Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

| 16. 5. 2012 | Vstoupit do diskuze

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Ministerstvo životního prostředí pod vedením Tomáše Chalupy hodlá dočasně zastavit výdej povolení k průzkumu ložisek břidlicového plynu v České republice. Moratorium ospravedlňuje stářím současné legislativy, která prý není připravena na tak technicky složité průzkumy, jako jsou právě ty spojené s těžbou břidlicového plynu. Nedokonalá legislativy by podle ministra mohla vést i k mezinárodním arbtirážím, a tak si Česko vybere rok a půl až dva roky, během kterých zákony vyspraví a modernizuje. Jak ale víme, ze dvou let jsou v Česku snadno roky čtyři a ze čtyř roků „dočasnost“...

Starostové, hejtmani a další místní samosprávy jdou ještě dál a chtějí definitivní stop. „Nápad s moratoriem vítáme, je to určitě posun. Raději bychom ale byli, kdyby rovnou vznikl zákon, který by těžbu prostě zakázal,“ nechal se v Hospodářských novinách slyšet například starosta Náchoda Jan Birke. U Náchoda chce břidlicový plyn těžit nadnárodní koncern Hutton Energy.

88 dolarů proti šesti stům

Z hlediska České republiky jako celku jde o sebevražedné chování, které může přinést kolaps celé české ekonomiky. V řádu několika let se může stát, že česká ekonomika přestane být kvůli vysokým cenám energií konkurenceschopná a Češi – kvůli nesmyslně vysokým platbám za energie – budou o hodně chudší než jejich polští nebo maďarští sousedé.

Břidlicový plyn totiž už dávno není nějaká energetická fantazie, je to realita. Spojené státy, největší ekonomika světa, se díky těžbě plynu z břidlic (nebo jak by nás geologové opravili: z jílovců) stávají z velkého dovozce zemního plynu jeho vývozcem. A to není všechno: USA dokážou dnes plyn těžit v ceně 88 dolarů za tisíc kubických metrů, Rusko za svůj (nebo turkmenský) plyn vyvážený do Evropy požaduje klidně i 600 dolarů za tisíc kubíků. Vzestup cen plynu pro konečné české uživatele, tedy domácnosti nebo firmy, je výrazně vyšší zátěž než vládní změny v DPH a dalších daních. V USA nízké ceny energií už dokázaly zabránit stěhování výroby významných firem do Číny. To samé by mohlo být i v Česku, pokud se předpovědi o zásobách břidlicového plynu potvrdí.

Kdy trpí životní prostředí

Jistě, je správné mít obavy o zdroje pitné vody. Jejich možné ohrožení je nejčastější výtkou těžbě z břidlic. A je potřeba udělat vše proto, aby byly případnou těžbou, ohroženy co nejméně. Nicméně platí, že ve srovnání s těžbou jiné energetické suroviny, totiž uhlí, je těžba plynu z břidlic jen minimálně invazivní. Boj proti průzkumu a těžbě břidlicového plynu se často prezentuje jako boj za čisté životní prostředí. Jenže tahle mince má pochopitelně i druhou stranu: Už dnes se kvůli vysoké ceně zemního plynu v mnoha částech Česka zase nedá dýchat. Lidé, kteří nemají na drahý zemní plyn, pálí v zimě ve svých kamnech všechno počínaje nejlevnějším uhlím a konče pneumatikami a lahvemi naplněnými vyjetým olejem z aut nebo fritéz.

Republika ČEZko

S vysokou pravděpodobností jsou ale tyto ekologické zájmy jen převlečené zájmy ekonomické. Motorem „obav“ o čistotu životního prostředí je spíš možný dramatický propad cen zemního plynu. Ten děsí jak ruský Gazprom, tak i další firmy napojené na penězovod jménem dodávky zemního plynu z Ruska. Levné a téměř nekonečné zásoby břidličného plynu jsou totiž existenční hrozbou nejen pro ruský stát, ale i pro plynařské firmy na Západě a dosavadní energetický byznys jako takový.

Levný zemní plyn z břidlic totiž může docela přepsat energetickou strukturu Evropy, je například možné, že dnes velmi drahá výstavba atomových elektráren by se díky břidlicovému plynu ukázala jako ekonomicky zcela nesmyslná.

S ohledem na to, jak zásadní věcí pro budoucnost této země břidličný plyn může být, by měla vláda zaúkolovat Bezpečnostní informační službu, aby zjistila, kdo a jakým způsobem financuje odpor proti povolení průzkumných vrtů a těžby.

Otázkou však je, zda v zemi, kde možná vládne více ČEZ a Gazprom, než Petr Nečas a Václav Klaus, je něco takového možné. Faktem totiž je, že břidličný plyn přímo ohrožuje miliardové zisky příliš mnoha firem a konkrétních lidí, z nichž mnozí jsou ať už přímo, nebo nepřímo navázáni na české politické špičky.

Nikdo nehoruje pro to, aby česká ekonomika postavila svoji prosperitu na těžbě svého nerostného bohatství. Ale jeho rozumné využití nám může pomoci udržet si naše postavení v Evropě a možná i poměrně výrazně zlepšit naši stagnující životní úroveň. Podobně, jako se to stalo v posledních dvaceti letech třeba Norsku. V konečném důsledku z toho může mít prospěch i naše životní prostředí.

Autor je redaktor Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu....

Komentáře

Celkem 14 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK