Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nechme centrální banky jednat

| 10. 9. 2012

V čem by měla spočívat nezávislost centrální banky? Nechat banku dělat cokoli, co uzná za vhodné.

Nechme centrální banky jednat

Nezávislost centrálních bank byla zavedena z dobrých důvodů. Centrální banka, která podléhá příkazům vlády, dříve či později nutně začne fungovat jako tiskárna peněz pro financování státního dluhu. Výsledkem je pochopitelně inflace.

Trend k posílení nezávislostí centrálních bank se objevil po období 70. a 80. let, kdy většina zemí, vyspělých i rozvojových, trpěla vysokou inflací. Fungovalo to: nezávislé centrální banky skutečně dokázaly účinně snížit inflaci. Díky tomu poklesly úrokové sazby, vzrostly ceny akcií a nemovitostí, rozmach úvěrových obchodů zajistil dost financí na investice i na spotřebu.

Tak tomu bylo až do roku 2007, v Evropě do roku 2008. Nyní je situace odlišná.

Proinflační politika: se vzpomínkou na Velkou hospodářskou krizi

Centrální banky jsou stále formálně nezávislé. Ve skutečnosti jsou však okolnostmi tlačeny do jediného typu politiky: extrémní monetární expanze charakterizované mimořádně nízkými úrokovými sazbami, rozsáhlým úvěrováním komerčních bank (kde centrální banky vlastně suplují ochromený mezibankovní peněžní trh) a neortodoxními operacemi na finančních trzích, včetně rozsáhlých nákupů státních dluhopisů.

Můžeme si povšimnout, že nezávislé centrální banky vlastně dělají to, k čemu by pravděpodobně byly donuceny některými vládami, kdyby nebyly nezávislé. Centrální banky dnes vlastně praktikují proinflační politiku. Proč?

Protože kdyby se centrální banky staraly jen o inflaci a měnovou stabilitu jako začátkem 30. let, následovala by velká hospodářská krize analogická s obdobím let 1929 až 1933. Viděli bychom krachovat tisíce bank a průmyslových podniků se všemi sociálními dopady. A také možná politickými: hospodářská krize po nezvládnuté bankovní krizi v Německu roku 1931 vedla k rekordní nezaměstnanosti v roce 1932 a ta měla obratem za následek šokující trend k politické radikalizaci. Důsledky jsou známy.

Žádná demokracie!

Na Německu je mimochodem zajímavé, jak hluboce se nepoučilo ze své historie. Stále trvá na doktríně, že za vše zlé včetně nástupu nacismu mohla hyperinflace z let 1921 až 1923. Ve skutečnosti za něj mohla dogmatická snaha udržet měnovou stabilitu na úkor stability komerčních bank a průmyslu během let 1931-32. Podobné názory („nejlépe by bylo nechat vše popadat a zkrachovat, aby se trh vyčistil“) lze slýchat od pravého křídla amerických republikánů, kteří nikdy nepochopili, že obdobný dogmatismus ze strany Federálního rezervního systému vedl k Velké hospodářské krizi, která definitivně skočila až vstupem USA do války.

V čem by tedy měla spočívat nezávislost centrální banky, jakékoli centrální banky? Nechat banku dělat cokoli, co uzná za vhodné. Centrální banka není a nemá být demokratická instituce. Neměla by proto přijímat pokyny od politiků. I centrální bankéři se mohou mýlit, ale pravděpodobnost omylu je mnohem menší než u politiků.

Pokud jde o obavy z inflace: ano, jistě, nikdo ji nemá rád, ale ve srovnání s mohutnou úvěrovou deflací předválečného typu jde stále o velmi přijatelnou alternativu.

