Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Uzdraví nemocné hospodářství zázračná čínská medicína? Žádná není!

Čína nezná zázračný recept proti krizi, jen mohutné finanční injekce.

Na přelomu let 2008 a 2009 se světová ekonomika řítila do recese. Čína nebyla výjimkou. Všechny rozumné indikátory ukazovaly prudký propad: spotřeba elektrické energie, spotřeba surovin, objem železniční dopravy, index aktivity nákupních manažerů – vše ukazovalo směrem k recesi, možná dokonce krizi.

Přesto se nakonec Čína nepropadla, ale dokonce rostla, a to robustně. Její hospodářský rozmach nakonec v průběhu let 2009 až 2011 vytáhl z problémů i Německo díky mohutnému dovozu strojů a zařízení, včetně automobilů. Také vedení mladoboleslavské Škodovky mělo pro Čínu jen slova díků a chvály.

Znamená to, že existuje tajuplná čínská medicína na hospodářské potíže? Je čínský hospodářský model nadřazený mechanismům, které známe na Západě? Odpověď zní – ne, kdepak.

Propaganda pro Západ

Když na podzim 2008 klesala spotřeba elektrické energie o sedm procent ve srovnání s předchozím rokem, bylo všem zasvěceným jasné, že se Čína řítí do maléru. Statistiky hrubého domácího produktu sice nadále jásavě rostly, ale nikdo zasvěcený nevěří čínským údajům o HDP. Zvláště pak vedoucí činitelé politbyra, neboť ti vědí, že každoroční údaje o reálném růstu ve výši devíti procent jsou jen propaganda určená důvěřivému Západu.

 Politbyro v Pekingu ovšem reagovalo na špatné zprávy. Chřadnoucí ekonomika dostala injekci. Nikoli malou. Budu zde citovat svůj článek z Lidových novin z července 2009:

„Ve světle katastrofálního zhoršení ekonomické situace přikročila čínská vláda k dramatickému řešení: pumpovat do ekonomiky ještě více peněz. Ke konci prvního pololetí 2009 dosáhly nové půjčky čínských bank hodnoty 7056 miliard renminbi (tj. neuvěřitelných 23 procent HDP!), zatímco ve stejném období 2008 jen 2448 miliard.“

Nalijte do Česka bilion, taky budeme tygři!

Mohutná úvěrová injekce přece jen dokázala Čínu postavit na nohy. Úvěrová expanze řádových rozměrů desítek procent HDP ostatně nemůže nemít mohutný efekt. Zkusme si představit, že by česká ekonomika obdržela jen během prvního pololetí 2009 nové úvěry v hodnotě kolem 900 miliard korun! Ekonomika by šlapala a všichni by žasli. Byli bychom považováni za tygry střední Evropy. Jenomže ve financích je vždy něco za něco.

Cenou za rychlý hospodářský růst dopovaný úvěry je riziko bankovní krize. Známe to velmi dobře z našeho kontinentu: Irsko, Lotyšsko, Španělsko, nějakou dobu se již hovoří o bankovní krizi ve Slovinsku. Také slovenské hypoteční úvěry rostou objemově daleko rychleji než české, což vytváří iluzi zdravější ekonomiky a lepšího politického vedení (které je ve skutečnosti zhruba stejně nevalné jako to české, ale tím překračuji téma článku).

Podíváme-li se zpět do Číny, zjistíme, že problémy se špatnými úvěry jsou již notorické. Začaly v druhé polovině 90. let. Od té doby se řeší dvěma cestami: buď permanentní sanací ze strany státu, což jsou vlastně přímé dotace na rizikové bankovní úvěry, nebo rozpouštěním dluhů v hospodářském růstu a v dalších dluzích.

V roce 2000 činil celkový objem čínských bankovních úvěrů 11,7 tisíce miliard jüanů. Koncem května 2012 to bylo již 62,3 tisíce miliard jüanů. Špatné úvěry vzniklé kolem roku 2000 jsou nyní minulostí. Jsou zaplaceny státem anebo je jejich hodnota zanedbatelná v mase novějších úvěrů.

Žádný strom neroste do nebe, ani ten čínský

Tolik tedy k příčině čínského zotavení. Žádná tajemná východní moudrost, ale staré dobré zadlužení. Přesně stejný trik, jaký praktikovala Amerika, ale hlavně Evropa po desítky let. Zdánlivě to fungovalo: úvěry pohánějí ekonomiku, hospodářský růst pak následně pohání růst objemu úvěrů. Kladná zpětná vazba, která, jak vyplývá z elementární kybernetiky, je přirozeně nestabilní.

Ve Španělsku poměr domácích bankovních úvěrů k HDP přesahuje 201 procent podle statistik Světové banky. V Číně tento poměr odpovídá hodnotě téměř 200 procent včetně položek mimo bilanci. Koncem května vzrostl objem čínských úvěrů o 15,4 procenta od května 2011. Úvěrový růst o hodnotách kolem 16 procent ročně trvá v Číně již dlouho. Žádný strom neroste do nebe, ani ten čínský. Je otázkou času, kdy se úvěrový mechanismus zadrhne.

Čínské burzy již nějakou dobu čekají špatné zprávy. Index MSCI China ztratil za poslední dva roky 12 procent hodnoty, zatímco americký akciový index Dow Jones Industrial 30 za stejnou dobu vzrostl o 26 procent (obojí v dolarovém vyjádření.) Kdo uvěřil investičnímu příběhu pro důvěřivé investory o věčně rostoucí Číně a zahnívající Americe, pořádně se spálil.

Třeba i tentokrát čínské politbyro vytáhne zázračného králíka z klobouku, ale do čínských akcií bych se nehrnul. Ani bych nepovažoval Čínu za vhodný model pro Západ, neboť tato země jen opakuje západní chybu s hromaděním dluhů v bankách. A vzkaz do Mladé Boleslavi: zázraky se občas dějí, ale málokdy opakují.

Psáno pro Lidové noviny

 

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK