Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak se zbavit korupce II: Korupce je příznak, ne příčina

, | 7. 6. 2012

V pokračování včerejšího článku se autoři zaměřují polopravdy a mediální mýty, které podle nich zastírají skutečnou povahu korupce. „Média otáčejí kauzalitu. Korupce je příznak, nikoli příčina,“ tvrdí.

Jak se zbavit korupce II: Korupce je příznak, ne příčina

Je populární říkat, že korupce je příčinou nehospodárnosti veřejných rozpočtů a chronických státních deficitů. Jak jsme vysvětlili včera, je to omyl. Korupce není příčinou plýtvání, pouze jeho příznakem. Příčinou plýtvání je samotná povaha státního sektoru – nemá ani majitele, který by dohlížel na hospodárnost, ani (a hlavně) měřítko, jak hospodárnost posuzovat. Korupce je pouze důsledek státního prostředí, odtrženého od jakékoli ekonomické racionality.

Morálka a korupce: Problém není v lidech, ale v systému

Poukazování na „korupčníka“ se v médiích stalo téměř sportem. Novináři, autoři iniciativ proti korupci a čtenáři médií si myslí, že veřejné odhalení člověka podezřelého z korupce ve státním sektoru řeší problém a že si můžeme s radostí říci: Zase o jednoho méně! Zároveň touto honbou na „korupčníky“ vyvolávají dojem, že korupce je především morální problém jednotlivců či společnosti.

I toto je omyl, který má nešťastné následky pro náladu ve společnosti. Místo aby korupce byla správně pojmenována jako problém neefektivních státních výdajů, které je potřeba zredukovat, lidé získávají dojem, že za všechno mohou mravně zkažení lidé, kterých je čím dál více, a že problém je proto neřešitelný.

Na vině nejsou morálně pokleslí úředníci, ale systém státních výdajů, který postrádá jakoukoli ekonomickou racionalitu a který ke korupci nutně vede. Bohužel ani ti nejzapálenější bojovníci proti korupci jako například zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček nejsou ochotni tento jednoduchý ekonomický poznatek přijmout a snížení státních výdajů předem zatracují. Tím samozřejmě podporují korupci nejvíce, jak to jen jde.

Období socialismu je důkazem

Je s podivem, že se v české mediální diskusi o korupci nikdy nezmíní čtyřicetiletá zkušenost se systémem, který se stal pro korupci synonymem. Socialistická, zcela postátněná ekonomika je tím nejlepším příkladem toho, co se stane, když se z ekonomického rozhodování odstraní kalkulace zisku na základě tržeb a nákladů na volném trhu. Výsledek byl, že v socialistické ekonomice musel uplácet každý a neustále, aby se domohl byť i těch nejzákladnějších statků. Označili by dnešní moralizátoři za „korupčníky“ celý národ, když celý národ musel uplácet? A tvrdili by, že za nehospodárnost socialistické ekonomiky mohli právě „korupčníci“? Tento jednoduchý příměr dokazuje, že problém není v lidech, ale v systému. Čím více státu, tím více korupce.

Korupce se může stát životní nutností

Každé rozhodnutí úředníků má svou stínovou cenu, která se odráží v korupci. Jak byrokracie zatěžuje svobodné jednání a podnikání lidí, stává se korupce nutností, jedinou šancí, jak si lidé mohou příslušné úřednické rozhodnutí zajistit.

Nelze proto korupci paušálně odsuzovat. Lidem, kteří uplácejí, často nic jiného nezbývá, stejně jako za socialismu bylo potřeba korupce i k pořízení kvalitního kusu masa. Všichni se smějeme historkám, kolikrát musí cestovatel v zemích bývalého Sovětského svazu platit za bumážky a za naprosto samozřejmé úkony. Málokdo už ale dokáže domyslet, že dennodenní korupce je způsobena obrovskou byrokratickou kontrolou. Nelze bojovat proti korupci, aniž by byla drasticky omezena úřednická moc.

Pokud se byrokracie rozmáhá, nutně se rozmáhá i korupce. Úplatky tak fakticky fungují jako jediná zbraň proti všemocným úředníkům. Lze říci, že vysoká míra korupce v některých zemích pouze odráží snahu podnikatelů zlepšit své podnikatelské prostředí, které úředníci ničí.

Vyšší tresty za korupci plýtvání neodstraní

Důsledkem povrchního uvažování o korupci je také tvrzení, že vyšší tresty za prokázanou korupci ve veřejném sektoru odstraní korupční chování a s ním spojené plýtvání penězi. To je chybný závěr ze dvou důvodů. Za prvé, jelikož úředník ve státním sektoru nemá žádné měřítko, jak posoudit efektivitu projektů, odrazení od korupčního jednání nemůže na neefektivitě nic změnit. Pokud například úředník ze strachu úplatek nepřijme a zadá zakázku jiné firmě, neznamená to, že vybral pro veřejnost lepší projekt. Jelikož se úředník neřídí porovnáním tržeb a nákladů jako podnikatelé na trhu, o přínosnosti projektů veřejnosti nemá žádnou představu. Tento problém je ve státním sektoru neodstranitelný a s tresty za korupci vůbec nesouvisí.

Za druhé, korumpovatelnost úředníků a politiků může mít různé formy. Politici vždy směřují státní výdaje tak, aby z nich profitovali buď znovuzvolením ve volbách (což jim přinese budoucí vysoké platy a osobní prestiž), anebo přímou odměnou na svůj účet nebo na účet své strany od korumpujícího jedince. Vyšší tresty za „viditelnou“ korupci povedou pouze k tomu, že politici a jejich úředníci namíří více státních výdajů přímo na voličské skupiny. Jinými slovy: například místo stavby nové dálnice, u níž je velký potenciál úplatků od stavebních firem, pošlou více peněz na podpory v nezaměstnanosti nebo platy státních zaměstnanců, čímž si zajistí hlasy těchto skupin v příštích volbách. Oficiálně o „korupci“ nepůjde, ale politik se nechá „koupit“, tedy uplatit jiným způsobem. Ač budou moralizátoři jásat, že nedošlo k „obálkové“ korupci, veřejné rozpočty budou zatíženy stejným způsobem a fakticky se nic nezmění.

Závěr

Čtenářům by nyní již měly být zřejmé tři hlavní ekonomické poznatky, které jsme v našem textu ukázali:

  • Korupce je vzorec chování, který ve svobodné tržní ekonomice neexistuje.
  • Korupci v ekonomice nevyhnutelně vyvolávají zásahy státní moci.
  • Rozsah korupce je přímo úměrný míře státního přerozdělování.

Nezpochybňujeme, že mohou existovat úřední rozhodnutí, která nebyla ovlivněna korupcí. Úředník nám v tomto případě může připadat morálnější, bohužel však nelze říct, že rozhodl ekonomicky lépe. Státní úředník totiž nikdy nedokáže posoudit ekonomickou efektivnost svých rozhodnutí, protože nemá k dispozici měřítko zisku. Korupce je pro úředníka pouze únikovou cestou z ekonomické slepoty.

Výzvy, které se snaží upevňovat nekorupční morální zásady, můžeme považovat za chvályhodné pokusy o změnu. Samy o sobě však nemohou napravit téměř nic. Za prvé, vůbec neomezují příčinu korupce, kterou je státní přerozdělování jako takové. Za druhé, mylně si vykládají vztah mezi korupcí a efektivností. Zatímco protikorupční apely se tváří, že méně „zkorumpovaná“ společnost vede k úsporám a vyšší efektivnosti, skutečná příčinnost je zcela opačná – efektivní tržní konkurence (nenarušovaná státem) sama podporuje a vybírá nezkorumpované aktéry, kteří nekradou. Omezením korupce tedy nelze způsobit vyšší efektivnost. Naopak musíme nejprve umožnit efektivní tržní hospodářství, omezit stát, a teprve toto díky tlaku na efektivnost omezí korupci a rozkrádání.

Pokud někdo namítne, že nelze přece všechny státní funkce privatizovat, uvědomme si, že žijeme v obrovské míře státního přerozdělování na hraně socialismu: přes veřejné rozpočty protéká přes 40 procent produktu české ekonomiky. Prostor pro osekání státu je obrovský. Máme před sebou jasnou volbu. Buď chceme co nejméně korupce, a k tomu potřebujeme co nejmenší, řekněme desetinový stát. Anebo požadujeme hodně státních regulací a výdajů, a pak se musíme smířit s velkou mírou korupce. Žádná jiná možnost neexistuje.

Text vyšel v květnovém čísle Revue Politika

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (30 komentářů)

Vlad Ender | 14. 6. 2012 08:39

Je celkem zajimave jak autori dokazou ignorovat fakt ze staty jako Dansko, Finsko, Norsko a Svedsko, ktere zrovna malou statni ucast na ekonomice nemaji, jsou relativne nezkorumpovane.

Nemluvm uz o tom, ze v automatickych predpokladech je ze firma soukroma bude efektivni (protoze samozrejme predpokladaji ze vlastnici si to pohlidaji. Jo, asi stejne efektivne jako si ve statu politiky pohlidaji volici... Znam firmy ktere nejsou o moc efektivnejsi nez ruzne statni spravy, a znam statni spravy ktere jsou efektivnejsi nez ruzne firmy).

Panove, pokud chcete aby vas nekdo bral vazne, porovna sve uvahy s realitou (nejen ceskou) je zakladnim predpokladem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 14. 6. 2012 15:36
reakce na Vlad Ender | 14. 6. 2012 08:39

Opomíjíte důležitý morální aspekt - neefektivita firmy = potrestaný majitel;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 18. 6. 2012 16:27
reakce na Jan Krejčí | 14. 6. 2012 15:36

To funguje jenom u relativne malych firem resp. firem s velkou koncentraci kontroly (u velkych reknemen Google, Facebook atd..).

U vetsich firem uz mate agency problem, dokonce dvoj ci vice stupnovy.

Nejdrive mate managery vs. akcionare, a potom akcionari nejsou ve skutecnosti akcionari ale jen managery pro investory (a ti nakonec take muzou byt jen dalsimi managery atd..).

Kdyz se podivate napr. na nektere banky za poslednich 10-20 let, tak management/zamestnanci dostali z bank tuny penez, zatimco akcionari sedi na (vetsinou) masivnich ztratach (vetsina americkych IB mela minimalni dividendy, a cena akcii vetsinou prudce klesla) - a kdyz se podivate na pre-rozdeleni zisku dnes, zjistite ze to akcionari tak nejak porad akceptuji (vydaji na zamestnance jsou ted priblizne stejne jako pred krizi). Takze moralni aspek je sice teoreticky hezky, ale prakticky moc nefunguje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Cenda 22 | 12. 6. 2012 13:06

Je to jen hraní se slovy, podstata a výsledek je stejný, ať už to nazvem korupcí, nebo prostě jen krádeží. Vyvedení některých služeb státu nezamezíme rozkrádání v systému. To je to samé, jako by jsme děravou vodovodní trubku dali z chodby na vnější zeď objektu, díry budou pořád a účet se musí stejně zaplatit, akorát to není tolik vidět. Jen se to bude ještě hůř kontrolovat a na tok se může napojit řada dalších. A o to jde především. K zamezení korupčního jednání by byla nutná změna mentality obsluhy - nemožné - vylepšená kontrola a revize potrubí - schůdnější - nebo zmenšení spotřeby díky vyšší efektivitě s omezezením pravomocí jednotlivých obsluh strojů.
Korupce mj. není jen o přidělování zakázek a nákupech. Stačí mít moc a rozhodovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 11. 6. 2012 14:12

Abych pravdu řekl (napsal), nemůžu s tímto článkem souhlasit. Autoři se vlastně snaží většinu viny za korupci snaží svalit na systém a tímto způsobem dát jakési alibi lidem, kteří korumpují a nebo jsou korumpováni. Copak je nutnost, aby v případě, že nějaký systém má slabiny, lidé těchto slabin zneužívali?
Uvedu zde jeden příklad ze života. Když si jen tak opřete kolo o zeď a necháte ho třeba hodinu bez dozoru, vytváříte tím prostor, aby vám ho někdo ukradl. Pokud tak uděláte v Česku, vede to s pravděpodobností hraničící s jistotou ke krádeži toho kola. Ale zkuste to udělat třeba ve Švédsku, spíše v nějakém menším městečku. Zjistíte, že pravděpodobnost, že se s kolem shledáte, je celkem dost vysoká. Otázka je: Proč? Holt, co se týče morálky, jsou Švédi asi přeci jen trochu někde jinde. A mohl bych pokračovat ve vyjmenovávání věci, jak co kde funguje u nás, ve Švédsku, ve Švýcarsku, atd. Podle mě záleží na lidech mnohem více, než si autoři tohoto článku myslí.
Navíc opomíjejí ten fakt, že samotný systém státních zakázek, o kterém autoři psali, byl a je vytvářen lidmi, kteří možná toho mravního povědomí moc nemají a navíc v rámci tohto systému i pak nějak fungují. Vytváří se pak onen pověstný začarovaný kruh.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 11. 6. 2012 19:39
reakce na Martin Kovář | 11. 6. 2012 14:12

Zkusím analogii z firemního prostředí. Máte firmu plnou chytrých lidí. Chytří lidé plní své pracovní úkoly chytře (dokonce vyžadují takové pracovní úkoly, které je nutno řešit chytře, jinak by odešli). Díky tomu nepotřebujete žádné speciální vedení lidí, řízení rizik, řízení procesů atd. Jednoho dne zjistíte, že díky růstu a obměně lidí už nejsou všichni tak chytří a někteří potřebují dozor, nejsou schopni plnit komplexní úkoly, nemají přesah - nejsou schopni se navzájem nahradit a špatně předávají informace a úkoly, neudrží pořádek ve svých úkolech, atd. Na kvalitě produktu to samozřejmě začíná být znát.
Můžete najmout manažery, supervizory, pořádat školení a workshopy nebo zvýšit mzdy natolik, že nebudete mít nouzi o chytré zaměstnance. Jaká je ale pravděpodobnost, že na trhu přežijete?
Vaší jedinou šancí je zavést systém, který nebude záviset na inteligenci každého zaměstnance (idiotensicher), zavést standardy, dokumentaci, procesy, rozsekat pracovní úkoly na menší části, které je schopen pochopit i méně inteligentní zaměstnanec (eufemisticky "specialist&quo t;).
S korupcí je to stejné - můžete školit a debatovat o morálce, můžete najmout více policistů, dát jim diktaturní prostředky a pravomoci, zakládat komise, vymýšlet sebesložitější nástroje, ale jedinou cestou proti korupci je zavedení systému, kde není co rozkrást. Věřím, že souhlasíte, že korupčníci jsou minimálně stejně vynalézaví, jako blbci. Své peníze každý uhlídá nejlépe sám, proto cestou k nerozkradené koruně je nezdaněná koruna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 12. 6. 2012 10:32
reakce na Jan Krejčí | 11. 6. 2012 19:39

Pane Krejčí, vidím, že si moc nerozumíme. ;-) Víte, jedna z věcí, o kterou mě šlo, bylo, že počátek korupce není v systému, ale v morálce. Mimochodem, jak chcete vytvořit nějaký dobrý systém udělování státních zakázek, když ho mají vytvořit právě ti lidé, kteří profitují na tom nynějším? Vždyť to je konflikt jejich zájmů.
Je hezké mít nějaké názory, co by se mělo udělat, jaká opatření zavést. A asi s Vámi budu v mnoha věcech souhlasit. Jenže je taky dobré vidět, jak mohou být daná opatření zaváděna. A kde jsou problémy při jejich zavádění?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 11. 6. 2012 14:55
reakce na Martin Kovář | 11. 6. 2012 14:12

Nejen to. Oni opomíjejí i ten fakt, že trh je také tvořen lidmi majícími nějakou morálku. Lidi budou překračovat pravidla, i pokud státy nebudou existovat.

Tím, že je auoři označili za zloděje, kdežto ve státní sféře jsou to podle nich korupčníci, si autoři jen hrají se slovíčky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Duchek | 7. 6. 2012 20:26

1. Některé služby prostě volnou ruku trhu mít nemají, příkladem budiž zdravotnictví USA, občané už nad ním nikdy nenabudou kontrolu a tržní mechanismy je jaksi ne a ne vysvobodit.

2. Chtějí snad autoři tvrdit, že v soukromých firmách korupce a neefektivnost neexistuje? I kdyby na to firma nakonec zašla, zloději se přesunou do jiné a nic se nevyřeší.

Stát není až tak odlišná entita. Stát přece má své akcionáře. Ale svoji správu vykonáváme mizerně. Příčinou kradení není ani existence státu, ani existence peněz, je jí skutečně existence zlodějů (jakkoli se vám to zdá od reality odtržené a idealistické). Reverzní přístup plyne z jisté nafoukanosti ekonomů a pokřiveného mínění, že všechno se dá koupit a člověk jiné než ekonomické stránky vlastně nemá.

Nicméně bez ohledu na debatu slepice-vejce je pravda, že kdo s penězi hospodařit neumí, tomu se nemají dávat do ruky. Než se to stát naučí, měl by opravdu fungovat s menším rozpočtem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 8. 6. 2012 20:55
reakce na Jan Duchek | 7. 6. 2012 20:26

Ad 1: V USA je soukrome zdravotnictvi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Mazánek | 7. 6. 2012 14:40

Děkuji za článek a komentáře Petra Tomana, Michala Weinfurtnera, Ferdinanda Máchy, Miroslava Hniličky, Otakara Hokynáře a Martynezze (ano, všech dosud komentujících).

Pánové, ty myšlenky nemusí být ve sporu:
1) Redukce státu snižuje korupci ve státu (ale akceleruje globalizaci s negativními dopady podceňování/ignorování nákladů externalit)
2) Morálka a hodnoty jsou důsledkem výchovy a prostředí, což je obojí důsledkem nastavení systému a příkladu ze strany politických elit (viz. redukce článků na "ekonomické = správné", Kalouskovy státní dluhopisy o nominálu koruny, švarcsystém jako důsledek přenesení sociální funkce státu na firmy, ...)
3) Transparentnost dělá korupci obtížnější

Doplním "Hurvínkovské zjednodušení":
1) Lidi se chovají tak slušně, jak je učí rodiče+televize+škola+komunity ,dovolí jim společnost a umožňuje jim jejich ekonomická situace (ve srovnání s jejich očekáváními).
2) O bohatství občanů ČR rozhoduje, kolik nás jak efektivně pracuje, jak dobře se daří naše práce prodávat, jaký podíl z tržeb zůstane na území ČR a ve vlastnictví ČR lidí a za jak dobré ceny nakupujeme od zahraničních subjektů. Zbytek je přehazování peněz v různých kapsičkách peněženky zvané ČR (i to přehazování je důležité, ale nemá vliv na velikost koláče, který si dělíme)
3) Část státního aparátu, veřejné správy, armáda, policie, pojišťovny, bankovnictví, vedení firem, marketing, ... nezvyšují HDP přímo, ale tím, že umožňují ostatním nerušeně a efektivně pracovat. U lidí v těchto odvětvích by se mělo posuzovat, zda jsou skutečně prospěšní nebo de-facto jen pobírají jinou formu podpory v nezaměstnanosti)

Takže: ano transparentnosti, ano redukci neefektivní (a jen neefektivní) části veřejné správy, ano morálce (i v tom, že svému kamarádu řeknete "kradeš/jezdíž na černo/neplatíš daně/daníš v ráji/žiješ jen(jen!) z úroků/...: jsi parazit")

P.S .(váhal jsem, jestli mezi neproduktivní zařadit i vodárenství. Kdysi to bývalo zdarma, teď si netroufám. Ale jestli tady budou někdy dlouho vyhrávat pravicoví liberálové, tak udělám start-up v novém odvětví "vzduchařství&q uot;- a to bych vážně nerad)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ferdinand Mácha | 7. 6. 2012 14:16

"Oficiálně o „korupci“ nepůjde, ale politik se nechá „koupit“, tedy uplatit jiným způsobem. Ač budou moralizátoři jásat, že nedošlo k „obálkové“ korupci, veřejné rozpočty budou zatíženy stejným způsobem a fakticky se nic nezmění."

Pok udchcete "moralizátory&q uot;zesměšnit poukázáním na neměnnost dopadů na veřejný rozpočet, zkusme se zamyslet nad společenským dopadem. Pokud bude stát voliče uplácet, vrátí jim tímto nějakou hodnotu. Zatímco pokud je uplácet nebude a všechny prostředky spotřebuje, nedá jim ani malou hodnotu.
Vychází mi tedy, že uvedený výrok "fakticky se nic nezmění." je lež.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 7. 6. 2012 23:48
reakce na Ferdinand Mácha | 7. 6. 2012 14:16

Tak jako to běžně čtu v novinách, nerozlišujete mezi plátci a příjemci daní (např. "každý Čech dluží díky státu x tisíc"). Není žádné MY! Jedna ruka dává a druhá bere. Není žádný náš žaludek, náš chuťový pohárek, naše srdeční chlopeň nebo společný český endorfin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 6. 2012 07:39
reakce na Jan Krejčí | 7. 6. 2012 23:48

Říkáte "nerozlišujete mezi plátci a příjemci daní"...
Myslíte tím konkrétně mě? :-) Já osobně to rozlišuji. :-)

Není jednoduché říct čistý plátce a čistý příjemce. Důchodci už daně neplatí, ale přesto je nepovažuji za čisté příjemce, pokud předtím odváděli 40 let sociální POJIŠTĚNÍ. Což jim od mala bylo slibováno jako zajištění na stáří, takže je logické, že chtějí slib státu vyplnit.
Já se daním vyhnout neumím, ale zároveň používám silnice, služby MHD a služby zdravotnictví...

& quot;Běžný"občan není čistý, to je to "my". A pak je skupinka "jich", která se rozšiřuje i šedou ekonomikou...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 8. 6. 2012 08:27
reakce na Ferdinand Mácha | 8. 6. 2012 07:39

Myslím tím tento konkrétní Váš argument, že když zkonfiskují úředníci každý měsíc polovinu mého majetku a "nakrmí" jím 5 jiných lidí, jsem na tom lépe, než když si za něj politik koupí tryskáč. Nejsem, nemám polovinu majetku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 6. 2012 10:22
reakce na Jan Krejčí | 8. 6. 2012 08:27

Ano, máte pravdu, nemáte svou polovinu. Ale společnost, které jste součástí, má o nějakou hodnotu více.
Tím máte i vy více, podle toho, jakou část z té vrácené části "dovedete" využít. Navíc nedojde k nakupení zdrojů u jedince, který tímto obvykle získává páku k dalšímu ovlivňování našeho osudu a svým hrátkám s našimi životy.

Popsané přerozdělování je sice neefektivní hnus, ze kterého se mi zvedá žaludek, ale tvrzení je: Tím, že se nekupí ukradené zdroje u jednotlivců, získáváte i vy šanci k navrácení alespoň nějaké jejich části. Proto je to lepší a jsme na tom lépe, nežli bez té šance.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ferdinand Mácha | 7. 6. 2012 14:10

"Jelikož se úředník neřídí porovnáním tržeb a nákladů jako podnikatelé na trhu, o přínosnosti projektů veřejnosti nemá žádnou představu. Tento problém je ve státním sektoru neodstranitelný a s tresty za korupci vůbec nesouvisí."

{ br}Takžejste ideální zaměstnavatel?
Váš zaměstnanec se nebude řídit porovnáváním nákladů, o přínosnosti projektu firmě nebude mít žádnou představu... A přesto mu neudělíte za jeho kiks žádný trest, jelikož s jeho rozhodnutím to vůbec nesouvisí.
Chápu to správně???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 9. 6. 2012 08:50
reakce na Ferdinand Mácha | 7. 6. 2012 14:10

Myslím, že to nechápete vůbec. Zkuste si ty články přečíst ještě jednou a pomalu.
Můj zaměstnanec rozhoduje jen o tom, co mu dovolím a co považuji za ekonomicky výhodné, pro dosažení zisku. Pokud to udělá špatně, tak to poznám a mohu jej za to potrestat.
To POZNÁM je na tom to nejdůležitější. Jde totiž o MÉ peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 9. 6. 2012 14:57
reakce na Fery Marra | 9. 6. 2012 08:50

Vy POZNÁTE v mezinárodní firmě o několika tisících zaměstnancích, který z těch stovek manažerů rozhoduje správně? Vy máte takovou mozkovou kapacitu, že máte přehled o VŠECH vaších tocích peněz? To klobouk dolů...
Ale v realitě jste jedinečný úkaz. Ve firmách od jistého kritického množství zaměstnanců a toků financí není jeden člověk (majitel) schopen uhlídat rozhodnutí všech svých zaměstnanců.

Zkusíte jiný argument?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 11. 6. 2012 11:37
reakce na Ferdinand Mácha | 9. 6. 2012 14:57

Není třeba jiný argument. U malé firmy to hlídá třeba sám majitel. U větší firmy na to má finanční oddělení a každoroční audit, který si platí. U velkých firem, pokud jsou dobře řízené, jsou nastaveny kontrolní mechanizmy, že těch chybných řešení, či dokonce podvodů není mnoho.
Zajímavé, že sociální ideologové vždy jako příklad dávají velké, mezinárodní firmy ..... ;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 11. 6. 2012 14:05
reakce na Fery Marra | 11. 6. 2012 11:37

U velkých firem, pokud jsou splněné podmínky blablabla... Nepřipadá vám to stejně prázdné ideologické mlácení slámy jako pokusy realizace socialismu?

Zajímavé, jak věrozvěstové samospasitelného trhu vždy mezinárodní firmy a disproporce s malými firmami a na druhé straně podobnost se státními útvary ve své argumentaci zanedbávají, že?
;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Toman | 7. 6. 2012 11:26

Ano, když bude stát přerozdělovat méně, jistě zbude méně na případnou korupci. To je sice velice "objevné", ale bohužel další návrhy článek nenabízí.

Primárním nástrojem proti korupci by měla být TRANSPARENTNOST - vešekerá výběrová řízení, včetně smluv, vlastníků firem atd. - to vše by mělo být k dispozici veřejně na internetu. Pak může kdokoliv neefektivitu napadnout, případně nabídnout danou službu levněji.

Dalším nástrojem by měla být účinná ochrana ohlašovatelů korupce a analogie amerického zákona False Claims Act (http://www.youtube.com/watch? v=ZRZnnZSmakY),díky němuž, pokud se korupce prokáže, dostane ohlašovatel odměnu z ušetřené částky, firma peníze musí vrátit a navíc zaplatit trojnásobek jako pokutu!

Samostatnou kapitolou jsou majetková přiznání politiků a zavedení pravidel lobbyingu jako v civilizovaných zemích.

Motto na závěr: V dobře nastaveném systému se i gauner chová slušně. V opačném případě příležitost dělá zloděje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 6. 2012 13:09
reakce na Petr Toman | 7. 6. 2012 11:26

K té transparentnosti, ta korupci neodstraní, jenom ji trochu promění a skryje. Korumpovat lze nejen penězi. Korupční prostor vzniká nejen u předražených zakázek.

Je třeba odstranit hlavně plýtvání.

K čemu je transparentnost, když kraj zadá tvorbu zcela zbytečného webového portálu. Dá práci kamarádům ale nevezme si peníze. Pouze kamarádi později nakoupí billboardy s negativní kampaní na opozici.

To je taky korupce a odehraje se klidně transparentně a nic s tím nenaděláte. Dokažte tam tu dohodu.

Podnikatel získal zakázky kraje, to není trestné. Podnikatel má politické preference jako každy a ze svých peněz může podpořit svojí reklamní kampaní koho chce.

Index vnímání korupce klesá ale korupce nikoli. Málokoho napadne, že ten podnikatel tu práci nemusel získat, kdyby kraj neplýtval penězi a musel kalkulovat zisk. Ale on nemusí a může utratit to co dostane a ještě si může půjčovat.

To je ten problém. A netýká se samozřejmě jen krajů. A tenhle problém řeší omezení přerozdělování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 7. 6. 2012 14:05
reakce na Michal Weinfurtner | 7. 6. 2012 13:09

"K čemu je transparentnost, když kraj zadá tvorbu zcela zbytečného webového portálu."

V tom je právě to kouzlo transparentnosti - projekty jsou vidět a zbytečné projekty le odhalit. A pak i potrestat zadavatele zbytečností.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 6. 2012 22:53
reakce na Ferdinand Mácha | 7. 6. 2012 14:05

To je právě ten omyl. Za zbytečnosti ve státním potrestat nelze. Právě že ve státním sektoru není kritérium úspěšnosti projektu a tím pádem ani není za co a koho trestat.

My dva si tu klidně můžeme odsouhlasit, že třeba středočeský portál tojecool.cz je zcela zbytečný a předražený. Ale my dva jen těžko můžeme potrestat viníky. A prokázat to u soudu, no schválně jak by znělo obvinění ? Plýtvání ? Oni řeknou ne, to je komunitní podpora sociální péče o mladé, zejména z vyloučených lokalit. Že nemají internet ? Ale v knihovních je přece zdarma.

