Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

S Jobsem inovace nezemřou. Sedláček zase mimo

| 28. 2. 2012

Sedláček je zase mimo. To přesně mě napadlo, když jsem pročítala ekonomický měsíčník a věhlasný ekonom pěl o tom, že když zemřel Steve Jobs, končí inovace.

S Jobsem inovace nezemřou. Sedláček zase mimo

Ano, tok inovací se dost možná zastaví, minimálně tedy v Evropě, ale ne proto, že by bylo málo „Jobsů“, nýbrž proto, že jim není umožněno tvořit. V porovnání se světem Evropská unie na poli inovací zaostává a spíš je nepodporuje. Jako by se jich bruselští byrokraté obávali, a tak mladým a talentovaným mozkům znepříjemňují práci, jak jen to je možné. Nejenom tím, že je nutí zavádět různá více či méně smysluplná opatření a mít razítka na kdeco, ale také tím, že jsou neochotní financovat vědecké práce a finančně se spolupodílet na rozjezdech invenčních start-up projektů. A tak mladým talentům nezbývá nic jiného, než odjet z Evropské unie pryč, prosit zámožné venture kapitalisty o dotace – anebo se na svoje nápady vykašlat.

Proč jsou asijské státy technologicky před Evropou?

Ne nadarmo je aktuálním hitem sociálních sítí video, na němž Michael O’Leary, ředitel aerolinek Ryanair, přednáší evropské komisi o inovacích a o tom, jak je možné, že jeho aerolinky jsou nejpoužívanější na světě. Brusel si ho pozval poprvé a zřejmě také naposledy. Řekl totiž, že Unie se svou byrokracií inovacím nepřeje (a tak zahnívá) a že kdo chce být invenční, ať z tohohle bordelu okamžitě vypadne. A bohužel má pravdu.

Ve studii Informačně technologické a inovační nadace ITIF, která srovnávala inovativnost a konkurenceschopnost 44 států, se Evropská unie umístila na 21. místě. Na vědu a výzkum dává jen 1,81 procenta HDP, zatímco „inovativní leader“ Jižní Korea 5,7 procenta HDP. Korea si totiž uvědomuje, že takřka 67 procent inovací pochází ze soukromého sektoru, a tak jej vláda náležitě podporuje – dotacemi, daňovými úlevami, investicemi do vzdělání. Z přihlašování patentů se v Jižní Koreji stal takřka národní sport. Celá Evropská unie s 500 miliony obyvateli za rok dohromady přihlásí míň patentů než asijská země, kde žije 50 milionů obyvatel!

Čtyřicet milionů pracovních míst

Není to škoda, že my na starém kontinentu tolik zaostáváme za asijskými ekonomikami, kterými jsme dřív tak pohrdali? Při hlásání hesel, jak se zbavíme takzvané špinavé ekonomiky, výrobu přesuneme do Asie a vybudujeme ekonomiku znalostní, založenou na službách, jsme jaksi opomněli jednu z nejdůležitějších věcí: investovat do znalostí, do vědy a výzkumu. Podle Mezinárodní organizace pro práci (ILO) jsme v důsledku přesunu výrobní ekonomiky ztratili v celé Unii přibližně čtyřicet milionů pracovních míst.

Řezníci a milovníci

Ano, můžeme říci, že výroba byla přesunuta kvůli levné pracovní síle, což je částečně pravda, nicméně my jsme zaspali a namísto inovační a znalostní politiky začali vytvářet mohutnou byrokracii, štědrý sociální systém a žili jsme jen z podstaty. „Evropa má přece historii, kulturu a už se napracovala dost,“ namlouvala nám naše pýcha.

Jenže říká se, že pýcha předchází pád – a to se v Evropě právě stalo. V evropských státech se zvedl podíl takzvané neplnohodnotné práce (Holandsko 40 procent, Francie 30, Německo 20 procent). Neplnohodnotná práce je taková, která nepřispívá k tvorbě domácího produktu. Můžeme například státy světa rozdělit na ty, které mají psí řezníky a psí milovníky. Asijské země, kde nalezneme psí farmy a jejichž obyvatelé běžně toto maso konzumují, nás v dnešní době s investicemi do vědy a výzkumu několikanásobně předhánějí. A naopak státy, kde trh nabízí ten luxus, že páníčkové mohou svým psům dopřát vlastní oblečení, psí pivo, čokoládu či třeba i psychologa, začínají technologicky zaostávat. Kdekdo by mohl namítnout, že šťastnější pes rovná se šťastnější a produktivnější páníček, ale doopravdy to tak je? Nedochází zde jen k plýtvání lidskými zdroji? Opravdu si to naše ekonomika může dovolit, když nemá vyvážený poměr inovativní a neplnohodnotné práce?

Inovace prostě nepřicházejí samy od sebe, je nutné do nich investovat, neboť hledání nových technologií vytváří pracovní místa, posiluje konkurenceschopnost, šetří zdroje, ekologicky prospívá a zkvalitňuje životy nás všech. Vždyť nebýt inovací, nedotáhli bychom to od pazourku až po nanotechnologie. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Antonín Suchan | 28. 2. 2012 21:04

Co vás, pánové, žere?Nejde jen o čísla a vaše osobní invektivy. Ale snažte také přečíst, co nám autorka chtěla sdělit. Cituji: "Ano, můžeme říci, že výroba byla přesunuta kvůli levné pracovní síle, což je částečně pravda, nicméně my jsme zaspali a namísto inovační a znalostní politiky začali vytvářet mohutnou byrokracii, štědrý sociální systém a žili jsme jen z podstaty. „Evropa má přece historii, kulturu a už se napracovala dost,“ namlouvala nám naše pýcha." To je pravda, ne? A co až se vyrovná a srovná naše "komparativní výhoda"? Pak nám asi zbydou jen oči pro pláč.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Vodrážka | 28. 2. 2012 21:48
reakce na Antonín Suchan | 28. 2. 2012 21:04

Já dávám přednost článkům, kde si autoři čísla nevymýšlí, ale proti gustu žádný dišputát :)

I Vámi citované věty mám za problematické. Štědrý sociální systém a inovace se nevylučují (Švédsko, Finsko, Dánsko); naopak místo žití z podstaty se EU snaží (na rozdíl od zbytku planety) připravit na svět po ropném zlomu; východoasijské země se považují za starší a kulturnější civilizace než je Evropa.

A nakonec, nějakou komparativní výhodu budeme mít vždy, to plyne z podstaty této ekonomické teorie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bohumil Šourek | 2. 3. 2012 09:32
reakce na Michal Vodrážka | 28. 2. 2012 21:48

Pokud se štědrý sociální systém a inovace nevylučují, pak by mě zajímalo, proč Švédsko od r. 1970, kdy zaujímalo 4. pozici v žebříčku nejbohatších zemí OECD, kleslo na současnou 17. pozici?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 2. 3. 2012 10:26
reakce na Bohumil Šourek | 2. 3. 2012 09:32

No a myslíte si, že je přímá souvislost mezi sociálním systémem a umístěním v žebříčku? Co třeba Mali? Tam by potom musel být sociální systém velice rozvinutý, ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Vodrážka | 28. 2. 2012 20:48

Článek je tak mizerný, že nevím kde začít. No, co třeba fakty:

1. podle dat WIPO obdržely jen FR, DE a UK v roce 2010 dohromady více patenů než JK. Starší data (2008) lze dohledat i na wikipedii, ale práci s fakty asi marketingové specialistky, pardon, ekonomky, ve škole dnes neučí.

2. do Asie se přesunije část výroby s nejnižší přidanou hodnotou - montáž konečného výrobku. Kapitálové statky a součástky s vyšší přidanou hodnotou se nadále vyrábějí v EU, např. v Německu, kterému se právě proto vede tak dobře.

3. psy v Koreji rozmazlují více než v Evropě. Už jste někdy viděla psa s obarvenými chlupy na uších a nalakovanými drápy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mario Vápeník | 28. 2. 2012 14:16

Prosím vás, to sem může psát kdekdo, kde co? Je na těchhle stránkách nějaký editor, který hodnotí kvalitu článků? Ještě bych snesl, že tato napudrovaná mladá dáma mlátí zcela prázdnou a nesmysnou slámu, ale když k tomu vidím, že je drzá, tak mi to vadí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 28. 2. 2012 11:04

Ač mi články pana Sedláčka úplně nesednou, s tímto posouzením se mi také nedaří souznít. Jeden ekonom (Russ Roberts?) pěkně napsal, že jedním z "pravidel" ,která používá, je "lose the ''we''". Kdo to je "my"?
{ br}"Asijskézemě" dávají na výzkum X% HDP. Opravdu měl pan O''Leary na mysli, že by ho ti úředníci, kteří vytváří ona byrokratické pravidla, měli ještě více zdanit a dávat více jeho peněz na výzkum? Pochybuji.

"M y"jsme přesunuli do Asie výrobu? Ne. Podnikatelé, investoři, spotřebitelé. Co je na tom špatného - stalo se snad něco s teorií komparativní výhody? Upřímně řečeno, člověk někde na mostecku (nebo kdekoliv jinde v ČR)je mi zhruba podobně lhostejný, jako člověk někde v Číně. Tudíž otázka zní, proč by takový člověk měl v principu brát jiné peníze, než člověk v Číně, pokud je jejich produktivita srovnatelná. Odpověď "nacionalismus& quot;mi nepřipadá příliš přesvědčivá.

A pokud se jedná o patenty: když vidím současné patentové války, myslím, že tvrzení, že zcela bez patentů by výsledky inovací/ekonomiky byly minimálně srovnatelné nebo lepší, je docela obhajitelné. Samozřejmě, úředníci se pak těžkou mohou naparovat statistikami, kolik patentů vytvořily firmy, do kterých nasměrovali státní peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

David Mecka | 28. 2. 2012 09:34

Já jen nechápu, jak se lidstvo dokázalo vymanit z doby kamenné bez osvícené vlády a její podporou výzkumu dotacemi, daňovými úlevami a investicemi do vzdělání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bohumil Šourek | 2. 3. 2012 09:38
reakce na David Mecka | 28. 2. 2012 09:34

Možná je to díky tomu, že osvícené vlády ještě neexistovaly...:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jana Přibylová
Marketingová specialistka a analytička ve společnosti Knowlimits, kde má na starosti vytváření marketingových strategií v současné tržní ekonomice. Zároveň...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!