Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak mazaně podojit Brusel či Prahu? Pseudoinovovat

| 25. 6. 2012

Dáváme málo peněz na vědu a výzkum. Jenže po zkušenostech s rozdělováním toho mála je těžké věřit, že kdyby peněz bylo víc, věda by kvetla. Jak poukazuje Lukáš Kovanda, stát totiž peníze rozdělovat prostě neumí.

Jak mazaně podojit Brusel či Prahu? Pseudoinovovat

Je téměř folklór upozorňovat, jak malý podíl hrubého domácího produktu u nás směřuje na podporu vědy a výzkumu, na utváření takzvané znalostní ekonomiky. Málokdo pochybuje, že věda a výzkum ústí v inovace, ergo hospodářský růst a bohatnutí společnosti. Mnohem slabší shoda panuje stran toho, jak vědu a výzkum efektivně podporovat.

Zkušenost z inovačně úspěšných zemí je přitom jasná: opravdové inovace vyžadují zejména liberalizované ekonomické prostředí s dostatkem rizikového kapitálu. Podmínkou je rovněž kvalitní úroveň základního výzkumu. V Česku bohužel ani jedno z uvedeného v současnosti není, alespoň tedy ne na uspokojivé úrovni.

Výjimkou potvrzující pravidlo je snad pouze sektor informačních technologií. To, že zhruba na jedné třetině celosvětově sledovaných počítačů je nainstalován antivirový software českých (a jednoho slovenského) producentů je jednoznačný úspěch a ilustrace skutečnosti, že nejen pověstné zlaté české ručičky, nýbrž i zlaté české hlavičky mají nesmírný potenciál i ve světovém měřítku.

Nejlepší podpora? Nestát v cestě

Bohužel však valná většina toho, co se vydává za státní podporu vědy a výzkumu, směřovanou ať už z Prahy či Bruselu, nedopadá na příliš úrodnou půdu. Je to jedna ze sfér, v níž se názorně ukazuje zbytečná přebujelost státního sektoru. Firma, která zamýšlí uvést vskutku převratnou inovaci, nebude přece žádat o veřejnou dotaci na takový projekt. Vždyť by v rámci nutného papírování musel svůj záměr zveřejnit, a to pochopitelně i konkurenci. A konkurence nikdy nespí, jak se říká. Jde-li o potenciálně výnosnou inovaci, svůj záměr tedy utají a raději bude shánět soukromé peníze – soukromý rizikový kapitál. A rizikový kapitál snáz sežene v regulačně nesešněrovaném ekonomickém prostředí, které například není dušeno nadměrnou daňovou zátěží. 

Role státu tedy spočívá ve vytváření vhodných podmínek pro inovativní činnost, nikoli v podpoře inovací jako takových. Jsou-li totiž podporovány přímo inovace, většinou jsou výsledkem jen pseudoinovace. Papírově jsou však pochopitelně zadministrovány jako příkladné inovace, Praha či Brusel tak řádně „podojeny“ na dotacích, aniž se ovšem kdy dostaví skutečný ekonomický efekt.

Text vyšel na autorově blogu

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jan Koss | 9. 7. 2012 13:30

V rámci zlepšení ůrovně myšlení o ekonomice je na místěPhDr Kovandovi, ůdajně ekonoma a rádoby ekonomického novinaře, doporučit jak napsat o ekonomice aby si přečetl článekhttp://www.economist.com /blogs/schumpeter/2012/05/figh ting-cyber-crime.
Doufámže mu neujde myšlení o státem sponzorovaný výzkum přes České university pro soukromé výdělky, a také subvence americké armády.
Dále jako obdivovatel amerického snu určitě je si určitě vědom o masivních statních subencich na high-tech R/D přes Pent-a-gon pro soukromý profit.
Doufám že tímto mohu snad poněkud ulehčit nevolnost způsobenou anti-EH fobii a alergii na přebujenost evropského státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Koss | 27. 6. 2012 13:34

V nadpise se ptá a v posledním paragrafu odpoví jak správně dělat inovace českým způdobem – vynalezt něco jen aby to dobře vypadalo, nezáleží jestli to pracuje nebo ne a pobrat subvence.Prvotřidní rada ekonoma.
Co se týká uspěchu českého (a slovenského) antivírového softwaru článek je hodně přehnaný. Jedna firma má dílnu v Brně, hlavní ůřad je v Holansku a firma byla dávno prodána do zahraničí.Software dávají zadarmo s účelem chytit někoho kdo by to koupil.Podle jedné revue tato firma má světovy podíl placených antivirových softwarů 1.785% a na skorování protekce boduje s 83%.Za podobnou cenu je možné koupit antivirus se skorováním 99% a lépe.
Druhá česká firma má světovy podíl placených softwarů 0.49% a skore protekce 83%.Good luck.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 25. 6. 2012 16:13

Naprostý souhlas. Každý, kdo se k podpoře vědy jen vzdáleně dostal, musí na první pohled vidět, že nejde o žádné objevy, ale o docela obyčejnou rvačku o státní peníze. Jenže to provádějí pánové profesoři, kteří dokážou tak ovlivnit média, že se na ně veřejnost dívá jinak, než na Dr. Ratha (i když nedělají nic jiného). A část veřejnosti docela věří, že když dostanou ještě více peněz, celá společnost na tom vydělá. Skutečná věda živoří na okraji (pokud vůbec ještě existuje).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kratochvíl | 25. 6. 2012 09:02

No nevím. Tohle mi spíš příjde jako slohové cvičení na téma "Libertariánstvím k světlým zítřkům". Obecné kecy proti regulacím, byrokracii, statu obecně... Nějaká fakta, čísla by nebyla? Já jsem slyšel, že Stát naše problémy nevyřeší, že Stát je ten problém... no nevím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Janouškovec | 25. 6. 2012 15:37
reakce na kratochvíl | 25. 6. 2012 09:02

..."Nějaká fakta, čísla by nebyla?"... Jak vyčíslíte, že tráva je zelená? Myslíte, že zítra ráno vyjde slunce na východě?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 25. 6. 2012 03:43

Přesně tak. Toto je jen jeden příklad z tisíce.
Když jde člověk jen tak po ulici, zdá se být vše v pořádku.
Sleduje-li politiku a hospodářství do hloubky, konec našeho kulturního blahobytného přelidněného evropského světa je tu.
Může mít mít průběh pomalého sestupu, může být i šokový. To není podstatné. Podstatné je, že je už zjevně neodvratitelný.
(Zloději a tuneláři to dobře vědí, a snaží se do poslední chvíle "co to dá".)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!