Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

V boji proti globálnímu oteplování vytrvejme! Ať je, nebo není

| 19. 7. 2012

Proč západní státy v čele s Evropou a Japonskem tolik brojí proti změnám klimatu, když nás ve světě trápí mnohem větší problémy? Protože se nám to vyplatí!

V boji proti globálnímu oteplování vytrvejme! Ať je, nebo není

Bjorn Lomborg – mimochodem skeptik, pokud jde o možnost úspěšného boje proti globálnímu oteplování – ve své přednášce na Tedtalks říká, globální oteplování je v konsenzuálním odhadu světových elit až na posledních příčkách mezi zásadními a aktuálními globálními problémů (např. za AIDS, nedostatkem pitné vody, malárií atd.). Přitom se na boj s ním utratí 150 miliard dolarů ročně – což překračuje účet za všechny výše zmíněné trable. Že by za vším tím humbukem okolo tání ledovců, rozšiřování Sahary a vymírání ohrožených druhů přece jenom bylo něco navíc?

Importy paliv lezou do peněz

Podívejme se na globální obchod s energiemi. Evropská unie a Japonsko jsou dlouhodobě na štíru s energetickými surovinami, jejich schodek v obchodu s těmito komoditami se za rok 2011 vyšplhal na 488 miliard eur. Posílat takový objem peněz – odpovídá 3,3 procenta jejich HDP – se jim ale pochopitelně do Ruska a na Blízký východ posílat nechce. Proto se snaží jejich spotřebu omezovat vysokým zdaněním a tlakem na energetickou efektivnost (v tabulce si všimněte korelace mezi obchodním přebytkem ropy a emisemi oxidu uhličitého na jednotku HDP. Norsko je výjimka – má vysoké zdanění benzinu a vyrábí prakticky veškerou elektrickou energii vodními elektrárnami.

Korelace mezi energetickou efektivností a přebytkem ropy (2011)

 

Čisté vývozy ropy (barel) / počet obyvatel

Emise CO2 (tuny) / HDP (PPP)

Norsko

126,29

187

Saúdská Arábie

105,73

635

Rusko

19,8

717

Česko

-6,60

410

EU

-8,13

264

Itálie

-8,44

241

Německo

-10,71

253

Japonsko

-12,88

272

Zdroj:IMF, Wikipedia, International Energy Agency; vlastní výpočty

Nejlepší řešení pro ně ale nabízí celosvětové snížení spotřeby fosilních paliv – maskované heroickým bojem o záchranu planety. S poklesem poptávky totiž klesnou ceny a s nimi i gigantický účet za importované suroviny. Ostatní státy navíc ve snaze o snížení emisí CO2 budou nakupovat zelené technologie, čímž podpoří ekonomiku a investice ve vyspělých zemích.

„Výděrečný“ potenciál ropy a plynu

Česká republika z Ruska dováží okolo 70 procent zemního plynu, který spotřebuje. Rusko si jako téměř monopolní dodavatel může diktovat mnohonásobně vyšší ceny, než je ve světě normální. Navíc nad námi neustále visí Damoklův meč neočekávaného odstavení dodávek plynu či ropy. Evropská unie jako celek je v tomto byznysu namočená podobně.

Velbloud spásá zelenéZávislost západních ekonomik na dovozech fosilních paliv je zkrátka příliš vysoká a dává čistým exportérům těchto surovin v čele s Ruskem a nedemokratickými členy OPEC příliš velký potenciál k vydírání. Diverzifikace energetické základny směrem k alternativním zdrojům proto překračuje základní ekonomické poučky: v některých případech je lepší vyrobit si doma dráž a s jistotou než dovážet levněji (tuzemská podpora solární energie ovšem byla evidentním přestřelem).

Snahu o snížení podílu ropy a plynu v evropském energetickém mixu tedy chápu a jsem fanouškem elektromobilů, jejichž rozšíření tomuto cíli značně pomůže. Nejde mi ale o teplotu ovzduší, mám na srdci ekonomickou prosperitu a politickou nezávislost.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

Jan Koss | 21. 7. 2012 21:25

T Rapusta se mýlí o stupni závislosti EH na import energie z Ruska.Pod hlavičkou „Výděrečný potenciál ropy a plynu“ uvádí že „Česká republika z Ruska dováží okolo 70 procent zemního plynu“ a s implikací ukazuje že zbytek EU je na tom taktéž.Údajně nad Evropou visí Damoklův meč . . bla, bla, bla.
Jaká je však realita?Podle Evropského statistického úřadu a studie „Energy production and imports“ datované září 2011, týkající se statistiky za rok 2009 fakta jsou následující:
Česko importovalo míň než 30% svých primárních energetických potřeb.
Podíl závislosti EH-27 na dovoz z Ruska byl v roce 2009 -ropa 33,1%,černé uhlí 30,2%,přírodní plyn 34,2% a klesající.
Mám dojem že Tomáš Raputa, student ekonomie nebyl přítomen ve škole když učili ekonomii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 21. 7. 2012 22:19
reakce na Jan Koss | 21. 7. 2012 21:25

Pane Kossi, na zemním plynu je Česko skutečně závislé; dovážíme prakticky všechen, který spotřebujeme. A 75 procent z toho z Ruska. Takové jsou údaje Českého statistického úřadu. Jste si jistý, že data Eurostatu interpretujete správně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 22. 7. 2012 08:40
reakce na Gabriel Pleska | 21. 7. 2012 22:19

Kdyz opominu ony abstraktni konstrukty v podobe "Cesko dovazi", "Rusko vyvazi" apod.,
tak jestli tomu dobre rozumim, pan Raputa a vy mluvite pouze o zemnim plynu, zatimco pan Koss o celkovem kryti energetickych potreb. To se vubec nevylucuje (70% dovoz plynu a 30% energetickych zdroju), ovsem druhy pohled mi pripada vyrazne komplexnejsi. Energie nejsou zalozeny jen a pouze na plynu ci rope, dulezitejsi je celkova schopnost pokryvat energeticke potreby, a je uplne jedno, cim.
P.S.: tvrzeni "na zemním plynu je Česko skutečně závislé" s naslednou interpretaci je nespravne. To, ze se neco dovazi, jeste neznamena, ze jsme na tom zavisli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 22. 7. 2012 10:46
reakce na Adam Čabla | 22. 7. 2012 08:40

Možná je pro vás celé Česko abstraktní koncept. Možná i Rusko je abstraktní koncept. Plyn dovážejí a vyvážejí firmy, že?

Připomíná mi to jednu semaforskou hru: My víme, že Ďábel není. Ale ví to on? Z hlediska vývozu a dovozu plynu se ale fakt může stát, že jeden abstraktní koncept tomu druhému zavře kohouty. V zimě.

A pak bude jistě snadné vysvětlit domácnostem, že své energetické potřeby můžou pokrýt jinak :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 24. 7. 2012 21:54
reakce na Gabriel Pleska | 22. 7. 2012 10:46

Uz jste konecne konkretnejsi - zavreni plynovych kohouto ze strany ruskych spolecnosti by mohlo dopadnout na nektere ceske domacnosti. Je to ospravedlneni pro to, abyste temto domacnostem narizoval, cim budou vytapet?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 21. 7. 2012 23:16
reakce na Gabriel Pleska | 21. 7. 2012 22:19

Mluvilo se o Damoklovém meči na Evropou.Česko je asi jedna padesatina EH a 70% z padesatiny se určitě vejde od 34% z celého.Přitom obě statistiky mohou bý správné a doufám že toto je malý krouček k objasnění. V lednu 2009 byly dodávky plynu z Ruska přerušeny a nebyl problem dostat dodávky ze západní Evropy, kde byl dokonce nadbytek plynu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Martin | 21. 7. 2012 02:29

Ten článek podle mě není logicky správně, aspoň co se ekonomického uvažování týče, nebo mi něco uniklo, co jsem nepochopil (jestli není myšlensatiricky, jako narážka na ekonomickou nesmyslnost obnovitelných zdrojů? Ale vypadá to, že není). Nehrajou mi v něm totiž následující skutečnosti a obzvláště ne s ohledem na to,že autor je ekonom:

1. To, že Evropa dováží suroviny, které sama nemá, se zde prezentuje jako problém, který se snaží obnovitelné zdroje řešit. Ale proč? Suroviny mají svou tržní hodnotu a pokud je někdo potřebuje a hodnota jeho peněz je pro něj nižší než hodnota surovin, je pro něj přeci výhodné je nakoupit. A je úplně jedno odkud. A transakce je vždy výhodná pro obě strany. Rusko získá peníze které potřebuje a Evropa získá energii popřípadě surovinu pr petrochemický průmysl. A z něj vyrobí výrobky, které někam vyveze a tím získá peníze na nákup další ropy. Pokud bude bilance vývoz/dovoz odlišná od jedničky, dlouhodobě to ureguluje směnný kurz. Nikde v ničem nevidím z ekonomického hlediska nějaký spor. Ani se mi nezdá příliš velké riziko, že by Rusko z ničeho nic uzavřelo ropovod nebo plynovod. Je na penězích ze západní Evropy životně závislé jako na kapačkách a přivodilo by mu to ekonomickou krizi, jejímž nejjednodušším a nejsnazším řešením by bylo opět ty suroviny do Evropy pustit. Každé jiné řešení by znamenalo buď investice nebo bolestné škrty, což by mohlo znamenat politické riziko pro ruskou vládu. Takže puštění kohoutků je to nejschůdnější. Takže se ani nebudou zavírat.

2. Není logické, abychom něco získali tím, že nekoupíme levnou energii ale nesrovnatelně dráž si ji vyrobíme v obnovitelných zdrojích. Tím vždycky ztratíme, protože energii získáme v každém případě dráž. Takže rozdíl v cenách krát objem transakce je záporná bilance tohoto řešení. A je jedno, jestli si solární kolektory vyrobíme nebo je dovezeme z Číny, v každém případě to zaplatí převážně spotřebitel té energie a ty hodnoty budou v ekonomice chybět, protože jinak by je ti spotřebitelé mohl utratit za něco jiného, popřípadě investovat. HDP to sice neovlivní ale to je jen klam, součástí HDP bude transakce dotování obnovitelných zdrojů spotřebitelů výrobcům v obnovitelných zdrojích, což bude úplně navíc a stejnou energii by mohli pořídit levněji. Nezískají za tyto peníze tedy žádný užitek navíc. V podstatě klesne parita kupní síly při stejném HDP. Jakže jaképak výhodné obnovitelné zdroje?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Raputa | 23. 7. 2012 05:02
reakce na Martin Martin | 21. 7. 2012 02:29

Zdravím, váš úhel pohledu na daný problém vychází z klasické ekonomie, která ale nevidí detaily, a myslí si, že je vše jednoduché jako facka. Např.:
1) Samoregulace obchodního deficitu nefunguje vždy - USA jsou už 30 let v deficitu, protože zahraničí nakupuje jejich bondy, čímž drží kurz nahoře a sazby dole. Pokud pro Vás 3 desetiletí nejsou dlouhé období, tak už nevím...

2) Politické riziko - souvisí s předchozím. Pokud nám/Evropě/USA Rusko a OPEC financují deficit běžného účtu nákupem našich dluhopisů či celých společností, pak se vzdáváme i části politického rozhodování ve prospěch těchto zemí.

Základní graf nabídky a poptávky s přebytkem výrobce a spotřebitele vám bohužel tyto skutečnosti neodhalí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kocur | 20. 7. 2012 11:33

Nepochybuji, že klima se mění, tak jako se mění vše okolo nás (nevstoupíš dvakrát do téže řeky). Otázkou je, které klima je to správné - to minulé, současné nebo budoucí? O vlivu člověka se mi ani nechce diskutovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 24. 7. 2012 19:14
reakce na Petr Kocur | 20. 7. 2012 11:33

To je špatná otázka - správná by měla znít:" Dokážeme ovlivnit měnění klimatu tak, aby výsledek byl vhodný pro přežití lidstva bez nepokojů a hladomorů? "
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom Novak | 19. 7. 2012 10:53

„Ostatní státy navíc ve snaze o snížení emisí CO2 budou nakupovat zelené technologie, čímž podpoří ekonomiku a investice ve vyspělých zemích.“

Vážený autore, zamyslel jste se vůbec co je motorem výzkumu a nové technologie? Jak vzniká motivace v této oblasti a kdo je jejím hnacím motorem? Vaše uvažování je v tomto směru velice nebezpečné. Na začátku je dobrá myšlenka (snížení energetické závislosti, podpora konkurence..), která se smíchá s bludem (můžou za to židi, globální oteplování způsobené CO2) a vzniká ideální ideologie vhodná pro manipulaci. Dál to pokračuje obvyklým, historicky doloženým způsobem.
Obecněji je špatné uvažovat, že je dobře, když lidé věří chybné teorii A, protože to vede k dělání B. Vytváří se tím jen síť mystifikací, která se velmi těžko rozplétá a brání lidem pokládat otázky. Například jste si nepoložil otázku jestli tyto technologie jsou vůbec ekonomicky výhodné a nebo je drží při životě pouze dotace, je to tedy plýtvání energií a vzácnými zdroji.
Snažím se o ekonomickou nezávislost a jsem fanouškem socialismu. Nejde mi o omezení svobody, ale jsem rád, že za jeho vlády lidé začali stavět dálnice, budovat těžký průmysl.. Poznáváte se pane Raputo?

Pro obhajobu CO2 a jeho vlivu na klima (v globálním měřítku) neexistují žádné seriózní důkazy. Stejně absurdně bych mohl argumentovat, že v dávných dobách kdy se v Grónsku pěstovalo obili, je tam dnes království sněhu a ledu, protože tučňákům na Antarktidě je větší zima než dřív.
Pozorný čtenář jistě nebude mít problém (pomocí internetu) si dohledat potřebné informace od složení atmosféry až po fyziku a termodynamiku plynu v uzavřené soustavě. Je zajímavé, že již před několika lety NASA proklamovala vypuštění satelitu s cílem zkoumat podíl CO2 v horních vrstvách atmosféry, který ovšem hned po stratu záhadně explodoval..
Na závěr úvaha o teorii GO:
„Co se stane nahradíme-li CO2 - plyn způsobující skleníkový efekt, jiným plynem se stejnými vlastnostmi - vodní parou (H2O). Zvýši se tím teplota na povrchu Země? Země je prakticky nevyčerpatelný zdroj vodní páry v oceánech. Jestliže tento systém je schopen zvyšovat svou teplotu bez ohledu na naše emise CO2 proč se tak už dávno neděje?“
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 19. 7. 2012 19:10
reakce na Tom Novak | 19. 7. 2012 10:53

Teorie, která vyvrací dogma prezentované IPCC (což je Mezinárodní panel pro klimatickou změnu při OSN) lze nalézt např. zde:
http://www.examiner.co m/article/hungarian-physicist- dr-ferenc-miskolczi-proves-co2 -emissions-irrelevant-earth-s- climate
Stručněpotom tady:
http://miskolczi.webs.com/ SUMMARY.htm
Kdomá rád matematické modely a rovnice pro ověření k dispozici např.:
http://miskolczi.web s.com/hartcode_v01.pdf
Tuto problematiku již více jak dva roky nesleduji, ale pochybuji, že když tuto teorii nedokázal do roku 2010 nikdo vyvrátit, je tato oblast zakázanou zónou (u výzkumu financovaného z veřejných prostředků) a nelze proto očekávat, že by přišel někdo s věrohodnějším modelem. Tím samozřejmě nemyslím model starý 36 let, který právě tato teorie vyvrací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ibrahim Kováč | 19. 7. 2012 10:00

Tak ako my budeme závislí na Ruských zdrojoch, tak bude Rusko závislé na našich Eurách a nebude schopné odstaviť tok zdrojov na nejakú príliš dlhú dobu, pretože sa tým odstaví od toku peňazí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Raputa
Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!