Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Skandál jménem LIBOR

Jak bankéři zachránili svět a budou za to po zásluze potrestáni.

Žijeme v době krize způsobené státem a jeho institucemi. Kdyby nebylo nesmyslně nabubřelých státních výdajů, v žádné zemi by dnes nebyla krize veřejných financí. Kdyby nebylo špatných rozhodnutí centrálních bank, Spojené státy ani eurozóna by neměly bankovní krize. A kdyby nebylo nesmyslných zákonů, nebyla by ani masová nezaměstnanost.

Mašinerie vlád, zákonodárných sborů a centrálních bank však nechce připustit, aby občané začali pochybovat o správnosti politického systému – co kdyby jej chtěli změnit a omezit moc státu? Je třeba najít náhradního viníka. Ve 30. letech našli v Německu hned tři: Židy, bolševiky a plutokraty. Dnešní Evropa pokračuje v tradicích.

Samozřejmě v inovované formě: na bolševiky už vinu házet nelze. Bývalí maoisté a radikálové dnes sedí v Evropské komisi a stal se z nich hlavní proud. Obviňovat paušálně Židy je pustá hloupost. Plutokraté, to je jiná. Podívejme, zlí bankéři, kteří berou mnohamilionové prémie, ti za všechno můžou! Kvůli nim vám snížili plat a vaše děti nemůžou najít práci! A ještě navíc banky dostávají mnohamiliardové záchranné injekce, neštve vás to?!

Největší podvod století?

Noviny v poslední době, zejména britské, jsou plné skandálu jménem LIBOR. To není jméno českého původu, nýbrž zkratka z London InterBank Offered Rate, londýnská mezibankovní úvěrová sazba. Banky si navzájem půjčují peníze na krátkou dobu – třeba na rok, ale třeba také jen přes noc –, aby vykryly své potřeby likvidity. Odhady hodnot úrokových sazeb se shromažďují a publikují, aby sloužily jako základ pro výpočet mnoha jiných úrokových sazeb, například hypoték.

Na tom samozřejmě není nic zlého. Nedávno ovšem vyšla zpráva, že velké banky úmyslně manipulovaly sazbami LIBOR. Největší podvod století, hlásaly titulky. Na sazby LIBOR jsou vázány deriváty v celkové nominální hodnotě 350 tisíc miliard dolarů. Jiné zdroje uvádějí dokonce 800 tisíc miliard. „Toto zastiňuje svojí velikostí jakýkoli finanční podvod v historii,“ nechal se slyšet profesor Andrew Lo z věhlasné MIT. Ó hrůzo.

Jak bankéři zachránili svět

Neměli bychom raději poslat bankéře do koncentračních táborů, aby už nikdy nemohli provádět nevinnému lidstvu takové hrůzy? Než ale ty škůdce lidu zavřeme do dobytčáků směřujících do míst, odkud není návratu, měli bychom nejprve něco vědět.

Především jaký byl vlastně rozsah majetkové újmy. Čekali byste dlouhý výčet poškozených a seznam miliardových škod? Čekali byste marně. Najdete plno rozhořčení na „finanční kasino“ a kvanta moralizujících odsudků. Také zmínku o gigantické pokutě v rozsahu 290 milionů liber, kterou dostala banka Barclays, hlavní aktér příběhu. Nikde však nenajdete, koho vlastně Barclays a další banky poškodily. Nepoškodily totiž nikoho.

Naopak lze tvrdit, že pomohly zachránit svět před zhroucením. Jak?

Když v průběhu roku 2007 začalo být zřejmé, že svět směřuje do finanční krize, sazby LIBOR byly poměrně vysoké. Například tříměsíční dolarová sazba začátkem prosince 2007 činila 5,15 procenta. Pak poklesla, neboť sledovala sazby stanovené centrálními bankami. Po pádu Lehman Brothers opět začala dramaticky růst.

Koncem října 2008 následoval telefonát Paula Tuckera z Bank of England řediteli Barclays Bobu Diamondovi. Obsah byl zřejmě asi takový: „Bobe, doba je zlá, každou chvíli volají důležití lidé z Whitehallu, mohli byste držet sazby LIBOR co nejníž, prosím?“

Finanční krize bývají typické poklesem důvěry mezi bankami. Pokles důvěry má za následek vzestup úrokových sazeb. Během české finanční krize v květnu 1997 sazby vystřelily až do stovek procent. Vysoké sazby ale mívají devastující účinky na finanční trhy a reálnou ekonomiku. Proto centrální banky od jisté doby kontrují snižováním sazeb.

Sazby LIBOR pak po památném telefonátu vskutku podivuhodně poklesly. Dva měsíce po pádu Lehman Brothers byl tříměsíční dolarový LIBOR na úrovni 2,24 procenta. Dále klesal až na 0,3 procenta v září 2009.

Co by se stalo, kdyby Libor zůstal bez zásahu? Nikdo neví. Pokud by však vývoj měl opakovat schéma dřívějších bankovních krizí (například českou nebo asijskou z roku 1997), pak by úrokové sazby možná vystřelily do stovek procent a mohlo by dojít ke zhroucení bank, světové ekonomiky a ke krizi takové hloubky, kterou si nedokážeme představit.

Co je dovoleno bohovi...

Barclays a jiné banky možná zachránily svět. Dostávají za to pokuty a nadávky. Právníci, regulátoři a profesoři financí, kteří v životě neseděli u obchodního terminálu, nyní dávají rozumy a poučují o morálce. Faktem zůstává, že když centrální banka úmyslně snižuje sazby, je to považováno za legitimní měnovou politiku. Když totéž dělá banka soukromá (nota bene po telefonátu z centrální banky!), je to zločin.

Obětní beránek se ovšem velmi dobře hodí, pomůže odpoutat pozornost veřejnosti od skutečných problémů, které působí vlády a další orgány státu.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK