Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Spoření na účet nám bohatství nepřinese

| 7. 8. 2012 | Vstoupit do diskuze – 23 komentářů

Ve skladbě úspor českých domácností zoufale chybí akciový kapitál. Kdyby se česká vláda chystala prodat ČEZ, ani bychom nebyli ochotni si jej koupit. Místo toho bychom se spokojili s jistotou jednoprocentního výnosu na spořicím účtu a nechali bychom zahraniční investory užívat si sedmi- až desetiprocentní zhodnocení jejich kapitálu.

Spoření na účet nám bohatství nepřinese

Podobný výsledek, tedy prodej do ciziny, měly i dosavadní velké privatizace – Škodovky, Českého telecomu a bankovní trojice. Výhody dovozu moderních technologií a vyšší efektivity managementu, které se projevily ze začátku, teď pociťujeme na vlastní kůži. Zahraničnímu kapitálu už se u nás nechce investovat, protože trh je relativně nasycený, a společnosti odvádějí stamiliardy ročně na dividendách svým zahraničním matkám.

Skladba úspor českých domácností (2011) – celkem 2500 miliard Kč

Odhad skladby úspor českých domácností 2011

Graf: peníze.cz, zdroj dat: mpsv.cz

* za akciový kapitál (podíly ve společnostech) lze považovat pouze část podílových fondů, životního pojištění a cenných papírů, což je v součtu okolo 10 % úspor (250 miliard korun). Pro srovnání – tržní kapitalizace ČEZu se pohybuje okolo 400 miliard korun.

České trumfy v zahraničních rukou

Přílišnou opatrností a preferencí vrabce v hrsti v podobě peněz na účtu se mimo jiné v dnešní době ochuzujeme o participaci na relativním úspěchu českých informačních technologií. Z faktu, že 40 procent veškerých počítačových operačních systémů na světě je chráněno antiviry z bývalého Československa, můžeme mít leda dobrý pocit a bít se do prsou. Pokud ale nemáme žádný pořádný fond, který by původním majitelům, zpeněžujícím své podíly, nabídl jednu dvě miliardy za skvěle fungující společnost, veškerý profit z naší pomalu probouzející se znalostní ekonomiky obdrží pár odvážných podnikatelů (klobouk dolů) a zahraniční investoři, kteří dříve nebo později rostoucí společnosti koupí. Česká střední třída, byť zodpovědně spořící, vyjde naprázdno.

Neochota přijmout jakékoliv riziko a špatné vzpomínky na kuponovou privatizaci poškozují zdravé fungování naší ekonomiky. Jedním příkladem za všechny je pražská burza, kde se likvidita blíží bodu nula a kam si žádné mladé společnosti, které by svými investicemi hnaly ekonomiky dopředu, pro peníze nechodí.

Inspirace z Varšavy

Docela jinak je to v Polsku. Zaměstnanci si zde už 13 let přispívají určité procento mzdy do důchodových fondů, které investují především do akcií (podle zákona dokonce musí investovat většinu prostředků v Polsku). Na takovýchto základech může varšavská burza pohodlně růst a Polsko se může chlubit vyspělým finančním systémem, který podporuje nadprůměrnou expanzi jeho ekonomiky. Navíc rozsáhlé privatizace poslední doby končí u domácích investorů, což bude mít v delším období pozitivní vliv jak na bilanci běžného účtu (nižší odliv dividend), tak na vztah obyvatelů k případné vyšší ziskovosti těchto společností.

Bilance investičních výnosů středoevropských ekonomik (2011)

 

Čisté výnosy v mld. eur

Čisté výnosy v % HDP

Česká republika

-10,7

-7,0 %

Polsko

-19,2

-5,0 %

Slovensko

-2,9

-4,2 %

Maďarsko

-6,8

-6,5 %


Pokud nechceme být v Evropě chudí příbuzní a nechceme dál posílat do zahraničí celých sedm procent svého HDP na dividendách, nesmíme se bát investovat do akcií – diverzifikované portfolio z konzervativních zahraničních společností hravě porazí i zvýšenou inflaci. Zlepšení finanční gramotnosti a zavedení druhého pilíře v rámci důchodové reformy nám pomůže správně nasměrovat naše úspory.

Komentáře

Celkem 23 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK