Fiskální unie: třaskavá koncentrace moci

| 8. 2. 2012

Evropská banka má v rukou velikou moc nad měnovou politikou. Čím větší moc nad ní má, tím větší paseku způsobí její chyba. A fiskální unie by samozřejmě do jejích rukou koncentrovala moc moci. Pavel Kohout exkluzivně o měnovém dopingu, o neprozřetelnosti jeho náhlého utnutí a Mariu Draghim.

Fiskální unie: třaskavá koncentrace moci

Věnujte pozornost následujícímu zdánlivě nenápadnému grafu.

Za dvěma vcelku nenápadnými křivkami se skrývá drama.

 Měnová zásoby M2

Zdroj: ECB, Pavel Kohout

Modrá čára zobrazuje vývoj měnové zásoby M2 v eurozóně (v milionech eur). Červená ukazuje, jaké by bylo pokračování vývoje, kdyby měnová zásoba během let 2005 až 2011 včetně rostla stále stejným trendem jako mezi lety 1997 až 2004 včetně.

Nevyhnutelný pád

Tempo růstu objemu peněz v eurozóně se zhruba od počátku roku 2005 výrazně zrychlilo. Evropská centrální banka se snažila povzbudit ekonomiku eurozóny (především Německa) a – přehnala to. Ekonomika mnoha členských zemí eurozóny se přehřála. V listopadu 2008 kolovalo v Evropě o 935 miliard eur více, než kolovat mělo. Tyto nadbytečné peníze až do onoho měsíce poskytovaly „doping“ evropské ekonomice. Každý doping však funguje jen po omezenou dobu.

Bublina praskla. Ne, pád Lehman Brothers nezpůsobil evropskou úvěrovou krizi – fungoval jen jako špendlík. Balónek však byl již přefouknutý a prasknul by tak jako tak. Kdyby nebylo Lehman Brothers, evropská úvěrová bublina by se zhroutila o něco později. Zhroutila by se však v každém případě.

Dvě chyby centrální banky

Zde je třeba zdůraznit, že jediným problémem Evropy není Řecko, a dokonce ani státní dluhy vůbec. Ty jsou samozřejmě také velký průšvih, ale ne jediný. Možná ještě horším rizikem jsou banky a potenciálně špatné úvěry v jejich bilancích.

Nyní (začátkem roku 2012) je objem peněz v eurozóně zhruba stejný, jaký by hypoteticky byl, kdyby nedošlo ke zrychlení trendu, nafouknutí peněžní bubliny a následné krizi. Evropská centrální banka udělala dvě zásadní chyby. Za prvé, když příliš dlouho držela příliš volnou měnovou politiku. Šlo o chybu podobného typu, jakou udělal Alan Greenspan o pár let dříve a která vedla k americké hypoteční krizi.

Druhou chybou centrální banky bylo naprosto nepochopitelné zpřísnění měnové politiky v době, kdy to bylo absolutně nejmíň vhodné: v roce 2011. První chyba (přehnaně uvolněná měnová politika) byla následována chybou přesně opačného typu. To je smrtící kombinace, ke které došlo naposledy v roce 1931.

Rizika centralizace

Na rozdíl od Američanů se však Evropané poučili jen částečně. Je to znát. Zatímco USA už svoji finanční krizi překonaly, Evropa z ní nemůže vybřednout. Jsou však signály, že nedávno nově jmenovaný předseda Evropské centrální banky Mario Draghi poučený je a na rozdíl od svých tragicky neschopných předchůdců Tricheta a Duisenberga bude provádět adekvátní opatření.

Ještě něco. Když koncem 80. let udělala podobnou chybu švédská centrální banka, následovala skandinávská měnová krize. Trvala zhruba do roku 1993, byla dosti úspěšně vyřešena a neovlivnila jiné ekonomiky mimo Skandinávii.

Koncentrace moci – v nynějším případě koncentrace moci nad měnovou politikou – však přináší riziko, že případná chyba bude mít celoevropský dopad s důsledky na přilehlé kontinenty. A to ještě možná uvidíme, jakých koncentrovaných chyb se Evropa může dopustit, pokud skutečně zavede společnou rozpočtovou politiku.

Vložit komentář

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se zaregistrujte.

Jste si jistí, že již na Finmagu učet máte, a nemůžete se přihlásit? Po přechodu na nový redakční systém si musíte změnit své heslo. Jak to udělat, zjistíte zde.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Stanislav Dvořák | 8. 2. 2012 12:12

Nevidím v tomto případě větší rizika z centralizace a koncentrace moci když ČNB dlouhodobě reaguje téměř stejně jako ECB? Z tohoto pohledu je potom úplně jedno používáme-li Euro nebo Kč. Vždyť obě banky dělají totéž .
+0
+
-
Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Diskuze

Martin Brezina | 4. 3. 2015 17:05

No, já jsem nenapsal výslovně, že nezaměstnanost zvyšuje technický pokrok, ale je to možné. Čistě fakticky to je tak, že empiricky zaměstnanost klesá. V některých zemích je nezaměstnanost už zdrojem obrovského společenského......více

Dvě verze ráje na zemi: Řecko

Richard Fuld | 4. 3. 2015 16:45

Podle Vás pro růst mezd, musí existovat prostředí. Když neexistuje, tak je navýší stát (ne mzdy ale příjmy těch lidí). Tam kde existuje ono prostředí tam nic dělat nebude.

Trh s luxusním zbožím je přesnou ukázkou......více

Dvě verze ráje na zemi: Španělsko

Richard Fuld | 4. 3. 2015 16:02

Tentokrát bych s Vámi i souhlasil, ovšem jen částečně a s velkou výhradou. Deflace není přirozený stav zdravé ekonomiky jako celku. Příklad s odvětvím elektroniky je ukázka prospěšné deflace, která je možná díky růstu produktivity......více

Dvě verze ráje na zemi: Španělsko

Zdeněk Gardelka | 4. 3. 2015 16:00

Jenže pro růst mezd, musí existovat prostředí. Musí existovat konkurence mezi zaměstnavateli o zaměstnance.

Dobře je to vidět v jednotlivých oborech. Kolega (programátor) několik měsíců tlačil na šéfa aby dostal......více

Dvě verze ráje na zemi: Španělsko

Richard Fuld | 4. 3. 2015 15:51

Bastiat to má už 150 let za sebou a jeho iluze nikomu skutečnou práci dnes nedají. A já nevolám po dostatku práce pro každého a plné zaměstnanosti za "mzdu", která nezajistí ani jídlo potřebné pro fyzické přežití člověka.......více

Dvě verze ráje na zemi: Řecko

Richard Fuld | 4. 3. 2015 15:08

Sayův zákon zákon popírá, že by mohlo dojít ke krizím z nedostatečné spotřeby. Právě v takové krizi se ale nachází většina vyspělých zemí. Osobně se domnívám, že tento "zákon" je pouze tvrzením ve smyslu první byla slepice,......více

Dvě verze ráje na zemi: Španělsko

Facebook

Přihlášení

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!