Psáno pro Hospodářské noviny

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Miroslav Hnilička | 11. 9. 2012 03:33

Dosud jsem s články pana Kohouta, řekl bych až z hlouby duše, souhlasil. Zde jsem narazil. Zatím se dost dobře nevyznám v tom proč. Na příklad, diskutuje se riziku radikalizace vedoucí k fašizmu.
Nevím, nevím, ale nyní v době dosti jiné, kterou bych skoro již označil nějak jako "globální korupcelizmus - s koncentrací kapitálu a odumírající demokracií", by politická radikalizace mohla vést také k něčemu úplně jinému, než k fašizmu.
Nebo, majíc náhled shodný s paní Kaniokovou zde, co to udělá v dalších letech, když budou dnes banky jdoucí bez zodpovědnosti a bez kontroly za svými zisky neomezeně sanovány od občanů. Kde vzít jistou, že to neskončí něčím ještě horším než fašizmus? (Před vznikem fašizmu také nebylo jenoduché si ho představit v konečné podobě.)
Jsou tu otázky na které mi již rozum nestačí. Cit považuji za schopnější. A ten mi velí - stop, nejít takhle dál.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Fryč | 10. 9. 2012 18:55

S článkem nesouhlasím, na druhou stranu se s tímto problémem už moc dělat nedá, "rupne" to tak nebo tak. O tom, co se před krizí v USA dělo, něco načrtli diskutéři pode mnou, ale doplním jednu věc: je důležité si všimnout, jak v těch letech v USA proběhl obrovský transfer majetku směrem od zadlužených farmářů, drobných dílen a podobných "živnostníků&qu ot;směrem k bankám, které těm výše zmíněným půjčily. A kde banky ty půjčované dolary vzaly.
Myslím, že něco podobného nás také čeká. Jsem docela zvědavý na konkrétní formu... Amíci se proti tomu moc nezmohli a rozhodně byli z tužšího těsta než je dnešní "zhýčkaný bílý muž". Ať jsem krapet politicky nekorektní:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kanioková J. | 10. 9. 2012 16:17

No tak mi inflační řešení vadí. Každý svého osudu tvůrce a tak by měly ty banky, které půjčovaly jak zběsilé, zbankrotovat. Tak jako předlužené země.
Jak se kdysi všichni cvoci radovali, že jim Německo pomáhá, když jim nacpe německé (francouzské) zboží do Řecka, Portugalska i do dalších periferních zemí a zároveň jim na toto zboží půjčí stovky miliard. Kolik německých bank a firem se na tom podílelo, i na bublinách výstavby nemovitostí? Moc, i když Němci se těch dluhopisů umělo při prvních náznacích průšvihu fofrem zbavit přesunem do ECB. Nafikovači bublin!

Takže tímto způsobem se ty vztahy "pěkně" deformují a to není v pořádku. Investoval jsi blbě? Tvůj problém ! A krach. Pročistí se tím prostředí a vrátí se zdravá SOUTĚŽ .... slovo, které v unii přestalo existovat ! Tady nikdo nebankrotuje, protože jsou všude nějaké deštníky a valy. Cesta do ... pryč !Baťu na ty keynesiány!

Ale narazila jsem na zajímavou statistiku - % členů americké vlády, kteří před jmenováním do ministerských funkcí pracovali v soukromém sektoru, jen nevím, jak ta tabulka dopadne -
T. Roosevelt....38%
Taft...............40%
Wilson ...........52%
Harding...........49%
Coolidge..........48%
Hoover ...........42%
F. Roosevelt.....50%
Truman...........50%
Eisenhower......57%
Kennedy..........30%
Johnson..........47%
Nixon..............53%
Ford...............42%
Carter.............32%
Reagan............56%
G.H.W. Bush.....51%
Clinton ...........39%
G.W. Bush........55%
Obama..............8%

No... neschopnost Obamovy vlády... Tihle lidi z adinistrativních,
akademických, neziskových a odborářských kruhů řídí ZATÍM ještě největšíekonomický celek na světě. Podle toho to vypadá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Shenkawski | 10. 9. 2012 12:23

A nebyl to nakonec FED kdo v roce 1924 vytiskl $500 mil. a tim zpusobil neuveritelny narust objemu uveru? Da se rici,ze to teda byla politika FEDu - Na natlak UK a USA? - co zpusobilo krach v roce 29? Proc verit monopolni instituci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 9. 2012 13:24
reakce na Petr Shenkawski | 10. 9. 2012 12:23

Přesně tak.
Tato obhajoba současné aktivity CB je absolutně vytržená z kontextu. Autor neřeší, jak k dané situaci došlo!
Kdo dozoroval TBTF banky? CB
Kdo stlačil úroky tak dolů, že způsobil napřed dotCOM a pak housing bubble? FED
Kdo založil Freddie a Fannie? No trh to nebyl...

Je obyčejnou demagogií tvrdit, že jsme v roce nula, že je irelevantní, co bylo před tím a že jediné podstatné je, co CB nyní musí v "boji s krizí" dělat.

Je to jako schvalovat např. komunistickou měnovou reformu r1953 a hájit tím, že to prostě ekonomická situace vyžadovala. To sice možná vyžadovala, ale kdo do ní zemi dostal? Kdo se 5 let před tím chopil mocnského i měnového monopolu?

A i z čistě praktického hlediska: CB dnes řeší akutní situaci a moc je nezajímá, co bude za 3 roky a už vůbec ne za 10. A tak ignorují fakt, že se systém rozkmitává. Přijde zpomalení či pokles burzy (např dotCOM), CB zareagují snížením sazeb, ale za nějakou dobu přijde další krize. A chodí čím dal častěji a jsou čím dál hlubší. A sazby již nebude snižovat kam.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 10. 9. 2012 10:07

Pokud by centrální banka a její měna přišla o své monopolní výhody a byla by umožněna plná měnová konkurence (freebanking), tak pak ať si CB se svou měnou opravdu dělá, co chce.

Dokud to však není JEJÍ měna, ale ZE ZÁKONA POVINNĚ I NAŠE, ať se trochu krotí.

Petice za poctivé peníze:
http://www.mises.cz /clanky/petice-za-poctive-peni ze-812.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Fryč | 10. 9. 2012 19:05
reakce na Jan Altman | 10. 9. 2012 10:07

Díky za tip, hrdě jsem si připnul na hruď č.58.
Nic to samozřejmě nezmění, ani v tom článku nesouhlasím se vším, ale to je fuk. Stačí nemlčet a vědět, že jsou i jiní, podobně smýšlející.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 10. 9. 2012 08:24

"Podobné názory („nejlépe by bylo nechat vše popadat a zkrachovat, aby se trh vyčistil“) lze slýchat od pravého křídla amerických republikánů, kteří nikdy nepochopili, že obdobný dogmatismus ze strany Federálního rezervního systému vedl k Velké hospodářské krizi, která definitivně skočila až vstupem USA do války."

- federální vláda již od dob Hoovera zaváděla poměrně velké množství programů, které ze zpětného pohledu těžko hodnotit pozitivně - a to právě z pohledu "je třeba, aby se trh vyčistil". Aniž bych nějak komentoval tehdejší snahy FEDu, tvrdíte tedy, že všechny tyto programy vlastně neměly vlastně žádný významný efekt? Dtto. podobné aktivity v Evropě?

- vy si opravdu myslíte, že v USA skončila krize vstupem USA do války? Co říkáte třeba na to, jak to popisuje Robert Higgs v "Depression, War and Cold War" (na internetu je od něj na tohle téma myslím pár dalších článků)?

- co si myslíte třeba o takovém estonsku - vstoupilo do eura v době krize, v podstatě narazilo na restriktivní měnovou politiku, bublinu na realitním trhu si prošli taky - a jsou z krize venku. Estonská vláda není zadlužená - ale ten váš argument asi není "centrální banky by měly tisknout, protože to je de-fakto další zdanění, a díky tomu se státy nepoloží"? Nebo ano?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!