Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Slovensko si žije nad poměry. A před volbami se opasky neutahují

| 3. 1. 2012

Slováci teprve v posledních pěti letech okusili „středoevropskou životní úroveň“. Předseda liberální strany Svoboda a solidarita Richard Sulík však varuje, že Slováci projídají svoji budoucnost.

Slovensko si žije nad poměry. A před volbami se opasky neutahují

S novým rokem začíná Slovákům naostro také volební kampaň, předčasné parlamentní volby jsou totiž už v březnu. Na slovenskou ekonomiku to může mít devastující vliv. Poprvé po více než patnácti letech totiž nebyl ani přibližně dodržen přibližně čtyřletý volební cyklus, který na Slovensku zatím vždycky vypadal přibližně takto: v prvním roce nový kabinet zvýšil rozpočtové příjmy a stáhnul deficit, v druhém udělal nutné, většinou úsporné reformy a ve třetím a hlavně ve čtvrtém roce u moci rozdával a rozdával. Aby měl nový kabinet po svém nástupu opět z čeho škrtat.

Kabinetu Ivety Radičové se nepodařilo velkou část reforem přijmout, už od poloviny roku byl kabinet téměř v rozkladu a krize kolem navýšení eurovalu mu zasadila ránu do vazu.

Do voleb kabinet vládne prakticky společně s prezidentem Ivanem Gašparovičem (de facto exponentem opozice) a omezené pravomoci jí neumožňují příliš předvolebně rozhazovat, o úsporném rozpočtu ale nemůže být řeč. A to přesto, že například výdaje ministerstva životního prostředí byly seškrtány o 54 procent.

Deficit 4,6 procenta? Jen na papíře

Deficit optimisticky naplánovaného rozpočtu je 3,675 miliardy eur, tedy 4,6 procenta slovenského hrubého domácího produktu. Plán byl 3,8 procenta, ale i kvůli předčasným volbám se ho nepodařilo dodržet. Navíc v případě zpomalení růstu nebo jeho úplného zastavení, se může deficit opět vrátit k hrozivým osmi procentům HDP, na kterých byl v roce 2008 a 2009.

Do živého tnul první předseda strany Svoboda a solidarita Richard Sulík, když prohlásil, že Slovensko a Slováci si „žijí nad poměry“. „Musíme něco udělat, nemůžeme žít nad svoje poměry – a my žijeme,“ prohlásil Sulík. „Je sice velice líbivé, když Robert Fico řekne, že krize se lidí nedotkne, ale on ví, jak to je, že je to čistá lež,“ dodal guru nejen slovenských liberálů, „pokud se krize lidí nedotkne, tak nás dovede do takového krachu, v jakém se nachází Řecko.“

Podle Sulíka není největším problém naplánovaný deficit 4,6 procenta, ale to, že naplánované příjmy státního rozpočtu jsou nadhodnocené. „Navozuje to dojem, že příjmy jsou sto a výdaje 104,6. Jenže příjmy nejsou sto, ale jsou osmdesát, bez evropských peněz sedmdesát. To je úplná tragédie,“ dodal Sulík.

Nezaměstnaní a nezaměstnatelní

Slovensko totiž není zdaleka tak zdravá ekonomika, jak to podle některých makročísel vypadá. Obrovsky ho zatěžuje vysoká nezaměstnanost, jedna z nejvyšších, v minulosti dokonce nejvyšší v Evropské unii. Prosincových oficiálních 13,5 procenta nezaměstnaných na konci roku 2011 je výrazně víc než loni – což je při slušném hospodářském růstu alarmující. Obrovskou zátěží je pro Slovensko na půl milionu Romů, z nichž drtivá většina nemůže vykonávat jinou než nekvalifikovanou práci a kolem 95 procent z nich žije ze sociálních dávek, v lepším případě příležitostně vykonává veřejně prospěšné činnosti nebo pracuje převážně ve stavebnictví pro obce.

Kdo bude před volbami statečný?

Stejně jako další nové členské státy EU si i Slovensko zvyklo na příliv evropských miliard z kohezních a dalších fondů, ale ten může být vzhledem k finanční krizi už za rok výrazně omezen.

Veřejný dluh by měl sice příští rok vyšplhat „jen“ na 47 procent HDP, ale tempo jeho zvyšování je závratné.

Proto se Slovensko zřejmě nevyhne strukturální reformě výdajů, například rušení velké části sociálních dávek nebo omezování státní správy.

Otázkou ovšem je, zda k tomu některý ze slovenských politiků bude mít odvahu. Sulíkových pět až deset procent voličů tvrdou pravdu snese a tvrdé prohlášení před volbami ocení jako odvážný krok. Strany, které chtějí volby vyhrát, tedy hlavně Ficův Směr, nebo i pravicová SDKÚ si však něco takového dovolit nemohou.

Autor je redaktor Lidových novin

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Otakar Hokynář | 4. 1. 2012 09:05

Bohužel, ale klíčem je problém s fiat money. Respektive s tím, jak snadné je emitovat peníze. Důsledky jsou
1/ inflace. Tedy šetřit peníze je nesmysl. Zvláště po zkušenostech z 90. let, kdy inflace drtivě znehodnotila mnoha lidem úspory na stáří.
2/ Až bublinovitý růst nemovitostí, který počátkem tisíciletí spoustu lidí donutil se zadlužit, často se skřípěním zubů.
3/ důsledek sub 1+2) a ekonomické krize je, že část lidí prostě nemá šanci vyjít. Zbavit se příliš drahé nemovitosti je zatíženo ztrátou při poklesu cen a nemalými transkačními následky.
Tím bych se připojil k mínění pana Kosoura proti panu Kocurovi. Většina lidí prostě byla zavlečena do ´pohádky, jejíž děj si nevybrali. je to pohádka o tom, jak banky zdírají občšany aby mohly půjčovat fiskálu. Ten jim totiž kreje záda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 4. 1. 2012 09:06
reakce na Otakar Hokynář | 4. 1. 2012 09:05

Tohle m+ěla být reakce v pavouku na p. Kocura a Kosoura,
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 3. 1. 2012 20:42

Co se týče dluhu SR ČR, tak problém je i v mandatorních výdajích. Tedy v těch, které jsou povinné ze zákona. Tudíž, pokud by rozumní politici chtěli dostat SR do vyrovnaného stavu, tak by museli měnit i zákony. A to je poslední věc, o kterou mají zájem. To si raději půjčí a vždy si to dokáží zdůvodnit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Janouškovec | 3. 1. 2012 17:43

Poslední odstavec jasně poukazuje na to, že demokracie končí socialismem a posléze státním bankrotem.Kdyby to nebyla tragedie, tak by bylo zábavné sledovat, jak to jde do kopru.
Ještě k borcům, kteří křičí: nestrašte Řeckem. Tady nikdo nestraší, ale jestli vám to nedošlo, tak my na řecké cestě jsme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 1. 2012 11:41
reakce na Pavel Janouškovec | 3. 1. 2012 17:43

Ano, demokracie z principu, nutně a neodvratně spěje k socialismu.
Kdo chtěl, mohl si to již před mnoha a mnoha lety přečíst v knize H.H.Hoppeho "Demokracie: Bůh, který selhal".

A stejně tak si každý již velmi dávno mohl přečíst Josepha Salerna aby věděl, že socialistická ekonomika je nemožná, je v ní nemožné nalézt tržní ceny a provádět tak racionální ekonomickou kalkulaci. Nutně a neodvratně tak spěje k bankrotu. A není třeba čekat na pre1989 reálný socialismus, ekonomiku bohatě stačí rozvrátit ten dnešní. Ani dnes neznáme reálné ceny prakticky ničeho. Ani práce, ani půdy a surovin, ani kapitálu.
Úrokové míry a peněžní zásoba jsou centrálně plánovány, cena půdy i surovin je zasažna nespočtem regulací, do ceny práce nejsou započítány reálné náklady například na zdravotní péči, protože zdravotní "pojištění" ;není pojištěním, ale daní a tak například rizikové povolání typu horník či slévač platí nižší "pojistky" ,než nerizikový vysokopříjmový sportující a prevence dbalý analytik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kocur | 3. 1. 2012 10:42

Fascinuje mě, jak vlády s údajně úspornými rozpočty neustále zvyšují dluhy. Tím zvyšují zadlužení země a úroky rostou ještě rychleji. Jak dlouho se takhle ještě dá žít, než se udělá dlouhá tlustá čára? A kdo zůstane nad a kdo pod ní? Ptám se, proč při deficitu SR ČR 105 mld. Kč si vláda musí letos vypůjčit víc než dvojnásobek? Kdyby se tatíčkovi Klausovi podařilo prosadit zákon o vyrovnaném st. rozpočtu, mohli bychom letos ušetřit (a teď střílím od boku) na dluhové službě čtvrt bilionu korun. Takhle jen krmíme banky, další investory a vypůjčené prostředky jsme více méně promrhali ve spotřebě a neefektivních investicích (naštěstí ne všechny).
Dluhy z duše nenávidím a první, co dělám, že uhradím své závazky. Proč si ostatní libují v opaku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 4. 1. 2012 03:56
reakce na Petr Kocur | 3. 1. 2012 10:42

Vaši otázku bych uměl vysvětlit. Ostatní si libují v opaku, protože existují ti první jako Vy, podle hesla: Kdo půjde poslední ať zhasne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 3. 1. 2012 11:47
reakce na Petr Kocur | 3. 1. 2012 10:42

Ono to s tim uzakonenim vyrovnaneho rozpoctu neni tak lehke. Za prve se to melo udelat v dobe pred krizi, kdy eficit nebyl tak velky. Ted uz je pozde bycha honit. Za druhe treba tusim v Kalifornii, kde takovy zakon je, se to projevilo tim, ze se opozdovaly platy statnich zamestnancu aobecne platby statu soukromnikum. U nas by se patrne zacaly spozdovat duchody a jine platby obyvatelum, kdezto predrazene statni zakazky by dostaly penize jako prvni.
Ale jinak souhlasim, ze rozpocet by mel by vyrovnany, vyjma treba velkych prirodnich katastrof.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Kocur | 3. 1. 2012 12:30
reakce na Libor Kosour | 3. 1. 2012 11:47

Je mi jasné, že mentalitu žití na dluh žádný zákon nespraví. A zodpovědnému chování lidí, natož pak politiků, nenaučí. Marně si lámu hlavu nad tím, jak voličům vysvětlit, že život na dluh je ten nejdražší. Politikům to vysvětlovat nemá smysl, protože jak ví nejen J. Paroubek, oni sice dluhy udělají, ale neplatí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 3. 1. 2012 13:44
reakce na Petr Kocur | 3. 1. 2012 12:30

Ja myslim, ze vetsina lidi to chape, ze nas zivot na dluh vyjde draho. Problem je, ze nemaji sanci to nejak prosadit a politici maximalne usetri par miliard na lidech a stovky miliard rozfofruji jinde. Pokud politici nebudou mit zodpovednost za sve ciny, tak se to nezmeni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 3. 1. 2012 10:39

Že by se autor článku snažil překročit svůj stín?

Slovensku hrozí, že se po volbách a pod Ficem stane takovým druhým Maďarskem. Politicky (populisticky) i ekonomicky. Jen s tím rozdílem, že mají EURo. Což je spíše přítěž.

Mimochodem: poslední autorův odstaveček je dobrou "reklamou" na demokracii. Po jeho přečtení musí být každému jasné, jak správný a efektivní systém to je. Jako by nestačila kritika libertariánů, že je amorální, aby jedni směli hlasovat/rozhodovat o životě a majetku druhých.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!