Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Až všechny pokusy selžou...

6. 8. 2012

„Stát ještě nezačal pořádně šetřit, daňová politika vlády je podivná, neprospívá investicím ani hospodářskému růstu,“ říká Pavel Kohout o domácím hospodářství. Jak vidí světovou krizi a proč nemá strach o Evropu?

Pavel Kohout: Až všechny pokusy selžou...

Vláda schválila fiskální strategii České republiky, která už pracuje s reálnými čísly vývoje ekonomiky. Přiznala, že ekonomika neroste, takže schodek rozpočtu bude vyšší, než původně plánovala, protože nechce dalšími úspornými opatřeními podlomit soukromou spotřebu. Souhlasíte s tímto postupem?

V první řadě byla chyba, že vláda podlehla nátlaku ministerstva financí a začala bezhlavě zvyšovat daně v době ekonomické stagnace. A namísto toho, aby se pak ministr financí chytil za nos, navrhl další zvyšování daní, dokážete to pochopit?! Příští rok bude tvrdý, až ekonomika utrpí daňový náraz v celém jeho rozsahu.

Řada ekonomů kritizuje tyto kroky vlády, například zvýšení DPH, které nevedlo k vyššímu výběru daní. Je tedy podle vás daňová politika vlády špatná?

Daňová politika vlády je podivná. Nejenže daňové sazby se mění rok co rok, ale vlastně je každoročně vyhlášena nějaká menší či větší daňová reforma. Pokud se ptáte, jestli to prospívá investicím a hospodářskému růstu, pak rovnou říkám, že neprospívá.

Jaké kroky byste navrhoval vy?

Navrhoval bych zásadně seškrtat výdaje, které jsou nesmyslné, nabubřelé a nepotřebné. Stát ještě ani nezačal pořádně šetřit. Platí to i pro města, stejně jako pro novodobé feudální útvary zvané kraje.

Ovlivňuje státní pokladnu i korupce spojená se zadáváním veřejných zakázek?

Pokud jde o korupci, kdyby jí nebylo, rozpočtový schodek by mohl být poloviční. Nebo by nemusel být. Nejde jen o přímou hodnotu úplatků. Škody, které korupce působí nepřímo, jsou o jeden až dva desítkové řády vyšší. Aby si korupčník vydělal milion, musí lidé zaplatit na daních nejméně deset milionů.

Jak ale korupci zabránit?

Zlepšit tuto situaci je nemožné v podmínkách českého politického systému. Nejde jen o selhání jednotlivců, je to systémová chyba. Je třeba úplně změnit volební systém a zrušit moc dosavadních politických stran. Bylo vůbec velkým omylem, že naši zákonodárci přijali v roce 1990 dogma o nezastupitelné vůdčí roli stran. A vznik krajů byl fatálním nedopatřením, které bude ještě drahé.

Vláda, aby omezila výdaje, zpomalila valorizaci důchodů, přitvrdila podmínky pro nezaměstnané. Odbory, důchodci i zdravotně postižení se bouří. Je ale jiná cesta k omezení výdajů státního rozpočtu?

Na vyšší důchody skutečně nejsou peníze, to je jeden z mála bodů, se kterými se dá souhlasit. Chceme dopadnout jako Itálie, která je sice k důchodcům štědrá, ale má dluh 120 procent HDP? Ne, nechceme. Lze samozřejmě šetřit rušením zbytečných úřadů a také špatných nemocnic, kterých je na menších městech plno. Přispělo by to nakonec i k prodloužení průměrného věku, kterého občané mají šanci se dožít. Ale jen samotné veřejné zakázky tvoří sumy v řádech stovek miliard ročně, a ať mi nikdo netvrdí, že se pár desítek nedá ušetřit.

Vláda hledá úspory nejen ve snižování počtu úřadů a úředníků, ale i policistů a učitelů…

Nemám nic proti státním zaměstnancům – proti těm, kteří něco skutečného dělají. Když vidím, jaké jsou platy ve školství, je mi líto dětí – vždyť kdo je bude učit za ty peníze? A když kvalifikovaní kriminalisté vyšetřující korupci berou směšné částky, pak se nemají ztrácet peníze? Na druhé straně máme miliony nepotřebných zahřívačů židlí, kteří by měli jít dělat cokoli užitečnějšího.

Reforma zdravotnictví je nezbytná, protože v současné době nestačí peníze z veřejného zdravotního pojištění. Souhlasíte jako ekonom s opatřeními na snižování akutních lůžek, se zdražováním některých léků, placením nadstandardní péče?

Především by se měly rušit špatné nemocnice. Občané Žatce podepisovali petiční archy za zachování své nemocnice, ale kdyby věděli, jak šokující a katastrofální je úroveň tamní následné pooperační péče, že tam nechávají lidi umírat ve strašných bolestech a v otřesných hygienických podmínkách, asi by sami chtěli zavřít tenhle Terezín moderní doby.

Odborníci se nemohou shodnout, zda jsou škrty na výdajové stránce rozpočtu nedostatečné, nebo naopak kontraproduktivní, protože snižují koupěschopnost obyvatel. Ke které skupině patříte?

Škrty by naopak měly být dostatečně velké, aby umožnily snížit daně a zvýšit koupěschopnost obyvatel.

Česká i evropská ekonomika zažívá druhou vlnu krize, exportéři varují, že se snižuje ze strany německých firem poptávka po dodávkách od českých subdodavatelů, někteří světoví ekonomové, například Nouriel Roubini, který předpověděl finanční krizi v roce 2008, varují, že by dokonce za určitých podmínek mohl nastat globální ekonomický kolaps. Sdílíte podobné obavy?

Krize? Lidé u nás většinou zatím netuší, co to slovo vlastně pořádně znamená. Recese, kterou jsme zažili a která byla následována nynější stagnací, má do skutečné krize hodně daleko.

Globální ekonomický kolaps nenastane, protože každá krize je řešitelná. Když se podíváme na světovou ekonomiku, ano, může nastat zpomalení růstu, ale to ještě není tragédie. Co je tragédie, je selhání státu, které můžeme pozorovat v řadě evropských zemí.

Když nezaměstnanost postihne čtvrtinu práceschopné populace a polovinu mládeže, to je tragédie. Tragédie, která plně a výlučně padá na hlavu státu, který přijal špatné zákony a provozoval špatnou hospodářskou politiku. Když stát dlouhodobě utrácí víc, než kolik činí jeho příjmy, to je tragédie. A když stát, především ministerstvo práce, vede úmyslný a cílený džihád proti živnostníkům, kteří chtějí jen pracovat, nepobírat žádné dávky a mít od státu pokoj, to je také tragédie.

Existuje ovšem evropská tradice použít správné řešení teprve tehdy, až ostatní pokusy selžou. Naděje spočívá v tom, že těch ostatních už není mnoho.

Rozhovor vyšel v Parlamentních listech

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Luděk Zdražil | 8. 8. 2012 05:33

Kdysi se pan Kohout vyjadřoval v tom smyslu, že se bude zabývatvýhradně ekonomickými, nikoli politickými tématy a bránil se přijmout politický rozměra konsekvenci svých komentářů.
Přestože je hranice mezi politikou a ekonomikou poněkud rozostřena, domnívám se, že se pan Kohout opakovaně dopouští chyby, když propodstatu politických problémů navrhuje ekonomická řešení. Pro přijetí ekonomických řešení (správných nebo chybných/ na úrovni státu, je nutné nejdříve vytvořit tomu odpovídajícípolitické klima, jinak se pohybujeme v oblasti akademické debaty a mimo realitu.

Takže např. pro správná ekonomická řešenízmíněných problémů v článku je třeba nalézt (vytvořit) nejdříve politickou stranu, která je bude schopna přijmout, politicky vysvětlit a zejména prosadit u voličů. Souhlasná vyjádření blogerů jsou, svým důsledkem, jen folklorem komentářů. Tedy leckdy bohužel, nutno dodat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Toman | 7. 8. 2012 08:30

Kromě reforem na úrovni státu je nutné, aby se změnil bankovní systém. Naštěstí se o tom začíná pomalu diskutovat: http://www.justbanking.org.uk/video/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 6. 8. 2012 16:43

Já bych se rád zastavil u toho závěrečného„optimismu“.
1. Jepotřeba si říct, co si vůbec představujeme pod pojmem „pozitivní vývoj“. Kdo o jakém vývoji prohlásíme, že „to dobře dopadlo“?Podle mne už u tohoto bodu narazíme na plejádu poměrně velmi rozdílných názorů na to, co je tím kýženým vývojem.

2. No a zadruhé je třeba se realisticky zamyslet, jestli to takto kýženě může dopadnout, jaké jsou varianty vývoje, jaké mají pravděpodobnosti, atd…

Zcela upřímně musím říct, že nevím, čemu by p.Kohout říkal „nakonec to dobře dopadlo“. Já mám nějakou soukromou představu kýženého vývoje, stejně jako asi každý.
Existují však obecné otázky, na které se můžeme pokusit odpovědět bez ohledu na to, co kdo považuje za kýžený vývoj:

- Je realistické, aby dluhy jihu (od GR přes SP a IT až po FR) byly splaceny?

- Pokud řekneme „teoreticky ano“, je to možné v rámci současného systému (EU a EZ), který tomuto vývoji evidentně nepřeje (viz opatření nového FR prezidenta)?

- A nakonec – je realistické, aby byly splaceny dluhy severu? Vždyť Německo má dluh vyšší, než Španělsko, zároveň ručí za dluhy jihu a v případě jeho bankrotu dluh DE skokově vzroste. Pokud jih odejde z EZ a DE zavede DM, odpadne i konkurenční výhoda slabé měny.

- Přesto: je zde řešení, ke kterému se mnozí upínají. CTRL+P, zřejmě ve formě bankovní licence pro ESM, který tím získá v podstatě neomezenou kapacitu. Uklidní to trhy? Nebo neomezený ESM naopak zcela odstraní veškeré zábrany v rozhazovačnosti politiků? A kam to povede? Jak moc destruktivní takto generovaná inflace bude pro ekonomiku? A co se stane, až se inflační očekávání promítnou do úrokových sazeb?

- A co bude s penzisty a penzijními systémy? Demografický vývoj se hned tak zvrátit nepodaří, pracovat do 80ti nebude moci každý. Penzisté přijdou o úspory: buď díky státním bankrotům ztratí hodnotu dluhopisy v penzijních fondech, nebo úspory zničí inflace (ta bude muset být citelně vyšší než úroky/výnosy, jinak by státu se zadlužením nepomohla)

- Vedle EU jsou tikající bomby i v USA, JP a Číně. I kdyby se problémy EU nějakým zázrakem podařilo problémy utišit, v propojeném světě může přijít zdrcující rána odkudkoli.

- Od počátku krize před 5ti lety se žádná z příčin nevyřešila, TBTF banky jsou dnes ještě větší, státy ještě zadluženější, úrokové sazby ještě níže.

Docela by mne zajímal zdroj optimismu optimistů. Zcela upřímně, protože já se také zdráhám věřit, že už jsme došli na konec cesty. Jen si nějak nejsem realisticky schopen vysvětlit, jaký pozitivní vývoj, jaký obrat v myšlení a přístupu elit, jaká pozitivní změna v myslích „prostých lidí“ (čtete někdo diskuse na novinky.cz?) by mohla reálně nastat.

Prosím, aspoň naznačte!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Svoboda | 10. 8. 2012 09:30
reakce na Jan Altman | 6. 8. 2012 16:43

Řekl bych, že jsou dva druhy optimistů: optimisté peóni a optimisté profesionálové.

První skupina je 90% lidí a věří, že se to nějak upytlíkuje, protože tak to přece vždycky bylo. V zásadě je to zdravý životní postoj a můžem jim být za něj vděčni, jelikož jejich prohlédnutí by ničemu nepomohlo - část by panikařila, většina by se dožadovala (anti)řešení - více státu.

Optimisté profesionálové jsou experti, které vídáme v médiích a jsou to obvykle ekonomové z finančního prostředí. Status quo jim vyhovuje a jejich existence závisí na tom, aby v trvání status quo věřila většina občanů. Podle toho mluví a píší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Kocourek | 8. 8. 2012 12:41
reakce na Jan Altman | 6. 8. 2012 16:43

Diskuze na Novinkách čtu, protože mě zajímají názory, jak já říkám: "prostých občanů" a celkově myšlení lidí. Někdy tam dám i kontroverzní příspěvek, který ale reflektuje realitu a sleduji reakce. Dost často se jen ale divím a nevěřícně kroutím hlavou, jak masa uvažuje. Pak se není čemu divit, že je vše, tak jak je...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Hnilička | 7. 8. 2012 20:17
reakce na Jan Altman | 6. 8. 2012 16:43

Předem varuji - nenaznačím. I když snad ve všech ostatních oblastech patřím k optimistům.
Asi od 2008, díky internetu, se zajímám o to "jak bude". Stále to probíhá jen tak, že si udělám nějaký svůj odhad, a pak jsem překvapen tím, jak to jde mnohem víc a také mnohem rychlej k horšímu. Někdy až nevycházím z úžasu co je ještě možné. Mezi blízkými postupně získávám pověst jakožto "poděs".
Neřešitelný problém bych neviděl ani tak v sebevětších dluzích, jako spíš v nemožnosti včasné téměř totální výměny vládnoucích elit, nebo jinak, domluvy nás ostatních na potřebné aktivitě, když je nás těch 500 milionů, a ještě se máme relativně dobře.
Takže, díky Vám za perfektní pojmenování (našeho) problému, a zdravím vespolek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 6. 8. 2012 13:30

Opět jsem si přečetl s chutí. Protože to jsou texty, které nenadávají na poměry, ani nepřičítají problémy vadám charakteru konkrétních jednotlivců, ale snaží se analyzovat problémy v pozadí.

Jen bych rád upozornil na klišé o mizerně placených učitelích. To platilo někdy kolem roku 2000. Dnes jsou učitelé základních škol placeni skvěle. Venkovský učitel vydělává víc než ředitel místní fabriky, a na každé učitelské místo je víc než 100 zájemců. Osobně znám jednu plně kvalifikovanou učitelku z východních Čech, která šla po mateřské dovolené do banky, protože pro ni nebylo místo ve školství. Za přepážkou vydělává podstatně méně, než kolik dostávala ve škole. Když k tomu připočteme téměř tři měsíce dovolené, a v podstatě definitivu. Není divu, že bylo zapotřebí zavést deváté třídy, které jsou naprosto zbytečné. Jinak by nebylo dost učitelských míst.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!