jeho pohledu to v ČR není relativně nejhorší a i kdyby bylo, může svůj byznys odstěhovat jen papírově. Ale jak říkám, nejde jen o peníze.

Mimochodem: když vám soused ob týden kydne na zahradu nějaký sajrajt, či vás bude nějak jinak omezovat, jak to budete řešit? Budete se bránit, nebo to vzdáte a odstěhujete se, i za cenu prodělku na nemovitosti a ztráty hrdosti?
Mně je bližší rothbardovské "Neustupuj zlu!"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 28. 2. 2013 15:36
reakce na Jan Altman | 28. 2. 2013 12:24

No nevím, jak pro koho bylo lehké odcházet z komunistického Československa. Snad pro nějaké disidenty, kterých se režim potřeboval zbavit. A pak jedinci, svobodní, přes Jugoslávii. Ale neznám případ, kdy by někdo odešel bez problémů a dokonce včetně dětí. Ale znát nemohu vše, že .....
Na druhou stranu, nebyl ten život, tady v kleci, pohodlný? Všichni si byli tak nějak rovni (až na vládnoucí bolševiky), tvářili se, že poctivě pracují a stát zase že je za to dobře platí. Kdo cokoliv potřeboval, tak si to buď ukradl, nebo podplatil. Mnozí z toho žijí dodnes a mnoho z nich na tu dobu s nostalgií vzpomíná.

Podnikám tady i ve světě a je to dost velký rozdíl. Je pravda, že v té výší odvodů (kromě závislé činnosti), to není ten hlavní problém. Tím je neskutečná byrokracie, buzerace a ke všemu ještě amatérství stran státních institucí. A také každoroční změna daňových a doprovodných zákonů. Kdo v tomto dokáže tvořit business plán, tak musí uspět všude ve světě.

Co se týče USA, tak není jen New York a jiná velká města. Jsou země, například Oregon, či Washington, kde se ještě ctí dané slovo, svoboda je nadevše a je příjemné tam žít i podnikat.

Co se týče Vámi uvedeného souseda a jeho způsob komunikace pomocí sajrajtu, tak hlavní problém vidím v tom, že on neví, že jej za to můžete třeba postřelit...... Ale ne v ČR, tady byste si šel sednout a soused by vám mezi tím obsadil barák ....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Třetí | 27. 2. 2013 09:48

Kdo poškozuje hospodářství?
Co třebavlády,zákonodárci,politic i,nefungujícístátní aparát a jejich profesní nedostačnost,kterájim nedovoluje podávat lepší výkony a chovat se jako hospodáři ve své zemi i kdyby chtěli?
Př. Církve jsou vlastně občanská sdružení ,jediné právnické osoby ,kterým byl" nějakým způsobem" vrácen majetek.
Kdy se dočkají třeba spořitelní a spotřební, hospodářská družstva ?????
Není škoda ,že
jsme přišli o sítˇ,kterou nám zaviděla evropa?Nebyla by po případném rozpadu EU,taková sít k nezaplacení?
Po r. 1989 jsme se stali laciným soustem supermarketů,tedˇnevíme co jíme.
Jestliže o hospodářské politice státu nemůže být řeč, když žádná nebyla a není a jsou jen proklamace,nemůže se stát ,že brzy nemusí být aniten stát?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

ivo malý | 27. 2. 2013 03:32

tak tedy pan pavel kohout se nehlásí a neodpovídá na moji otázku.Přečetl jsem si dnes článek paula krugmana v new york times potažmo v britských listech:Volby v itálii jsou známkou rozkladu evr.stability v důsledku škrtů-potažmo vliv krachu politiky nejen evr.vůdců,ale celého souč.typu eurokapitalizmu-v tom už je obsažena odpověď-tedy nejen selhávají lidé ale především systém...!!!Co tedy s lidmi,co tedy se systémem.Pokud si tyto otázky nezodpovíme(a bude to bolet a bude to dlouhé§...)nemůžeme pokročit dále ani v systému ani v politice.Přesto bych rád uslyšel slovo autora článku.Pane petře bárto neberte to osobně.... IM
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 27. 2. 2013 10:05
reakce na ivo malý | 27. 2. 2013 03:32

Pan Kohout nemá na tyto otázky jinou odpověď, než - méně daní, méně státu, méně regulace. To si můžete domyslet sám, na to se ho nemusíte namáhavě ptát. Nebo-li, podle něj a jemu podobných problém nemá kapitalismus (který tady v podstatě není), ale eurosocialismus, který brání rozpoutání tvořivých a destruktivních sil kapitalismu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

ivo malý | 27. 2. 2013 13:45
reakce na Martin Brezina | 27. 2. 2013 10:05

souhlasím,tedy žijeme v eurosocializmu,nikoli kapitalizmu,ale moc nerozumím tomu rozpoutání tvořivých sil opravdového(reálného)kapitaliz mu.Jakmalá rybka v moři(česko)může odolávat žralokům(německo),vím jen že žralok se ohlédne,otočí a tu rybku si dá ke svačince.Já jsem se ale neptal na to co si dovedu domyslet,ale na názor pana cílka,kterého si vážím i jeho životních zkušeností a on mluví o celosvětovém kapitalizmu,nebo zase tomu nerozumím?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ibrahim Kováč | 13. 3. 2013 00:57
reakce na ivo malý | 27. 2. 2013 13:45

V mori neplave Nemecko, ale nemecké firmy. A podobne tam neplave Česko, ale české firmy. Tieto firmy treba navzájom porovnávať, nie celé štáty - a to je úplne iná pesnička.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 27. 2. 2013 18:36
reakce na ivo malý | 27. 2. 2013 13:45

No to ale zalezi na definici kapitalismu. Kdyz jako zakladni definici kapitalismu vezmu svobodnou spolecnost soukromeho vlastnictvi, tak proste v kapitalismu nezijeme. Cilek se myli.
Ale muzeme se napriklad tvarit, ze statni zasahy do soukromeho vlastnictvi nejsou jeho formalnim omezenim a tim padem bychom v kapitalismu zili. Tato definice mi prijde pokrivena, protoze statni zasahy do trhu proste nejsou svobodne zasahy svobodnych vlastniku.
Muzeme se take na to divat tak, ze staty rozhoduji o cca. 30 - 55 % produkce (vyjadrene jako HDP) a ze tedy mame kapitalismus maximalne z 45 - 70 %. Zduraznuji maximalne, protoze stat silne ovlivnuje i ten zbytek - treba minimalni mzda, maximalni pracovni doba a podobne vymozenosti berouci praci tem nejvice potrebnym (jejichz realna cena na trhu prace je proste mensi nez nastavene stropy, za ktere je nikdo nenajme). Kolika procenty to pak vyjadrit? Ja jsem pro 0 - 5 % kapitalismu. Tech 5 % odhaduji sedou ekonomiku. Veskera oficialni ekonomika je pokrivena statnimi zasahy a nelze ji brat jako ekonomiku svobodneho vlastnictvi soukromeho majetku - kapitalismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 27. 2. 2013 12:22
reakce na Martin Brezina | 27. 2. 2013 10:05

A za mne bych (pokud by takto opravdu pan Kohout odpověděl) jen a jen souhlasil. ;-)

Nebojte pane Malý, osobně si to zcela jistě neberu. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 26. 2. 2013 15:40

Pokud bychom chtěli vážně řešit čistotu veřejných zakázek, tak bychom je museli nejdříve zakázat ..... jiná cesta není.

Pokud by zde byl kapitalismus (v pravém slova smyslu), tak by, de facto, státní zakázky skoro neexistovaly. Nebylo by jich třeba. Jenže dovede si někdo takový stav představit? Vše v soukromých rukou, malý stát, který řeší jen kontrolní úlohy, zastupování státu navenek, vnitřní a vnější bezpečnost. Ale i na tyto služby si najímá soukromé firmy. A to by byla jediná výběrová řízení. Jak by takový kapitalistická stát zde vypadal, si dovede představit málo kdo. A není divu, většina zná jen socialismus. Buď ten minulý - komunistický, nebo současný - eu-byrokratický.

A na závěr skromný dotaz. Jak udělat veřejné zakázky čistě a bez korupce?

Nemyslím tím transparentní zveřejňování na internetu, což je mantra většiny, včetně politiků a ani nějaké kouzelné losovací zařízení, viz třeba toto: http://proc-ne.ihned.cz/c1-59309620-zakazky-za-miliardy-losovala-tajemna-krabicka
Tudy cesta nevede.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 26. 2. 2013 08:15

Rád bych se zeptal, co soukromým investorům brání, aby investovali místo státu?
Není to spíš tak, že stát zde - nedokonale, s chybami, korupčně, atd. - nahrazuje chybějící aktivitu soukromých investorů, kteří v současnosti buď investují tam, kde jsou co nejnižší náklady (tedy mimo vyspělé země), anebo raději hrají ve virtuálním kasinu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 2. 2013 10:12
reakce na Martin Brezina | 26. 2. 2013 08:15

Proč neinvestují soukromí investoři?
Třeba není do čeho. A v takové situaci je investovat nesmyslné...
Nebo neinvestují proto, že jim stát pomocí daní sebral peníze.
Nebo neinvestují proto, že stát hospodaří s deficitem, vydává státní dluhopisy, tyto dluhopisy skupují banky a investiční/penzijní fondy (mimo jiné proto, že jsou k tomu legislativně motivování) a těmto instutucím pak již nezbývají prostředky na úvěrování soukromých (tedy efektivních) projektů a investic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 26. 2. 2013 11:37
reakce na Jan Altman | 26. 2. 2013 10:12

Víte, já jsem tu otázku, proč neinvestují soukromí investoři myslel obecně, dlouhodobě, nejen na současnou situaci. Ale budiž.

"Třeba není do čeho. A v takové situaci je investovat nesmyslné..."
Pokud dlouhodobě v této zemi není do čeho investovat, tak bude lépe, pokud to tady zavřeme, neboť nemá smysl provozovat ve společnosti ekonomiku, kde není do čeho investovat, protože nikdo nic nepotřebuje. Já ovšem nemám pocit, že tady nikdo nic nepotřebuje. Čili, obecně vzato, investovat by bylo do čeho, pokud by zákazník měl kupní sílu.

"Nebo neinvestují proto, že jim stát pomocí daní sebral peníze."
To je taková oblíbená teze, že když necháme lidem více v peněženkách, tak budou (mj.) investovat. S tím záměrem například Topolánkova vláda snížila některé daně některým cilovým skupinám, u nichž se takové investiční aktivita předpokládala. No, předpokládala se zřejmě špatně, protože k žádnému posílení souromých investičních projektů tady nedošlo. A pokud jde o cilové skupiny středních a nižších tříd, tak u nich se zřejmě investiční aktivity typu investic do výstavby infrastruktur (což je typická vládní investice, kterou by měl podle vás a pana Kohouta mohl lépe dělat privát) nedají čekat.

"...těmto institucím (bankám a spol.) pak již nezbývají prostředky na úvěrování soukromých (tedy efektivních) projektů a investic."
No, o tom, že by v současnosti banky strádaly nedostatkem prostředků pro úvěrování privátních investic, se opravdu nedá tvrdit. Spíš platí opak, chybějí investiční projekty, u nichž by se dala předpokládat návratnost. A to jsme opět na začátku, kde není koupěschopný zákazník, nemá moc smysl do něčeho investovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 2. 2013 17:03
reakce na Martin Brezina | 26. 2. 2013 11:37

No tak předně si myslím, že když se investor rozhodne SVÉ prostředky neinvestovat, je to jeho svobodná volba.Nepřijde mi správné, aby mu je někdo ukradl a investoval je za něj. Tak nějak mám stále právo na žebříčku hodnot výše, než "účel světí prostředky".

Dálebych řekl, že není pravda, že se u nás DLOUHODOBĚ neinvestuje.

Je jen a jen vinou státu, že investuje nesmyslně, do korupčních a předražených zakázek, či přímo do nesmyslů (letadla CASA, Pandury, Gripeny, OpenCard, atd...).

A je jen a jen vinou státu, že jsou pravidla nastavena tak, že i soukromá sféra investuje do neefektivních, či přímo škodlivých projektů (biopaliva, solární elektrárny, atd...).
Solární energie nás prý všechny přijde na BILION - tisíc miliard. Pokud tedy zahodíme do žumpy takto gigantickou částku, je s podivem, že zbývá na jakékoli jiné investice.
To díky státu klesá koupěschopnost obyvatel. Kvůli drahé elektřině, drahému benzínu, vysokým daním.
A vy tedy řešení vidíte v tom, že stát lidem a firmám vezme ještě více a za ukradené peníze začne stavět hladové zdi či dálnici z HorníDolní do ZlámanéLhoty, alespoň osmiproudou a řádně předraženou? Nebo se na to má zadlužit? Tedy okrást budoucí generaci, která to bude muset splatit a nyní se tomu nemůže bránit? Zadlužováním docílíte jen toho, že když nyní jen na úrocích z dluhu platíme 70mld ročně, na konci příštího volebního období by to takto bylo třeba i 200mld ročně (vyšší dluh a trh si řekne i o vyšší úrok z něj). Z čeho pak bude ten váš stát "investovat&quo t;,když po odečtení "mandatorních&q uot;výdajů (penze a spol) a po odečtení nákladů na úrkoy z dluhů mu nezbude NIC?

Já si myslím, že lidi, kteří věří ve schopnost státu moudře investovat, by mu měli na jeho účet poslat svoje úspory. Ale netahat do toho ostatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 27. 2. 2013 17:26
reakce na Jan Altman | 27. 2. 2013 17:03

"A vy tedy řešení vidíte v tom, že stát lidem a firmám vezme ještě více a za ukradené peníze začne stavět hladové zdi či dálnici z HorníDolní do ZlámanéLhoty, alespoň osmiproudou a řádně předraženou?"
Ne,já ani tomuhle řešení nevěřím. Já si myslím, že v okamžiku, kdy systém směřuje ke kolapsu, už je každé řešení špatné. A dokonce si myslím, že s vámi navrhovaným řešením - zrušit až na vnější a vnitřní bezpečnost celý veřejný sektor - by ten kolaps nastal dřív. Protože by do dávno nepoznané bídy přivedl tak velké skupiny lidí, že by to neunesly bez revolty. Já jenom chci, aby ten kolaps nastal civilizovaně, rád bych ho přežil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 2. 2013 21:54
reakce na Martin Brezina | 27. 2. 2013 17:26

Aha. Takže kolaps bude civilizovaný tehdy, až stát jak na drogu na své prebendy navykne většinu populace? Až se stát rozroste do rozměrů, že na něm bude záviset většina populace, tak pak bude jeho kolaps civilizovanější? Až bude polovina lidí penzisty a čtvrtina bude státními zaměstnanci, nezaměstnanými, pobírači dotací a grantů, tak pak bude kolaps státu méně bolet?

Protože všechny tyto ukazatele kontinuálně rostou!

Proto podle mne čím později kolaps přijde (čím déle bude oddalován na dluh), tím bude fatálnější a bolestivější pro masivní vrstvy obyvatel, které byly odnaučeny postarat se o sebe samostatně (což před 100 lety uměly prakticky beze zbytku).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 2. 2013 11:09
reakce na Martin Brezina | 26. 2. 2013 11:37

"A to jsme opět na začátku, kde není koupěschopný zákazník, nemá moc smysl do něčeho investovat."

-Zákazník není koupěschopný, protože nemá kde pracovat, a k tomu jsou potřeba investice. Tzn. je to spíše obráceně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 2. 2013 11:28
reakce na Michal Jeřábek | 27. 2. 2013 11:09

Jinak řečno: Zákazník se přece nestane koupěschopným jen tak sám od sebe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Bárta | 25. 2. 2013 16:14

Prosím, pokud si pan Malý nepřeje, abych na něj nereagoval, klidně mu vyhovím. Mohl bych ale položit dotaz, proč si to přeje?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Procházka | 25. 2. 2013 16:41
reakce na Petr Bárta | 25. 2. 2013 16:14

Možná to bude tím, že se ptá autora na jeho názor, nikoli Vás na ten Váš.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 26. 2. 2013 04:13
reakce na Jan Procházka | 25. 2. 2013 16:41

No a autor na něj, ehm, jak to jen říct slušně... :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 25. 2. 2013 19:22
reakce na Jan Procházka | 25. 2. 2013 16:41

:-) A to že jsem se ptal pana Malého Vám asi nevadí... :-)

Nehodlám zastupovat pana Kohouta (rozhodně se k tomu necítím oprávněn, ani ho neznám jinak než z jeho veřejných vystoupení), takže mi není jasné, z jakých indicií pan Malý vyvodil, že bych se cítil nucen vyjadřovat se k jeho dotazu na pana Kohouta...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

ivo malý | 25. 2. 2013 07:27

zajímalo by mne stanovisko autora článku pana pavla kohouta k současným článkům a knihám prof.cílka o konci kapitalizmu ve světě.Poslední dobou nejde ovšem jenom o pana cílka,ale desítky našich i světově uznávaných kapacit,autorů.Je možné říkat že kapitalismus je dobrý jen lidé které ho realizují selhávají.Je možné ovšem uvažovat o systémové změně,tedy změně na postkapitalistický systém.Pan kohout má jistě jedinečné a exlentní znalosti což dokazuje svými články a právě proto bych prosil o komentář jeho osoby v tomto duchu.Prosím pana petra bártu aby nereagoval na můj příspěvek a dotaz na autora článku.Dík IM!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 25. 2. 2013 12:11
reakce na ivo malý | 25. 2. 2013 07:27

A mozte prosim uviest priklad nejakej krajiny sucasnosti, ktora este funguje na principoch kapitalizmu? Teda bez masivneho, na nasili zalozeneho, prerozdelovania?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!