Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Účtujeme s Kalouskem

| 7. 1. 2013

Ministr financí Miroslav Kalousek se pochválil za to, že v rozpočtu za rok 2012 ušetřil navíc čtyři miliardy korun. Téměř celý stomiliardový schodek chce vláda pokrýt vydáním státních dluhopisů. Pochválí ho ještě někdo jiný?

Účtujeme s Kalouskem

Ministr financí kypěl dobrou náladou, když národu oznamoval radostnou zvěst: schodek státního rozpočtu nedosáhl za rok 2012 plánované hodnoty 105 miliard korun, ale pouhých 101 miliard. Radujme se!

Jak se jeví tento výsledek z objektivního, nezaujatého pohledu? Do jisté míry lze vskutku hovořit o úspěchu.

Nepochybně příznivým jevem jsou nízké výnosy českých státních dluhopisů. Dluhopis splatný v září 2022 nese pouhopouhých 1,82 procenta ročně. Takto nízký výnos nepotěší investory, ale mohutně ušetří státu na dluhové službě. Srovnatelný slovenský dluhopis nese 2,19 procenta ročně. Britská vláda platí za desetiletý dluhopis 1,89 procenta, Francouzi 2,09 procenta, Itálie 4,29 procenta, španělská vláda 5,04 procenta, Portugalci dokonce 6,5 procenta.

Levněji si půjčuje málokdo

Není to přitom tak dávno – tři roky – kdy české dluhopisy nesly rizikovou přirážku ve srovnání se všemi uvedenými zeměmi. Levněji než česká vláda si dnes v Evropě půjčuje málo zemí. Němci, Nizozemci, skandinávské státy, pochopitelně Švýcaři, ale rozdíl je velmi malý. Pokud jde o státní dluhopisy, Česká republika patří mezi vyspělé, málo rizikové trhy.

To je nepochybný úspěch. Úspěch, který musí uznat i největší kritici této vlády, neboť jde o výsledek, který není samozřejmý a nutný. Věci klidně mohly jít i jinou cestou. Lze si snadno představit jinou vládu, která by prováděla nákladné ekonomické stimuly, která by se snažila povzbudit poptávku prostřednictvím masivního veřejného utrácení – aby o několik let později zjistila, že růst je chudokrevný, zatímco rozpočtový schodek dál bobtná do zhoubných rozměrů. To se stalo Američanům a Britům. Americká ekonomika je venku z recese, ale za cenu bohatýrského federálního dluhu ve výši 103 procent HDP a rozpočtového schodku ve výši sedmi procent za rok 2012. Britský deficit sahá téměř k osmi procentům HDP, ale Britové nemají pocit, že jejich ekonomika prosperuje.

Opačný přístup zvolilo Maďarsko, kterému se po drastickém zvýšení daní podařilo stlačit rozpočtový schodek pod tři procenta HDP. Bylo to ovšem Pyrrhovo vítězství za cenu vskutku nevalných hospodářských výsledků. Ještě extrémnějším případem je Portugalsko. Poslušně plnilo domácí úkoly uložené Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem – aby posléze zjistilo, že zvýšení daní úplně uškrtilo hospodářský růst, způsobilo pokles daňových příjmů, pokles životní úrovně a zhoršení všech ekonomických ukazatelů, které vůbec existují.

České výsledky vypadají v tomto kontextu slušně. Možná dokonce velmi dobře.

Neumíme předpovídat

Tolik chvála. Nyní kritika. Ministerstvo financí opět prokázalo, že neumí předpovídat vývoj ekonomiky. Již v lednu 2012 vědělo, že růst bude slabší, než se čekalo. Vláda proto musela přikročit k určité improvizaci v podobě 47 miliard korun úspor na výdajové straně. Na těchto škrtech je pozoruhodné, s jakou lehkostí byly provedeny. Nabízí se otázka, proč nešlo navrhnout rozpočet s menšími výdaji již na podzim roku 2011. (Kdo umí ušetřit 47 miliard, umí i sto.)

Dále se opět ukázalo, že zvyšování daní je v období hospodářské stagnace špatnou politikou. S jedinou výjimkou se nepodařilo naplnit příjmové cíle. Příklad: již několik let má Česká republika nejvyšší spotřební daň z nafty. Přestože ministerstvo financí ví, že kamiony tankují v jiných zemích, stále tvrdošíjně odmítá snížit tuto daň na přijatelnější úroveň. Jiný příklad: fakt, že nedošlo k poklesu spotřeby zboží s nižší sazbou DPH, ministerstvo pokládá za důkaz, že veřejnost není citlivá na zvýšení daní. To je samozřejmě hloupost. Zvýšení DPH musí snížit spotřebu již jen z aritmetických důvodů. Pochopitelně došlo ke snížení spotřeby v kategorii zboží se základní sazbou, neboť potraviny mají nízkou cenovou elasticitu. Zvýšení spotřeby v závěru roku pak lze připsat nejspíše snaze nakoupit ještě před zvýšením DPH v lednu 2013.

A pak jsou tady nějaká ta „kdyby“

Celkem vzato, česká ekonomika má slušné šance dosáhnout stability a přiměřeného růstu. Pokud bude splněno několik podmínek. Kdyby ministerstvo financí netrvalo na nesmyslném, chaotickém a všeobecně škodlivém zvyšování daní, mohla by atmosféra mezi spotřebiteli i podnikateli vypadat mnohem lépe. Kdyby firmy nebyly zatěžovány neustálým růstem byrokracie a změnami zákonů, leccos by vypadalo jinak. A kdyby si ministerstvo financí konečně odpustilo neustálé výhrůžky vůči živnostníkům!

Jak to vypadá ve státě, který si pořádně dupne na „ičaře“, ukazuje Španělsko se svou nezaměstnaností v hodnotě 26 procent. Je lepší, aby lidé pracovali na živnostenský list, anebo aby stáli frontu na pracovním úřadě? Všem, kromě úředníků a politiků, je to jasné.

Psáno pro MF Dnes; úvodní foto isifa/Lidové noviny/ONDREJ NEMEC

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Vlad Ender | 7. 1. 2013 15:05

Otazka je, nakolik jsou nizke uroky "dilem" vlady, a nakolik technicke. Napr. nemam poneti jak to presne vypada na repo trhu v CR, ale pokud CNB akceptuje jen ceske dluhopisy, a banky potrebuji z nejakych (technickych, jako napr. Basel 3) duvodu likviditu, tak jim holt nic jineho nez kupovat dluhopisy (a tim tlacit na jejich cenu) nezbyva. Stejne tak Solvency 2 pro pojistovny atd. atd. Navic ma svoje misto fak ze CNB ma nejnizsi urokovou sazbu na svete krome SNB (svycaru, ne slovaku), a pokud budeme odvated oceneni dluhopisu ne z "inflacni" teorie, ale z teorie "kratkodobych sazeb", a predpokladame ze nizke sazby CNB zustanou nejakych par let, tak jsou ceske dluhopisy jeste porad levne (resp. meli by mit nizsi uroky).
Tyto celkem technicke veci jsou dle me hlavnim duvodem proc jsou sazby nizke v UK/US.

Jinak si myslim, ze ekonomickou politiku v CR neurcuje libovolna ekonomicka makro teorie (ani Keynes, ani Friedman, ani rakusaci, ani zadnej mix), ale neco uplne jineho (i kdyz nekdy mi to prijde jako ze MF je predchudcem ERRA - Errorneous Reasoning Research Academy -z episody "Entangled" ;Cerveneho trpaslika)

Jinak se teda nedaji vysvetlit tahy ktere jsou dokladem nepochopeni uplne zakladnich pojmu jako napr. substituce. Problem nejen u DPH, dani na palivo, ale take na hlavu padlej system myt, ktere jen vytlaceji kamiony na bocni silnice - zajimalo by me, jestli existuje studie ktera srovna ziskane myto vs. vetsi opravy bocnich silnic atd. )
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Hnilička | 10. 1. 2013 03:52
reakce na Vlad Ender | 7. 1. 2013 15:05

Souhlasím. Ale přesto bych viděl i jeden úspěch vládou plně zasloužený. Že se jí i za tak obtížných okolností podařilo téměř zachovat míru rozkrádání, korupce, nehospodárnosti,byrokracie. Tedy, úspěch z jejího pohledu. Z mého je tomu jinak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 16. 1. 2013 12:18
reakce na Miroslav Hnilička | 10. 1. 2013 03:52

S tím nemohu souhlasit, kdy bylo vyšetřováno tolik politiků jako dnes ? Kdy jich z vlády tolik odstupovalo ? Nemyslím, že by se korumpovalo nějak více než za minulých vlád, takže logicky se musí zvedat snaha o vyšetřování těchto kauz (uvidíme jak dopadnou a co se nakonec vyšetří, ale jistá snaha tu je)...

Já sice nejsem s touto vládou spokojený, ale pragmaticky uznávám, že s přihlédnutím k možným alternativám si vede docela dobře...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!