Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

20??: Nesmírná ekonomická odysea

Tomáš Sedláček
Tomáš Sedláček
9. 8. 2012

Co se stane, když se proti nám vzbouří náš vlastní výtvor? Veliké téma nejen science fiction, ale i mnohem starších mýtů: Bůh stvořil člověka, člověk se vymkl z jeho rukou, člověk stvořil stroj, stroj se vymkl z jeho rukou...

20??: Nesmírná ekonomická odysea

Pro tento sloupek jsem se nechal inspirovat filmem 2001: Vesmírná odysea. Jak jsme si kdysi představovali, že bude vypadat současnost, tuší každý, kdo tento film viděl, – a také jakou tragedií to všechno skončí. Je to vždycky zajímavé – sledovat, co starší autoři čekali, že se stane, a co netušili. Technologicky jsme v lecčems jistě dál, než si tvůrci dokázali představit, i když na delší kosmické cesty se nevydáváme a stroje nám ještě neožily. Ačkoli dnes už skoro jako živé vypadají.

Povstane nový Adam

Koneckonců i ekonomové se kdysi rádi zamýšleli nad tím, jak bude vypadat společnost v méně nebo i více daleké budoucnosti a co a jak se změní. Například David Hume věřil, že „kdyby nás příroda obdařila přebytkem materiálních statků a každý by měl všeho dostatek, pak by bylo zřejmé, že v tomto blaženém stavu by kvetla každá ctnost“. Na světě by zavládla spravedlnost a „soudcovství by nadále bylo zbytečné“.

John Stuart Mill, další z otců ekonomie, věřil, že „vzájemné udupávání, ničení, vytlačování se ostrými lokty a šlapání si na paty“ je pouze syndromem přechodné doby. Až pomine toto období růstu, dosáhneme „ustáleného věku“, kdy „už si nikdo nebude přát být bohatším“.

Keynes se k této úvaze připojil ve 30. letech 20. století, když vyslovil naději, že takové „nebe na zemi“ je na dosah snad už během nastávající stovky let. Potom prý nastane „největší změna, která se kdy v našem materiálním vývoji udála“. Nastane největší změna v (nejen materiálním) vývoji člověka – povstane nový člověk, nový, jiný Adam, který spočine a nebude muset neustále kvaltovat. Keynes o tom píše:

„Zápas o živobytí byl doposud základním problémem lidské rasy. Byli jsme přírodou doslova stvořeni k řešení ekonomických problémů. Pokud tedy vyřešíme problém ekonomie, budeme zbaveni svého tradičního úkolu. Jakmile přestane být shromažďování bohatství pro společnost to nejdůležitější, změní se i zákony morálky. Chtíč se znovu stane neřestí, lichva přečinem, láska k penězům se nám zhnusí a ti, kteří se přestanou zaobírat zítřkem, budou nejlépe následovat cesty morálky a zdravého rozumu.“

Vykloubení z rukou stvořitele

Sto roků je pomalu za námi, je namístě se poohlédnout, jakpak to asi dopadlo. Nárůst bohatství skutečně nastal a ekonomický pokrok se dostal do takové globální a (pře)sofistikované podoby, že se o tom nezdálo ani Keynesovi.

Nicméně na druhou stranu je to právě ekonomika, která nás nyní ničí – krize je přece vnímána primárně ekonomicky –, též začala žít jakýmsi vlastním životem, kterému jen těžko rozumíme, těžko ho předvídáme a až vůbec ne ovládáme – a nejvíce se teď bojíme právě jejího zhroucení, tedy obrácení se proti nám, jejím stavitelům, stvořitelům.

Zpět k Stanleymu Kubrickovi a sci-fi žánru. Co se stane, když se proti nám vzbouří výtvor našich vlastních rukou a stane se neovladatelným? To je koneckonců veliké téma nejen science fiction, ale i mýtů mnohem starších: Bůh stvořil člověka, člověk se vymkl z jeho rukou, člověk stvořil stroj, stroj se vymkl z jeho rukou. Cosi, co mělo v harmonii sloužit, se vykloubilo a povstalo proti svému tvůrci.

Ať už to byl stroj HAL9000, který ve Vesmírné odyseji nakonec zahubí astronauty, kterým měl pomáhat, nebo u Čapka Rossumovi roboti či mloci nebo stroje z Matrixu.

Tak je to i se současnou ekonomikou, kterou jsme si stvořili, aby nám sloužila. Člověk, ač ekonom – nebo právě protože ekonom –, by měl brát v potaz dávná varování a nedávat svým výtvorům příliš velkou moc. Jinak se jeho sny obrátí proti němu.

Psáno pro Hospodářské noviny

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (13)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček

Je hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Působil jako poradce prezidenta Václava Havla a v letech 2004–2005 jako poradce ministra financí. Přednáší filozofii a ekonomii, dějiny ekonomických teorií a aktuality... Více

Související témata

2001: vesmírná odyseaDavid HumeekonomieekonomikafuturologieIkarosJohn Maynard KeynesJohn Stuart MillKarel čapekMatrixmýtus
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo