Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Peněženku byste neukradli, ale film ano?

| 1. 2. 2012

Právníci, ekonomové a filozofové se přou o koncept takzvaného duševního vlastnictví už pěkných pár desítek let, nicméně „většinový“ člověk se o něj začal pořádně zajímat až nedávno. To když na svět svět přišel internet, piráti a stahovači a odešel zákon. Tedy autorský.

Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Je zajímavé, že k táboru ochránců duševního vlastnictví se hlásí i lidé, pro které je otázka svobody a soukromého vlastnictví základem životní a politické filozofie, například Benjamin Kuras nebo Alexander Tomský. Ve svých článcích velmi ostře odsuzují „piráty“ a lidi protestující proti kontroverzním ochranářským zákonům, leč střílejí přitom argumentačními patronami, jež osobně shledávám poněkud slepými. Jako by totiž zcela opomíjeli, co vůbec „vlastnictví“ znamená a nač jej máme.

Jak vlastnit něco, co nic neváží?

Rozhodně si nemyslím, že zastánci duševního vlastnictví jsou lidé nepřejícní, hloupí a kradou malým dětem lízátka. Právě naopak, představa, že pokud člověk něco vytvoří, tak by za svou práci měl být také přiměřeně odměněn, je naprosto normální a intuitivní. A intuitivní je i názor, že román nebo software je výtvor jako každý jiný. Jenže co když je to trochu jinak? Co když představa, že i spisovatelé, programátoři či hudebníci si zaslouží odměnu, ještě automaticky neznamená, že jim tuto odměnu musí mermomocí obstarat stát prostřednictvím zákonů o duševním vlastnictví?

Zkusme se nejprve pobavit o tom, co je to vůbec vlastnictví a zda lze vlastnit něco duševního. Ekonomie nám říká, že institut vlastnictví potřebujeme, neboť již bohužel nežijeme v rajské zahradě, kde byla všeho hojnost a sdostatek, nýbrž ve světě vzácných, omezených zdrojů. A proto, abychom se neustále nehádali o to, kdo má právo používat ten či onen předmět nebo spravovat ten či onen pozemek, tak předměty a pozemky vlastníme, neboli s nimi máme výhradní právo nakládat podle vlastního uvážení (víceméně). Jak kdysi prohlásil slavný anglický filozof John Locke, člověk, který jako první „smíchá svou práci se zdrojem, jež mu poskytla příroda“, stává se vlastníkem tohoto zdroje. Vlastnictví fyzických, hmotných zdrojů – ať už osobní, nebo sdílené – je tedy přirozeným a nutným pilířem každého společenského řádu.

Proč bychom ale měli svazovat vlastnictvím něco, co je ze své podstaty neomezené? S čím mohou dle svého uvážení nakládat třeba všichni lidé na světě zároveň, aniž by přitom vznikaly hádky a konflikty? Příběhy, písničky, módní trendy, myšlenky, inovace, recepty, zkrátka informace? Proč by měl mít někdo monopol na nehmotnou, neomezenou informaci, a co je ještě důležitější – proč by měl mít stát povinnost takovýto monopol vymáhat? To je totiž samotné jádro současných sporů o zákonech jako SOPA, PIPA nebo ACTA – zda by měl stát chránit soukromé informační monopoly, třeba za jakoukoli cenu.

Jaký by byl svět bez copyrightu? Experiment už probíhá!

Možná jsme vás s Johnem Lockem přesvědčili, že krádež peněženky není totéž jako „krádež“ písničky, jenže vám pořád leží na srdci živobytí spisovatelů, hudebníků, herců, programátorů, vynálezců a podobně. Věřte, že mně také. Jako překladatel si popravdě neumím představit, jak by asi vypadala moje profese bez copyrightu. Který nakladatel by si mě asi najal na překlad románu, kdyby mu bylo jasné, že jakmile kniha vyjde, ostatní vydavatelé si ji zkopírují a začnou prodávat levněji, protože nemuseli platit překladatele a korektora? Kolik lidí by asi hudebníkům dobrovolně platilo za alba nabízená volně ke stažení na internetu? A hlavně – jak by bez ochrany duševního vlastnictví vypadal průmysl farmaceutický, elektronický nebo softwarový? Kdo by se namáhal s vynalézáním nových léků, kdyby si je nemohl patentovat? Kdo by nám programoval počítačové aplikace a hry?

To všechno jsou výborné otázky, na které vám nikdo na světě neodpoví úplně přesně. Pokud si však představujeme, že bez copyrightu a patentů by se celá ekonomika úplně zadřela, pak se zřejmě obáváme zbytečně.

Díky internetu, který vytrvale podemílá ochranu duševního vlastnictví už dobrých deset, patnáct let, si už dnes můžeme udělat poměrně jasnou představu o tom, jak by v paralelním světě bez copyrightů fungoval hudební či filmový průmysl. V hudebním průmyslu to internet si tím podemíláním dotáhl asi nejdál a už dnes v podstatě žádná účinná ochrana hudebníků neexistuje. Písničky či alba lze dnes stahovat prakticky beztrestně. Přesto lidé stále kupují fyzické nosiče, a dokonce platí i za hudbu v digitální podobě, třebaže ta dnes už neobsahuje žádnou protipirátskou ochranu ani jiná omezení. Když skupina Radiohead vydala své album In Rainbows čistě jako digitální produkt k volnému stažení, necelá polovina z těch, kteří si je stáhli, za něj přesto dobrovolně zaplatila, a skupina si tak jen za první měsíc přišla na nějaké tři miliony dolarů. A pokud jde o méně známé skupiny a hudebníky, tak pro ty se stejně nic nemění – dnes jako dřív si vydělávají především objížděním koncertů a festivalů.

Filmová studia už také začínají pomalu chápat, že s právníky a soudy se daleko nedostanou. A tak nabízejí divákům to, co počítač nezvládne – špičkový zvuk, trojrozměrný obraz a obří plátno (IMAX). Méně ambiciózní filmy zase víc spoléhají na soutěže a festivaly, které dnes rostou jako houby po dešti. A komunikační giganti zase pochopili, že internet nejen bere, ale také dává, a že v přímém streamování filmů a televizního vysílání se možná skrývá nejeden třpytivý dolárek.

V těžší situaci by se bez copyrightu zřejmě ocitl nakladatelský průmysl, ačkoli ani ten by ještě nutně nemusel psát závěť. Například obrovský úspěch Kindlu ukázal, že obchodní model, který v sobě kloubí vlastní čtečku a šifrovaný formát textu, může být zlatým dolem. Navíc lidé budou zřejmě vždy kupovat papírové knihy, i kdyby jen z estetického hlediska či z pohodlnosti. Ostatně státní dokumenty, například zákony a regulace, jsou také volně na internetu, a přesto si některé firmy na jejich vydávání v papírové podobě vystavěly slušnou živnost. V USA se jedním z největších bestsellerů poloviny minulé dekády stala oficiální zpráva vyšetřovací komise k útokům 9. září. Přestože byla volně ke stažení a nepodléhala copyrightu, prodalo se jí v tištěné podobě půldruhého milionu kopií. Své verze přitom nabízeli hned dva vydavatelé najednou a oba na tom velice slušně vydělali.

Patentová válka bez jasných vítězů

V oblasti softwaru se naopak už delší dobu ukazuje, že patenty a copyrighty rozvoj tohoto odvětví spíš poškozují a brzdí. V kolébce počítačů USA povolil Nejvyšší soud patentování softwaru až v roce 1981 a současná patentová válka v tomto odvětví naplno propukla teprve v roce 1996, kdy americký patentový úřad vydal nové směrnice. Když ovšem ekonomové provedli důkladné ekonometrické studie situace „před a po“, překvapivě se ukázalo, že ačkoli softwarové firmy dramaticky zvýšily náklady na patentové právníky, k žádnému pozorovatelnému zvýšení indexů efektivity či inovativnosti nedošlo. Právě naopak, firmy kvůli vyšším výdajům na patenty snížily investice do výzkumu a vývoje. Navíc nejasné zásady a nepředvídatelné výroky soudů přispěly k velmi neprůhlednému právnímu prostředí, kdy si najednou nikdo nebyl jistý, zda se mu podaří uhájit vlastní patent nebo zda náhodou během vývoje neporuší patent někoho jiného. A k tomu navíc přičtěte nejrůznější patentové „trollování“, vydírání a jiné zneužívání patentového práva.

Okolo patentů se vůbec točí nejvíc duševně-vlastnických mýtů a legend. I lidé, kteří o oprávněnosti duševního vlastnictví obecně spíše pochybují a se vším, co tady zatím padlo, by i souhlasili, obvykle nakreslí tlustou čáru u patentů na léčiva. Většinová představa totiž říká, že bez patentové ochrany by se farmaceutickým koncernům nevyplatilo vkládat obrovské částky do vývoje nových léků. Když pomineme fakt, že za raketovým vzrůstem nákladů na vývoj léků stojí z největší části regulační úřady, které požadují stále delší a dražší klinické testy (průměrná investice do nového léku dnes dosahuje zhruba jedné miliardy dolarů, přičemž náklady na klinické testy spolknou až 80 procent), tak nám historie nedává jediný důkaz, že by patentová „anarchie“ bránila rozvoji farmaceutického průmyslu. Historický vývoj tohoto odvětví v zemích jako Švýcarsko, Itálie nebo Francie dokonce svědčí o tom, že by tomu mohlo být právě naopak. Ve všech třech zemích bylo totiž patentování samotných léků (nikoli výrobních procesů) až do roku 1977 (Švýcarsko) a 1978 (Itálie, Francie) výslovně zakázáno. Přesto se právě tyto země staly evropskými farmaceutickými velmocemi, včetně Itálie, která byla ještě ke konci 70. let pátým největším výrobcem farmak na světě. A ve Španělsku se patenty na farmaka reálně vymáhají teprve od roku 1992.

Byli jsme před patenty, budeme i po nich

Sečteno a podtrženo, duševní vlastnictví je oxymóron. Výhradní, monopolní vlastnictví informací je nelogické, nereálné a nemá žádnou oporu ve filozofii ani ekonomii. Samozřejmě že stát může vydávat a vymáhat příslušné zákony, stejně jako by mohl, čistě technicky, zakázat třeba hlasitý smích po celé zemi. Jenže v éře celosvětové informační sítě se nabízí otázka, kolik peněz by na takové vymáhání musel vynakládat, kolik policistů a soudců a dalších zdrojů zaměstnávat, s jakou efektivitou a za jakou cenu? Jsme kvůli ochraně tohoto pochybného monopolu ochotni žít v jakési měkké verzi policejního státu? Jsme kvůli němu ochotni zchromit a vykleštit internet, nejúčinnější zbraň obyčejných lidí proti tyranii, totalitě, tmářství a propagandě mocných?

O to, co by se stalo s inovacemi a ekonomikou bez patentů, se s největší pravděpodobností nemusíme bát. V softwarovém či farmaceutickém průmyslu nehrály patenty po většinu historie téměř žádnou roli a není vyloučeno, že dnes patenty obě tato odvětví naopak brzdí. Z některých studií a anket navíc vyplývá, že průmyslové patenty nejsou ani příliš efektivní zárukou návratnosti investic. Z šetření u víc než tisíce amerických firem, jež roku 2000 provedla Carnegieho-Mellonova univerzita, vyplynulo, že nejúčinnější záruky přináší firemní tajemství, výhoda prvního na trhu a doplňková výroba. Patenty se umístily na beznadějně posledním místě.

A pokud si děláme starost s lidmi, kteří se duševní prací živí, myslím, že ani je by posluchači, diváci, čtenáři a fanoušci nenechali umřít hlady. Ostatně spoustu duševních výtvorů nelze opatřit copyrightem ani dnes, a přesto jejich autoři rozhodně nestrádají. Módní návrháři si nemohou chránit své modely, kadeřníci své účesy, voňavkáři své parfémy, kouzelníci své triky, kuchaři své recepty, automobiloví designéři své karoserie nebo nábytkáři svůj nábytek. Přesto asi nikdo nebude tvrdit, že se módní návrháři nebo kadeřníci nebo kuchaři nebo automobiloví designéři neuživí. A pokud jde o ty, kdo hřejivé ochrany copyrightu využívat mohou, ti by oproti současnému stavu asi opravdu tratili. Bez arbitrárních copyrightových zákonů v zádech by se dnes majetek takové J. K. Rowlingové neodhadoval na miliardu dolarů, ale třeba na „pouhých“ pár desítek milionů. Jenže sbírka zákonů by byla o něco tenčí, soudy a policisté by měli víc času na ochranu skutečných vlastnických práv a samotná Rowlingová by na tom ve srovnání se svým předchozím povoláním učitelky na částečný úvazek taky nebyla nejhůř.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (41 komentářů)

dezorzf | 9. 2. 2012 15:24

´Přesto lidé stále kupují fyzické nosiče, a dokonce platí i za hudbu v digitální podobě, třebaže ta dnes už neobsahuje žádnou protipirátskou ochranu ani jiná omezení.´

ludia nadalej kupuju fyzicke nosice, ale cim dalej, tym menej. za 10 rokov od existencie napsteru ludia celosvetovo kupuju 4 nasobne menej fyzickych nosicov. a 3 roky fyzicke nosice v podstate nebudu existovat, iba ako lukrativne raritne vynilove zberatelske produkty pre par nadsencov. bude existovat len digitalny predaj hudby a vo svete, kde neexistuje ochrana digitalneho umenia to nevesti nic dobre pre hudobnikov ani pre ludi. nahranej hudby bude menej a menej.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 9. 2. 2012 17:07
reakce na dezorzf | 9. 2. 2012 15:24

Nakupují méně a přesto zisky stále rostou: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/otevreny-dopis-ochrancu-autorskych-prav-premierovi

(To že bude méně hudby nemusí být nutně na škodu, převážná většina je stejně odpad, na který si za rok už nikdo nevzpomene. Ti špatní umělci se pak mohou věnovat ekonomicky užitečnějším činnostem. Nicméně, co se týče zrovna hudby, tak zpěvák má zpívat a ne prodávat záznam toho, "jak jednou někde zpíval". Resp. má vydělávat na koncertech. Další pak musí najít nový byznys model. A i kdyby Hollywoodští herci dostali zaplaceno o něco méně, tak by jim to taky moc neuškodilo.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

dezorzf | 9. 2. 2012 17:46
reakce na Michal Jeřábek | 9. 2. 2012 17:07

http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/otevreny-dopis-ochrancu-autorskych-prav-premierovi

•Podle Motion Picture Association of America vzrostly tržby v pokladnách kin za čtyři roky o 25 procent z 25,5 na 31,8 miliardy dolarů.


Ide o celosvetove trzby, o rozvoj kin v prudko sa ekonomicky rozvijajucich krajinach ako je Cina a Rusko. Trzby z kin vacsiny krajin stagnuju az klesaju, navstevnost klesa prudsie nez trzby, kvoli vyssim cenam listka. Nehovoriac o tom, ze Cina sice dnes dopraju trzbam 2 miliardy (pred 5 rokmi to bolo len 200 milionov) alev skutocnosti zahranicne filmy, aj ked maju asi polovicu z tychto trzieb, dostanu len 20-25 percent z ceny listka, na rozdiel od 40-50 percent z ostatnych krajin. Tento rast kinopriemyslu vCine v provom rade pomaha cinskej vlade. Nie filmovym studiam.


•PricewaterhouseCo opersspolečně s iDATE tvrdí, že hodnota zábavního průmyslu vzrostla za posledních dvanáct let o 66 procent, ze 449 na 745 miliard dolarů.
Celosvetova hodnata zabavneho priemyslu je 2 miliardy rocne. No a co? Co to mas spolocne s krizou nahravanej hudby (v sucasnosti 15 miliardovy trh) a filmu (kina 30 miliard, dvd cca 80 miliard, tv cca 50 miliard) Zabavny priemysel je siroky pojem, je v nom mnoho odvetvi, ktore nie su ovplyvnene internetovym zjednodusenim obchadzania copyrightu.

•Od roku 1999 do roku 2009 se tržby z amerických koncertů ztrojnásobily, ze 1,5 na 4,6 miliardy dolarů.
- Trzby stupaju, ceny listkov rastu (tie velke hviezdy si za tie roky uctuju aj dva krat tolko) a navstevnost klesa. Vid statistiky soudscan nielsen. V kazdom pripade, co budem mat z narastu live muziky, ked moj oblubeny hudobnik do CR ci SR nepride, pretoze ma len jeden zivot a za ten moze obehat len urcity pocet destinacii?

•Nerostou jen tržby, ale i počet produkovaných filmů. Za poslední čtyři roky jejich počet stoupl o 22 procent z 5635 na 7193.
- Udaj, ktory bez hlbsich suvislosti je zavadzajuci. Vtomto cisle su uvedene aj tisicky starigh to dvd filmov z nigerie a podobnych klenotov. Kym pred par rokmi sa v US natocilo cca 700 filmov pre kina, dnes je to tak 400. Podobne cisla su aj v Europe. Japonsko, ako druhy najsilnejsi filmovy trh tiez hlasi klesajuci pocet natocenych filmov. Pocet filmov v najsilnejsich krajinach filmoveho biznisu klesa.
Ta ista MPPA tvrdi, ze pocet filmov natocenych v US bol studiami obmedzeny v roku 2010 o 20 percent. Studia prepustaju ludia a zatvraja malo zarobkove cinnosti, velke studia zrusili svoje dcerske spolocnosti, ktore sa zaoberali kvalitnejsim, mensim filmom.

•S celkovým vývojem koresponduje i počet zaměstnanců v zábavním průmyslu. Za posledních deset let přibylo 20 procent zaměstnanců a 43 procent nezávislých tvůrců.
Opar nic nehovoriace celkove cisla. Ked raz zabavny priemysel ako taky rastie, tak asi rastie aj pocet v nom zamestanych. Pocet ludi zamestnanych vo filmovom a hudobnom priemysle klesa a to radikalne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

dezorzf | 9. 2. 2012 17:24
reakce na Michal Jeřábek | 9. 2. 2012 17:07

v USA za poslednych 10 rokoch skrachovalo 2000 nezavyslych malych obchodov. skrachovali aj velke hudobne supermarkety na druhej strane. v UK za 5 rokov skrachovalo 500 malych hudobnych obchodov. menej hudby nezmanena len menej zlej hudby, ale aj menej dobrej hudby.pred par rokmi vznikol v zahranici record store day na podporu predaja nezavyslej, amlej, dobrej hudby, pretoze sa jej holt dari tazise a tazsie (ovela tazsie nez tej zlej velkej hudbe)

ak bude zpevak spievat live a nenahravat tak z toho budemat drviva vacsina milovnikov hudby problemy. nielenze spevak nemoze koncertovat v kazdom malom mestecku na svete, ale asi muziku nepustim v prehravaci, doma, v kaviarni ..... ziadat od hudby aby bola interpretovana iba live je navrat do dob, ked copyright neexistoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 9. 2. 2012 18:36
reakce na dezorzf | 9. 2. 2012 17:24

Netvrdím, že nemají nahrávat...

Dobrá hudba zůstane, protože za tu budou lidi ochotní zaplatit - bude zisková (staré známe obchodní pravidlo). Já osobně mám tak 5 interpretů, za které jsem ochoten platit.

To, že někdo skrachuje, je naprosto v pořádku. Zkrátka nové nahrazuje staré. Ale je pochopitelné, že se někomu ta změna nelíbí - protekcionismus zkoušela snad všechna krachující odvětví...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

dezorzf | 9. 2. 2012 15:17

´A tak nabízejí divákům to, co počítač nezvládne – špičkový zvuk, trojrozměrný obraz a obří plátno (IMAX). Méně ambiciózní filmy zase víc spoléhají na soutěže a festivaly, které dnes rostou jako houby po dešti.´

Bohuzial, to tak nieje. nezaskodilo by autorovi prestudovat si obsirnejsie popisovane suvislosti.

Skvely zvuk, velke platno a 3D obraz studia ponukali uz 50. tych rooch, ked bojovalis TV. Neuspeli. Ludia stale menej a menej chodili do kina. Neostavalo im ine, len zacart s TV spolupracovat a neskor ked sa dalo (po roku 1995 na zaklade zmien Federal Communications Commission) si vsetky filmove studia kupili televizne stanice. (vynimka je Sony, ktore ako zahranicna firma nemoze TV stanicu v US vlastnit)

Dnes kina idu podobnym sposobom, velke platno, zvuk, D, ale nepomaha to. Ludi v kinach ubuda. Trzby z listkov z kin zostavaju na rovnakej urovni vkada tomu, ze ceny listkov v IMAXE xi za 3D produkciu su vyssie. od vzniku kin pocet ludi ustavicne klesa. na uplnom zaciatku chodilo v US do kina 10 mil. ludi aspon raz za 2 tyzdne, v 1948 (zaciatok onkurencie TV) 4 miliony,v 1980 (zaciatok domacej zabavy VHS) 2 miliony a dnes to bude menej nez miliona ustavicne to klesa.

Vdaka tomu to maju kina tazke, studia musia vynakladat eneromne peniaze na reklamu aby aspon dakoho do kina pritiahli. V roku 2003 napr. rekalma 6 velkych US stuii v US stala 3,5 miliardy dolarov. Z kin sa studiam vratilo cca 4,5 miliardy (kina si nechavaju priblizne polovicu trzieb z ceny listkov) Studia, ktore v priemre natocia 20 filmov rocne za 50. mil dolarov investovali do vyroby filmov 6 miliard. 3,5 mil. marekting, plus 6 miliard vyroba minus 4,5miliardy prijem z trzieb, - 5 miliard. stuadia v kinach prerabaju peniaze. kina sluzia len ako reklama na nasledne peniaze z DVD a TV. priejm z kin je len 20 percent prijmov studii. Az predaj na DVD(cca 50 percent prijmov studii) vrati peniaze na natocenie filmov a aky taky maly zisk a az TV a licencovanie kde sa da (cca 30 percent prijmov studii) prinasa konecny velky zisk.

internet ako v praxi free copyright zona prinasa navyky ludi, ze chcu vsetko zadarmo alebo aspon velmi lacno. to studiam berie peniaze. velke platno ani 3D produkcia im nijako markatne nepomoze, len odialuje nevyhnutne.

menej komercne ambiciozne filmy to maju este tazsie. vdaka krize vo filmovom bzine maju problem najst aj tych par drobnych na natocenie filmu. po festivaloch nechodia preto, ze chcu vyhrat cenu, ale preto ze zhanaju distributora, aby sa im vratili aspon naklady na natocenie. kedze distributori maju viac a viac problemov, aj vdaka internetu, kupuju take filmy menej a take filmy menej vznikaju.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Nowak | 1. 2. 2012 20:36

Narážím při čtení těchto článků na opakovaný jev: autor chce poukázat na nevhodnost/nesmyslnost ochrany DV u software. Jako příklad uvede SW patenty. Tj např patent na "one-click" ;(Amazon). Autor poukazuje na stagnaci vývoje při růstu nákladů na právníky apod... Jako vývojář SW jsme proti tomu, aby bylo možné patentovat myšlenky (One-click, vzhled iPadu, atd...). Je to nesmysl. Kdokoli by měl mít možnost SÁM vytvořit dílo podobné (okoukané). Jinak hrozí (když pominu jiné ještě horší důsledky jako policejní stát, zneužívání zákona...) nepříjemné důsledky v podobě stagnace vývoje SW. Několik nejsilnějších firem si zapatentuje kdejakou myšlenku a v klidu bude "polykat" všechny nové SW firmy s inovacema podobajícíma se jejich patentům.
Pak je tady ale další věc o které autoři moc nemluví: vyvinu SW. A někdo jiný ne že použije myšlenku (vzhled, funkce) toho SW jako inspiraci pro vývoj vlastní verze (vlastníma silama od píky), ale prostě můj SW zkopíruje a začne ho prodávat. Nekoupil si ho - nemá tedy se mnou smluvní vztah penalizující takové chování. Není zákon, který by to postihoval. Nemyslíte, že tím dojde k podobnému efektu jako u SW patentů ? Nikdo nebude vyvíjet drobný hromadně prodejný SW. Taktéž stagnace inovací atd....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 1. 2. 2012 22:33
reakce na Petr Nowak | 1. 2. 2012 20:36

Není to tak velký problém, jak by se mohlo zdát. Na jedné straně, pokud si od vás někdo SW objedná na zakázku, tak vám za něj zaplatí. Nejedná-li se vyloženě o spotřebitele, ale o firmy, tak není problém současnou úpravu v podstatě řešit smlouvou, která činí totéž; a není zas takový problém do SW dát nějaký identifikátor kopie a pak to řešit s tou firmou.
Ale i tady existují jednodušší varianty: uzavřené platformy (viz apple), které to řeší na úrovni HW. Stále více se prosazující "software-as-service ".Prodej jednoúčelových appliance. Někteří vývojří free aplikací si nechávají platit za to, že doprogramují do svého programu změny podle požadavků "sponzora" .
To všechno jsou oblasti, které se dneska velkým způsobem rozvíjí a přitom by fungovaly vcelku bez problémů i při neexistenci copyrightu.

Co je na copyrightu i patentech špatné je následující: vzhledem k tomu, že celé je to založena na úvaze "musíme zavést copyright/patenty, protože jinak by spousta těchto děl vůbec nevznikla", pak je v podstatě jakýkoliv patent/copyright na něco, co by bez této ochrany vzniklo, nelegitimní, resp. snižující efektivitu systému. A konkrétně, třeba u copyrightu u hudby a filmu lze asi těžko argumentovat tím, že by (obzvláště u retrospektivně zavedeného copyrightu) byli autoři motivováni tím, že copyright bude platit i 70 let po jejich smrti, a nikoliv jenom třeba 10. Takže třeba názor, že 90% copyrightu u hudby a filmu je v podstatě nelegitimní i na základě toho utilitárního argumentu, je docela slušně obhajitelný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Nowak | 2. 2. 2012 15:07
reakce na Ondřej Palkovský | 1. 2. 2012 22:33

Dokazi pochopit jeden argument proti ochrane hotoveho SW (nemluvim tedy o myslenkach, napadech, patentech apod... mluvim o hotovem slozitem komplexnim kusu SW): ackoli to vnimam tak, ze autor SW investoval penize, usili, cas atd k vytvoreni tohoto SW a tim padem by melo platit neco, co autora ochrani pred zkopirovanim tohoto dila jinymi lidmi (zkopirovanim minim udelani elektronicke kopie - praci na 30 sec cca, at to pane Macha zase nechapete jinak !), coz vnimam jako rekneme "nespravedlive& quot;,tak ze statistiky/vyzkumu atd.. se ukazuje, ze ochrana DV statem je mrhani penez/bohatstvi vsech (to netvrdim, ze to tak je, to tady uvadim jako tezi/myslenku at si to nekdo nevylozi jinak :-). Toto dokazu pochopit a akceptovat. proste si vybereme mensi zlo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 2. 2. 2012 18:10
reakce na Petr Nowak | 2. 2. 2012 15:07

Takže myslíte kopírování a následný prodej toho díla? V tomhle bych s vámi mohl souhlasit, že to by mohl být problém. Jenže kdo tohle provádí? Prodávat produkt, na který nemá obchodník podporu... To je jako prodávat kradené věci v bazaru, ne? Jistě, někdo si je koupí, ale budou mu užitečné?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Nowak | 3. 2. 2012 10:51
reakce na Ferdinand Mácha | 2. 2. 2012 18:10

Ano, o tom celou dobu mluvím. Zastánci zrušení DV chtějí zákonem postihovat pouze porušení smlouvy tj. když kupce SW ten software v rozporu s kupní smlouvou zkopíruje (udělá elektronickou kopii, NE že na základě myšlenek SW vyvine vlastní) a poskytne dál ať již zadarmo nebo za peníze. Lidé kteří uzavřenou smlouvu nemají - příjemci této kopie nebudou zákonně postižitelní. S tím mám trochu problém.
Jestli budou ty kopie užitečné ? No rozhodně ano: např drobný SW pro telefon např "budík" nebo "task killer" apod. nepotřebují žádnou podporu. Co byste na tom chtěl supportovat. Ten SW má jendoduché menu s 2-3 příkazy a buď funguje nebo ne. Nic speciálního co by vyžadovalo podporu. A o tomhle SW celou dobu mluvím (ne o SW dodávaném na zakázku firmám, tam samozřejmě kopie bude k ničemu bez podpory atd...).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 3. 2. 2012 14:40
reakce na Petr Nowak | 3. 2. 2012 10:51

Ještě k tomuhle:
"příjemc itéto kopie nebudou zákonně postižitelní."
Jánevěřím, že tihle lidi vám vytvoří stagnaci. Pokud lidi nechtějí platit, peníze byste od nich neviděl, ani kdyby nekradli a nepoužívali vaše aplikace. Ti, co nemají zájem platit, nejsou ve vašem segmentu trhu. Ale mluvím tady o cílevědomém pirátění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Nowak | 6. 2. 2012 08:22
reakce na Ferdinand Mácha | 3. 2. 2012 14:40

Odpovídám na obě předchozí reakce:

"Tenh lebudík začne být k ničemu v momentě, kdy se vydá nová verze mobilu."
&qu ot;Ajestli si zvolíte distribuční kanál, který je nevhodný a pro zákazníka/uživatele nepříjemný, nemůžete se divit, když si hledá pohodlnější."
Ani jeden z těchto argumentů není důvodem pro legalizaci kopírování. První argument bude trvat nějakých 24 hodin, než hackeři prolomí novou verzi. A druhý argument je ZCELA mimo mísu - z toho, že někdo zvolí špatný prodejní kanál chcete dovodit legálnost kopírování ???!!! No potěš koště.
Argument chápu v tom smyslu, že např jsem si koupil řadu českých filmů v levných DVD edicích, protože při ceně 49,- Kč se mi nevyplatí trávit čas stahováním a vypalováním, ale dovodit z toho legalizaci pirátění ???!!!

"Já nevěřím, že tihle lidi vám vytvoří stagnaci. Pokud lidi nechtějí platit, peníze byste od nich neviděl, ani kdyby nekradli a nepoužívali vaše aplikace."
Asi ano, ale když zákonem řekneme, že kopírování SW (pirátění), není nezákonné, tak řada lidí, která by si ten SW koupila si ho třeba už nekoupí - proč by to dělala ? Vyrojí se řada serverů, která tímto zcela oficiálně a zákonně bude nabízet pirátské kopie SW a protože se jim tam nahrne spousta lidí, budou žít bohatě z reklamy. Chápete, že tím dojde k degradaci práce vývojářů SW, co dělají takový SW ?

Jsem schopen pochopit a akceptovat důvod, že se nám ochrana DV státem nevyplatí. Z více důvodů např zamezíme následným škodám jako PIPA/ACTA (pirátění nezabrání, ale povede ke zneužívání a buzeraci občanů).
To je jasná strategie...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 6. 2. 2012 13:20
reakce na Petr Nowak | 6. 2. 2012 08:22

"Ani jeden z těchto argumentů není důvodem pro legalizaci kopírování."

Stím bych mohl souhlasit, pokud stavem "legalizace&quo t;míníte zákonnou úpravu, že by v zákoně bylo přímo napsáno "povoluje se" nebo "zakazuje se" nebo jiný blábol.
Podle mě je nesmysl chtít zákonně perfektně formulovat přirozenost lidského jednání. Současné zákony vyhovují dostatečně, není třeba vytvářet další paskvil a potom jej upravovat, kutat, špekulovat o vyložení formálního zápisu zákona a dávat pocit právníkům, že jsou užiteční.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Nowak | 7. 2. 2012 14:00
reakce na Ferdinand Mácha | 6. 2. 2012 13:20

Ano, tím jsem mínil to, že nesouhlasím, aby zákon vysloveně uváděl "pirátění SW je legální činnost".

Se zbytkem vašeho příspěvku souhlasím: je problém to formulovat a raději méně zákonů než více. Současné zákony bezpochyby vyhovují a umožňují např autorům SW vést spor u soudu. Nevidím důvod pro PIPA/ACTA, nebo SW patenty nebo jiné hrůzy, které ve jménu spravedlnosti a ochrany DV spáchají spoustu zlého, jak na občanech jako takových (buzerace, zneužívání prohlídek notebooků a jiných nosičů), tak na autorech SW (silné SWfirmy si zapatentují kdejakou myšlenku jako "one-click" ;,"okno s lištou nahoře" apod a budou chtít po ostatních slabších SW firmách poplatky nebo je rovnou zlikvidují).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 3. 2. 2012 14:34
reakce na Petr Nowak | 3. 2. 2012 10:51

Tenhle budík začne být k ničemu v momentě, kdy se vydá nová verze mobilu. Ještě se vám to nestalo, že se změnou platformy uživateli přestala aplikace fungovat?
Nebo že by chtěl někdo změnit font? Jiné barvičky? Vydat přehledy o buzení, jak často, které dny, atp.
?

Myslím, že ani tady se jako autor nemusíte bát, že vám někdo sebere živobytí. A jestli si zvolíte distribuční kanál, který je nevhodný a pro zákazníka/uživatele nepříjemný, nemůžete se divit, když si hledá pohodlnější. Typický příklad MS - Proč bych měl chodit pro Office do obchodu, proboha? Proč bych měl chodit pro CD do krámu???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Kadlec | 2. 2. 2012 13:35
reakce na Ondřej Palkovský | 1. 2. 2012 22:33

Ale ono to obecně (nezbytně) _není_ založeno na myšlence „musíme zavést ochranu autorským právem, jinak by spousta těch děl nevznikla“! Tohle je myšlenka _amerického_ pojetí („… podporovat vědecký pokrok a užitečné znalosti a umění“), existují třeba i přirozeněprávní interpretace (autor má na své dílo přirozené právo, ne že by se společnost ochranou tohoto práva o něco utilitárně snažila).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 1. 2. 2012 22:12
reakce na Petr Nowak | 1. 2. 2012 20:36

Jako vývojář SW používám funkčnosti operačního systému, skládám funkčnosti pomocí základních funkčností dostupného vývojového nástroje a dostupných zdrojů jiných vývojářů. Přesto výsledný produkt není kopií, složením a úpravami má naprosto jiné vlastnosti, má vlastnosti, které jsem tomu produktu dal já. Myslím, že drtivá většina programátorů nekopíruje, ale upravuje a vylepšuje. Ku prospěchu koncového uživatele, takže já tady stagnaci nevidím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Nowak | 2. 2. 2012 14:58
reakce na Ferdinand Mácha | 1. 2. 2012 22:12

Vy jste asi nepochopil to, co jsem psal... tak jeste jednou: jsem proti patentovani myslenek, napadu apod... to znici SW prumysl zcela jiste. Ale kladu si otazku zda zakonem stanovit, ze kdokoli si muze zkopirovat mnou vytvorene dilo - softwarovy produkt a protoze se mnou nema smlouvu (nekoupil si to ode mne) neni to trestne a ja jej ani nemohu zazalovat.To byl smysl meho dotazu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 2. 2. 2012 18:04
reakce na Petr Nowak | 2. 2. 2012 14:58

Já myslím, že jsem pochopil a odpověděl. Zkuste si ještě jednou přečíst ten můj příspěvek a nesoustřeďte se na první 2 věty.

Vyjadřuji víru v to, že většina programátorů váš produkt zkopíruje, a přesto vám neuškodí, jelikož jejich použití je vylepšením, které vy byste nemohl provést.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Nowak | 3. 2. 2012 10:55
reakce na Ferdinand Mácha | 2. 2. 2012 18:04

Hovořím o kopírování NEprográmátory tj udělání elektronické kopie (Copy File), aby bylo jasno. Nehovořím o tom, že nějaký programátor vezme myšlenku mého SW, jeho rozhraní a "zkopíruje" ;to tím, že napíše podobný SWa ještě to vylepší. S tím problém nemám.
Takže nevím jak se Vaše odpověď váže k elektronickému zkopírování EXE souboru. Když někdo udělá kopii mého souboru a neoprávněně ho užívá v tom smyslu, že si můj SW nezakoupil a nemá smlouvu), tak jak to souvisí s Vaší odpovědí ???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 3. 2. 2012 14:23
reakce na Petr Nowak | 3. 2. 2012 10:55

Já jsem odpovídal na otázku stagnace. V tomhle případě nevidím prostor pro stagnaci, právě naopak. Na tomhle druhu kopírování je založen rozvoj SW.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 1. 2. 2012 19:26

Pripada mi, ze se stale neklade duraz na rozdil mezi fyzickym predmetem a dusevnim vlastnitcvim. Pokud chci ukrast film, musim jej odstranit ze vsech ostatnich DVD, VHS a pocitacu, aby se na nej jiz nikdo krome me nemohl podivat. Jinak je to vzdy pouze kopirovani. Navic pokud bumu mit ten film ulozen treba na NAS a on se digitalne neprodava, "ukradl" jsem vlastne neco, co se neprodava a tudiz neexistuje. Ripovani chranenych DVD je preci trestne!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Krátký | 1. 2. 2012 17:38

ACTA je zákeřně koncipovaný DVOJZÁKON:
a) duševní vlastnictví je třeba chránit - s tím v podstatě většina lidí souhlasí, protože třeba náklady na vývoj nového léku jsou enormní a zaplatit se musí;
b) ochrana se může provádět tak, že celní orgány mohou kohokoli zastavit, zabavit mu všechna CD, DVD, externí disky, notebook, ipad, mobil s tím, že přezkoumají, zda neobsahují ilegální obsah - jistě chápete, že vám to nemohou vrátit týž den, takže přiměřená doba bude 2 týdny, že? Opravdu byste přežili 2 týdny bez mobilu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ferdinand Mácha | 1. 2. 2012 13:39

Jen bych chtěl upozornit na bezohlednost přednesené filosofie Locke:
"člověk, který jako první „smíchá svou práci se zdrojem, jež mu poskytla příroda“, stává se vlastníkem tohoto zdroje"
To má za následek zotročování ostatních bytostí, které se shodou okolností nedostaly ke zdroji včas a navždy v budoucnosti se budou muset podbízet "vlastníkovi&qu ot;.Typicky jde o vodu, les, apod zdroje, které se vyskytují nezávisle na snaze člověka.
A samozřejmě tohle zotročování si nenechají lidé dlouho líbit, takže vzniká násilí jako důsledek takové formy vlastnictví. Takové vlastnictví nebere ohled na obtížnost získání alternativního zdroje, proto je bezohledné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 2. 2012 14:08
reakce na Ferdinand Mácha | 1. 2. 2012 13:39

Nerozumím tomu, proč by síla vlastnického vztahu měla nějak klesat v případě obtížnosti získání alternativního zdroje.
Jako že když budu vlastnit něco unikátního (a je jedno, jestli obraz, nebo bohaté ložisko kovů vzácných zemin na svém území, nebo vyrobím nějaký unikátní stroj a návod na stavbu budu tajit), tak to mám vlastnit nějak méně, než když vlastním něco běžného?

Běžte zkusit přesvědčit saudy, že ropa je moc vzácná, aby byla jen jejich pouze z toho směšného a irelevantního důvodu, že vytéká z jejich země. To samé do Chile s ledkem a do Číny s rare earth metals. Po návratu mžete referovat, jak jste pochodil. Předpokládám, že i já bych měl mít nějaký nárok na tyto zdroje.

A tu míru obtížnosti získání alternativního zdroje bude určovat nějaký "Evropský úřad pro odborné, nezávislé a nekorupční stanovování koeficientů obtížností získávání alternativních zdrojů - EÚONNSKOZAZ"?
Taknějak jsem si myslel, že zde máme cenu, která je právě odrazem relativní vzncnosti daného statku... Že to je její definice.

Když za své peníze postavím geniální raketu a tu pošlu na planetu Krypton těžit vzácný a užitečný kryptonit, tak je samozřejmě logické, že nebude můj, ale napůl pana Máchy a napůl úřadu EÚONNSKOZAZ. Je to tak?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 1. 2. 2012 15:07
reakce na Jan Altman | 1. 2. 2012 14:08

Saudy přesvědčí někdo jiný, až bude alternativní zdroj nedostupný. Vždycky se "přesvědčovali& quot;vlastníci pomocí násilí a válek...
A máte pravdu, i vy budete podílníkem po úspěšném přesvědčování, stejně jako se Španělé stali podílníky přesvědčování Indiánů, že jejich území a plodiny jim nepatří, stejně jako se stali Australané podílniky na zisku z "přesvědčování& quot;Aboriginců.

Ano, správně narážíte, že bude muset být nějaký rozhodčí, který rozhodne o obtížnosti získávání zdrojů. Zatím se nám to nedaří a máme tady kvůli tomu vámi nenáviděný stát. Uvědomte si, že ten je v současnosti rozhodčím o vlastnictví. Stát (poslanci, zákony, soudy) rozhoduje o tom, jestli vy budete něco vlastnit.

Ty ostatní nesmysly jste si mohl odpustit, vyskakujete jako čertík z krabičky...
:-P
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 2. 2012 12:49
reakce na Ferdinand Mácha | 1. 2. 2012 15:07

Já tak nějak nechápu, co píšete.
Schvalujete tedy násilí, vraždy, genocidu domorodců, invazi do Arábie kvůli ropě, samozvaný stát a jeho násilí (od vyvraždění židů až po vyvlastňování "ve veřejném zájmu"), atd... To je tedy vaše morální pozice?

Jinak věcná poznámka: vlastnictví není vynálezem ani patentem státu a existovalo i před ním a existovalo by i bez něj. O tom myslím nemůže být sporu.

PS: Které "nesmysly" jste měl na mysli?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 3. 2. 2012 14:18
reakce na Jan Altman | 3. 2. 2012 12:49

Já je neschvaluju, já upozorňuju, že k násilí docházelo, kvůli mnou zmíněné bezohlednosti, a kvůli němu tu máme současný stav a rozdělení mocí.

Mně se nelíbí myšlenka, že přírodní zdoje, které nikdo nevytvořil a které jsou tu nezávisle na lidech, jako jsou uhlí, dřevo, voda atp. někomu mají spadnout do klína na věčné časy. A nesouhlasím s myšlenkou, že pokud někdo začne kutat ve sloji, měla by mu patřit celá uhelná slůj. Na věčné časy.
Případně ten, kdo si nabere vodu z lesní studánky, čímž na ní vykoná práci, má oprávnění vlastníka celé studánky.


Konkrétní nesmysl: Napsal jsem, že se mi jedná o zdroje, které se vyskytují samy o sobě. Nezávisle na snaze člověka. A vy jste začal o strojích, raketě a nějakém nově zřízeném úřadě s novými parazity.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Rozbroj | 4. 2. 2012 22:45
reakce na Ferdinand Mácha | 3. 2. 2012 14:18

Trochu Vás opravím. Vámi zmíněné uhlí je dle Horního zákona vyhrazený nerost a jako takový patří státu. Stát pak důlním společnostem prodává těžební práva. Těmto důlním společnostem pak kromě "tučných zisků" náleží i spousta povinností a poplatků vůči státu. Uhelná sloj (nikoli slůj) tedy nepatří "uhlobaronovi&q uot;.Ten má pouze právo sloj vytěžit a za toto právo platí. Dřevo musí zase někdo vysadit, aby bylo možno jej pokácet a prodat. Vodu vlastnit skutečně nelze pouze je možné ji pro vlastní potřebu čerpat, kromě minerálek, které opět patří mezi vyhrazené nerosty. Vodárenské společnosti pak neinkasují poplatky za prodej vody, ale za to, že ji dostanou až do splachovače vašeho WC.
To proti čemu chcete bojovat je dávno ošetřeno zákony (např. horní právo se na našem území datuje od 14. století z doby těžby stříbra v Jihlavě).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 5. 2. 2012 13:25
reakce na Tomáš Rozbroj | 4. 2. 2012 22:45

Díky, to je v pořádku.
:-)

Já ale "bojuju" proti té přednesené filosofii:
"člově k,který jako první „smíchá svou práci se zdrojem, jež mu poskytla příroda“, stává se vlastníkem tohoto zdroje"

Je dobře, že některé věci jsou přímo nastavené tak, aby nebylo možné zneužívat společné přírodní zdroje.

Ale když už jste to nakousl:
Spousta povinností a poplatků nestačí. Nevidím důvod, proč bych si já nemohl v zemi zakutat, pokud by mě to bavilo.
Dřevo v současnosti z lesů spíše mizí, takže to s tím vysazováním v praxi nefunguje.
I když teda nevím, jestli už jsme neodbočili až moc daleko od tématu...
:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Rozbroj | 6. 2. 2012 18:41
reakce na Ferdinand Mácha | 5. 2. 2012 13:25

Je spousta dobrých důvodů,proč si nemůže zakutat každý koho by to bavilo. Jedním z nich je třeba Vaše vlastní bezpečnost... To, že z lesa mizí dřevo je s prominutím žvást. Otec pracuje jako lesník pro SOUKROMOU firmu a ročně vysadí okolo desetitisíc stromků, takže to v praxi naopak funguje. Jak myslíte, že by to fungovalo, kdyby si do lesa každý šel natěžit dřevo, protože chce? Po kom by jste chtěl vymáhat případné škody vzniklé při těžbě? Myslíte, že by někdo zasadil alespoň tolik, kolik vytěžil? Ne, vznikl by neuvěřitelný chaos.

Navíc si tady docela odporujete, protože na jednu stranu chcete rovnost v přístupu ke zdrojům ( chcete mít možnost si "zakutat" pokud by Vás to bavilo) a na druhou stranu bojujete proti systému, který to umožňuje. Ten "zlý" systém Vám totiž umožňuje prostřednictvím daní a jiných poplatků se podílet na těžbě toho uhlí.
Obecně tyto zdroje (taky zvané strategické) vlastní stát a prodává pouze právo k využití zdroje za podmínek stanovených tímto státem. To co navrhujete Vy je anarchie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 6. 2. 2012 20:11
reakce na Tomáš Rozbroj | 6. 2. 2012 18:41

O mou vlastní bezpečnost pečuju sám, zatím se mi to docela daří. Nestojím o to, aby mi někdo pomáhal z povinnosti a proto, že mu to přináší zisk.

Musím přiznat, že zdroje o těžbě dřeva jsou z médií, kdy jsem viděl zprávy o úmyslném poškozování zdravých stromů kvůli těžbě. Nevím, nakolik je to pravda, třeba tyhle skupiny lidí potom vysadily stromky nové.
Teoreticky, když jste to trochu rozvedl, vymáhání případných škod je jako vymáhání škod dnes. Prostě ten, kdo vytěží má zodpovědnost... V čem vidíte na tom modelu problém? Kde vidíte chaos?

Ten systém to maskuje tak dobře, že nikdo nedokáže spočítat, nakolik se já podílím na těžbe, jestli vůbec. Nějak nevidím, čím se já podílím na těžbě? Ale zato vidím, že státu zaplatím 20% při pokusu o získání suroviny.

Kde konkrétně vidíte anarchii? Stát prodává... Stát mi prodává právo? Tomu nerozumím. Jak se může prodávat právo? Co je to právo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Rozbroj | 6. 2. 2012 21:09
reakce na Ferdinand Mácha | 6. 2. 2012 20:11

Ta bezpečnost byla myšlena při tom "kutání". Nevím jak by se Vám dařilo přežít v prostředí uhelného dolu. Dokážete vypočítat potřebné množství větrů k ovětrání ražené chodby? Znáte maximální koncentrace plynů v ovzduší? Umíte zajistit ražené dílo před zavalením?
Patrně na a proto stát umožňuje těžbu jen těm kdo tyto znalosti mají.

Výborně, na základě zpráv z médií tvrdíte, že stromy se pouze těží a nevysazují... Poškozování zdravých stromů se samozřejmě děje, je to ovšem exces nikoli pravidlo.

Ten kdo vytěží má zodpovědnost... Do lesa přijede 50 lidí. Každý pokácí nějaké stromy, různý počet na různých místech v různou dobu... Aby jste v tomhle někomu dokázal škodu, musíte ho chytit za ruku...

Co maskuje? Podílíte se prostřednictvím daní a poplatků zaplacených těžební firmou státu, co na tom nechápete? Podíl na těžbě máte v podobě služeb poskytovaných státem a placených z těchto daní... Pokud by si každý bral co chce, měl by někdo nic a někdo všechno. Důvod je snad jasný z prvního odstavce.

Ano, právo se může i prodávat, nebo udělovat. Například já mám právo užívat tilul inženýr, protože jsem splnil podmínku nutnou pro udělení tohoto práva. Ten kdo ji nesplnil toto právo nemá, je to nespravedlivé? Stejné je to s právem řídit auto, držet zbraň nebo třeba těžit uhlí...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 7. 2. 2012 10:27
reakce na Tomáš Rozbroj | 6. 2. 2012 21:09

Ano, já jsem taky mluvil o bezpečnosti při kutání. Možná znáte lépe nějaká přesná čísla o koncentracích, ale pro svoji potřebu si dovedu nakutat nerosty sám, nepotřebuju razit 2km štolu. A navíc: Když odejdu z místa, nebude mi vadit, že někdo další bude pokračovat a využije mnou vykopané dílo.
Nemluvím jenom o uhlí, ale taky o ostatních cenných surovinách, které si nárokuje nějaká moc, která je nevytvořila.

Do lesa přijde 50 firem, každý pokácí nějaké stromy atd... Podle mě popisujete dnešní stav a popisujete, že máte obavy, že by mohl nastat v budoucnosti. Jaký je rozdíl mezi škodami, které lze napáchat v dnešním uspořádání, a škodami, které lze napáchat v jiném uspořádání?
A sám hovoříte o škodách a mně vyčítáte, že je používám jako argument. Já vám taky můžu říct, že těch 50 lidí by spořádaně dodržovalo pravidla, až na jednotlivé excesy.

Asi si nerozumíme, co je to maskování, tak dovolte lehkou přednášku. Masky se používají na utajení identity. Člověk, kterého znáte, si vezme masku a najednou už si nebudete jistý, kdo se za maskou skrývá. Může to být váš známy a vy se s ním můžete bavit o
soukromých věcech. Ale pak masku odloží a uvidíte, že se tam schoval někdo jiný, váš nepřítel, a najednou vidíte že jste šlápl vedle a budete zklamán.
A tak je to i s daněmi. Za daně se maskují prospěšné věci, ale jsou to jenom přísliby a náznaky. Tomu já říkám maskování. Pokud to podle vás maskování není, rád se nechám poučit, kolik peněz a jakým způsobem konkrétně mi stát vyplácí podíl těžební firmy. Možná začnu mít stát raději, když uvidím, že mi taky dává něco nazpět. Zatím vidím, že mu platí nejen těžební firma, ale taky znova já sám, když platím za dovezené dřevo.

Co se týká práva. Tam je základem pojem správnost, pravda... Jak můžete někomu prodat pravdu? Je to snad něco hmotného? Proč tomu neříkat bobek?
A máte pravdu. Podle mě je špatné i to, že se mi někdo snaží prodat právo držet zbraň. A ano, je to podle mě nespravedlivé.
Pokud jste si inženýrský titul koupil za peníze, i to je nesprávné. Správná je pouze dohoda o tom, že pokud předvedete, že máte určité schopnosti a znalosti, někdo vám potvrdí (certifikuje), že je malá pravdpodobnost, že budete podvádět své zákazníky. Narozdíl od lidí, kteří si titul koupí, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že budou své klienty podvádět.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 1. 2. 2012 12:08

Teoreticky má autor samozřejmě pravdu.
Prakticky je však článek irelevantní, protože nezáleží na tom, co si MY přejeme a myslíme a už vůbec ne na tom, co je správné či spravedlivé, ale na tom, jaké ONI mají zájmy.

Že prý nové zákony ochranu autorských práv reálně nezlepší, jen povedou ke zvyšování počtu úředníků a policajtů, špiclování internetu a kontrolám notebooků na letišti.

No ale není toto pravým cílem?

Stát prostě chce, aby jeho moc rostla a byrokracie chce, aby počet byrokratů a byrokratických omezení rostl.
A samozřejmě lobbysté nahrávacích studií toto rádi podpoří, protože dostanou monopolistické výhody financované penězi poplatníků. WinWin po NĚ.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 2. 2. 2012 12:19
reakce na Jan Altman | 1. 2. 2012 12:08

Trochu vas chytim za slovicko ve vasem vlastnim stylu, ale jaky stat, jaka byrokracie? Ja neznam stat ani byrokracii, ktere by neco mohly chtit. Znam ovsem nektere statni uredniky a z televize spoustu politiku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 2. 2012 13:10
reakce na Adam Čabla | 2. 2. 2012 12:19

OK, tedy reformulováno: zájmem každého jednotlivého byrokrata a politika je "co nejvíce státu": co nejvíce vybrných daní, co nejvíc regulací, co nejvíc dalších úředníků pod sebou, co největší moc, potřeba razítka na každý pšouk, ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Filip Mezera | 1. 2. 2012 12:07

Kdyby se to bralo do důsledků, měli bychom velkou část našeho HDP dávat Číně, kde do průmyslové revoluce bylo vynalezeno více věcí než v celém ostatním světě. Evropa tyto vynálezy převzala, upravila, vylepšila a pak dobilasvět i Čínou. Pokud tedy nyní my budeme regulovat duševní vlastnictví a Čína a další státy nikoliv, se zlou se potážeme. ACTA a další smlouvy pak jsou jako smlouvy o regulaci skleníkových plynů, do kterých nezařadíme dopravu, těžký průmysl ani místní zdroje vytápění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vít Šesták 'v6ak' | 1. 2. 2012 10:17

Já vycházím z toho, že pokud při nákupu odsouhlasím, že dílo nebudu dále šířit (na to dokonce není potřeba autorský zákon), pak jsem svobodně uzavřel s autorem (nebo nějakým prostředníkem) dohodu a měl bych ji dodržovat.

Ano, zákonem stanovené ochrany mohou být nepřirozené. Taky nejsem zastáncem "prevence" typu SOPA/PIPA/ACTA, které tomu stejně nezabrání.

Chtěl bych vyzdvihnout hlavně toto:
* Zrušení autorského zákona nemusí nutné znamenat legalizaci pirátství, máme tu smluvní právo.
* Piráti nemusí být nutné bojovníci za svobodu.
* Poplatky OSA jsou na palici (teda záleží na úhlu pohledu), jde o presumpci viny a stejně tak by mohl nějaký Ochranný svaz bank vybírat poplatky za drahé služby a zboží, které rychle ztrácí hodnotu.
* Odpůrce PIPA/SOPA/ACTA/OSA není totéž, co pirát.
* Autorské dílo těžko vymyslí dva lidé stejně nezávisle na sobě. Patent ano. Nepřirozenost ochrany u patentů je v tomto směru vyšší než u autorského práva.

Ještě bych chtěl poznamenat, že u patentového systému by se dalo uvažovat o jeho reformě do podoby, ve které by dokonce mohl zhruba (čistě na smluvním základě) fungovat v anarchokapitalismu. Snad o tom časem něco napíšu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 1. 2. 2012 09:56

Jenom bych autora článku poopravil v tom, že si módní návrháři mohou a chrání své modely, také se chrání design aut, elektroniky (viz. Apple vs. Samsung).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš DrobekAleš Drobek
Vystudoval ekonomii podnikání na Slezské univerzitě. Od roku 2001 se věnuje překládání na volné noze a také podpoře nezávislého podnikání. Zajímá se o...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!