Kdepak, tak jednoduché se to může zdát nám zde v diskusi, ale realita je vždy mnohem komplikovanější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 6. 2012 07:28
reakce na Michal Weinfurtner | 7. 6. 2012 22:53

Potrestat viníky lze i jejich veřejným označením, tak aby se při dalších volbách nedostali k moci opět.

Pokud budou občané informovaní, spočítají si konkrétní počet kiksů té konkrétní strany a můžou se rozhodnout podle skóre. Zatím "každý ví", že na obou stranách je to stejné. Ale jak konkrétně to vypadá, to nikdo neví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 7. 6. 2012 05:35

Ano, v zásadě bych souhlasil. Že je to příčina velmi podstatná. Že zde je možnost podstatné redukce. Jen s poslední větou nemohu souhlasit.
Proč. Ona potřebná podstatná redukce přerozdělování (včetně dotací EU) je v rukách zákonodárců. Ti se nezmění. My se také nezměníme tak, abychom je byli v dohledné době schopni vyměnit za podstatně morálnější a moudřejší. Ochotné a schopné potřebného zjednodušení zákonů a státní správy. Je třeba se o to snažit, ale taky si uvědomit, jak dlouhá cesta to bude. Tak na generace.
Leda že by se šlo cestou podle na Islandu?
Nezbývá prozatím, než maximálně využít i všech dalších možností. Přestože píšete, že neexistují.
Kromě korupce tu máme ještě všeobecnou morální devastaci. Takže Janečka a pod. bych ani v nejmenším nezatracoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 7. 6. 2012 12:00
reakce na Miroslav Hnilička | 7. 6. 2012 05:35

Ano, bohužel autoři článku píší o systému, ale nemůžu si pomoci, to,že někdo přijme, či dokonce vymáhá,úplatek je PŘEDEVŠÍM projevem nedostatku morálky. Takže já vidím morální aspekt na prvním místě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Vytiska | 7. 6. 2012 01:29

Souhlasim az na nektere detaily:

1.) moralka jedince je take podstatnym faktorem - i kdyz v soucasnem socialistickem systemu hraje mensi roli, jedna se o sklon k sebeobohacovani na cizi ucet. Pokud nekdo takovy sklon ma, je pravdepdobne ze bude hledat jine cesty jak prijit rychle k penezum (napr. ve svobodne trzni ekonomice bude okradat zamestnavatele)

2.) svobodna trzni ekonomika neni uplne imunni vuci korupci - velke firmy s desitkami tisic zamestnancu jsou ohrozeny korupci a rozkradanim podobne jako stat. Ani ve velkych soukromych firmach neni vyjimkou deleni zakazek za ucelem vyhnuti se vyberovamu rizeni, plytvani penezi, predrazovani, apod.

Jinak souhlasim ze korupci lze ve statnim sekteru znacne omezit osekanim statu na kost a nechat jej zajistovat jen zakladni vseobecne prospsne sluzby. Museli bychom ale nejspis vystoupit z EU, protoze system EU transferu tam&zpatky pvytvari silne korupcni/plytvaci prostredi presne vami popsanym zpusobem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 6. 2012 13:15
reakce na Martin Vytiska | 7. 6. 2012 01:29

Morálka souvisí pouze s mírou uskutečněné korupce. Nikoli s množstvím příležitostí ke korupci. Ty jsou přímo úměrné s velikostí přerozdělování.

Je to stejné jako v jiných oblastech života. Ve skandinávii můžete klidně nechat bicykl před obchodem a odjedete na něm domů, kdežto u nás je to risk i když jej zamknete řetězem.

Zkrátka v různých zemích lidé kradou různě. Někde více a někde méně. A proto se musí i různě omezovat příležitosti. Protože jak víme, příležitost dělá zloděje.
To neznamená že příležitost udělá zloděje z každého, ale že když není příležitost, ani zloděj nic neukradne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel Ryska
Ekonom, doktorand na Fakultě sociálních studií UK
Jan Průša
Ekonom, doktorand na Fakultě sociálních věd UK

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!