Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Místo ruské železnice do Vídně evropská do Kyjeva?

Rusko by rádo vybudovalo širokorozchodnou železnici do Vídně. Trať by měla vést přes Slovensko. Evropské unii ruský projekt nevadí. Nedá na něj však ani euro. V projektech železnic jde totiž i politický vliv na dané území.

Širokorozchodná železnice ruského typu na Slovensku existuje od roku 1966. Téměř devadesát kilometrů širokých kolejí vede z ukrajinského Užhorodu do Hanisky u Košic, kam se po ní vozí ruda do železáren. Z podobného důvodu vedou od roku 1979 široké ruské koleje čtyři sta kilometrů až do polských Katovic.

Unie Rusy nepodpoří

V posledních letech Rusko společně s Rakouskem prosazuje projekt širokorozchodné trati, která by přes Slovensko propojila ruskou (carskou) síť širokorozchodných železnic s vídeňským přístavem na Dunaji. A před několika dny proletěla zpravodajskými servery po celé Evropě zpráva, že Evropská unie ruský projekt podpoří. Při pozorném prozkoumání toho, co a jak bylo představiteli Bruselu řečeno, však ze zmíněného vyjádření eurokomisaře pro dopravu Siima Kallase vyplývá jediné - že Evropská unie nebude projektu činit překážky. „Pokud si Ruské železnice nebo jiný komerční subjekt přejí postavit širokorozchodnou trať, je to jen komerční rozhodnutí firmy z obchodních důvodů,“ vyjádřil se Kallasův mluvčí Dale Kidd.

A mluvčí eurokomisaře pro regionální rozvoj Johannese Hahna byl ještě jednoznačnější. „Investujeme do železničních propojení na Slovensku, které běží paralelně s plánovanou ruskou širokorozchodnou tratí. Unie proto nezamýšlí podpořit tento projekt,“ uvedl Hahnův mluvčí Ton van Lierop.

Železnice za dva Temelíny

Projekt širokorozchodné tratě přes Slovensko je jedním ze zamilovaných témat nového slovenského premiéra Roberta Fica. Na bratislavské bezpečnostní konferenci Globsec, nejvýznamnější mezinárodní akci, která se na Slovensku pořádá, se v dubnu k projektu opět jednoznačně přihlásil. „Potvrzuji zájem vlády pokračovat v projektu širokorozchodné železnice. Určitě budeme hledat i další společné projekty s Ruskem. Je to totiž destinace, která je pro nás mimořádně důležitá,“ uvedl Fico.

Přitom dosud vypracované studie upozorňují, že železnice by byla pro Slovensko výhodná jen v období výstavby, a jen pokud bude financována z jiných než slovenských peněz.

Během provozu by se pět až osm miliard eur nákladů (cena jedné až dvou jaderných elektráren typu Temelína) vracelo velice pomalu: v podobě pronájmu kolejí dopravcům. Největší zisky by mělo koncové přístaviště, tedy přístavy ve Vídni a lodní dopravci, kteří by podle projektu ruské a především čínské zboží vozily po ose Rýn–Dunaj dále po západní Evropě.

Slovensko by naopak vybudováním železnice přišlo o zisky z rušného překladiště v Čierné pri Čope.

A velmi rozezlené je i Polsko, které by obdobně přišlo o peníze z překládání zboží a kontejnerů z ruských vlaků na evropské koleje u Katovic. Není divu, že trať přes Slovensko se v Polsku interpretuje jako nový Nordstream, i tento plynovod se totiž Polsku vyhýbá.

Propojit čínské a evropské koleje? Spíš natáhnout se na Ukrajinu

Při pohledu na mapu rozchodu kolejí napadne člověka ještě jiná věc. Čína má totiž stejný rozchod kolejí jako Evropa. Bylo by tedy také možné stavět evropské koleje směrem na Čínu, nebo dokonce až do Číny samotné. A ten kdo by zůstal mimo, by mohlo být Rusko. V současné finanční situaci Evropské unie je to ovšem projekt jen z říše snů.

Reálnější by bylo evropskou sítí propojit s Unií asociované země, například Ukrajinu. Nejde totiž jen o hospodářský projekt, ale i o symbol. „V případě širokorozchodné trati jde o souboj o politický vliv v regionu,“ řekl pro televizi TA3 dlouholetý analytik světové banky Juraj Mesík. „Z pohledu Bruselu by bylo politicky smysluplné dotáhnout evropskou železnici do Kyjeva. Širokorozchodná trať je přesně opačný projekt,“ dodal Mesík.

Autor je redaktor Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK