Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Skandál jménem LIBOR

| 30. 7. 2012

Jak bankéři zachránili svět a budou za to po zásluze potrestáni.

Skandál jménem LIBOR

Žijeme v době krize způsobené státem a jeho institucemi. Kdyby nebylo nesmyslně nabubřelých státních výdajů, v žádné zemi by dnes nebyla krize veřejných financí. Kdyby nebylo špatných rozhodnutí centrálních bank, Spojené státy ani eurozóna by neměly bankovní krize. A kdyby nebylo nesmyslných zákonů, nebyla by ani masová nezaměstnanost.

Mašinerie vlád, zákonodárných sborů a centrálních bank však nechce připustit, aby občané začali pochybovat o správnosti politického systému – co kdyby jej chtěli změnit a omezit moc státu? Je třeba najít náhradního viníka. Ve 30. letech našli v Německu hned tři: Židy, bolševiky a plutokraty. Dnešní Evropa pokračuje v tradicích.

Samozřejmě v inovované formě: na bolševiky už vinu házet nelze. Bývalí maoisté a radikálové dnes sedí v Evropské komisi a stal se z nich hlavní proud. Obviňovat paušálně Židy je pustá hloupost. Plutokraté, to je jiná. Podívejme, zlí bankéři, kteří berou mnohamilionové prémie, ti za všechno můžou! Kvůli nim vám snížili plat a vaše děti nemůžou najít práci! A ještě navíc banky dostávají mnohamiliardové záchranné injekce, neštve vás to?!

Největší podvod století?

Noviny v poslední době, zejména britské, jsou plné skandálu jménem LIBOR. To není jméno českého původu, nýbrž zkratka z London InterBank Offered Rate, londýnská mezibankovní úvěrová sazba. Banky si navzájem půjčují peníze na krátkou dobu – třeba na rok, ale třeba také jen přes noc –, aby vykryly své potřeby likvidity. Odhady hodnot úrokových sazeb se shromažďují a publikují, aby sloužily jako základ pro výpočet mnoha jiných úrokových sazeb, například hypoték.

Na tom samozřejmě není nic zlého. Nedávno ovšem vyšla zpráva, že velké banky úmyslně manipulovaly sazbami LIBOR. Největší podvod století, hlásaly titulky. Na sazby LIBOR jsou vázány deriváty v celkové nominální hodnotě 350 tisíc miliard dolarů. Jiné zdroje uvádějí dokonce 800 tisíc miliard. „Toto zastiňuje svojí velikostí jakýkoli finanční podvod v historii,“ nechal se slyšet profesor Andrew Lo z věhlasné MIT. Ó hrůzo.

Jak bankéři zachránili svět

Neměli bychom raději poslat bankéře do koncentračních táborů, aby už nikdy nemohli provádět nevinnému lidstvu takové hrůzy? Než ale ty škůdce lidu zavřeme do dobytčáků směřujících do míst, odkud není návratu, měli bychom nejprve něco vědět.

Především jaký byl vlastně rozsah majetkové újmy. Čekali byste dlouhý výčet poškozených a seznam miliardových škod? Čekali byste marně. Najdete plno rozhořčení na „finanční kasino“ a kvanta moralizujících odsudků. Také zmínku o gigantické pokutě v rozsahu 290 milionů liber, kterou dostala banka Barclays, hlavní aktér příběhu. Nikde však nenajdete, koho vlastně Barclays a další banky poškodily. Nepoškodily totiž nikoho.

Naopak lze tvrdit, že pomohly zachránit svět před zhroucením. Jak?

Když v průběhu roku 2007 začalo být zřejmé, že svět směřuje do finanční krize, sazby LIBOR byly poměrně vysoké. Například tříměsíční dolarová sazba začátkem prosince 2007 činila 5,15 procenta. Pak poklesla, neboť sledovala sazby stanovené centrálními bankami. Po pádu Lehman Brothers opět začala dramaticky růst.

Koncem října 2008 následoval telefonát Paula Tuckera z Bank of England řediteli Barclays Bobu Diamondovi. Obsah byl zřejmě asi takový: „Bobe, doba je zlá, každou chvíli volají důležití lidé z Whitehallu, mohli byste držet sazby LIBOR co nejníž, prosím?“

Finanční krize bývají typické poklesem důvěry mezi bankami. Pokles důvěry má za následek vzestup úrokových sazeb. Během české finanční krize v květnu 1997 sazby vystřelily až do stovek procent. Vysoké sazby ale mívají devastující účinky na finanční trhy a reálnou ekonomiku. Proto centrální banky od jisté doby kontrují snižováním sazeb.

Sazby LIBOR pak po památném telefonátu vskutku podivuhodně poklesly. Dva měsíce po pádu Lehman Brothers byl tříměsíční dolarový LIBOR na úrovni 2,24 procenta. Dále klesal až na 0,3 procenta v září 2009.

Co by se stalo, kdyby Libor zůstal bez zásahu? Nikdo neví. Pokud by však vývoj měl opakovat schéma dřívějších bankovních krizí (například českou nebo asijskou z roku 1997), pak by úrokové sazby možná vystřelily do stovek procent a mohlo by dojít ke zhroucení bank, světové ekonomiky a ke krizi takové hloubky, kterou si nedokážeme představit.

Co je dovoleno bohovi...

Barclays a jiné banky možná zachránily svět. Dostávají za to pokuty a nadávky. Právníci, regulátoři a profesoři financí, kteří v životě neseděli u obchodního terminálu, nyní dávají rozumy a poučují o morálce. Faktem zůstává, že když centrální banka úmyslně snižuje sazby, je to považováno za legitimní měnovou politiku. Když totéž dělá banka soukromá (nota bene po telefonátu z centrální banky!), je to zločin.

Obětní beránek se ovšem velmi dobře hodí, pomůže odpoutat pozornost veřejnosti od skutečných problémů, které působí vlády a další orgány státu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Roman Řípa | 6. 8. 2012 09:44

Tak bych řekl, paní Müllerová, že tu máme pár demagogických článků proti bankéřům a jeden demagogický na jejich obranu.

Roli bankéřů v dnešní situaci myslím velmi trefně chrakterizoval investiční bankéř Ondřej Jonáš, parafrázuji: "Ano, vymýšlel jsem skvělé produkty (CDS), ale blondýnám, které vůbec nevěděly, co kupují, jsem je neprodával." viz čas 53:30 na http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/174698-jonas-emise-dluhopisu-je-kvuli-kapitalovemu-trhu-povinnost/ .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roman Chmelař | 30. 7. 2012 22:18

Pana Kohouta mám velmi rád a jeho názorů si velmi vážím. Nebudu se přít, kdo zapříčinil současnou krizi a kdo má lepší lék na její vyřešení. Důležité je si uvědomit, KDO by ztratil nejvíc, pokud by současný finanční systém založený na důvěře v banky zkrachoval. Nejsou to státy, ani občané...jsou to banky. Nedivme se proto, že udělali něco, aby si zachránili vlastní zadek. Vždyť opačným postupem by si samy pod sebou podřezali větev. Připomeňme si, že zisky bank byly brány jako zásluhy jednotlivců, zatímco jejich chyby vedoucí k bankrotu se sanují z veřejných peněz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Dvořák | 30. 7. 2012 15:18

Odpověď panu Petru Svobodovi.
Například v době studené války bývalé Československo. Dnešní životní úroveň jeplus mínus na stejné úrovni jako v 80tých letech, drobné rozdíly jsou zanedbatelné,případně jdou vysvětlit mírným technickým pokrokem. A to si stát tehdy dovolil udržovat obrovskou armádu, provádět finanční transfery na Slovensko,vyvážet revoluci téměř do celého světa. Kde se ztratily všechny ty peníze, které ekonomika každoročně na tyto výdaje vytvářela a vydávala? A to se Československo ani nezadlužilo. Dnešní stát by při takových výdajích do roka a do dne zkrachoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Toman | 30. 7. 2012 11:13

"Žijeme v době krize způsobené státem a jeho institucemi."
Pokudmá autor na mysli finanční krizi, pak se jedná o nebetyčný omyl. Krizi PŘÍMO způsobily banky a další fin. instituce - viz http://tinyurl.com/FinancniKrize2008

"Kdyby nebylo nesmyslně nabubřelých státních výdajů, v žádné zemi by dnes nebyla krize veřejných financí."

Opr avdu?A co třeba takový Island? Jak se z prosperující země zakrátko stala země bankrotující? (odpověď je stejná)

"Kdyb ynebylo špatných rozhodnutí centrálních bank, Spojené státy ani eurozóna by neměly bankovní krize."

Krize by nastala bez ohledu na Fed, ten ji mohl pouze časově posunout. Fed mohl udělat jediné "dobré" rozhodnutí: nechat banky padnout a SOUČASNĚ provést reformu peněžního systému.

"A kdyby nebylo nesmyslných zákonů, nebyla by ani masová nezaměstnanost."

Ano,v první řadě jsou to zákony, které svěřily kontrolu nad peněžní zásobou soukromým bankám. Historie peněžního systému USA ukazuje, kde je skutečný problém: http://www.youtube.com/watch?v=fEqkphVOkHc
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Hudeček | 1. 8. 2012 09:35
reakce na Petr Toman | 30. 7. 2012 11:13

Na Islandu se nejednalo o krizi veřejných financí, ale o ručení za závazky bank (prostřednictvím CB, což je rovněž státní instituce). Viz. např. http://www.mises.cz/clanky/islandska-financni-krize-744.aspx. Prosím o studium faktů než něco napíšete, udržíte tak místní diskuzi na úrovni, jak je dobrým zvykem.
"Kdyby nebylo špatných rozhodnutí centrálních bank, Spojené státy ani eurozóna by neměly bankovní krize." - Pvel Kouhout tímto pravděpodobně myslí nafouknutou bublinu na nemovitostech, která byla (mimo jiné) způsobena velice nízkými úrokovými sazbami CB a politickým rozhodnutím ignorovat "jedovaté" hypotéky (Freddie Mac & Fannie Mae).
"A kdyby nebylo nesmyslných zákonů, nebyla by ani masová nezaměstnanost."- regulace, dotace (ničení konkurenčního prostředí), vysoké zdanění práce. To Vám oprvadu nic neříká?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Toman | 1. 8. 2012 13:21
reakce na Tomáš Hudeček | 1. 8. 2012 09:35

Ad Island (díky za odkaz!): Možná jsem se vyjádřil nejasně. Nenapsal jsem, že na Islandu vznikla krize veřejných financí. Island se dostal do potíží, jak uvádíte. Nicméně důsledkem záchrany bank jsou škrty (krize) ve veřejných financích. Můžeme samozřejmě diskutovat, zda prvotní příčinou jsou "chamtivé" banky, nebo "hloupý" stát, který jim jejich chování umožňuje :-)

Ad nemovitostní bublina: Nízké úrokové sazby ano, ale především "přeprodávání zodpovědnosti" pomocí CDO a CDS.

Ad nezaměstnanost: Naprosto souhlasím s příklady, které uvádíte. Co se však týče skutečně MASOVÉ nezaměstnanosti, jde o sekundární problémy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Dvořák | 30. 7. 2012 08:14

„Je třeba najít náhradního viníka.“
A jak se zdá, pan Kohout již náhradního viníka našel, a je jím stát.
„Žijeme v době krize způsobené státem a jeho institucemi. Kdyby nebylo nesmyslně nabubřelých státních výdajů, v žádné zemi by dnes nebyla krize veřejných financí.“
Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
V dřívějších dobách byly procentuálně výdaje států daleko vyšší.
Tento článek je v duchu hesla: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
I Angela Merkel si všimla, že hlavní příčinou nejsou extrémní výdaje státu, o efektivnosti se nepřu, ale daňové ráje a dlouhodobé snižování daní korporacím, nejméně od 80tých let 20st.
Co takhle prohlásit Angelu Merkel za komunistku, to bychom měli s tou ideologií snazší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 7. 8. 2012 14:32
reakce na Stanislav Dvořák | 30. 7. 2012 08:14

Máte pravdu. V Sovětském svazu byly výdaje státu procentuálně vyšší.Otázka je, zda je to pro nás dobrý benchmark.
Pokud jde o Angelu Merkelovou: co čekáte, že bude tvrdit příslušnice politické třídy, jejíž moc roste s růstem státního přerozdělování? Žebude říkat, že máme nadměrné daně a státní výdaje?
Tvrdit, že hlavní příčinou jsou daňové ráje a snižování daní je komické. Ale jak vidno, najdou se lidé, kteří jsou schopni tomu uvěřit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 7. 8. 2012 11:48
reakce na Stanislav Dvořák | 30. 7. 2012 08:14

Panebože, takový blábol už jsem dlouho nečetl - výdaje státu opravdu NIKDY V HISTORII VYŠŠÍ NEBYLY a skutečnou příčinou všech uvedených problémů je ve velké většině stát a jeho nevhodné a nesmyslné zasahování do reality trhu a chování občanů... Příčinou čeho že mají být daňové ráje? To, že má někdo možnost odejít jinam způsobuje krize? HAHAHAHA
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Dvořák | 8. 8. 2012 07:55
reakce na Pat Bateman | 7. 8. 2012 11:48

A co daň z příjmu právnických osob? NIKDY V HISTORII NEBYLY VYŠŠÍ?
Nejen v České republice za posledních 15 let klesly o více než 20% !!! RADĚJI NIKDY NEŘÍKEJTE NIKDY.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Svoboda | 30. 7. 2012 12:16
reakce na Stanislav Dvořák | 30. 7. 2012 08:14

>>>V dřívějších dobách byly procentuálně výdaje států daleko vyšší<<&l t;

Fakt?Nějaké příklady byste měl?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Prouza | 30. 7. 2012 07:21

K tomu (ne)poškození nikoho - třeba město Baltimore připravilo poměrně rozsáhlou žalobu kvůli škodám vzniklým z nákladů na úrokové swapy. Že by si ty vyšší náklady vycucali z prstu? Více zde: http://www.guardian.co.uk/business/2012/jul/19/baltimore-libor-financial-crisis
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!