Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Poláci zbrojí, ekonomika poroste. A Česko?

| 27. 8. 2012

Poláci přezbrojí armádu. Zároveň tak pomáhají udržet v chodu svůj zbrojní průmysl, který tvoří nezanedbatelnou část polské ekonomiky. České zbrojovky bojují o holé přežití.

Poláci zbrojí, ekonomika poroste. A Česko?

Polsko ohlásilo jednu z největších zbrojních zakázek v Evropě. Svoji armádu posílí o tisícovku nových tanků. A co je neméně důležité: jde o tanky Anders vlastní výroby. Dvaatřiceti- až čtyřicetitunové tanky, vybavené mimo jiné nejmodernějším izraelským systémem aktivní ochrany Rafael, jsou navíc ideálním strojem pro expediční operace afghánského či iráckého typu. Takové stroje představují navíc ve výzbroji armád NATO nedostatkový segment, a mají tedy podle (nejen) polských odborníků značný exportní potenciál. „Je to ideální řešení pro zahraniční operace. Tank typu Anders je předurčen pro jednotky rychlé reakce,“ uvedl pro sever NATO Aktual český vojenský expert Lukáš Visingr.

Česku může být Polsko z hlediska vztahu k armádě, ale i pokud jde o zbrojní průmysl, kladným příkladem. V tabulkách největších světových exportérů zbraní Česká republika ještě občas figuruje, jedná se ale z velké části o repasované zbraně, většinou ještě z období Varšavské smlouvy, které ze svých skladů prodává nejen česká armáda, ale i další armády východního bloku. Nových zbraní je pomálu a až na výjimky se jedná o ruční palné zbraně České zbrojovky, která téměř jako jediná neodnesla privatizaci devadesátých let útlumem či likvidací zbrojní výroby.

Česko: Na nákupy nejsou peníze. A po známých skandálech taky jen tak nebudou

Porovnání s předválečným Československem (tradice skvělých českých zbrojovek však sahá až do dob Rakouska-Uherska), ale ani se zbrojní výrobou před rokem 1989 dnešní Česká republika nesnese: tuto část svého průmyslu téměř zlikvidovala. Na zbrojařství se ještě víc než na jiných odvětvích podepsala fragmentace, již způsobila z dnešního pohledu těžko pochopitelná snaha Klausových vlád devadesátých let rozpustit existující mohutné podniky do co nejvíce firem. Výsledkem bylo však jenom to, že takové firmy šlo během privatizace snáz vytunelovat.

Českému zbrojnímu průmyslu samozřejmě vůbec nepřidal vztah českých vlád k budování vlastní armády. Její rozpočet od konce devadesátých let stále klesá a z 2,4 procenta hrubého domácího produktu poklesl až na dnešních 1,1 procenta. Jak připomínají vojenští experti, v posledních několika letech klesají české výdaje na armádu nejrychlejším tempem ze všech zemí Severoatlantické aliance.

Těžko ovšem očekávat, že po skandálech s předraženými zakázkami posledních let bude mít ministerstvo obrany pozici dostatečně silnou na vyjednání vyššího příspěvku z rozpočtu. To do budoucna nejen dál podlamuje sílu armády, ale také likviduje poslední zbytky českého zbrojního průmyslu. Jeho základnou za Rakouska, za první republiky i za socialismu byla vždy domácí poptávka. Teprve od ní se pak odvíjel úspěšný export.

Tanky: zakázka jak Temelín. A to je jen začátek...

Polská armáda, ale i polský zbrojní průmysl jsou dnes v daleko lepším stavu. Armáda má ze zákona zajištěno financování ve výši 1,95 procenta HDP (polská ekonomika přitom navíc na rozdíl od té české stále roste), téměř čtvrtinu z rozpočtu věnuje na modernizaci zbraní. Konsolidovaný zbrojní průmysl se soustředil kolem koncernu Bumar, který zaměstnává na dvanáct tisíc lidí a také slušnou výzkumnou základnu. Kontrakt na tanky Anders, který je objemem srovnatelný například s dostavbou Temelína, bude mít samozřejmě podstatný význam i pro polskou ekonomiku jako celek.

Přitom polské plány nezůstávají jen u tisícovky (pro představu: česká armáda jich má k dnešnímu dni „v aktivní službě“ necelých třicet) nových tanků. Jak oznámil v minulých dnech polský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Bronisław Komorowski, Polsko začne ve spolupráci s Německem a Francií vyvíjet vlastní protiraketovou obranu, která by měla být v budoucnu začleněna do celoevropského obranného systému NATO. Pokud by se projekt tohoto rozsáhlého a propracovaného zbrojního systému uskutečnil, mělo by to pro polský zbrojní průmysl i pro jeho technologickou základnu zcela zásadní význam. A pro polskou ekonomiku samozřejmě rovněž.

Autor je redaktor Lidových novin;
úvodní snímek „lehký tank“ Anders, foto archiv Bumar

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Michal Vodrážka | 28. 8. 2012 18:29

Nejen že je pan Palata keynesián a chce naše daně utápět ve zbytečných zbraních. Navíc ani nerozumí těm zbraním - nejde o tank, ale bojové vozidlo pěchoty, které má v jedné konfiguraci tankový kanón. Srovnávat s počtem 30 T-72 je tedy nesmysl. Bojových vozidel má AČR k dnešnímu dni 528...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 8. 2012 22:49
reakce na Michal Vodrážka | 28. 8. 2012 18:29

Ono to jde jedno s druhým :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marek Dubiak | 27. 8. 2012 12:41

Já opravdu zírám, jak urputně se tenhle keynesiánský stimulační blud drží. Jak luteránská víra, řekla by moje nebožka babička. Už Adam Smith psal před čtvrt tisíciletím, že armáda je pro společnost sice nevyhnutelná, leč jednoznačná přítěž a že bychom si proto měli vydržovat jen tolik vojáků a výzbroje, kolik je v dané době a geopolitické situaci nezbytně nutné.

Zaručených 1,95 procenta DPH na armádu je ve střední Evropě 21. století naprosto absurdní, chystá se snad Polsko na invazi krvežíznivých ukrajinských či slovenských hord?

Aby si v dnešní době a při dnešní průmyslové kapacitě jakákoli evropská země vydržovala obří stálou armádu je absolutně nepříčetné. Věřit na blitzkrieg Putinových tankových divizí nebo dalekonosné jaderné střely ďábelských machometánů můžou snad jen užiteční idioti zbrojních lobby a jiných pochybných zájmů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 27. 8. 2012 19:34
reakce na Marek Dubiak | 27. 8. 2012 12:41

No možná se chystá na invazi hladových hord ze západu.

"Chudoba se vrací zpět do Evropy," řekl šéf evropské části společnosti Unilever Jan Zijderveld listu Financial Times Deutschland.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 8. 2012 20:24
reakce na Michal Weinfurtner | 27. 8. 2012 19:34

Ano, je zajímavé sledovat rozpor mezi slovy představitelů systému (politici, úředníci, eurokrati, bankéři, představitelé penzijních fondů, ...) a "mužů praxe" (investoři, průmyslníci, ...).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Kubíček | 27. 8. 2012 16:23
reakce na Marek Dubiak | 27. 8. 2012 12:41

Napsal jste reakci docela čtivě a souhlasím s vámi. Jen toho Martina Luthera a jeho stoupence jste si mohl vedle slova blud odpustit. Myslím, že nebylo poctivějšího člověka - zejména sám k sobě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 27. 8. 2012 11:07

Hurá!
Polsko sebere daněmi peníze produktivním soukromým firmám a nakoupí za ně výzbroj, která nic neprodukuje, jen hnije ve skladech.
Polsko zvýší své zadlužení, na dluh nakoupí vojenskou techniku, na daší dluh ji bude udržovat a vysílat do vzdálených cizích nesmyslných a nevyhratelných válek.

To je úžasný recept na růst. Je tak skvělý, že bych neváhal jej pro ČR nejen převzít, ale zdesetinásobit. Pokud polský program má přínos X, tak pokud ČR do toho půjde velkoryse (nakoupí 10.0000 tanků), zažijeme úplný hospodářský zázrak!

Taková drobná poznámka: co kdyby stát vypsal speciální daň pro etatisty a kaynesiánce páně Palatova stylu a z nich takový program financoval. Přínosy jim pak rád přenechám. A do toho Afghanístánu bych samozřejmě vysílal zásadně jejich syny. Možná by také mohli jít pomoci AlKájdě v boji o chemické arzenály do Sýrie a AlKajdě/MuslimskémuBratrstvu v boji o zavedení islámského státu na sever Afriky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Škapa | 27. 8. 2012 12:03
reakce na Jan Altman | 27. 8. 2012 11:07

Přesně tak, prozbrojíme se k prosperitě! Hitler by mohl vyprávět ...

Bohužel je smutným faktem, že takhle funguje i podstatná část ekonomiky USA ...

"The Defense Department''s $680 billion budget pays for over 3.1 million employees, both military and civilian. Another 3 million people are employed by the defense industry both directly, making things like weapons, and indirectly, such as working in local businesses supported by a contractor''s location in a town, according to various sources."

A nyní k mytologické podpoře ekonomiky pomocí zbrojních zakázek ...

"Every billion dollars the Defense Department gets generates 11,600 jobs ... whereas that same investment would produce 17,100 in clean energy jobs, 19,600 in health care jobs and 29,100 in education jobs. Even a $1 billion tax cut would produce significantly more jobs than money spent at the Defense Department."

ByCNN National Security Producer Jennifer Rizzo, September 2011
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 8. 2012 14:56
reakce na Petr Škapa | 27. 8. 2012 12:03

Nelze srovnávat kohokoli v Evropě s USA, jejich situace je zcela jiná.

Pro Evropu jsou výdaje na zbrojení neefektivním a nevratným výdajem.
USA jsou v podstatě imperiální mocnost (šoudružka učitelka vlasně měla tak trochu pravdu).

- Za náklady na zbrojení platí penězi, které si natisknou - mají monopol na tisk světové rezervní měny (SRM), resp. si na to půjčí a dluhopis si do rezev stáhne nějaká jiná vláda

- Udržují posádky v cca 130ti zemích světa (jestli toto není imperialismus...)

- Ty posádky tam mají kvůli udržení vlivu. A primárním cílem je právě udržet dolar v roli SRM

- Taková vláda UAE či Kataru těžko může odmítnou monopol (petro)dolaru, když místní režim je u moci jen díky té posádce USArmy a US podpoře místního vládního donucovanícho aparátu. Tím, že ropné státy chtějí (musí chtít) za ropu jen dolary (a ne eura, juany, zlato, ...), udržují USD v roli SRM, každý v něm musí tvořit rezervy

- Podobně jako za Římské říše závislá území platila daně do Říma a ten si za ně z těchto území kupoval suroviny, potraviny, atd... tak nyní to funguje obdobně: USA si tisknou dolary a za ty si ze závislých území kupují suroviny a výrobky
To ale má i negativní efekty - například deindustrializaci USA. Proč něco vyrábět, když to jednak jinde vyrobí levněji, ale hlavně když to mohu dovézt za papírky, které si natisknu. Komu by se to nelíbilo, že?
Je to trochu hra vabank a určitě to je dlouhodobě neudržitelné. Každopádně zemím jako Čina, Rusko, Indie, Brazílie, ... to určitě nevyhovuje a udělají cokoli, aby USD z trůnu SRM sesadily. Zítra to však nebude. Zatím se USA vždy podařilo každého vládce, který chtěl obchodovat ropu za něco jiného, než USD, označit za podporovatele terorizmu a výrobce ZHN a zorganizovat proti němu nějakou tu barevnou revoluci, nebo invazi. Se Sýrií se jim to možná ještě povede (i když za cenu toho, že se opozici/rebelům=AlKajdě dostanou do ruky chemické zbraně), s Iránem to bude horší, a pak.... je otázka, na co USA zbyde ekonomická síla a co všechno si Rusko a Čína nechají líbit. Nehledě k tomu, že jejich zásahy se v poslední době míjejí účinkem, v revolučních zemích demokraticky vítězí alKajda a Muslimské bratrstvo, čínské těžební společnosti se po pauze zase vracejí, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 28. 8. 2012 10:16
reakce na Jan Altman | 27. 8. 2012 14:56

V podstatě USA kopírují vývoj východořímské říše cca od 6.století. Pád východořímské říše zřejmě výrazně oddálilo zavadení tvrdé měny- tuším v 6. století. Akorát se pak finanční toky otočily- říše platila germánským kmenům tribut, aby ji nechaly být.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 8. 2012 18:20
reakce na Otakar Hokynář | 28. 8. 2012 10:16

Ano, všechny možnosti dalšího vývoje jsou otevřené.
Jen by mne docela zajímalo, co by se dělo, kdyby se USA rozhodly přejít na "tvrdou měnu" (ala dnešní úvahy republikánů o návratu ke goldstandardu).
Pro USA je samozřejmě dnešní stav výhodný, resp. alespoň pro elity (střední třída ani dělnictvo deindustrializací a tudíž nezaměstnaností moc nadšeno není).
Ale může přijít okamžik, kdy bude nutné si vybrat - buď dál trvat na současném systému (fiat dolar, exponenciální růst dluhu a měnové zásoby) a riskovat odklon světa od dolaru, a nebo se pokusit BRICS a dalším nepřátelům dolarocentrického světa vypálit rybník a přijít s"tvrdou měnou".
Otázka je, co by to udělalo se světem a co s US ekonomikou. Co by se stalo s US dluhem (default? nechat ve staré fiat měně?....).
A také je otázka, jak moc to bude možné - např. proto, že zlaté rezervy BRICS mezi tím silně vzrostou a americké klesnou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 28. 8. 2012 20:18
reakce na Jan Altman | 28. 8. 2012 18:20

ANo, na to jsem narážel, nicméně, přeci jen mi došel jeden zřetelný rozdíl. Východořímská říše byla technologicky a organizačně vyspělejší než barbaři, a celkem úspěšněsi držela tuto hegemonii, ale USA se naopak deindustrializují. ¨
Západořímskou část v postatě destruoval alibismus, byrokracie, příliv důležité posty zastávajících, ale vůči říši neloajálních až nepřátelsky laděných cizinců.
A země BRICS sice asi nevedou géniové, ale úplní pitomci určitě taky ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!