Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhy jsou špatné. Ale jen odsud posud

| 16. 1. 2012

V posledních několika dnech jsme na dluhopisových trzích mohli vidět něco, co by před několika lety vypadalo jako směšná iluze: na dražbě krátkodobých dluhopisů prodala německá a britská vláda své dluhopisy se záporným výnosem. Ano, čtete správně – investoři dostanou od vlád zpátky míň, než jim půjčili.

Dluhy jsou špatné. Ale jen odsud posud

Došlo k tomu i přes to, že britský dluh zatím spíš roste a německý dluh má před sebou jen dvě stejně špatné volby: záchranu eura nebo rozpad eura.

Pochybuji, že jste si všimli chyby, kterou jsem udělal v úvodním pdstavci. Psal jsem totiž o „investorech“. Ve skutečnosti hlavními kupujícími těchto dluhopisů nejsou investoři v pravém slova smyslu, nýbrž banky. Důvod je jednoduchý: na mezibankovním trhu je teď v podstatě nemožné půjčit si bez zástavy. Do roku 2007 to přitom bylo zcela běžné (viz známý LIBOR, sazba, od které se odvíjí mnoho dalších úrokových sazeb, je sazbou pro nezaručené půjčky). V podstatě všechno půjčování jde dnes přes tzv. repo obchody, což jsou ve skutečnosti krátkodobé půjčky s jistinou. A roli té jistiny plní právě státní dluhopisy.

Jistina jistá a jistina nejistá

Má to ovšem háček: není jistina jako jistina. Například řecké dluhopisy by vám teď nikdo kromě Evropské centrální a Řecké národní banky jako jistinu nevzal. Použijete-li italské, můžete očekávat, že vám někdo půjčí maximálně 75 procent hodnoty dluhopisu. Naproti tomu takové německé bundy nebo britske gilty (na trzích je „bund” a „gilt” běžné označení německých, respektive britských bondů) se berou jako jistina perfektní a můžete si proti nim půjčit víceméně plnou hodnotu dluhopisu. Jejich výnos je sice jen zlomkem výnosu bondů italských, ale když se na to podíváte z pohledu likvidity, jsou až neskutečně lepší než ty italské. A to neberu do úvahy riziko, že u italských dluhopisů se situace ještě zhorší – a hodnota vaší jistiny se tedy ještě sníží, takže budete stát před volbou buď půjčku zmenšit, nebo najít víc jistiny.

Samozřejmě, požadovat kvalitnější záruky je racionální. Jenže požadují-li lepší kvalitu najednou všichni, cena této kvality se může vyšplhat do astronomických výšin, zatímco ceny všeho ostatního spadnou. Což opět zvýší poptávku po kvalitě a dostáváme pěknou pozitivní zpětnou vazbu, kterou je pak velice těžké zastavit.

Jedním z mála způsobů, jak tuto spirálu zastavit, je zařídit, aby bylo na trhu víc kvalitní jistiny. Jenže víc kvalitní jistiny v současné době znamená víc německých či britských dluhopisů. Politici obou statů, speciálně Německa, nemají nyní zájem zvyšovat své zadlužení. Obzvlášť ne proto, aby uspokojili potřeby kapitálových trhů.

Ode zdi ke zdi

Přechod k zajištěným půjčkám sám o sobě znamená dramatické snížení množství úvěrů v ekonomice. Při zajištěných půjčkách pak množství úvěrů závisí na množství  dostupné jistiny. Požadavky na kvalitní jistinu, tedy sníží množství úvěrů ještě víc – pokud jí bude nedostatek. Bez pomoci Evropské centrální banky, která potichu změnila pravidla o tom, co je pro ni přijatelná jistina, by velká část evropských bank zkrachovala kvůli nedostatku likvidity.

Bohužel naše dnešní ekonomika (a dle mého názoru žádná rozumně velká ekonomika) není bez úvěrování schopna pracovat. Možnost půjčovat si je důležitá hlavně pro malé a střední podniky, které si velice často potřebují opatřit provozní kapitál (obzvlášť když je jejich velcí dodavatelé nebo odběratelé pěkně přimáčknou s platebními podmínkami). Z jednoho extrému, kdy dostal úvěr každý, tak přecházíme do dalšího extrému, kdy ho dostane doopravdy jen ten, kdo ho vůbec nepotřebuje. To pro ekonomiku také není zdravé, neboť největší dopad to má na malé, střední a nové firmy.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Zbysek Malik | 17. 1. 2012 13:38

Takhle jsem tomu taky rozuměl. Banky jsou ochotny platit malý záporný úrok, protože náklady na administrativu spojenou s jinou strategií by byly vyšší.

Ale pořád úplně nechápu, v čem je pro banku jednoduššínakoupit ty německé poukázky než si ty peníze uložit u ECB?Jsou nějaké banky, které si eura u ECB uložit nemůžou ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 30. 1. 2012 16:32
reakce na Zbysek Malik | 17. 1. 2012 13:38

Nektere banky pristup k ECB nemaji (ted si presne podminky nepamatuji, ale jsou to tusim banky co nemaji licenci v evrope, jenom pobocky), ale stejne potrebuji EURo likviditu.

Take, kazdy regulator urcuje svym bankam "liquidity buffer"(LB) , neboli kolik musi drzet v likvidnich vecech.To take ovlivnuje co banky drzi, i kdyz to nemusi stanovit regulator (nekteri to stanovuji, nekteri ne), v podstate vzdy budou existovat interni smernice do ceho a kolik muzete pro LB drzet, a ty se vetsinou nemeni moc rychle. A tak to muze skoncit, ze mate cast v kratkodobych dluhopisech i kdyz deposity u centralni banky by byly lepsi (duvod drzet to v kratkodobych dluhopisech muze byt napr. ze centralni banka muze omezit kolik si u ni muzete ulozit - i kdyz zrovna ted u ECB je to nepravdepodobne)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert Antonio | 16. 1. 2012 14:08

Nejde mi do hlavy jedna věc. Podle článku banka koupí za X euro německý dluhopis, aby ho mohla použít jako záruku pro půjčku ve výši X euro. Z dluhopisu má pak zisk Y euro, kde Y<X.
Proč tedy vůbec německé dluhopisy kupuje, když bez nich by měla X euro jako disponibilní částku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 17. 1. 2012 10:18
reakce na Robert Antonio | 16. 1. 2012 14:08

Tady nejde o zisk.

Banka Vam, RA, pujci 10 mega na hypoteku. Ale banka 10 mega nema (vetsina bank ma mene depositu nez pujcek. Ceske banky jsou na tom lepe, ale porad to nepokryje), takze si je nekde musi pujcit. To nekde je na mezibankovnim trhu - kde ji ale nikdo na 20 let nepujci. Pujci ji, rekneme, na tri mesice. Takze kazde tri mesice musi pujcku obnovit (termin je ale v podstate irelevantni, dulezite je, ze si banky pro sebe pujciji na kratsi dobu nez na kterou pujcuji ony samy).

Do pred par let to nebyl problem, neb pujcky byly nezajistene. Ted to problem je - potrebujete jistinu.

V podstate jedine "nejistene" ;pujcovani je ted pres ECB. Technicky je to teda jistene pujcovani, ale ECB tise zmenila pozadavky tak, ze jako banka muzete vydat dluhopis ktery se na trzich ani vubec neobjevi, ale ho rovnou "repujete" ECB (pujcite si od ECB, kde vas dluhopis bude zastava - to je teda zajisteni). ECB zaplatite 1% na uroku.

S hotovosti co dostanete muzete udelat nekolik veci. Splatit vase existujici dluhy (delever), pujcit ji nekomu (v coz doufa ECB, zatim marne), ulozit ji u ECB na uzasny urok 0.25% nebo koupit "bezpecny" dluhopis (ktery je, pokud se da dobre repovat, ekvivalentni hotovosti), nebo koupit "nebezpecny&quo t;(Italsky, spanelsky) dluhopis pro vysoky urok (ale riskovat kapitalove ztraty ala Recko).

Dluhopis s delsi splatnosti bude mit vynos vyssi nez 0.25% (nemecky 10ti lety ma v soucasnosti vynos kolem 1.78%), takze to je lepsi nez ulozit penize u ECB (u kratkodobych dluhopisu tomu tak neni, tratite vice, ale nakupuji se z ruznych jinych duvodu - napr. ze vas pozadavky na likviditu potrebuji vice kratkodobych obligaci atd. Navic, kratkodobych dluhopisu je obecne mene nez dlouhodobych, takze pri zvyseni poptavky ceny jdou nahoru celkem rychle).

Proto prave rikam ze urokove miry nejsou dusledkem toho co delaji investori - jsou dusledkem technickych veci ktere delaji banky pro udrzovani sve likvidity. Neni to vubec o zisku/ztrate.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Svoboda | 17. 1. 2012 03:25
reakce na Robert Antonio | 16. 1. 2012 14:08

Kupuje si bond bond za evropské euro. Po rozpadu eura dostane zpátky německé euro, tedy marku. Kurs marky bude takový, že se to vyplatí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vít Šesták 'v6ak' | 17. 1. 2012 08:31
reakce na Petr Svoboda | 17. 1. 2012 03:25

Celkem souhlas, Petr Mach to rozebral o něco důkladněji: http://mach.blog.ihned.cz/?p=06b100_d&article[id]=54409450

Ale stejně nemám nějaké moc uspokojivé vysvětlení, proč se něco takového děje třeba v UK. Je sice teoreticky možné, že se stát stává takovým trezorem a za úschovu peněz v něm se prostě platí, ale až tak se mi tomu věřit nechce. V malé míře tomu klidně uvěřím, ale to by asi nesnížilo úroky až na zápornou sazbu. Tak nevím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 16. 1. 2012 17:00
reakce na Robert Antonio | 16. 1. 2012 14:08

Taky jsem z toho trošku zmatený, případá mi to jako vznik nové měny "bund" s vlastním kurzem k euru :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!