Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

| 16. 5. 2012

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Ministerstvo životního prostředí pod vedením Tomáše Chalupy hodlá dočasně zastavit výdej povolení k průzkumu ložisek břidlicového plynu v České republice. Moratorium ospravedlňuje stářím současné legislativy, která prý není připravena na tak technicky složité průzkumy, jako jsou právě ty spojené s těžbou břidlicového plynu. Nedokonalá legislativy by podle ministra mohla vést i k mezinárodním arbtirážím, a tak si Česko vybere rok a půl až dva roky, během kterých zákony vyspraví a modernizuje. Jak ale víme, ze dvou let jsou v Česku snadno roky čtyři a ze čtyř roků „dočasnost“...

Starostové, hejtmani a další místní samosprávy jdou ještě dál a chtějí definitivní stop. „Nápad s moratoriem vítáme, je to určitě posun. Raději bychom ale byli, kdyby rovnou vznikl zákon, který by těžbu prostě zakázal,“ nechal se v Hospodářských novinách slyšet například starosta Náchoda Jan Birke. U Náchoda chce břidlicový plyn těžit nadnárodní koncern Hutton Energy.

88 dolarů proti šesti stům

Z hlediska České republiky jako celku jde o sebevražedné chování, které může přinést kolaps celé české ekonomiky. V řádu několika let se může stát, že česká ekonomika přestane být kvůli vysokým cenám energií konkurenceschopná a Češi – kvůli nesmyslně vysokým platbám za energie – budou o hodně chudší než jejich polští nebo maďarští sousedé.

Břidlicový plyn totiž už dávno není nějaká energetická fantazie, je to realita. Spojené státy, největší ekonomika světa, se díky těžbě plynu z břidlic (nebo jak by nás geologové opravili: z jílovců) stávají z velkého dovozce zemního plynu jeho vývozcem. A to není všechno: USA dokážou dnes plyn těžit v ceně 88 dolarů za tisíc kubických metrů, Rusko za svůj (nebo turkmenský) plyn vyvážený do Evropy požaduje klidně i 600 dolarů za tisíc kubíků. Vzestup cen plynu pro konečné české uživatele, tedy domácnosti nebo firmy, je výrazně vyšší zátěž než vládní změny v DPH a dalších daních. V USA nízké ceny energií už dokázaly zabránit stěhování výroby významných firem do Číny. To samé by mohlo být i v Česku, pokud se předpovědi o zásobách břidlicového plynu potvrdí.

Kdy trpí životní prostředí

Jistě, je správné mít obavy o zdroje pitné vody. Jejich možné ohrožení je nejčastější výtkou těžbě z břidlic. A je potřeba udělat vše proto, aby byly případnou těžbou, ohroženy co nejméně. Nicméně platí, že ve srovnání s těžbou jiné energetické suroviny, totiž uhlí, je těžba plynu z břidlic jen minimálně invazivní. Boj proti průzkumu a těžbě břidlicového plynu se často prezentuje jako boj za čisté životní prostředí. Jenže tahle mince má pochopitelně i druhou stranu: Už dnes se kvůli vysoké ceně zemního plynu v mnoha částech Česka zase nedá dýchat. Lidé, kteří nemají na drahý zemní plyn, pálí v zimě ve svých kamnech všechno počínaje nejlevnějším uhlím a konče pneumatikami a lahvemi naplněnými vyjetým olejem z aut nebo fritéz.

Republika ČEZko

S vysokou pravděpodobností jsou ale tyto ekologické zájmy jen převlečené zájmy ekonomické. Motorem „obav“ o čistotu životního prostředí je spíš možný dramatický propad cen zemního plynu. Ten děsí jak ruský Gazprom, tak i další firmy napojené na penězovod jménem dodávky zemního plynu z Ruska. Levné a téměř nekonečné zásoby břidličného plynu jsou totiž existenční hrozbou nejen pro ruský stát, ale i pro plynařské firmy na Západě a dosavadní energetický byznys jako takový.

Levný zemní plyn z břidlic totiž může docela přepsat energetickou strukturu Evropy, je například možné, že dnes velmi drahá výstavba atomových elektráren by se díky břidlicovému plynu ukázala jako ekonomicky zcela nesmyslná.

S ohledem na to, jak zásadní věcí pro budoucnost této země břidličný plyn může být, by měla vláda zaúkolovat Bezpečnostní informační službu, aby zjistila, kdo a jakým způsobem financuje odpor proti povolení průzkumných vrtů a těžby.

Otázkou však je, zda v zemi, kde možná vládne více ČEZ a Gazprom, než Petr Nečas a Václav Klaus, je něco takového možné. Faktem totiž je, že břidličný plyn přímo ohrožuje miliardové zisky příliš mnoha firem a konkrétních lidí, z nichž mnozí jsou ať už přímo, nebo nepřímo navázáni na české politické špičky.

Nikdo nehoruje pro to, aby česká ekonomika postavila svoji prosperitu na těžbě svého nerostného bohatství. Ale jeho rozumné využití nám může pomoci udržet si naše postavení v Evropě a možná i poměrně výrazně zlepšit naši stagnující životní úroveň. Podobně, jako se to stalo v posledních dvaceti letech třeba Norsku. V konečném důsledku z toho může mít prospěch i naše životní prostředí.

Autor je redaktor Lidových novin

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Jan laifr | 19. 5. 2012 09:20

Typicky pohled ekonoma, ktereho zajimaji jen okamzite penize .....

Pekna reportaz vysla v Novem prostoru - http://novyprostor.cz/clanky/393/pribeh-horlave-vody.html

Pro zajemce je planovana k tomuto tematu akademicka diskuse:
pátek 25.5.2012 10:00
Těžba břidlicového plynu hydraulickým štěpením: fakta a diskuze
místo:Praha - seminární místnost Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., V Holešovičkách 41, Praha 8 – Libeň

pořadatel: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.

A za sebe - ja bych takovyhle plyn nechtel nejen za ctvrtinu, nechtel bych ho ani zadarmo, nechtel bych ho ani kdyby mne za neho platili, protoze skody napachane tam dole proste nikdy zasanovat nepujdou ....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Malík, STOP HF | 18. 5. 2012 16:17

Vážený pane redaktore. Zcela matoucí a zbytečný článek, není-li jeho výsledkem manipulace veřejného mínění pro podporu těžby BP.Víte, patříte ke desítkám lidí, kteří o tom nyní píší, aniž tomu za mák rozumí. Fascinuje mne, jak můžete psát takové nesmysly. Doufejme, že tomu "jen" nerozumíte. I tak je to trestuhodné. Pokud jste za to placen a cíleně manipujute, tak je to, nebojím se toho slova, doslova vlastizrádné počínání. Ohrožujete manipulací a snížením důležitosti dopadů HF na lidské zdraví národ. je to jako kdybyste nynní nasadil kampaň: lidé kuřte víc, zachráníte si tím zdraví. Čím více budete kouřit, tím budete zdravější. tak tohle jste v kostce napsal, pane. Je národní zájem to tady nezavést! Prosperita je proti tomu okrajová věc. A pokud zavedem HF, tak o ní definitivně přijdeme, protože sanace havárií půjde do astronomických částek, proti kterým Ralsko se svými 50 mld je jen drobeček. To vás nenapadlo, že mince mívá dvě strany? Vezměte prosím v potaz, že styl, jakým jste to napsal, jak si vymýšlíte a jak neznáte věc, jste sešel z cesty opravdové žurnalistiky. Novinářská obec by vás měla zatratit. Lhát se prostě nesmí a nemá. A věřte, od Vás si už nic nepřečtu, protože předpokládám, že když lžete zde, budete i jinde. Přesto a právě proto se vám povedlo udělat z komára zoologickou zahradu. Zásoby BP v ČR jsou pravděpodobně v řádu procent spotřeby, možná v promile. Některé chorobně optimistické zdroje uvádí 5-10% (ČPU). Nutno podotknout max. na 15 let. Ale nikdo (ani my) to nyní vůbec neví. K tomu jsou potřebné výpočty ložiskových zásob. Co odborníci, a jen Vy víte proč jste se jich neptal, ví zaručeně: BP cestu k prosperitě v ČR rozhodně znamenat nebude. Proč? Na současných 2 ze 3 průzkumných územích není k těžbě nic. Stačí oslovit příslušné oblastní geology a za 30 minut máte jasno. Na zatím posledním je tolik veřejných zájmů a vody a složité geologie, že je těžba současně používanou metodou vyloučena. Ať bude území vybráno kdekoli: HF je tak nebezpečná (to říká řada vědeckých studií z celého světa), že kdekoli na území našeho státu je těžba vyloučena. Je vyloučena proto, že koliduje s našimi zákony. Pak je nesmyslné vnadit investory na něco, co se stejně těžit nebude. V tom je postoj ministra Chalupy zcela relevantní. Jen moratorium dle nás je méně účinný nástroj, jak to sdělit investorům, než náš návrh zákona na STOP HF v ČR. Je správné mít obavy o kvalitu vod, píšete. Poopravím Vás, jako vodař s více než 20 letou praxí. Vodu je nutné především chránit, ne mít o ni obavy, Chráínitjak její kvantitu, tak kvalitu. HF poškozuje obé!! To je vědecká jistota. Proto: podívejte se prosím na naše stránky http://www.ne-plyn.hys.cz/, ponořte se do toho na měsíc a pak napište dementi. Budete muset seškrtat asi všechno. Ale jeden závěr pro Vás přeci jen vypíchnu. HF = v našem geologickém podloží poškození pitné vody. A nejen to. Ale to stačí. Případnou těžbou ohrozit vody co nejméně prostě nejde, ta metoda je na tom založena, že potřebuje vodu, kontaminuje tuto potřebnou vodu, pak jí vžene do podzemí s chemií, vyžene ven u nás i radioaktivitu, další jedy, možná ten plyn, který více jak z 10 procent unikne do pitné vody, potoků, řek, atmosféry.
Co se týče Gaspromu a kdo nás platí, protože jste myslel asi nás, když se nikdo jiný v ČR více než my tímto problémem nezabývá, tak Vám a BIS ušetříme pátrání. Platíme si z největší části sami sobě. Svými rodinnými rozpočty, svým časem. A našlo se, bohužel nemnoho, sponzorů, kteří vůbec umožnili kampani pokračovat. Jako prostí lidé si utrhli od huby a dali nám někdy hmotný dar, jindy pár tisíc, jedna paní dokonce 45 tísíc ze svého (moc děkujeme). Pochopili totiž lépe než vy, asi zbytečnými cenami ověnčený novinář, že pitnou vodu máme jen jednu. A prosperita je vám k ničemu, když nemáte co pít, nebo když dostanete rakovinu z prosperity firem, které nám naši vodu zničí. Pro Vaše info: monitorujeme všechny články v ČR a zařazujeme Vás do databáze nejvíce zcestných článků. Řadíte se hned vedle moneymag.cz, který hlásá, že máme tolik plynu, že se zbavíme závislosti na Rusku. Jakmile budeme mít nový server budete viset na čestném horním místě elektronického pranýře našeho webu a nesundáváme Vás odtamtud, dokud neodvoláte. Poslední a možná hodně zásadní výtkou proti vám jsou vaše úvahy o tom, že by BIS měla zkoumat skupinu občanů, kdo je platí? Myslím, že by mně nemělo zajímat, kdo platí Vás. Z jakého důvodu jste to BIS navrhl? Je snad uzákoněno, že prosperita je nekritizovatelným zájmem? Že kdokoli brání svou vodu a někdo (Vy, stát, BIS, strana, vláda, nebo nějaké ministerstvo lásky - viz 1987, Orwell) to vyhodnotí tak, že tím jde proti prosperitě, bude perzekuován? Nekladete, zatím nevážený pane, náhodou základy nové totalitě? Takže pozor a opatrně a více přemýšlet, než napříště cokoli vylétne z vašeho mozku. Jinak můj stav. Jsem podle všech měřítek chudý jak kostelní myš. Ale budu raději chudým s pitnou vodou než bohatým bez ní. Ono totiž pane někdy není na výběr. Veřejné zájmy musíte vždy vážit a ne bagatelizovat, jak jste učinil. BP nepřinese prosperitu. Je to nafouklá bublina i v USA. A v USA si ponesou následky, že tu šílenou metodu použili. BP u nás by přineslo chudobu, zničenou přírodu a zdraví lidí, nepitnou a jedovatou vodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 21. 5. 2012 08:50
reakce na Jiří Malík, STOP HF | 18. 5. 2012 16:17

Podobným způsobem jsem se rozčiloval, když pan Palata psal o protestech lékařů- a nebylo to vůbec tendenční...Ve zdravotnictví se pohybuji 25 let.Díky za názor odborníka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladimír Čáp | 19. 5. 2012 00:54
reakce na Jiří Malík, STOP HF | 18. 5. 2012 16:17

Pane Palato, docela by mě zajímalo, kdo vás honoroval za tento článek, protože jste buď uplacený nebo píšete o věcech, kterým nerozumíte. Bylo bylo vhodnější, kdybyste si prostudoval dostupné materiály o těžbě BP a ekologických dopadech na krajinu a obyvatele dotčených oblastí. Možná by vás také zajímalo, že náš velký vzor - USA už v jednom z jejich států dává ruce pryč od těchto technologií. Proto američané tak usilovně hledají nové oběti tohoto "výhodného" ;byznysu. Jen zapomínají, že ten byznys je výhodný jen pro investora a ne pro budoucího uživatele, který bude ze svého desetiletí platit na sanaci zničeného kraje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ing. Jiří Jedlička | 18. 5. 2012 14:46

Vážený pane Palato,
strašně mě Váš článek zklamal, nebť jak jiní píší jste v této problematice zjevně neznalý. Proti břidlicovému plynu vůbec nic nemám, ale proti jeho způsobu dobývání HF metodou a proti tomu, že by měl být dělaný průzkum v naší zemi, která v dotyčných označených území má daleko hodnotnější "surovinu" ,pitnou vodu, která je již dnes chráněna státem a má pro naše občany hodnotu skutečného zlata.
Tento odstavec mě skutečně dostal : " S ohledem na to, jak zásadní věcí pro budoucnost této země břidličný plyn může být, by měla vláda zaúkolovat Bezpečnostní informační službu, aby zjistila, kdo a jakým způsobem financuje odpor proti povolení průzkumných vrtů a těžby."
Neuvěřite lné!!!!!!!Bohuželjsem si Vás vážil, ale tímto jste se dostzal na úroveň mediálních manipulátorů.
Info hlavně pro Vás:

Jak informují média?

Dne 14.5.2012 naše přední média ČT24, ČTK, Lidovky, Mediafax a jiné uveřejnila články, které podávají velmi zkreslené, až manipulativní informace o výhodách a očekávaných výnosech těžby břidlicového plynu metodou frakčního štěpení.

Tyto články zároveň zastírají vysokou nebezpečnost této metody, která opakovaně a prokazatelně poškozuje vodní zdroje a životní prostředí, nepřímo pak i poměry ve společnosti.

Manipuláto řiprůmyslové lobby se snaží ústy svých mluvčích (pan Benada, pan Petržilka) přesvědčit náš národ a politiky, aby si dali vzít tuto zemi a možnost v ní bydlet a odevzdali ji novodobým prospektorům.

Česko nemá neobydlená území

Na rozdíl od USA, kde těžba začala v pustinách, Česko nemá území, kde by se tato metoda dala zkoušet, aniž by to výrazně nesnížilo kvalitu života obyvatelstva. Vytipovaná území Trutnovsko, Berounka a Meziříčí jsou území částečně zvláště chráněná, s výskytem významných nadregionálních zdrojů pitné vody a navíc hustě osídlená.

Závislost na Rusku?
Závislost nebo nezávislost na Rusku je též velmi zprofanovaný argument, protože to, co zavání závislostí na Rusku, zavání také časy minulými a budí v člověku v Čechách odpor. Tomu se říká zneužití argumentu nebo psychologický nátlak na Čecha a skrytě mu říká: Musíme těžit, abychom odstranili závislost… a proto se panu Černochovi z Energetické sekce Masarykovy univerzity Brno také nedá věřit.

Plyn nám prodává RWE, která ho nakoupí tam, kde bude nejlevnější, a prodá nám ho stejně dostatečně draho, aby si dobře vydělala. A že by plynu byl v blízké době nedostatek, to se ale opravdu obávat nemusíme.

Nepotřebujeme průzkum!

Česko nepotřebuje zjistit kolik má břidlicového plynu. Česko má surovinu nejcennější a tou je voda, čistá pitná voda pro každého občana této země. Která ze zemí na světě má takové bohatství? Prosíme čtenáře, aby zvážili, jakou má pro ně osobně důležitost voda nebo plyn, kterou surovinu upřednostní. Nelze totiž zachovat čistou pitnou vodu tam, kde by se plyn zkoumal či těžil.

Žádáme pravdivé informace v médiích!

Všichni novináři a lidé činní v médiích, apelujeme na Vás, snažte se informovat objektivně. Prověřujte prosím pravdivost svých informačních zdrojů, jinak Vám hrozí, že budete usvědčeni ze lží a pokusů o manipulaci. Zvažte také prosím i Vy, zda ve svém životě potřebujete více vodu nebo plyn, a zkuste si představit, že Vám z kohoutku teče páchnoucí černá tekutina.
Za koalici STOP HFToť vše!!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Matyáš | 18. 5. 2012 14:05

Pane Palata,
přečetl jsem si s velmi pozdviženým obočím Váš článek Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě, a napadají mě poze dvě otázky : Vy všem těm pohádkám které jste napsal o levném plynu z břidlic a jeho "téměř nekonečných zásobách"věříte ?
Co tomu říká Vaše svědomí?Máte děti , nebo je míníte mít ? Plyn považujete za životně důležitější nežli pitnou vodu ?
A úplně na závěr stručně : Vy ve svém článku fabulujete nějakou konspirační teorii, že za odporem stojí Gazprom a nějaké blíže nespecifikované energetické firmy. Já budu kontrovat :Nejste(čirou)náhodou Vy dobře zaplacen těžařskými firmami, které si claimují Českou republiku ? A pokud se vmédiích nachází "prodejní" novináři kteří pracují pro HF lobby, měli by pro porušení etického kodexu přijít o "novinářský průkaz".
P.s. Před chvílí jsem u mě pod okny viděl podivné auto se zatmavenými skly. Že by už BIS ??? Měl bych rychle zlikvidovat tu krabici s vínem kterou jsem včera dostal od Kolji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 17. 5. 2012 01:12

Pane Palata. S vaším názorem naprosto nesouhlasím. Žiji se svým větším počtem dětí a ještě větším vnoučat na venkově, a to v oblasti, kde se o těžbě také uvažuje. Máme tady velice dobrou vodu z vodovodu. Kolem je dostatek lesů, plných nevyužitého dřeva. A pamatuji doby ( před těmi asi 65 lety), kdy jsme chodili pro palivo do lesů, v nichž nebylo prakticky žádné tlející dřevo. Vy píšete o naší stagnující životní úrovni, já mám na mysli více dnešní hromadnou lenost a nudu, nedostatek pohybu a užitečné práce, nenahraditelné při výchově dětí a mládeže. Pálení pneumatik není jediným řešením vysoké ceny plynu. Rozumných řešení je mnohem víc. Všimněte si na příklad spotřeby tepla na vytápění domů u nás a v Německu, atd.atd.
Když pomyslím, že by se v našem okolí sytilo podloží jedovatými chemikáliemi, jejichž seznam a vlastnosti jsou podle mého zjištění před veřejností co možno utajovány, a za podmínek, kdy není možno na plných 100% zajistit bezpečnost spodní vody, roste mně v krvi hladina adrenalinu.
Nemám nic proti tomu, aby měli v cizině jakkoliv levnější plyn, těžený zatím asi v téměř neobydlených rozlehlých částech Kanady a podobně. Dokonce, pokud bydlíte v Praze, bych možná neprotestoval ani proti využití k těžbě málo obydlených částí Prahy, pokud by s tím její obyvatelé souhlasili. Ale tady u nás, to tedy ne. Pozorně vnímám, jak se krajina v níž žiji za posledních skoro 70 let již změnila.
Dejte nám občanům podrobné, úplné a pravdivé informace, zejména o veškerých rizicích, a pak se dá o věci dál diskutovat. Tento postup dosud u nás vůbec není zvykem. A váš článek tomuto požadavku také nevyhovuje.
Myslím, že moudře posoudit tuto těžbu v naší hustě obydlené krajině je zatím otázka velmi obtížná i pro odborníky mnoha profesí. Od vás, tj novinářů, očekávám především zprostředkování těch výše zmíněných chybějících věcných a důvěryhodných informací od odborníků k občanům, jichž se to týká. Nikoliv politicky laděné agitace.
----
Pane Marčíku, díky za váš komentář
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiri Novotny | 16. 5. 2012 22:47

Palata je neznalý
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marčík | 16. 5. 2012 12:32

Pan Palata zde opět - opakovaně - zdánlivě kriticky pléduje za těžbu břidličného plynu na území ČR. Vezměme si jednotlivé body jeho argumentace pěkně popořadě. Jsem velmi zvědav, zda a co odpoví na tuto moji reakci. FM

A) Ad environmentální, zdravotní a sociální dopady těžby.

Při těžbě břidličného plynu dochází k významným únikům metanu, plynu, jehož vliv na skleníkový efekt je v porovnání s C02 více než 20-30násobný v časovém rámci několika nejbližších desetiletí (v rámci 100letého rámce je to ještě výrazně více).(1) Co do emisí skleníkových plynů tak břidličný plyn může vycházet dokonce hůře než uhlí.(2) V poslední době se metan stává předmětem pozornosti vědeckých institucí, které se zabývají klimatickými změnami a jejich příčinami. Například americká NASA nedávno vydala studii, v niž upozorňuje na to, že z hlediska zpomalení klimatických změn v následujících letech je důležité zaměřit mnohem větší pozornost právě na metan a černý uhlík. (3) Z hlediska snah zmírnit klimatické změny je těžba břidličného plynu metodou frakování krokem zpět a jako taková by měla být opuštěna. Zatímco úniky metanu při těžbě z konvenčních zdrojů zemního plynu se pro nadzemní část produkce pohybují mezi 0,4-2% z celkového vytěženého množství daného vrtu, při těžbě z břidlic je toto množství podle většiny dostupných studií o 40-60% vyšší.(4)

Při těžbě metodou hydraulického štěpení – rozpraskáním podloží, do nějž se vhání směsice vody, písku a množství látek – bylo dosud užito několik stovek látek, které jsou buďto známé či potencionální karcinogeny, nebo se na ně vztahují zákonná nařízení a omezení stran pitné vody či jsou součástí americkou legislativou schváleného seznamu škodlivin pro ovzduší.(5) Těžba hydraulickým štěpením může zvýšeným výskytem karcinogenů, radioaktivních a jinak nebezpečných látek přivodit kontaminaci podzemních vod, jež jsou v některých oblastech zdroji pitné vody. V neposlední řadě dochází v důsledku těžby metodou frakování k tvorbě sazí a ke znečištění ovzduší, stejně jako k nadměrné tvorbě hluku.

Třebaže těžba frakováním probíhá hlubinně, je v jejím důsledku devastována rovněž krajina. Každý vrt zabírá plochu o rozloze několika fotbalových hřišť a vrtů v rámci jednoho ložiska bývají až desítky. Dalším z možných důsledků frakování je kontaminace půd únikem chemikálií užívaných při těžbě. Hydraulické frakování rovněž prokazatelně způsobuje lokální zemětřesení.(6)

Na břidličném plynu těženým frakováním je patrné, že environmentální problémy jsou co do svých důsledků především problémy sociálně-ekonomickými. Velkou energetickou náročnost českého průmyslu či přílišnou závislost na ruských dodávkách zemního plynu nelze řešit způsobem, který je ve výsledku ještě horší než současný stav. Tím spíše že existují výrazně účinnější způsoby, jak tyto problémy řešit.(7)

B) Ad ohrožené zájmy Gazpromu. - Odpovím toliko citátem z článku Dmitrije Orlova:"... Consequently, the ability of those countries with the largest natural gas reserves—Russia and Iran—to control the market for natural gas will be reduced, along with their overall geopolitical influence.

If this were the case, then we should expect the Kremlin, along with Gazprom, to be quaking in their boots. But are they? Here is what Gazprom''s chairman, Alexei Miller, recently told Süddeutsche Zeitung: “Shale gas is a well-organized global PR-campaign. There are many of them: global cooling, biofuels.” He pointed out that the technology for producing gas from shale is many decades old, and suggested the US turned to it out of desperation. He dismissed it as an energy alternative for Europe. Is this just the other''s sides propaganda, or could Miller be simply stating the obvious? Let''s explore. I will base my exploration on Russian sources, which is why all the numbers are in metric units. If you want to convert to Imperial, 1 m3 = 35 cubic feet, 1 km2 = .38 square miles, 1 tonne = 1.1 short tons).
...
In spite of the frantic drilling/fracking activity, this is all small potatoes by Russian standards. Russia''s proven reserves of natural gas amount to 43.3 trillion m3, which is about a third of the world''s total. At current consumption rates, that''s enough to last 72 years. Russian gas production is constrained by demand, not by supply; it is currently down simply because Eurozone is in the midst of an economic crisis. Meanwhile, US production has surged ahead, for no adequately explored reason, crashing the price and making much of it unprofitable.

Let''s compare: Gazprom''s price at the wellhead runs from US$3 to $50 per thousand m3, depending on the region. Compare that to shale gas in the US, which runs from $80 to $320 per thousand m3. At this price, the US cannot afford to sell shale gas on the European market. Moreover, the overall volume of shale gas being produced in the US, even given the feverish drilling rate of the past couple of years, if cleaned up, liquified, and shipped to Europe in LNG tankers, would not be enough to book up just the LNG terminal in Gdańsk, Poland, which is currently standing idle. It seems that Gazprom has little to worry about."

http: //cluborlov.blogspot.com/2012/ 05/shale-gas-view-from-russia. html

C)Ad výhodnost těžby. Opět jedna citace a pár odkazů. Chesapeake jespolečnost, která do těžby břidličného plynu investovala nejvíc peněz. "... Today, Reuters revealed that during the last three years McClendon has borrowed more than a billion dollars in order to pay the operating expenses of the wells that he participates in.For collateral, he has used his ownership in the wells – that is, the future production of the gas and oil.So he is essentially using the promise of buried gas and oil to finance the drilling of the wells, for which he will receive future royalties.

O.K., that’s unorthodox enough. But a billion dollars in loans to cover operating expenses for his tiny share of Chesapeake’s wells?If the company’s wells are performing so well, why does McClendon need to borrow a billion dollars to cover operating expenses? Maybe he’s broke.Or maybe, as some analysts have suggested, the wells aren’t performing as well as the company would like you to think they are.

But it gets worse.McClendon arranged the financing of some of these loans through EIG Global Energy Partners, a global equity firm that also finances deals for Chesapeake.The potential for conflict of interest is obvious; you can imagine a quiet quid pro quo where McClendon gets cheap terms on his personal loan and EIG gets a piece of one of Chesapeake’s billion-dollar financing deals.I’m not suggesting McClendon or EIG made such an arrangement.I’m suggesting that it’s possible to imagine it happening. ..."

World''s Biggest Fracker'' Pockets $1 Billion in Shady Deal
http://www.rollingston e.com/politics/blogs/national- affairs/worlds-biggest-fracker -pockets-1-billion-in-shady-de al-20120418

Otom, proč je dost možná těžba plynu z břidlic investiční, protože v delším časovém rámci geologickou bublinou více zde:
http://www.blisty.cz/a rt/59347.html
http://theaut omaticearth.blogspot.com/2011/ 07/july-8-2011-get-ready-for-n orth.html
http://www.postca rbon.org/reports/PCI-report-na t-gas-future.pdf

Odkazy :
(1)Shindell, D. a kol, 2012. Simultaneously Mitigating Near-Term Climate Change and Improving Human Health and Food Security. Science 335, 183 (2012). Dostupné na http://www.sciencemag.org/content/335/6065/183.full
(2) Howarth, R. W., R. Santoro, A. Ingraffea. 2011. Methane and the greenhouse gas footprint of natural gas from shale formations. Climatic Change Letters, Dostupné na http://www.eeb.cornell.edu/howarth/Marcellus.html
(3) http://www.nasa.gov/topics/earth/features/interactive-charts.html a http://amper.ped.muni.cz/gw/unep_cz/SDMcz.pdf
(4) Některé studie sice docházejí k údaji 0,6-2,0%, tyto ovšem byly podrobeny kritickému rozboru. http://www.eeb.cornell.edu/howarth/Howarthetal2012_Final.pdf
(5) Podle studie, kterou si v roce 2011 nechal vypracovat americký parlament, 14 největších společností těžících ve Spojených státech v průběhu let 2005-2009 metodou hydraulického štěpení použilo celkem 2500 produktů, které obsahovaly 750 sloučenin, z nichž 650 jsou buďto známé či potencionální karcinogeny, nebo se na ně vztahují zákonná nařízení a omezení stran pitné vody či jsou součástí americkou legislativou schváleného seznamu škodlivin pro ovzduší. http://
democrats.energycommerce.house.gov/sites/default/files/documents/Hydraulic%20Fracturing%20Report%204.18.11.pdf
(6) Holland, A. 2011. Examination of Possibly Induced Seismicity from Hydraulic Fracturing in the Eola Field, Garvin County, Oklahoma. Oklahoma Geological Survey. Dostupné na http://www.ogs.ou.edu/pubsscanned/openfile/OF1_2011.pdf
(7) http://hnutiduha.cz/uploads/media/zateplovani_zamecnik_studie.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 21. 5. 2012 08:55
reakce na František Marčík | 16. 5. 2012 12:32

Díky za pečlivě podloženou reakci. Moc pěkné a podstatně lepší než původní článek.
V podstatě jste potvrdil moje tušení, které se opírá o to, že to docela znám v okolí Stráže pod Ralskem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 16. 5. 2012 09:12

Snížená cena plynu na burze ještě neznamená sníženou cenu pro spotřebitele (jak je čtenáři podsouváno v podnadpisu). V současnosti český spotřebitel platí nejvyšší cenu v historii zatímco cena plynu na burze je na osmiletém minimu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Doležal | 16. 5. 2012 08:27

Nepochybují že za zákazem těžby Břidličného plynu stojí Gazprom. Nevím jestli můžeme osočovat i velké plynárenské firmy jako je SUEZ,RWE,E.ON,ENEL atd. Přece jen jsou ve větší míře jen zprostředkovatel ne výrobce. Sice mají zainvestováno mnoho peněz do nový plynovodů z Ruska. Na druhé straně je už nějakou dobu ubíjí právě smlouvy s Gaspromem o dodávkách zemního plynu za ceny navázané na cenu ropy. Je to pro ně určitě hodně ztrátové. Tzn. z této těžby by měli také profit sice nižší marže ale větší objemy.

Na druhé straně nemyslím si že pro ČR je vhodné právě v době boomu provádět těžbu také. Právě proto že tento boom stlačí cenu na minimum až pod výrobní náklady viz. právě spojené státy.

Dle mého bychom měli počkat až za několik let(desítek let) tento boom pomine až se uhlovodíky budou vyvažovat zlatem pak těžit. Pamatujme vytěžit jej můžeme jen jednou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 16. 5. 2012 23:36
reakce na Radek Doležal | 16. 5. 2012 08:27

Podnikatelskou příležitost je potřeba využít, když se naskytne, nikoli si ji hýčkat do budoucna, to už může být po ní. Zejména v tomto případě, kdy interval od začátku testování po zahájení průmyslové těžby a prodeje bude několik let. Co když za rok bude cena plynu na trojnásobku, to budeme další rok testovat technologie a ložiska a platit jak mourovatí Gazpromu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek Doležal | 17. 5. 2012 08:24
reakce na Jan Krejčí | 16. 5. 2012 23:36

Možná bychom kupovali levný břidličný plyn od Poláků :) V Evropě nejsme sami co by chtěl těžit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!