Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Rozkol v eurozóně na spadnutí?

Jan Dvořák
Jan Dvořák
10. 4. 2012

Že finanční svět není v klidu, o tom netřeba pochybovat, jinak by bankéři houfně neopouštěli svá místa ve vrcholovém vedení největších světových bank. V klidu není ani eurozóna, o Řecku a situaci v něm se mluví prakticky nepřetržitě. Jaké jsou kroky bankéřů, hlavně německých? Jsou opravdu bezvýhradně pro záchranu eurozóny, nebo vysílají jiné signály?

Rozkol v eurozóně na spadnutí?

Rozhodně nesledujte výroky Merkelové a dalších politických představitelů, jejich kroky nic nového nepřinesou. Sledujte výroky – ale zejména kroky – německých bankéřů. Podle dostupných signálů čím dál víc vzrůstá napětí mezi ECB a Bundesbankou. Bundesbank byla dlouhodobě jádrem Evropské centrální banky, vždyť ta dokonce i sídlí ve Frankfurtu.

Německá versus evropská centrální banka

Německým bankéřům, zvyklým po desetileté prosazovat přísnou monetární politiku a politiku silné marky, dochází trpělivost. Evropská centrální banka nedávno zaplavila trh 500 miliardami eur (i když se drtivá většina vrátila zpět na její účty ve formě overnight vkladů). Prezident Bundesbanky Jens Weidmann varoval před pokračováním takového vývoje. O odchodu významných představitelů Německa z vedení ECB z důvodů nesouhlasu jsem psal už dřív. A rozpory mezi těmito dvěma významnými institucemi přetrvávají,  Jens Weidmann hlasoval proti řadě opatření, která Evropská centrální banka podniká.

Jakou má kdo pozici, se nejlíp ukázalo při nedávných jednáních skupiny G20 v Mexiku. Než se tam prezident Evropské centrální banky Mario Draghi vůbec objevil, většina jednání byla už u konce. Ať si prohlašuje, co chce, jeho pozice je velmi závislá na názoru Německa. Dva dny před ním totiž na stejném fóru vystoupil právě šéf Bundesbanky. Podle jeho názoru současnou situaci nevyřeší nalévání peněz formou půjček – vždyť právě přebytek snadno dostupných prostředků byl jednou z příčin stávající krize. Banky musí výrazně posílit kapitál.

Když někam lít peníze, tak rovnou domů, do Německa

Neochoty jižního křídla Unie podstupovat úsporná opatření si je Německo moc dobře vědomo. Voliči těžko strpí další a další peníze posílané Řecku a dalším zemím. K tomu si přidejte schválený záchranný balík pro vlastní bankovní sektor. Proč by Německo mělo zachraňovat Řecko, případně Portugalsko a další země, aby banky neutrpěly ztráty? Proč? Elegantnější je věnovat podobnou sumu peněz přímo na rekapitalizaci vlastních bank. V rámci programu SiFFin má Německo pro vlastní banky připraveno 480 miliard eur a garanci odkupu vládních obligací zemí eurozóny. Myslím, že tohle mluví za všechno.

K tomu si přičtěte dopis, který nedávno Jens Weidman poslal panu Draghimu. Stěžuje si v něm, že Evropská centrální banka přijímá za své půjčky jako záruku cenné papíry nižší a nižší kvality. Takovéto otevřené vyjádření nesouhlasu, to je něco donedávna nevídaného. Nikdo z vedoucích představitelů Evropské centrální banky se k tomu nechce oficiálně vyjadřovat. To samo o sobě svědčí o závažnosti tohoto dopisu.

Přímo rozkolem v eurozóně si to zatím nazvat nedovolím, i když, kdo ví, co přinese budoucnost…

... a pak se nejspíš dostane ke slovu osa Berlín-Moskva-Peking s podporou zemí Perského zálivu a zlatem jako součástí nově vnikajícího měnového systému.

Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu proinvestory

 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jan Dvořák

Jan Dvořák

Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu pro investory. Publikuje zejména analýzy primárně zaměřené na globální ekonomickou situaci a drahé kovy.

Související témata

bankéřibankovnictvíbankyBundesbankECBeurozónaEvropská centrální bankaJens Weidmannkrize eurozónymario DraghiŘeckoSiFFin
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo