Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ztratily banky naši důvěru navždy?

| 4. 6. 2012 | Vstoupit do diskuze

Krize počínající rokem 2007 nepřinesla jen finanční trable. Přinesla s sebou také celosvětovou krizi důvěry. Důvěry ve vládu, autority a ve finanční instituce v čele s bankami.

Ztratily banky naši důvěru navždy?

Globální finanční kolaps mezi lety 2007–2008 to nebyla žádná obyčejná krize. Světové finance se hroutily počínaje krachem několika hedgeových fondů s ratingem AA či AAA- spravovaných investiční bankou Bear Stearns v srpnu 2007. Ten vedl ke sloučení Bear Stearns s přední komerční bankou JP Morgan Chase. Krize vyvrcholila bankrotem ctihodného finančního ústavu Lehman Brothers v září 2008, což byla první ze série šokujících zpráv, které tehdy otřásly finančním světem.

Problémy pokračovaly státním zachraňováním – nejprve společnosti AIG, jedné z největších pojišťovacích skupin světa, a poté Citigroup, svého času největší banky na planetě. Mezi zářím 2008 a březnem 2009 se zdálo, že se globální hospodářství zřítilo do propasti, přinejmenším soudě podle schémat a diagramů znázorňujících vývoj celosvětové hospodářské produkce. Globální ekonomika se propadala rychleji než prvních šest měsíců po burzovním krachu v říjnu 1929, jenž vyústil v nejvážnější hospodářskou krizi, jakou do té doby svět zažil. Tím skončila debata, zda je na místě přikročit k mimořádným opatřením či nikoli. Nikdo již nepochyboval, že je potřeba masivních státních zásahů.

Krize důvěry

Finanční regulátoři všech postižených zemí tak otevřeli své zbrojnice dokořán a přistoupili k mohutným injekcím kapitálu do největších ekonomik světa. Byla to vskutku slavná chvíle G20, tedy skupiny zemí, jež představují 85 procent celosvětového hospodářského produktu.

A tehdy došlo k jedné zásadní změně. Ta se týká důvěry. Důvěry občanů ve stát, v banky, v poskytovatele finančních služeb doznala vážných trhlin. Hladina obecné důvěry poklesla po celém světě.

Změnu dobře zachycuje Barometr důvěry Edelmanovy nadace. Ten je číselným vyjádřením výzkumu veřejného mínění, jehož se dosud zúčastnilo na 25 000 respondentů v 25 nejlidnatějších zemích světa a který je prováděn každoročně již 12 let v řadě. Údaje z roku 2012 nám nabízejí fascinující poznatky a čelním osobnostem státní správy, soukromého sektoru a občanské společnosti také nemálo podnětů k zamyšlení.

Výzkum pro rok 2012 ukazuje, že v to, že stát „postupuje správně“, věří většinově občané necelé poloviny sledovaných zemí. Nejlépe si vedly státy se silnou občanskou zodpovědností – Spojené arabské emiráty, Čína, Singapur. Nejmenší důvěře se pak těší státníci západní Evropy, v čele s irskými.

Zlé banky

Na otázku, jaká by měla být role státu, odpovědělo 31 procent tak, že stát by měl „chránit spotřebitele“, a dalších 25 procent, že stát by měl bránit „nekalým obchodním praktikám“. Další role, například budování infrastruktury, bez níž se soukromý sektor neobejde, byly také důležité, na seznamu priorit se však umístily mnohem níž. Z toho je zřejmé, že běžní občané mají za to, že jejich volení zástupci by měli především zajistit, aby se spotřebitelé nestávali obětí bezskrupulózních podnikatelských praktik.

Zvlášť častým cílem kritiky se staly banky a finanční společnosti. Výzkum pro rok 2012 se zaměřil na otázku, kterým oborům a odvětvím lidé věří nejvíc. Na samém dně se umístily banky, těsně před poskytovateli finančních služeb. A které podniky jsou podle vás nejdůvěryhodnější? Jako první se umístily technologické firmy a stříbrnou medaili získaly telekomunikace.

Nabízí se samozřejmě otázka, proč zrovna ony. Myslím, že je to tím, že právě technologické a telekomunikační firmy dávají svým zákazníkům do rukou nástroje, s nimiž se lidé cítí mocnější. A také s nimi doopravdy mocnější jsou. Všichni, kdo v roce 2011 sledovali statisícové davy na náměstích v Egyptě, Tunisku či Rusku, museli dojít závěru, že technologie a komunikace umožnily běžným občanům autoritativních režimů vyjít společně do ulic a dát hlasitě najevo svůj názor.

Mám rovněž za to, že státy a finanční společnosti by měly spojit síly s technologickým a telekomunikačním sektorem a poskytnout svým občanům a klientům týž pocit větší moci a důležitosti.

Sestoupit z výšin

Edelmanův barometr nabízí spoustu užitečných údajů. Prozrazuje například, jaké profese se u lidí těší největší úctě. První místo si nadále drží akademici, avšak výsledky pro rok 2012 ukazují, že další tradiční profese si znatelně pohoršily. Techničtí odborníci přišli o loňské druhé místo a generální ředitelé se propadli až někde k samotnému dnu seznamu. Lidé dnes raději spoléhají na názor někoho „jako já“ nebo „normálních zaměstnanců“ (tedy nikoli vedoucích pracovníků).

Tyto údaje svědčí o tom, chtějí-li banky a finanční instituce znovu získat ztracenou důvěru veřejnosti, měly by přihlédnout k názorům a postojům lidí „jako já“. Jeden z mých kolegů využil během nedávné cesty na Ukrajinu služby tripadvisor.com, aby si ověřil kvalitu hotelu, v němž měl přespat. Služba Yelp zase umožňuje spolehlivé hledání kvalitních poskytovatelů služeb, od kadeřníků přes pohřební ústavy po myčky aut. Nasnadě je otázka, zda by šlo zřídit něco podobného i v případě poskytovatelů finančních služeb.

Edelmanův barometr mimochodem cituje Vikrama Pandita, generálního ředitele Citibank: „Ztráta důvěry pramení nikoli ze selhání kapitalismu, nýbrž z konkrétních selhání jistých účastníků finančních trhů. Na cestě k opětovnému získání této důvěry učiníme značný pokrok, posuneme-li náš systém směrem k větší transparentnosti. Musíme odstranit některé nesrozumitelné prvky, jejichž vinou si lidé myslí, že finanční systém je hra ‚cinknutá‘ v jejich neprospěch.“ Názor pana Pandita stojí za vyslechnutí. Větší transparentnost financí a snaha o férový přístup ke klientům jsou zcela zásadní principy, jež si banky a ostatní finanční instituce musejí vzít k srdci, chtějí-li si kdy získat důvěru veřejnosti zpět.

anglického originálu pro Finmag přeložil Aleš Drobek

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK