Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak mazaně podojit Brusel či Prahu? Pseudoinovovat

| 25. 6. 2012 | Vstoupit do diskuze

Dáváme málo peněz na vědu a výzkum. Jenže po zkušenostech s rozdělováním toho mála je těžké věřit, že kdyby peněz bylo víc, věda by kvetla. Jak poukazuje Lukáš Kovanda, stát totiž peníze rozdělovat prostě neumí.

Jak mazaně podojit Brusel či Prahu? Pseudoinovovat

Je téměř folklór upozorňovat, jak malý podíl hrubého domácího produktu u nás směřuje na podporu vědy a výzkumu, na utváření takzvané znalostní ekonomiky. Málokdo pochybuje, že věda a výzkum ústí v inovace, ergo hospodářský růst a bohatnutí společnosti. Mnohem slabší shoda panuje stran toho, jak vědu a výzkum efektivně podporovat.

Zkušenost z inovačně úspěšných zemí je přitom jasná: opravdové inovace vyžadují zejména liberalizované ekonomické prostředí s dostatkem rizikového kapitálu. Podmínkou je rovněž kvalitní úroveň základního výzkumu. V Česku bohužel ani jedno z uvedeného v současnosti není, alespoň tedy ne na uspokojivé úrovni.

Výjimkou potvrzující pravidlo je snad pouze sektor informačních technologií. To, že zhruba na jedné třetině celosvětově sledovaných počítačů je nainstalován antivirový software českých (a jednoho slovenského) producentů je jednoznačný úspěch a ilustrace skutečnosti, že nejen pověstné zlaté české ručičky, nýbrž i zlaté české hlavičky mají nesmírný potenciál i ve světovém měřítku.

Nejlepší podpora? Nestát v cestě

Bohužel však valná většina toho, co se vydává za státní podporu vědy a výzkumu, směřovanou ať už z Prahy či Bruselu, nedopadá na příliš úrodnou půdu. Je to jedna ze sfér, v níž se názorně ukazuje zbytečná přebujelost státního sektoru. Firma, která zamýšlí uvést vskutku převratnou inovaci, nebude přece žádat o veřejnou dotaci na takový projekt. Vždyť by v rámci nutného papírování musel svůj záměr zveřejnit, a to pochopitelně i konkurenci. A konkurence nikdy nespí, jak se říká. Jde-li o potenciálně výnosnou inovaci, svůj záměr tedy utají a raději bude shánět soukromé peníze – soukromý rizikový kapitál. A rizikový kapitál snáz sežene v regulačně nesešněrovaném ekonomickém prostředí, které například není dušeno nadměrnou daňovou zátěží. 

Role státu tedy spočívá ve vytváření vhodných podmínek pro inovativní činnost, nikoli v podpoře inovací jako takových. Jsou-li totiž podporovány přímo inovace, většinou jsou výsledkem jen pseudoinovace. Papírově jsou však pochopitelně zadministrovány jako příkladné inovace, Praha či Brusel tak řádně „podojeny“ na dotacích, aniž se ovšem kdy dostaví skutečný ekonomický efekt.

Text vyšel na autorově blogu

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK